56 C 298/2017
č. j. 56 C 298/2017-206
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 4 rozhodl o rozvodu manželství uzavřeného ve Bulharsku, jehož poslední společné bydliště bylo v České republice. Soud se opřel o čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 2201/2003 a určil, že české soudy mají příslušnost. Rozvod byl schválen na základě závažného a nenapravitelného rozvratu manželství, prokázaného faktickou rozlukou, neschopností obnovení manželského soužití a vzájemnými obviněními. Soud neshledal důvod pro náhradu nákladů řízení a rozhodnutí o náhradě nevyhověl.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno bytem adresa a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství
I. Manželství manželů jméno příjmení celé jméno manžela, narozeného datum, a jméno příjmení jméno celé jméno manžela, narozené datum, uzavřené dne 8. 9. 2001 ve městě Ruse v Bulharsku, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manžel se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 27. 11. 2017 domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne 8. 9. 2001 ve městě Ruse v Bulharsku. Z manželství se narodila dne datum nezletilá dcera jméno příjmení celé jméno manžela. Oba manželé mají občanství bulharské republiky, přičemž oba žili společně v České republice přes deset let. Manželství bylo uzavřeno z oboustranné lásky. V průběhu manželství začalo mezi manžely docházet k neshodám, které vyvrcholily v roce 2017, kdy si manželka našla milence a odjela z České republiky do Bulharska i s dcerou, kde pobývají do dneška. Manžel tak s dcerou nemá od odchodu manželky žádný kontakt. U zdejšího soudu je vedeno opatrovnické řízení týkající se svěření nezl. dcery do péče manžela a to pod sp.zn. 14 Nc 1319/2017. Manžel rovněž podal návrh na vydání předběžného opatření o uložení zákazu manželce vycestovat s nezl. dcerou do zahraničí. Obvodní soud pro Prahu 4 dne 4. 9. 2017, č.j. 14 Nc 1319/2017-10 vyhověl návrhu otce a uvedené předběžné opatření vydal. Manželka však vydané předběžné opatření nerespektovala a s dcerou vycestovala. Manželka zároveň u Obvodního soudu Slivnica v Bulharsku podala dne 12. 9. 2017 žalobu na rozvod manželství. Toto řízení bylo následně bulharským soudem přerušeno, kdy tamní soud dal manželům lhůtu v trvání 2 měsíců k podání žádosti o rozvod manželství v České republice, s tím, že posléze se bulharský soud zřekne své příslušnosti a tamní řízení o rozvodu zastaví. Manželství je tak pouze formálním svazkem, který neplní svůj účel. Majetkové poměry manželů nejsou upraveny. Poslední společné bydliště manželů se nacházelo na adrese: adresa manžela a manželky.
2. Manželka se vyjádřením ze dne 20. 6. 2021 připojila k návrhu na rozvod manželů. Uvedla, že vztahy mezi manžely jsou problematické. Manžel jí byl v průběhu manželství opakovaně nevěrný. Manželka začala posléze trpět depresemi a zhoršil se její zdravotní stav.
3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť oba manželé mají občanství Bulharské republiky, přičemž oba manželé měli poslední společné bydliště v České republice, přičemž manžel nyní nadále bydlí v České republice a manželka bydlí v Bulharsku. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť poslední společné bydliště manželů se nacházelo v České republice a manžel zde má stále bydliště. Podle § 50 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Soud tak dospěl k závěru, že má pravomoc rozvod projednat a rozhodným právem je právo bulharské.
4. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující:
5. Z oddacího listu vydaného městem Ruse v Bulharsku bylo prokázáno, že manželství bylo uzavřeno dne 8. 9. 2001 (viz oddací list). Z fotokopie cestovního pasu manžela má soud za prokázané, že manžel má občanství Bulharské republiky a trvalý pobyt na území České republiky (viz kopie pasu manžela). Jak vyplývá z rodného listu, z manželství se dne datum narodila nezl. dcera jméno příjmení celé jméno manžela (viz rodný list). Potvrzením SVJ pro domy ulice ze dne 26. 9. 2017 bylo prokázáno, že manželé měli společné bydliště na adrese adresa manžela a manželky, a to od 1. 8. 2008 (viz potvrzení ze dne 26. 9. 2017). K důkazu byla dále předložena fotografie manželky s dcerou a mužem, z roku 2017 pořízená na území Bulharska (viz přiložená fotografie). Usnesením Obvodního soudu ze dne 4. 9. 2017, č.j. 14 Nc 1319/2007-10, soud nařídil předběžné opatření manželce spočívající v zákazu zdržení se vycestování s nezl. dcerou mimo území České republiky. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 10. 2020, č.j. 14 Nc 1319/2017-511 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, č.j. 17 Co 6/2021-575, byla nezl. dcera jméno příjmení celé jméno manžela svěřena do péče matky. Rozsudek nabyl právní moci dne 30. 3. 2021. Rozsudkem Obvodního soudu Slivnica ze dne 13. 11. 2017 přerušil řízení o rozvodu manželství vedeném u tamního soudu a uložil manželům lhůtu dvou měsíců k podání žádosti o rozvod u českých soudů. Manžel dne 1. 9. 2017 podal trestní oznámení na manželku týkající se obavy z toho, že manželka vycestuje do Bulharska s jejich nezl. dcerou. V rámci podání trestního oznámení manžel rovněž uvedl, že podal u zdejšího soudu návrh na vydání předběžného opatření týkající se uložení zákazu manželce vycestovat s nezl. dcerou do zahraničí (viz trestní oznámení ze dne 1. 9. 2017 a ze dne 9. 10. 2017).
6. Z výslechu manžela soud zjistil, že v jeho případě se jedná o první manželství. Manželé spolu nežijí od roku 2017. Z manželství se narodila nezletilá dcera. ulice příčinu rozvratu manželství spatřuje v nevěrách ze strany manželky, a to po dobu tří let. Rovněž manželka následně odjela s jejich společnou dceru do Bulharska. Ohledně tvrzení manželky týkající se pokusu o znásilnění uvedl, že toto je nesmysl, nejsou k tomu žádné důkazy. Na rozvodu manželství trvá.
7. Z výslechu manželky soud zjistil, že v jejím případě se jedná o první manželství, manželé spolu nežijí pět let ve společné domácnosti. Z manželství se narodila jedna nezl. dcera. jméno příčinu rozvratu manželství spatřuje naopak v nevěrách manžela. Rovněž se jí manžel dne 25. 7. 2022 pokusil znásilnit, k čemuž má svědka. Mělo se jednat i o psychické týrání z jeho strany. Ohledně odjezdu do Bulharska uvedla, že se bála zůstat nadále s manželem. Ví, že byla chyba odjet společně s dcerou. Udělala to, protože měla strach. Na rozvodu manželství trvá.
8. Soud s ohledem na provedené listinné důkazy neuvěřil tvrzení manželky ohledně psychického a fyzického týrání ze strany manžela.
9. Podle zákona č. 47/2009 sbírky zákonu Bulharské republiky, o rodině (dále jen„ zákon o rodině“), je možno podat návrh na rozvod manželství na základě návrhu podaného z důvodu závažného a nenapravitelného rozvratu manželství podle § 49 zákona o rodině. Podle judikatury bulharských soudů se i závažný a nenapravitelný rozvrat manželství jedná tehdy, když manželský svazek formálně existuje, ale je zbaven své podstaty, kterou mu ukládá obecný mrav a zákon. Jedná se o objektivní stav, o kterém si soud vždy učiní úsudek na základě okolností konkrétního případu. Podle judikatury bulharských soudů se o závažný a nenapravitelný rozvrat manželství jedná v případě cizoložství, dlouhodobé faktické rozluky, alkoholismu a narkomanie, hrubého a tělesného i duševního násilí, soustavného zanedbávání rodiny a v některých dalších případech.
10. V posuzovaném případě z provedených důkazů vyplývá, že vztahy mezi manžely jsou natolik vážně narušené a trvale rozvrácené, že manželství již fakticky neplní svůj účel, od manželů není možno očekávat obnovení manželského soužití, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí fakticky od roku 2017, intimně se nestýkají a netvoří manželské společenství. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v konfliktních vztazích mezi manžely, zejména co do únosu dcery ze společné péče do Bulharska a následného setrvání manželky na území Bulharska. Oba manželé obvinili ze vzájemné nevěry, rovněž manželka obvinila manžela z pokusu o znásilnění, pročež toto nebylo v řízení prokázáno. Vzhledem k tomu, že z výpovědí manželů nevyplynulo, že by rozvod byl v rozporu s jejich zájmy, má soud za to, že byly splněny všechny výše uvedené podmínky dle zákona o rodině, a proto návrhu na rozvod manželství vyhověl.
11. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.) Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.