55 C 430/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Langhansem ve věci manželky: osobní údaje manželky manžela: osobní údaje manžela rozvod manželství

I. Manželství manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum], a manžela [jméno] [příjmení] [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] u Matričního úřadu [obec], okres [okres], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

III. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.

1. Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků již přestalo plnit svoji funkci, více než šest měsíců spolu účastníci nežijí jako manželé a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Manželství manželů je pouze formálním svazkem. Manželství je bezdětné. Manželé neměli žádný společný majetek. Poslední společné bydliště manželů se nacházelo na adrese [adresa žalovaného].

2. Manžel je státním příslušníkem Nigérijské federativní republiky a manželka státní příslušnicí České republiky, a v dané věci se tak vyskytuje cizí prvek. Soud tedy musel nejprve zkoumat, zda má pravomoc spor rozhodnout. Pravomoc českých soudů věc projednat je dána § 47 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Rozhodným právem je podle § 50 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém právo české.

3. Soud nařídil jednání na den [datum] a [datum]. Manžel se v obou případech bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání spolu s žalobou mu byla doručena podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Dostatečná lhůta k přípravě jednání podle § 115 o. s. ř. tedy byla zachována, a soud proto věc projednal a rozhodnul podle § 101 odst. 3 bez přítomnosti manžela.

4. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující:

5. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství manželů bylo uzavřeno dne 22. 2. 2013 před Matričním úřadem [obec], [okres]. Z výslechu manželky soud zjistil, že manželé spolu již dva roky nežijí ve společné domácnosti. Manžel se k manželce choval v začátcích hezky, ale postupem času ji začal fyzicky napadat. Manžel manželku nepodporoval a finance si každý řešil sám.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé již více než dva roky nežijí a netvoří manželské společenství, nejsou ani v žádném kontaktu. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílnosti povah manželů. S ohledem na výše uvedené soud shledává obnovu manželství nemožnou.

7. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně.

8. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud rozhodl tak, že manželství rozvedl, neboť neshledal důvody pro postup podle § 755 odst. 2 o. z., přičemž v souhlasu s § 756 o. z. zjistil existenci rozvratu manželství a jeho příčiny.

9. Jelikož byly splněny všechny podmínky § 755o. z., soud proto návrhu na rozvod manželství vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení soudním (dále jen „z. ř. s.“). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí.

11. O nákladech státu spočívajících ve výdajích na tlumočníka bylo rozhodnuto výrokem III. podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a contrario. Tyto náklady byly totiž vynaloženy v souvislosti s právem manžela jednat před soudem ve své mateřštině (§ 18 odst. 1 o. s. ř.), které nese stát a nelze je připisovat k tíži účastníků.