56 C 120/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o návrhu na rozvod manželství <b>I. Manželství manželky [celé jméno manželky], narozené [datum] a manžela [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne 5. 3. 2004 před Úřadem městské části [obec a číslo], se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Manželka se návrhem doručeným nadepsanému soudu dne 5. 5. 2017 domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 5. 3. 2004 před Úřadem městského části [obec a číslo]. Z manželství se narodily dvě nezletilé dvě děti, dcera [jméno] [příjmení] [příjmení] dne [datum] a dne [datum] dcera [příjmení] [příjmení] [příjmení]. Mezi manžely se začaly objevovat problémy v komunikaci, manžel se projevoval jako osoba se silným sklonem k ovládání blízkých osob, postupně došlo k naprostému citovému odcizení, kdy manželé žijí oddělení a intimně se dlouhodobě nestýkají a nevedou společnou domácnost. Poslední společné bydliště manželů se nacházelo na adrese [adresa manžela].

2. Manžel se v písemném vyjádření ze dne 31. 5. 2017 vyjádřil tak, že s rozvodem nesouhlasí a s návrhem manželky se neztotožňuje, neboť by případný rozvod měl negativní dopad na jejich dcery. Při jednání soudu dne 27. 8. 2021 se manžel k návrhu na rozvod manželství výslovně připojil.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť manželka má indonéské státní občanství a manžel české, přičemž oba manželé mají bydliště v České republice. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem k tomu, že mezi Českou republikou a Indonéskou republikou není uzavřena žádná mezinárodní smlouva upravující otázku pravomoci danou věc projednat, soud vycházel dle článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť manželé mají obvyklé bydliště na území České republiky. Podle § 50 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z. m. p. s.“), se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 z. m. p. s. osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Soud tak dospěl k závěru, že má pravomoc rozvod projednat a rozhodným právem je právo české.

4. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující:

5. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 5. 3. 2004 před Úřadem městské části [obec a číslo]. Z opatrovnického spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp.zn. 0 P 200/2017, a to zejména z rozsudku č.j. 0 P 200/2017-421 ze dne 31. 3. 2021 soud zjistil, že soudem byla schválena dohoda o úpravě poměrů nezletilých dcer pro dobu po rozvodu manželství. Rozsudek nabyl právní moc dne 29. 4. 2021 (výrok I., III., IV., a V.) a dne 20. 11. 2020 (výrok II.). Z výpovědi manželky soud zjistil, že se v jejím případě se jedná o první manželství. Manželé jsou od roku 2004, od roku 2017 nežijí ve společné domácnosti. Z manželství se narodily dvě dcery. Jako hlavní příčinu rozvratu manželství manželka spatřuje v rozdílných povahách manželů a v neustálých hádkách o výchově dětí. Manžel při výslechu uvedl, že se jedná o jeho první manželství, manželé spolu nežijí čtyři roky, ale mentálně to je možná už patnáct let. Jako hlavní příčinu rozvratu manželství manžel spatřuje ve lhaní manželky, kdy manželka neuvedla, že jednou vdaná již byla a z toho pramenící nedůvěra vůči manželce. Rovněž mezi nimi docházelo k hádkám týkající se výchovy dětí a ze strany manželky došlo asi třikrát k fyzickému napadení. Ohledně svého původního vyjádření, kdy manžel s rozvodem nesouhlasil, manžel uvedl, že si rozvod nepřály hlavně jejich dcery a kvůli dětem chtěl manželství zachovat.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé již od roku 2017 vůbec nežijí. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve sporech týkajících se výchovy dětí, v citovém odcizení a nesdílení společného života. Skutečnost, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno potvrzuje také sám manžel, který se k návrhu manželky na rozvod manželství výslovně připojil při jednání soudu.

7. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně.

8. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud rozhodl tak, že manželství rozvedl, neboť neshledal důvody pro postup dle § 755 odst. 2 o. z., protože a rozvod manželství není, s ohledem na hluboký rozvrat manželství, v rozporu se zájmem žádného z manželů, ani v rozporu se zájmem nezletilého dítěte. Soud v souladu s § 756 o. z. zjistil existenci rozvratu manželství a jeho příčiny. Jelikož byly splněny všechny podmínky § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí.