56 C 34/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Veisovou ve věci Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec o zaplacení částky 20 162 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 1 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení žalobci společně a nerozdílně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaných zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce zajišťuje správu domu č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, v k. ú. , Anonymizováno, . Žalovaní zde vlastní bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Dluží za platby spojené s užíváním této jednotky za rok 2023 ve výši 20 162 Kč na základě vyúčtování splatného k , datum, . Dlužnou částku neuhradili ani na základě výzvy. Vyúčtování proběhlo řádně, neboť bylo realizováno v souladu s tehdejším zněním stanov žalobce, s čímž vlastníci souhlasili a nikdy tento postup nebyl napadán.

2. Žalovaní s návrhem nesouhlasili a navrhli zamítnutí žaloby. Vyúčtování žalobce je zatíženo vadami, pro které jej nelze považovat za řádné a splatné. Žalobce je povinen provádět řádné vyúčtování záloh a rozúčtování nákladů na vytápění a na společnou přípravu teplé vody pro dům, pouze ve smyslu § 6 zákona č. 67/2013 Sb., dle kterého měl rozdělit náklady na vytápění pouze na složku základní a spotřební. Ve vyúčtování se objevuje vedle uvedených složek další neurčitá složka „Teplo – sjednaný příkon“ jako „vedlejší náklady“ (na teplo), dále se ve vyúčtování objevuje rovněž neurčitá složka „Ohřev TV – sjednaný příkon“ jako „vedlejší náklady“. Dále ve vyúčtování není zohledněno, že byt se nachází v posledním patře domu, pod špatně tepelně izolovanou střechou a jedná se o byt umístěný na okraji domu s vyšší energetickou náročností na vytápění. Navíc nebytové prostory domu mnohdy pronajímané třetím osobám jsou rovněž osazeny radiátory, avšak spotřeba tepla v těchto nebytových prostorech není nikterak měřena, přičemž tato skutečnost není ani nikterak zohledněna v předmětném vyúčtování. Navíc radiátory nejsou osazeny termoregulačními hlavicemi. Z vyúčtování tedy není vůbec patrný způsob účtování potřeby tepla v těchto prostorech. V rozporu s § 8 zákona č. 67/2013 Sb. žalovaným nebylo umožněno nahlédnutí do podkladů vyúčtování, neboť toto žalobce podmiňoval zaplacením vyúčtování. Ze stanov žalobce je přitom zřejmé, že žalobce při provádění vyúčtování postupoval celá léta pouze dle svých stanov, a to i přes okolnost změny právních předpisů, které takovýto postup vylučující, na postup dle stanov odkázala i společnost, která realizovala vyúčtování. Na popud žalovaných až na shromáždění žalobce konaném dne , datum, , bylo rozhodnuto o změně stanov, kterými byly uvedeny do souladu s aktuálním zněním právních předpisů3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav:

4. Žalovaní vlastní ve společném jmění bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , dále podíl na společných částech , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (výpis z katastru nemovitostí). Společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vyhotovila vyúčtování za rok 2023 s nedoplatkem pro bytovou jednotku žalovaných ve výši , částka, . Náklady na služby za tento rok jsou zde uvedeny pro bytovou jednotku ve žalovaných v celkové výši 62 282 Kč a zahrnují vytápění ve výši , částka, a teplou vodu ve výši , částka, . Celkem zaplacené zálohy na služby žalovanými jsou zde uvedeny ve výši 42 120 Kč, rozdíl představuje uvedený nedoplatek. Vyúčtování obsahuje přílohu rozúčtování, ve které je u tepla a ohřevu teplé vody uvedena složka základní a spotřební, dále se zde objevuje položka studená voda a dále položka označena jako „Vedlejší náklady“ a podsložka „Teplo – sjednaný příkon“, kde je pro bytovou jednotku žalovaných uvedena částka , částka, a dále podložka „ohřev TV – sjednaný příkon“ kde je pro bytovou jednotku žalovaných uvedena částka , částka, . Celková výše těchto vedlejších nákladů je pro bytovou jednotku žalovaných je uvedena v částce , částka, . Celková výše vedlejších nákladů pro celou nemovitou věc ve správě žalobce je zde uvedena v částce , částka, (vyúčtování žalobce za rok 2023 včetně přílohy rozúčtování 2023).

5. V řízení nebylo sporné, že žalobkyně spravuje dům a pozemek, ve kterém se nachází bytová jednotka žalovaných a podíl na společných částech domu. Dále nebylo sporné, že vyúčtování za žalobce prováděla společnost uvedena ve vyúčtování. Sporné bylo, zda vyúčtování žalobce za rok 2023 bylo realizováno řádně a je splatné.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Žalobce vyúčtoval v roce 2023 náklady na služby spojené s užíváním bytu žalovaných výše uvedeným způsobem s uvedením nedoplatku pro žalované ve výši 20 162 Kč, který žalovaní neuhradili.

7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“), a dále podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen „vyhláška č. 269/2015 Sb.“).

8. Podle § 2 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatelem služeb se rozumí společenství vlastníků jednotek podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví.

9. Podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 67/2013 Sb. příjemcem služeb se rozumí vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví.

10. Podle § 2 písm. c) zákona č. 67/2013 Sb. zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb,11. Podle § 2 písm. d) zákona č. 67/2013 Sb. náklady na služby se rozumí cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky.

12. Podle § 2 písm. e) bod 1 zákona č. 67/2013 Sb. rozúčtováním se rozumí vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby.

13. Podle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb. vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

14. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou.

15. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

16. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

17. Podle § 1 písm. a) vyhlášky č. 269/2015 Sb. vyhláška upravuje rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů, b) některé další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.

18. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 269/2015 Sb. základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 40 % až 60 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb podle klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti budovy podle průměrného součinitele prostupu tepla podle přílohy č. 6 k této vyhlášce; takto určenou základní složku může následně snížit či zvýšit až o 10procentních bodů. Rozdělení nákladů na základní a spotřební složku se v zúčtovací jednotce provede pro dané zúčtovací období pouze jednou. U všech příjemců služeb je vždy v základní složce rozúčtována na 1 m2 započitatelné podlahové plochy stejná částka.

19. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 269/2015 Sb. při rozdělení spotřební složky nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce mezi příjemce služeb se vychází z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Přitom se použijí korekce a výpočtové metody zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou.

20. Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a pro nesprávně vyúčtovaný nedoplatek splatnost vyúčtování nenastává (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , č. j. 26 Cdo 2778/2019, nebo rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne , datum, , sp. zn. 26 Cdo 2471/2007)

21. Z obsahu vyúčtování musí být zjištěny minimálně takové informace, na základě kterých bude osoba povinná k úhradě schopna rozpoznat, zda požadovaná úhrada odpovídá její spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

22. Soud zkoumá, zda bylo vyúčtování provedeno řádně a stalo se splatným, a to bez ohledu na podání námitek (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

23. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť vyúčtování, ze kterého žalobce dovozuje žalovaný nárok, nebylo realizováno řádně. Dle zákona č. č. 67/2013 Sb. a vyhlášky č. 269/2015 Sb., měl žalobce povinnost rozdělit náklady na teplo a ohřev teplé vody na základní a spotřební složku s tím, že základní složka se rozúčtovává podle podlahové plochy jednotek, spotřební složka se rozúčtovává dle měřidel s korekcemi zohledňujícími rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou. Ve vyúčtování za rok 2023 se však vedle uvedených položek objevuje položka označená jako „vedlejší náklady Teplo – sjednaný příkon, ohřev TV – sjednaný příkon“, která pro celou nemovitou věc ve správě žalobce činí , částka, , z níž část pro bytovou jednotku žalovaných má dle vyúčtování činit , částka, . Tato položka je zde uvedena v rozporu s § 6 zákona č. 67/2013 Sb. a § 3 předmětné vyhlášky a je neurčitá, neboť není zřejmé, čeho se týká. Nejsou tak dodrženy požadavky § 7 zákona č. 67/2013 Sb., dle kterého vyúčtování má být transparentní a kontrolovatelné z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Pokud žalobce tvrdí, že postupoval podle stanov, platí, že ustanovení stanov nemohou mít přednost před kogentními ustanoveními zákona. Nemohla tak nastat splatnost předmětného vyúčtování, a žalovaní se tudíž nemohli dostat do prodlení s úhradou nedoplatku dle tohoto vyúčtování.

24. Z těchto výše uvedených důvodů soud výrokem I. žalobu zamítl.

25. Soud doplněním uvádí, že zamítl návrhy na provedení důkazu ostatními listinami navrženými účastníky, neboť skutečnost, že nemohla nastat splatnost vyúčtování, vyplynula již z provedeného dokazování předmětným vyúčtováním.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jenž byli v řízení úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve výši , částka, za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ). Žalobkyni dále náleží paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce , částka, za každý ze tří úkonů právní služby, a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalovanou v řízení zastupoval.