56 C 69/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Veisovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec o zaplacení částky 15 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení ve výši přesahující úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 200 Kč měsíčně s příslušenstvím s odůvodněním, že rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve věci žaloby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, bylo výrokem IV. žalobkyni uloženo zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně uvedenou částku dne , datum, uhradila formou převodu částky na bankovní účet žalovaného. Na základě dovolání byl rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a věc vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení. Rozsudek Nejvyššího soudu nabyl právní moci dne , datum, . Zanikl tak právní důvod původního plnění. Žalovaný žalobkyni bezdůvodné obohacení i přes řadu výzev nevydal. K žalovaným v řízení uplatněné kompenzační námitce nemá být přihlíženo, neboť pohledávka neexistuje a ke sporné pohledávce soudy nemají v řízení ve smyslu judikatury přihlížet, neboť se jedná se o pohledávku nejistou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. za situace, kdy žalobkyně tento nárok sporuje včetně jeho splatnosti a k prokázání nároku by muselo být vedeno poměrně rozsáhlé dokazování, které přesahuje rámec tohoto řízení. Není, proto není namístě zabývat se tvrzenou pohledávkou žalovaného uplatněnou k započtení. Navíc byly z velké části vyjasněny a postaveny najisto i otázky, které žalovaný ve svém podání z ledna roku 2025 označil za dosud sporné. V řízení o vyklizení bylo již vyhlášeno rozhodnutí Krajského soudu v Praze, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na vyklizení vůči žalobkyni a jejímu otci, pravomocné rozhodnutí je určující i pro souběžný druhý spor o zaplacení vedený proti žalobkyni, neboť ta z titulu popsaného odvozeného užívacího práva nemá povinnost hradit za užívání nemovitých věcí žalovanému jím tvrzené bezdůvodné obohacení.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil a navrhl zamítnutí žaloby. Uplatnil kompenzační námitku do výše žalované částky s odůvodněním, že je výlučným vlastníkem rodinného domu č. p. , Anonymizováno, nacházejícího se na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , Anonymizováno, , který žalobkyně užívá bez právního důvodu ke svému bydlení. Dům ani přes výzvu žalovaného nevyklidila. Žalovaný dopisem vyzval žalobkyni k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 437 000 Kč za užívání nemovitých věcí za období od , datum, do , datum, , což odmítla a u Okresního soudu v Kladně je vedeno řízení o zaplacení této částky. Výše bezdůvodného obohacení činí , částka, za každý měsíc užívání nemovitých věcí žalovanou dle tržního odhadu ceny nájemného vypracovaného realitní kanceláří. Žalovaný v nynějším řízení uplatňuje úhradu za užívání nemovitých věcí za měsíc prosinec 2024.

3. Soud zjistil následující skutkový stav:

4. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , součástí kterého je dům č. p. , Anonymizováno, , dále k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. , Anonymizováno, (výrok I.), tyto byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného (výrok II.) s povinností uhradit žalobkyni na vypořádání částku , částka, (výrok III.) a s povinností uloženou žalobkyni uhradit žalovanému na vypořádání kupní ceny a investic do nemovitých věcí částku , částka, (výrok IV.), dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení (rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , na čl. 29).

5. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl rozsudek soudu prvního stupně popsaný v předchozím odstavci do výroků I. až III. potvrzen, dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení, kde ve výroku IV. bylo žalobkyni uloženo nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , na čl. 32).

6. Žalobkyně dne , datum, převedla částku , částka, na účet žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (potvrzení o provedení transakce na čl. 4).

7. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , bylo výrokem I. odmítnuto dovolání žalobkyně v části směřující proti výroku II rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Výrokem II. byl rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve výrocích I, III, IV a V zrušen a věc v tomto rozsahu vrácena Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

8. Žalobkyně opakovaně písemně vyzvala žalovaného k vrácení částky , částka, uhrazené žalobkyní na nákladech odvolacího řízení (dopisy – výzvy žalovanému ze dne , datum, a , datum, na čl. 7 a 8 včetně dokladů o odeslání dopisů ze dne , datum, a , datum, na čl. 9 a 10).

9. Žalovaný k uplatněné kompenzační námitce předložil tržní odhad ceny nájemného ze dne , datum, vypracovaný , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., který doporučil tržní cenu nájemného pro pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , součástí, kterého je dům č. p. , Anonymizováno, , a pro přilehlé pozemky parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. , Anonymizováno, , na úrovni 19 000 Kč (tržní odhad ceny nájemného na čl. 42).

