55 C 67/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Langhansem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 458,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 458,30 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 364,14 Kč od 22. 11. 2020 do 16. 9. 2021, s úrokem ve výši 22,99 % ročně z částky 4 458,30 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 458,30 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví spolu s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná dne 3. 12. 2003 uzavřela se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku až do výše 30 000 Kč (dále jen„ smlouva o úvěru“). Žalovaná se zavázala splácet úvěr v minimální měsíční splátce ve výši 5 % z čerpaného úvěru, a to spolu s úroky a poplatky. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 pohledávku na žalobkyni. Ke dni podání žaloby se skládá pohledávka žalobkyně z částky ve výši 4 458,30 Kč představující jistinu pohledávky, z částky 364,14 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 16. 9. 2021, smluvního úroku ve výši 22,99 % p. a. z částky 4 458,30 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 458,30 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná.

2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.

3. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalované doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaná projevila souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.

6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 3. 12. 2003 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty, jejímž předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků žalované, a to až do výše 30 000 Kč. Žalovaná se zavázela tento úvěr splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 5 % z čerpaného úvěru spolu s úroky a poplatky. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka dne 16. 9. 2021 postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou.

7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž podle čl. 6 je rozhodným právem právo české.

9. V souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy, aplikoval soud hmotněprávní předpisy účinné do 31. 12. 2013.

10. Soud posoudil nárok žalobkyně jako pohledávku na zaplacení úvěru podle § 498 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl na základě smlouvy závazkový právní vztah, jehož obsahem byla mj. povinnost žalované splácet sjednaný úvěr. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 458,30 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

12. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.

13. Třídenní lhůtu k náhradě nákladů řízení soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení na účet právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.