55 C 241/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Langhansem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 pro zaplacení 12 080 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá vůči žalovaným zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozhodnutí, a to s odůvodněním, že s žalovanými uzavřela dne datum nájemní smlouvu (dále jen „smlouva o nájmu“), jejímž předmětem byla bytová jednotka č. Anonymizováno/Anonymizováno o velikosti 2+kk, umístěná v budově č. p. Anonymizováno na adrese Anonymizováno, k. ú. adresa, obec adresa (dále jen „byt“). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od datum do datum s možností prodlužování. Dne datum došlo k předání bytu žalobkyni, o čemž byl sepsán protokol. Žalovaní způsobili v bytě škodu na jeho vybavení v celkové výši částka. Žalovaní v bytě poškodili skříň v dětském pokoji, která měla pořizovací cenu částka, přičemž zůstatková cena činí částka; nešetrně zacházeli se šatní skříní se zrcadlem, kdy pořizovací cena činila částka a zůstatková cena je částka; prokopli dvoje interiérové dveře, přičemž žalobkyně požaduje na žalovaných zaplacení částka (2 x částka). V předávacím protokolu ze dne datum žalovaní stvrdili, že byt převzali uklizený a vymalovaný a byli povinni v takovém stavu i byt žalobkyni odevzdat při skončení nájmu k bytu, což však neučinili, proto žalobkyně dále požaduje na žalovaných zaplacení částky částka, která představuje náklady za vymalování bytu. Celková dlužná částka činí částka, avšak žalobkyně z této částky odečetla kauci slouženou žalovanými ve výši částka, proto na žalovaných požaduje nadále zaplacení částky částka. Žalovaní dlužnou částku žalobkyni řádně a včas nezaplatili, proto jim žalobkyně zaslala předžalobní upomínku.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a zůstali v řízení nečinní.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný 1. je státním příslušníkem cizího státu. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Mezi Českou republikou a USA není uzavřena žádná mezinárodní smlouva, která by upravovala zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů ze smluv a která by se ve smyslu čl. 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použila místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 a násl. citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky.

4. Ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovaným doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaní projevili souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

6. Žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu (zjištěno z vyrozumění o provedením vkladu do KN ve věci sp. zn. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno). Žalobkyně uzavřela s žalovanými dne datum smlouvu o nájmu, a to na dobu určitou od datum do datum s možností jejího prodloužení. Předmětem nájmu byl pronájem bytu. Dle čl. IV. bodu 8 smlouvy o nájmu složili nájemci žalobkyni jistotu ve výši částka (zjištěno ze smlouvy o nájmu ze dne datum). Žalovaní předali byt zmocněnkyni žalobkyně, tj. paní tituly před jménem jméno FO (zjištěno z předávacího protokolu). Žalovaní způsobili škodu na vybavení předmětného bytu, a to konkrétně škodu na těchto předmětech: skříň v dětském pokoji, která měla pořizovací cenu částka, přičemž zůstatková cena činí částka; nešetrné zacházení se šatní skříní se zrcadlem, kdy pořizovací cena představuje částka, zůstatková cena činí částka; dvoje prokopnuté interiérové dveře, kdy žalobkyně požaduje na žalovaných zaplacení celkem částka (zjištěno z přiložené fotodokumentace). Žalovaní předali žalobkyni byt nevymalovaný, proto žalobkyně dále požaduje na žalovaných zaplacení částky částka, která představuje obvyklé náklady za vymalování předmětného bytu – tato jejich povinnost vyplývala z přílohy č. hodnota ke smlouvě o nájmu (zjištěno z cenové nabídky malířských prací vč. fotodokumentace a z přílohy č. hodnota ke smlouvě o nájmu). Žalovaní žalobkyni dlužnou částku nezaplatili řádně a včas, proto jim žalobkyně zaslala předžalobní výzvu (zjištěno z výzvy k úhradě dluhu ze dne datum vč podacího lístku a z e-mailové komunikace ze dne datum).

7. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že skutkový stav byl zjištěn a soud mohl na podkladě jeho zjištění rozhodnout.

8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

9. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž podle něj je rozhodným právem právo české.

10. Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

11. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

12. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

13. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Žalobkyně byla na základě závazkového vztahu uzavřeného mezi účastníky pronajímatelem a žalovaní byli nájemci bytu, přičemž žalovaní způsobili žalobkyni škodu na vybavení předmětného bytu a byt nepředali žalobkyni vymalovaný, jak bylo ujednáno ve smlouvě o nájmu. Soud se v daném případě zabýval skutečností, zda jsou na straně žalovaných splněny předpoklady odpovědnosti za škodu, tedy protiprávní úkon či porušení smluvní povinnosti, existence škody, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody i presumované zavinění. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, se novou právní úpravou (zákonem č. 89/2012 Sb.) podtrhuje význam uvedení v předešlý stav, a to především z pohledu nahrazení nebo obnovení funkce poškozené věci. Není nutné, aby žalobkyně prokazovala vynaložení těchto nákladů, neboť postačí zjištění skutečné škody a výše nákladů nutných na uvedení v předešlý stav. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyni vznikla škoda poškozením zařízení bytu žalovanými. Soud má rovněž za prokázané porušení závazku ze strany žalovaných, neboť nedodrželi své povinnosti ze smlouvy o nájmu ohledně předání bytu, kdy byt měl být žalobkyni předán vymalovaný. Žalovaní byli v řízení zcela pasivní, k žalobě se nijak nevyjádřili a nikterak nerozporovali tvrzení žalobkyně. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

16. Jelikož se žalovaný dostal se splácením dlužné částky do prodlení, má žalobce dále nárok podle § 1970 o. z. na zákonné úroky z prodlení z dlužné částky, a to v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.