56 C 137/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Veisovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1/ právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované 2/ celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 50 000 EUR, částečným rozsudkem pro uznání První žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 000 EUR do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, s tím, že o nároku druhého žalovaného a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaných zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že plněním jednoho z nich zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého ze žalovaných, neboť dne 3. 9. 2019 uzavřela s první žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru k bankovnímu účtu [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, na základě které mohla první žalovaná čerpat peněžní prostředky do výše 110 000 EUR. Úrok z čerpaného úvěru činil 10,22 % ročně. V souladu s čl. 6 úvěrové smlouvy se vztah řídí německým právem. První žalovaná kontokorentní úvěr opakovaně přečerpala a ani přes opakované výzvy tento nedostatek nenapravila. Žalobkyně proto smluvní vztah s první žalovanou vypověděla dne 16. 5. 2022, kdy se částka stala okamžitě splatnou. Žalobkyně vyzvala první žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 114 064,03 EUR, kterou první žalovaná neuhradila. Druhý žalovaný, jednatel první žalované, se zaručil za závazky první žalované vyplývající ze smlouvy o úvěru do výše 50 000 EUR na základě smlouvy o ručení ze dne 3. 9. 2019 a v ručitelském prohlášení ze stejného dne, které první žalovaná přijala, jak vyplývá ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně vyzvala druhého žalovaného k úhradě částky 50 000 EUR, druhý žalovaný tuto však neuhradil.

2. Žalovaní byli postupem podle § 114b vyzváni, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy k věci písemně vyjádřili a uvedli, zda uplatněný nárok uznávají; neuznají-li jej, jsou ve vyjádření povinni vylíčit rozhodující skutečnosti, na kterých staví svoji obranu a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Byli poučeni o tom, že nevyjádří-li se a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod jim v tom brání, bude mít soud za to, že uplatněný nárok uznávají, a o věci rozhodne rozsudkem pro uznání.

3. Druhému žalovanému se výzvu do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení doručit nepodařilo. První žalované byla výzva řádně doručena dne 24. 2. 2023 Lhůta k podání písemného vyjádření k věci uplynula dne 27. 3. 2023 (§ 114b odst. 2 o. s. ř.). První žalovaná se k věci písemně nevyjádřila.

4. Žalobkyně následně navrhla, aby soud rozhodl o nároku vůči první žalované částečným rozsudkem pro uznání.

5. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok, nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

6. Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

1. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.).

2. Podle § 114b odst. 2 o. s. ř. k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.

3. Dle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

4. Jelikož se první žalovaná k žalobě nevyjádřila ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu podle § 114b o. s. ř., ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání, uplatnila se fikce uznání nároku, jenž byl proti první žalované žalobou uplatněn, a soud postupoval podle § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b o. s. ř. a bez nařízení ústního jednání rozhodl o nároku žalobkyně po jejím návrhu rozhodnout částečným rozsudkem pro uznání.

5. S ohledem na potřebu vést nadále řízení o nároku druhého žalovaného, soud dále ve výroku vyslovil, že o zaplacení o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.