55 C 84/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Langhansem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky ve výši 2 778,41 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč spolu se -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 % p. a., -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 % p. a., -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 % p. a., -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 % p. a., -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 % p. a., -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50 % p. a., -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 7.2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00 % p. a., -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 % p. a., -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00 % p. a., -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00 % p. a., -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % p. a., -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % p. a., -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 % p. a. a se -) zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 914 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 22. 5. 2008 se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta finanční částka ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky a dále zaplatit částku ve výši 13 920 Kč představující souhrnný poplatek. Žalovaná se zavázala půjčenou jistinu spolu s poplatky vrátit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Celkem žalovaná uhradila částku ve výši 11 141,59 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], která ji následně postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná.

3. Podáním ze dne 2. 5. 2022 (doručeným soudu téhož dne) vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky kapitalizovaného úroku ve výši 2 778,41 Kč s odůvodněním, že žalobkyně provedla revizi požadovaných částek. Žalobkyně nicméně stále požaduje uhrazení částky ve výši 20 000 Kč představující jistinu a zákonné úroky spolu s náhradou nákladů řízení.

4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je zahraniční právnická osoba se sídlem v Maltské republice, tak se v dané věci jedná o řízení s cizím prvkem, proto se soud zabýval otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Jelikož se bydliště žalované nachází na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis).

5. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalované doručeno dne 5. 5. 2022. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaná projevila souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 22. 5. 2008 smlouvu o půjčce [číslo] součástí jejíhož obsahu byly i obchodní podmínky vydané právní předchůdkyní žalobkyně. Na základě výše uvedené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den podepsání smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčku splatit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč (Zjištěno ze smlouvy o půjčce ze dne 22. 5. 2008).

8. Uvedená pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla dne 19. 6. 2015 s účinností ke dni 1. 7. 2015 postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno]. Oznámení o postoupení pohledávek bylo zasláno žalované dne [datum] [právnická osoba] [anonymizováno]. následně postoupila svoji pohledávku na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. (Zjištěno ze smluv o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015 a ze dne 17. 9. 2018 a z podacího archu).

9. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku. (Zjištěno z výzvy před podáním žaloby ze dne 15. 2. 2022 a podacího archu).

10. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního rádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž provedl všechny důkazy žalobkyní označené, žalovaný nenavrhl ani nepředložil důkazy žádné. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů. Nic takového v řízení netvrdil ani žalovaný. Proto soud veškeré provedené důkazy hodnotil jako věrohodné a pravé 11. Na základě shora uvedeného posoudil soud věc po právní stránce následovně.

12. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.

13. V souladu s přechodnými ustanoveními § 3028 a násl. zák. č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pak soud aplikoval hmotněprávní předpisy platné do 31. 12. 2013, a to zák. č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“) a zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“).

14. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela.

15. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. věta prvá je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

16. Podle § 657 obč. zák. platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Z ust. § 658 pak vyplývá, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky, zatímco při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu. Tato ustanovení jsou dispozitivní.

17. Podle § 517 obč. zák platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

18. Jak vyplývá ze zjištěného skutkového stavu, právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu nazvanou jako smlouva o půjčce, ve které nebyly ujednány úroky, nýbrž tzv. souhrnný poplatek. Právní úkony se vykládají podle jejich obsahu a nikoli názvu a soud se proto zabýval povahou dané smlouvy, a to zejména otázkou, jestli se jedná o smlouvu úvěrovou podléhající úpravě obsažené v obch. zák, či skutečně o smlouvu o půjčce upravenou v obč. zák. Z textu smlouvy vyplývá reálný charakter kontraktu (podle textu smlouvy věřitel„ poskytuje půjčku“, zatímco dlužník stvrzuje, že tuto částku přebírá – smlouva tedy vzniká reálným poskytnutím prostředků nikoli pouze konsensem), který je právě charakteristický pro půjčku, kdežto úvěr je kontraktem konsensuálním (kterým se věřitel zavazuje prostředky teprve v budoucnu na žádost dlužníka poskytnout, přičemž smlouva vzniká již konsensem), a proto soud posoudil smlouvu podle úpravy obsažené v obč. zák.

19. Co se týče povahy tzv.„ souhrnného poplatku“ dospěl soud k závěru, že se jedná o úrok, tedy příslušenství pohledávky ve smyslu § 121 odst. 3 obč. zák., ačkoliv jinak nazvaný a pevnou částkou (nikoli procentuálně) stanovený, neboť z textu smlouvy jakož i obchodních podmínek vyplývá, že se jde o cenu půjčených prostředků, tedy institut jehož ekonomický důvod (kauza) je totožný s úrokem.

20. Soud řízení částečně zastavil, neboť žalobkyně vzala svou žalobu podáním ze dne 2. 5. 2022 co do částky 2 778,41 Kč zpět.

21. Ve zbývající části soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 914 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 900 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč.

23. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.