56 C 38/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Veisovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta Anonymizováno žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 145 062,27 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 145 062,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 104,58 Kč za období od 13. 5. 2023 do 13. 10. 2023, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 137,61 Kč od 31. 5. 2023 do 30. 9. 2023, dále úroku ve výši 14,2 % ročně z částky 143 712,27 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 143 712,27 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu Smlouvy o Repůjčce č. , hodnota, uzavřené dne 13. 6. 2022 mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , PSČ , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 150 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě specifických závazků žalovaného a kterou se žalovaný zavázal vrátit v 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 753 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 14,20% ročně, měsíčním poplatkem za pojištění a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Žalovaný splátky úvěru nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 16. 10. 2023 zesplatnila. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 143 712 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 10 104,58 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 137,61 Kč a z dlužných poplatků ve výši 1 350 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě výzvy. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím údajů uvedených v jeho žádosti s přihlédnutím ke statistickým podkladům, údajům z rejstříku a úvěrových registrů (SOLUS, BRKI) a kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR), příjme žalovaného byl ověřen s využitím komplexního statistického nástroje, na základě čehož bylo vyhodnoceno, že žalovaný je schopen půjčku splácet. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno a byl vyzván k úhradě dlužné částky, což neučinil.

2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že posouzení úvěruschopnosti by mělo být založeno mimo jiné na informacích získaných od spotřebitele a dále by si měl rozhodné informace sám vyžádat, dále by mělo být založeno na nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, je-li to nezbytné, což není vždy obligatorní. Právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v souladu se zákonnými podmínkami, neboť vycházela z informací poskytnutých samotným žalovaným a dále odkázala na ověřování v bankovním a nebankovním registru klientských informací a v registru SOLUS. Dále na výzvu soudu uvedla, že žalovaný uhradil splátky ve výši 24 622,77 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.

5. Žalovaný se s právní předchůdkyní žalobkyně písemně dohodl dne 16. 6. 2020 na poskytování bankovních, platebních a investičních služeb žalovanému (rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 16. 6. 2020) Totožnost žalovaného ověřila jeho občanským průkazem (kopie občanského průkazu žalovaného).

6. Žalovaný se dále s právní předchůdkyní žalobkyně písemně dohodl dne 13. 6. 2022 na poskytnutí úvěru, žalovaného s tím, že na základě dohody bude částka 150 000 Kč účelově určena na předčasné splacení převáděných závazků: půjčky , právnická osoba, ve výši 138 000 Kč, na což bude poskytnuto 140 000 Kč a kontokorentu , právnická osoba, ve výši 10 000 Kč. V písemné dohodě byl uveden závazek žalovaného použít účelovou část RePůjčky výhradně na úhradu převáděných závazků a ujednat s původními věřiteli předčasné splácet úvěr v 120 měsíčních splátkách po 2 573 Kč včetně úroku ve výši 14,20% ročně, RPSN 15,15%. Peněžní prostředky měly být poskytnuty na účet , č. účtu, (návrh na uzavření smlouvy o , Anonymizováno, č. , hodnota, ). Žalovanému poskytla rovněž formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně návrh akceptovala dopisem ze dne 13. 6. 2022 adresovaným žalovanému (akceptace návrhu na uzavření smlouvy o RePůjčce).

8. Žalobkyně dále doložila tabulku, ve které je vedle přehledu o úvěru uvedeno, že žalovaný je svobodný, bydlí ve vlastním domě/bytě, nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské, příjem od zaměstnavatele činí 45 000 Kč, výdaje na bydlení 2 000 Kč, výdaje na živobytí 3 500 Kč měsíčně, rodinné náklady a ostatní 7 000 Kč měsíčně (tabulka k údajům o úvěru).

9. Žalobkyně dále doložila tabulku ze dne 12. 6. 2024, ve které je uvedena lustrace v databázi BRKI s uvedením, že subjekt je v pořádku, dále je zde uveden úvěr z roku 2021 na 20 000 Kč se zůstatkem jistiny 18 252 Kč, dál úvěr rovněž z roku 2021 na 30 000 Kč se zůstatkem jistiny 28 080 Kč, další na 30 000 Kč se zůstatkem jistiny ve výši 19 672 Kč, dále úvěr z ledna 2022 na 20 000 Kč se zůstatkem jistiny 19 659 Kč a další úvěr z roku 2022 na 30 000 Kč se zůstatkem jistiny 29 650 Kč, další úvěr z roku 2022 na 15 000 Kč se zůstatkem jistiny ve výši 14 757 Kč (tabulka předložená žalobkyní ze dne 12. 6. 2024).

