55 C 246/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Langhansem ve věci manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela pro rozvod manželství

I. Manželství manželky , Jméno manželky, , rozené , rodné přijmení, , nar. , Datum narození manželky, , a manžela , jméno FO, , nar. , Datum narození manžela, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.

1. Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství. Manželé uzavřeli manželství dne , datum, v , Anonymizováno, , avšak manželství účastníků již přestalo plnit svoji funkci, více než šest měsíců spolu účastníci nežijí jako manželé a netvoří manželské, resp. rodinné společenství. Důvodem rozvratu manželství je odlišné osobnostní založení obou účastníků, odlišné představy o společném a rodinném soužití. Manželé užívají společně byt. Manželství je pouze formálním svazkem. Manželé nemají nezletilé potomky. Poslední společné bydliště manželů se nacházelo na adrese , adresa, .

2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť manžel je státním příslušníkem Bulharské republiky a manželka státní příslušnicí České republiky. Soud se tedy nejprve zabýval tím, zda má pravomoc danou věc projednat a rozhodnout. Podle článku 3 odst. 1 písm. a) bod i) nařízení Rady (ES) č. 2019/1111 ze dne 25. 6. 2019, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť manželé mají obvyklý pobyt na území ČR. Podle § 50 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 téhož zákona osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Soud tak dospěl k závěru, že má pravomoc rozvod projednat a rozhodným právem je právo české.

3. Manžel se k návrhu na rozvod manželství vyjádřil dne , datum, s tím, že uvedl, že je pravdou, že spolu manželé více jak 10 let nežijí, avšak soužití manželů bylo do této doby bezproblémové. Soužití manželů ukončila manželka, a to proti vůli manžela. Rozvod manželství považuje manžel za amorální, neboť manželství trvalo 53 let. Manžel má zájem o pokračování v manželství.

4. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující.

5. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství manželů bylo uzavřeno dne , datum, v , Anonymizováno, .

6. Z výslechu manželky soud zjistil, že mezi účastníky přetrvávají majetkové problémy a zároveň manželka spatřuje problémy v chování manžela vůči ní, které spočívají v tom, že se s ní manžel hádá, chová se k ní hrubě, manželé spolu skoro nekomunikují, manžel je vzteklý. Každý z manželů platí polovinu nákladů na bydlení, vaří si každý sám, manžel si sám i několik let pere. Citová vazba manželky vůči manželovi je negativní, přičemž šance na zlepšení manželství je nulová, neboť manžel má v sobě zlobu. Vzájemný vztah se postupně v průběhu deseti let neustále zhoršuje. Manželka byla v manželství nespokojená již v době, kdy žili s manželem v Bulharsku.

7. Z výslechu manžela soud zjistil, že neví, v čem spočívají manželské problémy. V rodině byla dominantní manželka, neboť manžel je cizinec. Když manželka chtěla předat práva na byt, tak to manžel učinil, ale nepřidal si k tomuto bytu břemeno. Manželovi je 80 let, je nemocný, dává si rok/rok a půl života. V Bulharsku vydělával peníze jako projektant, přičemž vydělané peníze předával manželce. V roce 2000 se manželský vztah začal ochlazovat, neboť manželka se začala vůči manželovi chovat hrubě, v hádce na něho křičela a sdělila mu, že mu již nebude prát a vařit. Manželé spolu nekomunikují, pouze si píšou vzkazy na lístky. Manžel by s manželkou komunikovat chtěl. Každý z manželů si sám nakupuje a pere. Manžel měl být během 24 let k manželce pouze dvakrát/třikrát hrubý. Pro manžela je důležité, aby si vzal léky a aby bydlel v blízkosti nemocnice, proto, i s ohledem i na věk manželů, by rád v manželství setrval.

8. Z listiny datované dne , datum, soud zjistil, že manželka napsala manželovi vzkaz, aby jí platil včas nájemné.

9. Manželem navrhovaný důkaz výslechem mediátora soud zamítl, neboť jej považoval za nadbytečný.

10. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně.

11. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (2) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. (3) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

12. V daném případě soud shledal, že jsou naplněny všechny podmínky § 755 o. z. Manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno, přičemž jeho obnovení již nelze očekávat, neboť oba manželé shodně tvrdí, že v manželském soužití mají problémy. Manžel by chtěl v manželství setrvat, a to zejména z pragmatických důvodů (vysoký věk manželů, možnost společného bydlení v blízkosti nemocnice). Manželka považuje manželství za natolik rozvrácené, že v něm není ochotna dále setrvávat, přičemž ani manžel netvrdil, že se jedná o spokojené manželství. Vzhledem k tomu, že manželé nemají nezletilé děti, nemusel soud zkoumat naplnění podmínky uvedené v § 755 odst. 3 o. z. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, soud zjistil, že kvalifikovaný rozvrat manželství zapříčinila zejména rozdílnost v povahách a názorech manželů, které můžou být způsobeny taktéž rozdílností kultur. Soud dále shledal, že rozvodu manželství nebrání ani překážka uvedená v § 755 odst. 2 písm. b) o. z., neboť nejsou naplněny tam uvedené podmínky. Předně soud dospěl k závěru, že na rozvratu manželského soužití se podíleli oba manželé stejnou měrou. Manželství sice trvalo dlouhou dobu, to však nemůže nic změnit na skutečnosti, že je hluboce a trvale rozvráceno a že manželé spolu žijí de facto jen jako spolubydlící. Manžel netvrdil ani neprokázal, že by mu rozvodem hrozila zvlášť závažná újma – setrval toliko na tvrzeních ohledně svého vysokého věku a nepříznivého zdravotního stavu, přičemž není závislý na péči manželky a nehrozí mu ani existenční nouze.

13. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”).

15. O nákladech státu spočívajících ve výdajích na tlumočníka bylo rozhodnuto výrokem III. tohoto rozhodnutí podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a contrario. Tyto náklady byly totiž vynaloženy v souvislosti s právem manžela jednat před soudem ve své mateřštině (§ 18 odst. 1 o. s. ř.), které nese stát a nelze je připisovat k tíži účastníků.