55 C 162/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Pražákem ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem JUDr. jméno jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství I. manželství účastníků [celé jméno manžela], [datum narození], a [celé jméno manželky], [datum narození], uzavřené dne 30. 10. 2009 ve Vietnamu, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.

1. Manžel se domáhal proti manželce rozvodu manželství. Tvrdil, že manželé spolu déle než rok nežijí, manželka rodinu opustila a nejeví zájem ani o děti. Manželé netvoří rodinné společenství a jsou dány předpoklady pro rozvod manželství, neboť manželka porušuje své manželské povinnosti.

2. Manželka se se k návrhu nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila, bylo tedy jednáno v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. Soud vzal v potaz skutečnost, že zcela pasivní byla manželka i v řízení o péči o nezletilé děti účastníků a uzavřel, že je na místě upustit od výslechu manželky dle § 389 odst. 1 z. ř. s .

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.

4. Manželství účastníků bylo uzavřeno ve Vietnamu dne 30. 10. 2009 (Zjištěno z oddacího listu).

5. Z manželství se narodily dvě děti, a to nezlý [jméno] [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození], a nezl. [jméno] [příjmení] [příjmení], [datum narození] (Zjištěno z rodných listů dětí).

6. O svěření dětí do péče manžela pro dobu po rozvodu bylo již pravomocně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 1. 2. 2021, č. j. [číslo jednací] (Zjištěno z rozsudku ze dne 1. 2. 2021).

7. Manželka opustila rodinnou domácnost s manželem již před více než rokem a nedává o sobě žádné zprávy. O děti se manželka nezajímá. Naposled se viděla s manželem před šesti měsíci. Kde se zdržuje, manželovi neřekla. Manžel se pokoušel po manželce pátrat a přimět ji, aby se vrátila, avšak neúspěšně. (Zjištěno z výslechu manžela).

8. Při hodnocení důkazů soud vyšel zejména z toho, že veškeré provedené důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. Provedené důkazy soud zhodnotil, pokud jde o jejich pravost a vypovídací hodnotu, a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Konkrétně co se týče důkazu výslechem manžela, hodnotil jej soud jako věrohodný. Přihlédl přitom k tomu, že manželka byla v řízení zcela pasivní a stejný přístup pojala i v řízení o péči o nezletilé děti účastníků. Nebylo tedy důvodu manželovi jeho výpověď nevěřit. Žádná skutečnost, jež by zavdávala příčinu k pochybnostem, nebyla v průběhu řízení zjištěna. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Kromě toho účastníci ani žádné další důkazy nenavrhovali.

9. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Manželka před více než rokem opustila rodinu a ponechala děti a manžela samotné. Manželovi se manželka nehlásí, o děti se nezajímá a zdržuje se neznámo kde. O poměrech dětí manželů bylo pravomocně rozhodnuto.

10. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně.

11. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když oba manželé jsou státními příslušníky cizího státu mající bydliště na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 98/1984 Sb. otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc a otázku rozhodného práva upravuje v článku 20 odst. 1, 3 tak, že rozvod se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. Jestliže v době podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na území druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán této smluvní strany. S ohledem na to soud uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout, neboť manželé mají bydliště na území ČR a rozhodným právem je právo vietnamské.

12. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav čl. 56 zákona Vietnamské socialistické republiky č. 52/2014/Q113 ze dne 19. 7. 2014, o manželství a rodině. Podle tohoto ustanovení lze manželství na návrh jednoho z manželů rozvést, jestliže je důvodně zjištěno, že se manželka nebo manžel dopouští domácího násilí nebo závažným způsobem poruší manželská práva a povinnosti a manželství je tak hluboce rozvráceno, že společný život a nemůže dále pokračovat, když manželství neplní svůj účel. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že jsou splněny všechny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení, neboť manželka manžela opustila, nesdílí s ním rodinnou domácnost a nezajímá se o něj a ani o děti. Takové jednání manželky je bezpochyby možné kvalifikovat jako hrubé porušení manželských povinností, mezi které patří například povinnost vzájemně si pomáhat, pečovat o sebe, naslouchat si společně se podílet na chodu rodiny (čl. 19 shora citovaného zákona). Vzhledem k tomu tedy soud manželství rozvedl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 z. ř. s .

13. O nákladech státu spočívajících ve výdajích na tlumočníka bylo rozhodnuto výrokem III podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a contrario. Tyto náklady byly totiž vynaloženy v souvislosti s právem manžela jednat před soudem ve své mateřštině (§ 18 odst. 1 o. s. ř.), které nese stát a nelze je připisovat k tíži účastníků.