55 C 309/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Pražákem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 150 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 2 150 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky včetně příslušenství. Svůj nárok odůvodnila tak, že dne 27. 5. 2020 provedla podle ust. § 27 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, technický úkon – tzn. odtah a vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobcem. Odtah byl proveden na pokyn strážníka Městské policie hl. m. [obec]. Konkrétně bylo odtaženo vozidlo [registrační značka] provozované žalovaným. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném částku za technický úkon dle nařízení [územní celek] ve výši 1 900 Kč a za první až třetí den střežení (parkovné) ve výši 250 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění pouze závěr o skutkovém stavu a stručné posouzení věci. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se nedostavila bez omluvy, bylo tedy jednáno v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně je příspěvkovou organizací oprávněnou [územní celek] k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. Dne 27. 5. 2020 provedla žalobkyně technický úkon – odtah vozidla registrovaného na žalovaného. Důvodem odtahu byla skutečnost, že vozidlo neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobkyní na základě ust. § 27 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky za technický úkon ve výši celkem 2 150 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, ani přesto dlužnou částku neuhradil. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný má ukrajinské státní občanství, projednávaná věc má tedy cizí prvek. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle čl. 49 smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech vyhlášené jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 123/2002 Sb. m. s. odpovědnost za náhradu škody kromě odpovědnosti, která vyplývá ze smluvních závazků, se řídí právním řádem té smluvní strany, na jejímž území došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, jež se stala předpokladem pro uplatňování nároku na náhradu škody. Přitom, pokud ten, kdo škodu způsobil, nebo ten, komu byla škoda způsobena, jsou občany a bydlí anebo mají své sídlo a jsou registrováni na území druhé smluvní strany, mohou se použít rovněž právní předpisy této druhé smluvní strany (odst. 1). Pravomoc k řízení o sporech týkajících se závazků z odpovědnosti za škodu mají justiční orgány smluvní strany, jejíž právní předpisy se použijí v souladu s odstavcem 1 tohoto článku (odst. 2). Vzhledem k tomu, že k nucenému odtahu z důvodu porušení veřejnoprávní povinnosti došlo na území ČR, je rozhodným právem právo české a příslušnými soudy jsou soudy v ČR. Podle ust. § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000Sb., o provozu na pozemních komunikacích, o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Vzhledem k tomu, že jako osoba, jež zabezpečuje nucený odtah vozidel a jejich následné hlídání na základě své zřizovací listiny, je oprávněna požadovat od žalovaného náhradu nákladů spojených s odtahem vozidla a jeho střežením. Ty byly dle nařízení hl. m. Prahy č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy stanoveny ve výši 2 150 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky. Jelikož žalovaný svůj dluh ve lhůtě splatnosti neuhradil, je povinen zaplatit žalobkyni rovněž úroky z prodlení, a to dle ust. § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného soud podanou uzavřel, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.