10. Žalovaný vyzval žalobkyni dopisem ze dne , datum, k umožnění užívání předmětných nemovitých věcí s odůvodněním, že probíhá řízení o vyklizení nemovitých věcí užívaných žalobkyní a jejím otcem vedené Okresním soudem v Kladně s tím, že je nezbytné minimálně do doby, než soudy rozhodnou, vyřešit faktické užívání nemovitých věcí, s návrhem nastěhování žalovaného zpět do domu a jeho dočasného užívání oběma účastníky (dopis - výzva žalobkyni k umožnění užívání nemovitosti ze dne , datum, na čl. 44).

11. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byl zamítnut návrh žalovaného, aby byla žalobkyni a jejímu otci , Anonymizováno, , Anonymizováno, uloženo vyklidit dům č. p. , Anonymizováno, nacházející se na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , Anonymizováno, a žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni náklady řízení. Soud své rozhodnutí odůvodnil tak, že účastníci byli v minulosti spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí a otci žalobkyně byla v rámci kupní smlouvy ze dne , datum, zřízena služebnost užívacího práva spočívajícího v doživotním právu užívat předmětné nemovité věci bez omezení pro svou potřebu a pro potřebu své domácnosti. Dne , datum, došlo mezi účastníky k uzavření dohody o zrušení služebnosti. Rozhodnutím soudu bylo následně spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem zrušeno a byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, který žalobkyni vyplatil určený vypořádací podíl. Tím i žalobkyni zaniklo užívací právo k nemovitým věcem. Obrana žalobkyně a jejího otce spočívala v tom, že otec byl v době zrušení věcného břemene stižen duševní poruchou, proto je dohoda neplatná a svědčí mu právo doživotního užívání nemovitých věcí podle smlouvy ze dne , datum, s tím, že otec je s ohledem na svůj špatný zdravotní stav odkázán na soustavnou péči žalobkyně, která s ním sdílí společnou domácnost, a jejíž právo užívat předmětné nemovitosti je tudíž odvozeno od užívacího práva jejího otce. Z provedených důkazů dospěl soud k závěru, že otec žalobkyně byl v době uzavření dohody o zrušení věcného břemene stižen duševní poruchou, existence duševní poruchy byla v této době (prosinec 2016) bezpečně zjištěna psychiatrickým znaleckým posudkem. Otec žalobkyně je pravomocným rozsudkem v podstatném rozsahu omezen ve svéprávnosti a jeho opatrovnicí je žalobkyně. Podle § 581 občanského zákoníku je tak dána absolutní neplatnost dohody o zrušení věcného břemene a otci žalobkyně nadále svědčí právo bydlení, nyní ve výlučném vlastnictví žalovaného. Lékařskými zprávami bylo též prokázáno, že současný zdravotní stav otce žalobkyně je vážný, je upoután na lůžko, nemůže žít samostatně, je plně odkázán na péči třetí osoby; tuto péči mu poskytuje právě žalobkyně jako jeho dcera a současně i opatrovnice s ohledem na omezení svéprávnosti. Právo žalobkyně na bydlení je proto odvozeno od užívacího práva jejího otce. Pokud by v budoucnu nastal stav, kdy by žalobkyně přestala se svým otcem sdílet společnou domácnost a poskytovat mu nezbytnou péči, případně pokud by se otec žalobkyně z jakéhokoli důvodu z nemovitosti odstěhoval, zanikl by důvod bydlení pro žalobkyni (rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ).

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně ve shora popsaném dalším řízení vedeném s totožnými účastníky na základě pravomocného rozsudku odvolacího soudu, ve kterém jí bylo uloženo zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši , částka, , tyto žalovanému uhradila dne , datum, převodem na jeho účet. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , byl mimo jiné výrok o nákladech řízení zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně částku , částka, žalobkyni nevrátil. Žalovaný v řízení uplatnil kompenzační námitku do částky , částka, s odůvodněním, že žalobkyně bez právního důvodu užívá nemovité věci ve výlučném vlastnictví žalovaného. Bezdůvodného obohacení žalobkyně činí 19 000 Kč měsíčně. Žalovaný v nynějším řízení uplatnil bezdůvodné obohacení za užívání nemovitých věcí v prosinci 2024, v dalším řízení vedeném pro totožné účastníky uplatnil bezdůvodné obohacení za období od , datum, do , datum, . Ve věci totožných účastníků je dále vedeno řízení o vyklizení předmětných nemovitých věcí, ve kterém soud prvního stupně žalobu zamítl, neboť bylo shledáno, že otci žalobkyně, který nemovité věci rovněž užívá, svědčí doživotní právo užívat předmětné nemovité věci bez omezení pro svou potřebu a pro potřebu své domácnosti právo na základě služebnosti zřízené v rámci kupní smlouvy ze dne , datum, , jejíž následné zrušení soud shledal absolutně neplatným pro duševní poruchu otce žalobkyně. Zdravotní stav otce žalobkyně je vážný, je upoután na lůžko, nemůže žít samostatně, je plně odkázán na péči třetí osoby, tuto péči mu poskytuje žalobkyně, která je současně jeho opatrovnicí s ohledem na omezení svéprávnosti jejího otce. Právo žalobkyně na bydlení je proto odvozeno od užívacího práva jejího otce.

13. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

14. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

17. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

18. Podle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

19. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

20. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku , částka, z právního důvodu, který odpadl, a je tudíž povinen žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo žalobkyni uloženo nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení, což žalovaná následně učinila převodem částky 15 200 Kč na bankovní účet žalovaného. Rozsudek nabyl právní moci. Je tak nepochybné, že povinnost žalobkyně zaplatit žalovanou částku vznikla a žalovaný obdržel žalovanou částku na základě tehdy existujícího právního důvodu. Tento právní důvod však zanikl, neboť předmětný rozsudek byl co do výroku, kterým byla tato povinnost žalobkyni uložena, zrušen rozhodnutím Nejvyššího soudu. „…Rozhodovací praxe dovolacího soudu se ustálila v závěru, že bezdůvodným obohacením se může stát též plnění přijaté na základě vykonatelného rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno. Domáhá-li se vrácení plnění ten, kdo plnil povinnost uloženou mu soudním rozhodnutím, závisí důvodnost jeho požadavku na tom, zda podle hmotného práva – tedy i bez rozhodnutí, jež bylo následně zrušeno – plnil povinnost, kterou skutečně měl, či nikoliv. Zrušením rozhodnutí, podle nějž bylo plněno, dochází k bezdůvodnému obohacení jen v případě, že právní důvod tohoto plnění nespočíval v hmotném právu, tedy že podle hmotného práva zde povinnost neexistovala. Zrušením rozhodnutí tak odpadá právní důvod a poskytnuté plnění se stává bezdůvodným obohacením…“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a další). Zde se nejedná o plnění vyplývající z hmotného práva, ale o povinnost nahradit náklady výše popsaného odvolacího řízení, zrušením předmětného výroku tak odpadl právní důvod, na základě kterého bylo žalovanému ze strany žalobkyně plněno. Okamžikem právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu (srovnej viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ) představuje další držení této částky žalovaným bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaný je tak povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat.

21. Co se týká námitky započtení vznesené v řízení žalovaným, z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že není způsobilá k započtení sporná pohledávka, jejíž základ nebo výše je zpochybněna, . „…Musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 23/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky… Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v tomto řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky….Tak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce.…“ (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně v řízení uplatnila námitku relativní neplatnosti započtení, soud proto posuzoval, zda je započítávaná pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., a dospěl na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že tomu tak není. Ve věci totožných účastníků je vedeno další soudní řízení o vydání bezdůvodného obohacení za jiné období, dále řízení o vyklizení nemovitých věcí, kde soud prvního stupně vydal rozhodnutí, dle kterého dospěl k závěru o existenci užívacího práva žalobkyně k předmětným nemovitým věcem odvozeného od užívacího práva jejího otce, kterému svědčí služebnost doživotního užívání předmětných nemovitých věcí a o kterého žalobkyně s ohledem na jeho zdravotní stav pečuje. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitých věcí žalobkyní je tak sporná a prokazování této pohledávky by vyžadovalo rozsáhlejší a složitější dokazování, které by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení. S ohledem na uvedené se soud kompenzační námitkou z důvodu její nejistoty a neurčitosti věcně nezabýval.

22. S ohledem na uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobě vyhověl. Vedle žalované částky soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni rovněž zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, konkrétně tedy 11,75 %. Žalovaný je v prodlení ode dne právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu. Žalobkyně požadovala úrok prodlení až od , datum, . Soud tudíž přiznal žalobkyni úrok z prodlení od tohoto pozdějšího dne v souladu s dispoziční zásadou vyjádřenou v ustanovení § 153 odst. 2 o. s. ř., dle kterého soud nemůže překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, vyjma případů, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Jelikož žalobkyně v žalobě požadovala zákonné úroky z prodlení ve výši 15% ročně ze žalované částky, které neodpovídají výši zákonných úroků z prodlení ode dne prodlení žalovaného s vrácením předmětné částky, soud výrokem II. žalobu v části úroku přesahujícího přiznaný zákonný úrok z prodlení zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 14 250 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), z tarifní hodnoty , částka, ve výši , částka, za každý z pěti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ve věci, účast na jednání). Žalobkyni dále náleží paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v částce , částka, za každý z pěti úkonů právní služby, a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní podle § 160 odst. l o. s. ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.