56 C 67/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Veisovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 72 919,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 69 801,16 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu zaplacení částky 3 118,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 081,31 Kč od 22. 09. 2023 do 10. 01. 2024, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 145,09 Kč od 30. 09. 2023 do 31. 12. 2023, úroku ve výši 6,8 % ročně z částky 76 420,95 Kč od 15. 03. 2024 do 12. 07. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 76 420,95 Kč od 15. 03. 2024 do 12. 07. 2024, úroku ve výši 6,8 % ročně z částky 72 420,95 Kč od 13. 07. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 72 420,95 Kč od 13. 07. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni 58 % nákladů řízení ve výši 10 787 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu Smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , PSČ , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 971 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 6,8% ročně a s dalšími poplatky dle smlouvy. Žalovaný splátky úvěru nehradil řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 12. 1. 2024 zesplatnila. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 72 420,95 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 081,31 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 145,90 Kč a z dlužných poplatků ve výši 499 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě výzvy. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS) a kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR), přičemž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno a byl vyzván k úhradě dlužné částky, což neučinil.

2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem v návrhu smlouvy a byly kontrolovány dostupné informace databázích: bankovní a nebankovní registr klientských informací, SOLUS. Žalovaný na úvěr uhradil 30 198,84 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav.

5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 20. 4. 2022 podepsána smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na zřízení a vedení běžného účtu žalovanému (Smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb).

6. Žalovaný se s právní předchůdkyní žalobkyně písemně dohodl 20. 4. 2022 na poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 100 000 Kč a závazku žalovaného splácet částku v 60 měsíčních splátkách po 1 971 Kč včetně úroku ve výši 6,8% ročně, RPSN 7,01%. část 8 návrhu popisuje závažné porušení povinností, mezi které náleží porušení některé z povinností sjednaných ve smlouvě žalovaným dle smlouvy, v takovém případě je ve smlouvě uvedeno vedle dalšího oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně dosud nesplacené částky úvěru včetně úroků prohlásit za splatné (návrh na uzavření smlouvy o rychlé půjčce č. , hodnota, ).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně návrh akceptovala dopisem ze dne 22. 4. 2022 adresovaným žalovanému (akceptace návrhu Smlouvy o Půjčce).

8. Žalovanému byl poskytnut formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru žalovanému (Standardní informace o spotřebitelském úvěru).

9. Totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem (kopie občanského průkazu žalovaného).

10. Žalovaný před dohodou o poskytnutí částky sdělil písemně žalobkyni, že je svobodný, bydlí ve vlastním bytě či domě, je vyučen, podniká s měsíčními příjmy 30 000 Kč, výdaje na bydlení činí 10 000 Kč, výdaje na živobytí 5 000 Kč (údaje o žalovaném).

11. Z produktových obchodních podmínek soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností ze Smlouvy o Půjčce (produktové obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně), stejně tak ze sazebníků poplatků (Sazebník produktů právní předchůdkyně žalobkyně, sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně).

12. Žalovanému byla částka 100 000 Kč poskytnuta dne 22. 4. 2022 (výpis z účtu žalovaného , právnická osoba, č. , č. účtu, )

13. Žalovaný půjčku následně přestal splácet (výpis spotřebitelského úvěru, výpis z úvěrového účtu , právnická osoba, ., transakční historie).

14. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 12. 1. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky 79 147,16 Kč (Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 12. 1. 2024, potvrzení přehledu podacích čísel ze dne 31. 3. 2024).

15. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že v něm právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že součástí protokolu jsou vstupní informace, které žalovaný v době uzavírání smlouvy deklaroval zadáním do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně. Současně prohlásil, že údaje jsou pravdivé a úplné a udělil právní předchůdkyni žalobkyně souhlas k nahlédnutí do úvěrových a jiných registrů za účelem ověření si těchto informací, případně toto ověření vyplývá přímo ze zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně. K posouzení úvěruschopnosti klienta uvedla, že standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr, přičemž v tomto směru vychází z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne 19. 8. 2015 (EBA/GL/2015/11) a podléhá též kontrole České národní banky, která rovněž testuje interní systém Banky při posuzování úvěruschopnosti a tento byl vždy shledán vyhovujícím a činěný v souladu s právními předpisy. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito interních a externích datových zdrojů, jak je zaznamenáno níže a současně deklarováno interními systémovými záznamy. Byly provedeny potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. V souladu s Obecným pokynem č. 1 Evropského orgánu pro bankovnictví prošetřila výši příjmu spotřebitele, přičemž vycházela jak z údajů uvedených spotřebitelem, tak z jejich nezávislého zhodnocení a ověření. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito standardních schvalovacích postupů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala následující oblasti: 1) tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; 2) informace z externích úvěrových registrů – dotazy jsou činěny do registrů BRKI/NRKI/SOLUS) – primárně se posuzuje míra úvěrového zatížení, tedy schopnost případného klienta splácet, dále celková expozice, příznaky roztáčení úvěrové spirály s negativním dopadem na schopnost klienta splácet své závazky; výsledkem je tzv. BureauScore; 3) schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu – zohledňují se: o příjmy žadatele o úvěr o pravidelné výdaje žadatele o úvěr, příjmy žadatele o úvěr ověřené vždy statistickým modelem, který v případě nízké věrohodnosti příjmu (pod 95%) spouští proces sběru dalších dokladů o pravidelné výdaje žadatele o úvěr, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují portfoliovým způsobem na základě aktuálních statistických dat státních úřadů a zohledňují strukturu rodiny / domácnosti, způsob bydlení a místo bydliště a porovnávají se na deklarované. Do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy ty vyšší; 4) vyhodnocení rizikových / anti - fraud kontrol o na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo mobilního telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod o kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žadatele (opakované žádosti apod.); 5) celkový skóring klienta založený na: o aplikačním skóre (primárně sociodemografický profil) a/nebo o BureauScore (behaviorální skóring založený na dotazech do externích úvěrových registrů); 6) Kontrola Insolvenčního rejstříku: Bez záznamu; 7) Kontrola databáze neplatných dokladů: Doklad nenalezený v databázi MV; 8) Kontrola interního Black listu (IBL): Bez záznamu; 9) Vyhodnocení externích úvěrových registrů: o BRKI/NRKI: Bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie), o SOLUS: Nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. Zohledněny byly výdaje ve výši 23 728 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 5 699 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a ST. úvěru ve výši 13 029 Kč, výdaje na živobytí ve výši 5 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 0 Kč. Podle vyhodnocení klientovi na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývá celkem 6 272 Kč a byl tedy schopen/a půjčku splácet. (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta).

16. Žalovaný byl lustrován v bankovním registru klientských informací., kde bylo zjištěno, že má osobní úvěr na částku 150 000 Kč s měsíční splátkou 2 446 Kč, dále má osobní úvěr na částku 226 000 Kč s měsíční splátkou 3 253 Kč, hypoteční úvěr na částku 1 759 000 Kč s měsíční splátkou 8 574 Kč (přehled úvěrů žalovaného).

17. Pohledávka za žalovaným ze Smlouvy o Rychlé půjčce byla postoupena na společnost , Anonymizováno, (rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2023, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 26. 3. 2024 včetně přílohy, položka 110, potvrzení úplaty), pohledávka byla posléze z této společnosti postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 4. 2024 včetně přílohy, položka 110).

18. Žalovanému bylo odesíláno vyrozumění o postoupení pohledávky na společnost , Anonymizováno, . (vyrozumění o postoupení pohledávky na společnost IXON včetně přehledu podacích čísel) a rovněž oznámení o postoupení pohledávky z této společnosti na žalobkyni (oznámení žalobkyně o postoupení pohledávky na žalobkyni).

19. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu před podáním žaloby (výzva k úhradě dluhu).

20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o půjčce peněžní prostředky se závazkem uvedeným v návrhu na uzavření smlouvy půjčce, že žalovaný peněžní prostředky vrátí za podmínek dle smlouvy, což neučinil. K prověřování úvěruschopnosti v období před uzavřením smlouvy žalobkyně doložila údaje sdělené žalovaným, protokol o ověření úvěruschopnosti žalovaného a záznam o dalších úvěrech žalovaného.

21. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „zákon o , Anonymizováno, úvěru“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.

22. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

23. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

24. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

25. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.).

30. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

31. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

32. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

33. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok je důvodný pouze zčásti.

34. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce, která je spotřebitelským úvěrem, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto vrátit dle podmínek smlouvy, což neučinil. Právní předchůdkyně žalobkyně však nezkoumala s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť vycházela zejména ze sdělení žalovaného, které podrobněji neověřila. Nadto žalovaný uvedl příjmy 30 000 Kč, výdaje na bydlení 10 000 Kč, výdaje na živobytí 5 000 Kč, avšak z přehledu dalších úvěrů je patrné, že v době uzavření smlouvy měl splátky dalších úvěrů v částce dosahující téměř 15 000 Kč, tedy i pokud by činily výdaje na bydlení a na živobytí žalovaným uvedenou částku, bez dalších výdajů včetně splátek předmětné částky by dosahovaly příjmů žalovaného, kdy za těchto okolností nemohla právní předchůdkyně žalobkyně bez dalšího dovodit schopnost žalovaného splácet sjednaný úvěr. V případě, že by žalovaný do výdajů na bydlení zahrnul splátku hypotéky, z částky 10 000 Kč by tak na veškeré další výdaje náleželo 1 426 Kč včetně nákladů na energie, pojištění nemovité věci (které při sjednání hypotéky banky standardně vyžadují), případně dalších nákladů. Uvedená částka se jeví být v Praze spíše nižší, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala ani neověřovala, kolik tyto další pravidelné výdaje činí a zda toto tvrzením žalovaného odpovídá. Zvýšení opatrnosti při posuzování úvěruschopnosti si zasluhovala i skutečnost, že žalovaný již splácel dva další úvěry a k tomu uvedenou hypotéku.

35. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez námitky žalovaného, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z.. Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele. V tomto směru lze odkázat mimo jiné na rozsudek Soudního dvora Evropské unie C679/18, OPR-Finance, dle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se Směrnicí č. 2008/48/EC o spotřebitelském úvěru. Zdejší soud se s uvedenými závěry ztotožňuje.

36. Povinnosti zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr se nelze dodatečně zprostit skutečností, že žalovaný úvěr částečně splácel. Pokud je smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužení domácnosti, pak tento smysl zákon nepostrádá ani v těch případech, kdy nakonec dojde k zaplacení úvěru. Primárním chráněným zájmem je totiž zde ochrana spotřebitele před poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci, k ekonomické ztrátě majetku a k dalším ekonomickým dopadům do poměrů spotřebitele. Tyto dopady nemusí být bezprostřední, mohou se projevit až s určitým časovým odstupem, což znamená, že splnění povinnosti poskytovatele úvěru s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost se nestírá v okamžiku zaplacení poskytnutého úvěru (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2022, č. j. 27 Co 215/2022-155)

37. Protože úvěrová smlouva je absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnutou finanční částku. Žalovanému byla poskytnuta právní předchůdkyní žalobkyně částka ve výši 100 000 Kč. Žalovaný uhradil 30 198,84 Kč, rozdíl v těchto částkách proto soud žalobkyni přiznal.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ve věci částečně úspěšné žalobkyni po zohlednění celkové přiznané částky a zamítnuté částky včetně příslušenství ve výši ke dni vyhlášení rozsudku přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 58%, tedy v částce 10 787 Kč, které sestávají ze soudního poplatku ve výši 2 917 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve výši 4 020 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba). Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za vyjádření žalobkyně, neboť jím bylo reagováno na výzvu soudu z důvodu nedostatečných žalobních tvrzení co do zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, kdy výzvě soudu a dodatečnému vyjádření mohla žalobkyně předejít uvedením těchto skutečností a doložením důkazů již v žalobě, navíc za situace, kdy je soudu z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje nároky ze smluv o spotřebitelském úvěru dlouhodobě, musí si proto být vědoma povinnosti tvrdit a prokazovat zkoumání úvěruschopnosti žalovaných. Žalobkyni dále náleží paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Poměrná část nákladů řízení v rozsahu 58 % tak činí shora uvedenou částku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.