10. Z produktových podmínek pro osobní úvěry soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností ze smlouvy (produktové podmínky pro osobní úvěry právní předchůdkyně žalobkyně), stejně tak ze všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně (všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně) a sazebníku (sazebník právní předchůdkyně žalobkyně).

11. Žalovaný úvěr přestal od počátku řádně splácet (výpis z úvěru č. , hodnota, ). Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 16. 10. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 16. 10. 2023, potvrzení přehledu podacích čísel).

12. Z výpisu žalovaného č. , č. účtu, za květen 2022 bylo zjištěno, že z jiného účtu žalovaného na tento byla poskytnuta částka 13 882,50 Kč, částka 6 812,80 Kč, částka 9 038,75 Kč, částka 6 000 Kč, částka 11 603,74 Kč, částka 7 275 Kč, částka 5 295,60 Kč, dále částka 6 080,10 Kč, částka 5 128,75 Kč, částka 15 458,30 Kč, částka 2 954,26 Kč a 2 126,25 Kč. Dále mu byl na tento účet zaslán Úřadem práce příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč. Celkové odchozí platby z účtu za tento měsíc přesahovaly celkem částku 100 000 Kč (výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu, za květen 2022).

13. Z výpisu ze stejného účtu žalovaného za období od červen 2020 – listopad 2022 soud zjistil, že žalovanému byly na tento účet opakovaně zasílány platby označené jako čerpání půjčky, dále jsou zde příchozí platby z jiného účtu žalovaného. Ve výpisech nebyla nalezena příchozí částka 150 000 Kč (výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období červen 2020 – listopad 2022).

14. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že v něm právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že součástí protokolu jsou vstupní informace, které žalovaný v době uzavírání smlouvy deklaroval zadáním do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně. Současně prohlásil, že údaje jsou pravdivé a úplné a udělil právní předchůdkyni žalobkyně souhlas k nahlédnutí do úvěrových a jiných registrů za účelem ověření si těchto informací, případně toto ověření vyplývá přímo ze zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně. K posouzení úvěruschopnosti klienta uvedla, že standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr, přičemž v tomto směru vychází z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne 19. 8. 2015 (EBA/GL/2015/11) a podléhá též kontrole České národní banky, která rovněž testuje interní systém Banky při posuzování úvěruschopnosti a tento byl vždy shledán vyhovujícím a činěný v souladu s právními předpisy. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito interních a externích datových zdrojů, jak je zaznamenáno níže a současně deklarováno interními systémovými záznamy. Byly provedeny potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. V souladu s Obecným pokynem č. 1 Evropského orgánu pro bankovnictví prošetřila výši příjmu spotřebitele, přičemž vycházela jak z údajů uvedených spotřebitelem, tak z jejich nezávislého zhodnocení a ověření. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito standardních schvalovacích postupů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala následující oblasti: 1) tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; 2) informace z externích úvěrových registrů – dotazy jsou činěny do registrů BRKI/NRKI/SOLUS) – primárně se posuzuje míra úvěrového zatížení, tedy schopnost případného klienta splácet, dále celková expozice, příznaky roztáčení úvěrové spirály s negativním dopadem na schopnost klienta splácet své závazky; výsledkem je tzv. BureauScore; 3) schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu – zohledňují se: o příjmy žadatele o úvěr, pravidelné výdaje žadatele o úvěr, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují portfoliovým způsobem na základě aktuálních statistických dat státních úřadů (se zohledněním struktury domácnosti a místa bydliště). Do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy ty vyšší; 4) vyhodnocení rizikových / anti - fraud kontrol o na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo , tel. číslo, telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod o kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žadatele (opakované žádosti apod.); 5) celkový skóring klienta založený na: aplikačním skóre (primárně sociodemografický profil), BureauScore (behaviorální skóring založený na dotazech do externích úvěrových registrů); 6) Kontrola Insolvenčního rejstříku: Bez záznamu; 7) Kontrola databáze neplatných dokladů: Doklad nenalezený v databázi MV; 8) Kontrola interního Black listu (IBL): Bez záznamu; 9) Vyhodnocení externích úvěrových registrů: o BRKI/NRKI: Bez negativního záznamu, SOLUS, debt service to income ratio = 5,30% a splňuje doporučenou hranici <= 45%, Debt to income ratio = 0,25 a splňuje doporučenou hranici, celkové rizikové vyhodnocení klienta bylo dle interního postupu stanoveno na úroveň třídy D, které odpovídá pravděpodobnost splacení úvěru 97,94% . Deklarovaný příjem 45 000 Kč ověřili podle příjmů připisovaných na účet klienta – Příloha 5. Z důvodu obezřetnosti deklarované výdaje oproti údajům uvedeným na žádosti navýšili. Zohlednili výdaje ve výši 19 653 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 2 383 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a ST. úvěrů ve výši 5 270 Kč, výdaje na živobytí ve výši 5 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 7 000 Kč. Následně mu přičetli k jeho volným prostředkům splátku refinancovaného úvěru ve výši 2 383 Kč. Podle vyhodnocení na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývalo celkem 27 730 Kč a byl tedy schopen/a půjčku splácet (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta).

15. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni (rámcová smlouva o postoupení pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 2. 2024 včetně přílohy, položka 197, potvrzení úplaty),16. Žalovanému bylo odesíláno vyrozumění o postoupení pohledávky na žalobkyni (vyrozumění o postoupení pohledávky na společnost IXON včetně přehledu podacích čísel)

17. Žalobkyně odesílala žalovanému výzvy před podáním žaloby (výzvy k úhradě dluhu, seznam předžalobních výzev).

18. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalovaným dohodla v listině „Smlouva o RePůjčce“ na poskytnutí částky 150 000 Kč žalovanému, jejichž účelem bude splacení dalších úvěrů žalovaného. Tuto částku měl žalovaný dle dohody splácet, což neučinil. Z výpisu z účtu žalovaného nevyplývá z období dohody poskytnutí peněžních prostředků žalovanému na tento účet. K prověřování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila způsobem popsaným výše.

19. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal věc při jednání v nepřítomnosti účastníků, kteří byli k jednání řádně a včas předvoláni s tím, že žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s konáním jednání v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

20. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.

21. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

22. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

23. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

26. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.).

28. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

29. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

30. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

31. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobu je třeba zamítnout.

32. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky sloužící ke splacení dalších úvěrů žalovaného a žalovaný se zavázal tyto vrátit dle podmínek smlouvy, což nečinil. Právní předchůdkyně žalobkyně však neunesla břemeno tvrzení a důkazní, že zkoumala s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť netvrdila a neprokazovala řádné zjišťování a ověřování příjmů a výdajů žalovaného při uzavírání smlouvy. S ohledem na nepřítomnost žalobkyně na jednání soudu jí nemohlo být poskytnuto poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř., žalobkyni však byla před jednáním doručena písemná výzva k dotvrzení rozhodných skutečností co dozkoumání úvěruschopnosti spolu s doložením důkazů.

33. Z tabulky předložené žalobkyní obsahující údaje o úvěru a o žalovaném je uveden příjem žalovaného ve výši 45 000 Kč, žádné důkazy tyto příjmy dokládající však žalobkyně nepředložila. Z výpisů z účtu žalovaného plynou pouze příchozí platby z jiného účtu žalovaného, z těchto však závěr o prokázání příjmů od zaměstnavatele ve výši 45 000 Kč měsíčně není patrný. Není dále zřejmé, jak žalobkyně ověřovala výdaje žalovaného dle smlouvy, neboť dle tabulky předložené žalobkyní obsahující údaje o úvěru a o žalovaném měly výdaje žalovaného představovat výdaje na bydlení 2 000 Kč, výdaje na živobytí 3 500 Kč měsíčně, rodinné náklady a ostatní 7 000 Kč měsíčně, toto však neodpovídá výpisu z účtu žalovaného ani v posledním měsíci před uzavřením smlouvy, tedy v květnu 2022, kde jsou patrny odchozí platby ve výši přesahující 100 000 Kč měsíčně. Z přehledu dalších úvěrů žalovaného a rovněž z výpisu z účtu žalovaného je dále patrné, že žalovaný měl větší počet úvěrů, z nichž značná část dosud nebyla splacena.

34. Zkoumání úvěruschopnosti právní předchůdkyní žalobkyně za takto zjištěných okolností je proto zcela nedostačující.

35. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez námitky žalovaného, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z.. Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele. V tomto směru lze odkázat mimo jiné na rozsudek Soudního dvora Evropské unie C679/18, OPR-Finance, dle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se Směrnicí č. 2008/48/EC o spotřebitelském úvěru. Zdejší soud se s uvedenými závěry ztotožňuje.

36. Co se týká prostředků jejichž poskytnutí žalobkyně tvrdila, toto tvrzení neprokázala, neboť prostředky měly být poskytnuty na účet žalovaného, což však z doložených výpisů z účtu nevyplývá, nevyplývá to ani z jiných listin předložených žalobkyní. S ohledem na uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává, neboť úspěch ve věci měl žalovaný, ten však byl v řízení nečinný a náklady řízení mu nevznikly.