56 C 14/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Veisovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o zaplacení částky 24 881,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úrokem ve výši 35,4 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení žalobkyně částku ve výši 7 586,85 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu Smlouvy o půjčce č. , Anonymizováno, uzavřené dne 31. 1. 2024 mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., IČO: , Anonymizováno, , sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , PSČ , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 35,40% ročně a s dalšími poplatky dle smlouvy. Žalovaný splátky úvěru nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 24 382,57 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a z dlužných poplatků ve výši , částka, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě výzvy. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného – vycházela z údajů žalovaného poskytnutých právní předchůdkyní žalobkyně, kontrolovala informace od žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS) a kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR), právní předchůdkyně žalobkyně dále vycházela z automatizovaných modelů, které vycházejí z disponibilní částky, kdy při jejím výpočtu vycházel z částky životního minima, existenčního minima a normativních nákladů na bydlení, přičemž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno a byl vyzván k úhradě dlužné částky, což neučinil.

2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovaným právní předchůdkyni žalobkyně v návrhu smlouvy a byly kontrolovány dostupné informace databázích: bankovní a nebankovní registr klientských informací, SOLUS. Žalovaný na úvěr uhradil celkovou částku , částka, .

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav:

5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 25. 6. 2018 podepsána smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na zřízení a vedení běžného účtu žalovanému (Smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb).

6. Žalovaný se s právní předchůdkyní žalobkyně písemně dohodl 31. 1. 2024 na poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši , částka, a závazku žalovaného splácet částku v 24 měsíčních splátkách po , částka, včetně úroku ve výši 35,40% ročně, RPSN 41,88%. Část 8 návrhu popisuje závažné skutečnosti, mezi které náleží porušení některé z povinností sjednaných ve smlouvě žalovaným dle smlouvy, v takovém případě je ve smlouvě uvedeno vedle dalšího oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně dosud nesplacené částky úvěru včetně úroků prohlásit za splatné (návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , Anonymizováno, ). Žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své údaje (údaje klienta).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně návrh akceptovala dopisem adresovaným žalovanému (akceptace návrhu Smlouvy o Půjčce).

8. Z produktových podmínek právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností ze smlouvy (produktové obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně), stejně tak z jejích obchodních podmínek (všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně), a dále ze sazebníků poplatků (Sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně).

9. Žalovanému byla částka , částka, poskytnuta, částku následně přestal splácet (výpis Minutové Půjčky, výpis ze splácení úvěru).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, (Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne , datum, , potvrzení přehledu podacích čísel ze dne , datum, ).

11. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že v něm právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že součástí protokolu jsou vstupní informace, které žalovaný v době uzavírání smlouvy deklaroval zadáním do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně. Současně prohlásil, že údaje jsou pravdivé a úplné a udělil právní předchůdkyni žalobkyně souhlas k nahlédnutí do úvěrových a jiných registrů za účelem ověření si těchto informací, případně toto ověření vyplývá přímo ze zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně. K posouzení úvěruschopnosti klienta uvedla, že standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr, přičemž v tomto směru vychází z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, (EBA/GL/2015/11) a podléhá též kontrole České národní banky, která rovněž testuje interní systém Banky při posuzování úvěruschopnosti a tento byl vždy shledán vyhovujícím a činěný v souladu s právními předpisy. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito interních a externích datových zdrojů, jak je zaznamenáno níže a současně deklarováno interními systémovými záznamy. Byly provedeny potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. V souladu s Obecným pokynem č. 1 Evropského orgánu pro bankovnictví prošetřila výši příjmu spotřebitele, přičemž vycházela jak z údajů uvedených spotřebitelem, tak z jejich nezávislého zhodnocení a ověření. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito standardních schvalovacích postupů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala následující oblasti: 1) tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; 2) informace z externích úvěrových registrů – dotazy jsou činěny do registrů BRKI/NRKI/SOLUS) – primárně se posuzuje míra úvěrového zatížení, tedy schopnost případného klienta splácet, dále celková expozice, příznaky roztáčení úvěrové spirály s negativním dopadem na schopnost klienta splácet své závazky; výsledkem je tzv. BureauScore; 3) schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu – zohledňují se: o příjmy žadatele o úvěr o pravidelné výdaje žadatele o úvěr, příjmy žadatele o úvěr ověřené vždy statistickým modelem, který v případě nízké věrohodnosti příjmu (pod 95%) spouští proces sběru dalších dokladů o pravidelné výdaje žadatele o úvěr, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují portfoliovým způsobem na základě aktuálních statistických dat státních úřadů a zohledňují strukturu rodiny / domácnosti, způsob bydlení a místo bydliště a porovnávají se na deklarované. Do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy ty vyšší; 4) vyhodnocení rizikových / anti - fraud kontrol o na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo mobilního telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod o kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žadatele (opakované žádosti apod.); 5) celkový skóring klienta založený na: o aplikačním skóre (primárně sociodemografický profil) a/nebo o BureauScore (behaviorální skóring založený na dotazech do externích úvěrových registrů); 6) Kontrola Insolvenčního rejstříku: Bez záznamu; 7) Kontrola databáze neplatných dokladů: Doklad nenalezený v databázi MV; 8) Kontrola interního Black listu (IBL): Bez záznamu; 9) Vyhodnocení externích úvěrových registrů: o BRKI/NRKI: Bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie), o SOLUS: Nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. Deklarovaný příjem byl ověřen podle plateb připisovaných na účet klienta. Zohlednili výdaje ve výši 16 783 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 4 479 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a ST. úvěrů ve výši 3 550 Kč, výdaje na živobytí ve výši 7 754 Kč a ostatní výdaje ve výši , částka, . Podle vyhodnocení klientovi na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývá celkem , částka, a byl tedy schopen půjčku splácet (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta).

12. Žalobkyně dále doložila tabulku ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, ve kterém je mimo jiné uvedena položka celkové započtené splátkové zatížení 4 479 Kč, započtené výdaje na bydlení (vč. hypotéky a st.) 3 550 Kč, započtené životní náklady 7 754 Kč, započtené rodinné výdaje a ostatní 1 000 Kč, výsledná platební kapacita žadatele v době žádosti 33 217 Kč (tabulka ke zkoumání úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně).

13. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že v listopadu 2023 výdaje žalovaného přesahovaly jeho příjmy o cca , částka, , v prosinci 2023 o cca , částka, , v lednu 2024 do , datum, , tedy do dne před dohodou o půjčce, o cca , částka, (výpis z účtu žalovaného).

14. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni (rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne, smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, potvrzení úplaty).

15. Žalovanému bylo odesíláno vyrozumění o postoupení pohledávky na žalobkyni (vyrozumění o postoupení pohledávky včetně přehledu podacích čísel). Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu před podáním žaloby (předžalobní výzva).

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy peněžní prostředky se závazkem uvedeným v návrhu na uzavření smlouvy, že žalovaný peněžní prostředky vrátí za podmínek dle smlouvy, což neučinil. K prověřování úvěruschopnosti v období před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla a doložila výše popsané.

17. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.

18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

20. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

21. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.).

26. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

27. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

28. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

29. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok je důvodný pouze zčásti.

30. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce, která je spotřebitelským úvěrem, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto vrátit dle podmínek smlouvy, což neučinil. Právní předchůdkyně žalobkyně však nezkoumala s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť absentují konkrétní tvrzení žalobkyně o jeho příjmech a výdajích, stejně tak, není patrné, jak jeho příjmy a výdaje právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala. Není tedy patrné, jaká byla výše příjmů žalovaného v době uzavření smlouvy, v protokolu o ověření úvěruschopnosti žalovaného, tedy v listině vyhotovené samotnou právní předchůdkyní žalobkyně, se objevuje jen údaj o částce , částka, měsíčně, která má činit jeho příjem, k čemuž však ničeho bližšího konkretizováno není a z jiných listin tento příjem žalovaného nevyplývá. V protokolu o ověření úvěruschopnosti žalovaného a v tabulce ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jsou dále uvedeny zohledněné výdaje ve výši , částka, , z toho výdaje na splátky půjček , částka, , výdaje na bydlení vč. hypotéky a ST. úvěrů ve výši , částka, , výdaje na živobytí ve výši , částka, a ostatní výdaje ve výši , částka, , přičemž podle vyhodnocení klientovi na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývá celkem , částka, a byl tedy schopen půjčku splácet. Není však patrné, jak dospěla k jednotlivým dílčím částkám výdajů včetně velmi nízké částky výdajů na bydlení vč. hypotéky ve výši , částka, a jedná se pouze de facto o tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně vtělené do uvedených listin. Z výpisu z účtu žalovaného dále vyplývá, že jeho výdaje byly v době tří měsíců před uzavřením smlouvy vyšší než jeho příjmy. S přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaný měl na základě předmětné smlouvy splácet částku více než , částka, měsíčně, přičemž žalobkyně vycházela dle tabulky ke zkoumání úvěruschopnosti ze skutečnosti, že splácel další půjčky ve splátkách po , částka, měsíčně, je patrné, že měla být činěna podrobnější šetření co do schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně však toto dostatečně netvrdila ani neoznačila v této souvislosti potřebné důkazy.

31. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně i přes poučení podle § 118a o. s. ř. nesplnila povinnost tvrzení a důkazní, že řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez námitky žalovaného, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z.. Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele. V tomto směru lze odkázat mimo jiné na rozsudek Soudního dvora Evropské unie C679/18, OPR-Finance, dle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se Směrnicí č. 2008/48/EC o spotřebitelském úvěru. Zdejší soud se s uvedenými závěry ztotožňuje.

32. Povinnosti zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr se nelze dodatečně zprostit skutečností, že žalovaný úvěr částečně splácel. Pokud je smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužení domácnosti, pak tento smysl zákon nepostrádá ani v těch případech, kdy nakonec dojde k zaplacení úvěru. Primárním chráněným zájmem je totiž zde ochrana spotřebitele před poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci, k ekonomické ztrátě majetku a k dalším ekonomickým dopadům do poměrů spotřebitele. Tyto dopady nemusí být bezprostřední, mohou se projevit až s určitým časovým odstupem, což znamená, že splnění povinnosti poskytovatele úvěru s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost se nestírá v okamžiku zaplacení poskytnutého úvěru (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, )

33. Protože úvěrová smlouva je absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnutou finanční částku. Žalovanému byla poskytnuta právní předchůdkyní žalobkyně částka ve výši , částka, . Žalovaný uhradil , částka, , rozdíl v těchto částkách proto soud žalobkyni přiznal.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ve věci částečně úspěšné žalobkyni po zohlednění celkové přiznané částky a zamítnuté částky jistiny přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 74%, tedy v částce , částka, , které sestávají ze soudního poplatku ve výši , částka, , z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve výši , částka, za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba). Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za vyjádření žalobkyně, neboť jím bylo reagováno na výzvu soudu z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení co do zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, kdy výzvě soudu a dodatečnému vyjádření mohla žalobkyně předejít uvedením těchto skutečností a doložením důkazů již v žalobě, navíc za situace, kdy je soudu z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje nároky ze smluv o spotřebitelském úvěru dlouhodobě, musí si proto být vědoma povinnosti tvrdit a prokazovat zkoumání úvěruschopnosti žalovaných. Žalobkyni dále náleží paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, za každý ze tří úkonů právní služby, a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Poměrná část nákladů řízení v rozsahu 74 % tak činí shora uvedenou částku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.