57 C 141/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Renátou Honzíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C , narozený Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C pro zaplaceni Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty Anonymizováno Anonymizováno Kč I. Žaloba s tím, že druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se smluvním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 0,05 % z částky , částka, za každý den prodlení, dále smluvním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 0,05 % z částky , částka, za každý den prodlení a smluvní pokutu ve výši , částka, , se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Prvá žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se smluvním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 0,05 % z částky , částka, za každý den prodlení, dále smluvním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 0,05 % z částky , částka, za každý den prodlení a smluvní pokutu ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žaloba s tím, že prvá žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 0,05 % z částky , částka, za každý den prodlení a dále smluvní úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 0,05 % od , datum, do , datum, ve výši 0,05 % z částky , částka, za každý den prodlení za každý den prodlení, se zamítá.V. Prvá žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení zaplatit částku , částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.VI. Žalobkyně je povinna doplatit České republice-Obvodní soudu pro , adresa, na účet soudní poplatek ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že si žalovaná u ní základě objednávky dle cenové nabídky závazně objednala u žalobkyně následující zboží a služby (architektonická licence k aplikaci): 1) 569L1-, IBAN, -T981 Vault Professional 2020 Commercial New Single-user ELD Annual Subscription – Verze 2020, počet 1 ks, 2) 02JI1-, IBAN, -T813 Product Design & Manufacturing Collection IC Commercial New Single-user ELD Annual Subscription, verze 2020, počet 1ks, 3) 02JI1-005995-L403 GCUS+BUNDLE.DTSW.PI.P1.12 Product Design & Manufacturing Collection Commercial Single-user Annual Subscription Renewal - Graitec customer + Graitec PowerPack for Inventor, Verze 2021, počet 1 ks , konst. symbol, ) 569I1-001355-L890-GCUS Vault Professional Commercial Single-user Annual Subscription Renewal - Graitec custome Verze 2021, počet 1 ks. Cenu za dodané zboží a služby žalobkyně řádně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , znějící na částku , částka, . Splatnost byla dle faktury dne , datum, . Cenu za dodané zboží a služby žalobkyně řádně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , znějící na částku , částka, . Splatnost byla dle faktury dne , datum, . , adresa, i služby byly žalovanému řádně dodány. Žalovaný nikdy dodání ani funkčnost aplikace nerozporoval. V souladu s čl. C8 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni nad rámec kupní ceny: - smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení (tedy ve výši 0,05 % denně z částky , částka, ode dne následujícího po splatnosti, tedy , datum, do , datum, (den podání žaloby) podle věty první čl. C8 VOP, celkem , částka, , rovněž smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení (tedy ve výši 0,05 % denně z částky , částka, ode dne následujícího po splatnosti, tedy , datum, do , datum, (den podání žaloby) podle věty první čl. C8 VOP, celkem , částka, a dále smluvní pokutu ve výši , částka, podle věty druhé čl. C8 VOP. Žalobkyně vyčíslila smluvní pokutu podle článku C8 VOP věty první (v součtu pro obě faktury) na celkovou výši , částka, . Žalobkyně vyčísluje smluvní pokutu podle článku C8 VOP věty druhé (v součtu pro obě faktury) na celkovou výši , částka, . Platně uzavřená smlouva na dodávku zboží a služeb mezi žalobkyní a žalovaným podléhá režimu občanského zákoníku a dále se řídí též všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, se kterými byl žalovaný řádně seznámen. Mezi žalobkyní a žalovanou byl sjednán smluvní úrok z prodlení (nazvaný jako smluvní pokuta dle VOP), proto žalobkyně neuplatňuje po žalovaném v souvislosti s prodlením s úhradou dlužných částek zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaná nárok neuznala ani částečně. Na svou obranu žalovaná uvedla, že od žalobkyně v roce 2021 odebírala zboží a služby, kdy jí žalobkyně vystavila celkem , hodnota, faktur v celkové výši , částka, , které jsme řádně uhradili. Další fakturu žalobkyně žalované zaslala počátkem tohoto roku, a i tu vystavenou na částku , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , která byla rovněž uhrazena. O existenci dvou faktur uvedených v žalobě se dozvěděla až na základě žaloby, zmíněné faktury nemá v evidenci. Dále argumentovala tím, že žádné zboží a služby specifikované v žalobě si od žalobkyně neobjednala ani neobdržela. Rovněž namítala, že žalobkyně neprokázala objednávku ani dodání zboží. Úhrada faktur z roku 2020 je žalobkyní řešena až nyní přesto, že mezi účastníky v mezidobí probíhala spolupráce.

3. Zdejší soud již jednou v této věci rozhodl rozsudkem ze dne , datum, čj. , spisová značka, , kterým jednak zamítl návrh na přistoupení dalšího účastníka na straně žalované , Jméno advokáta C, , 4 a dalšími výroky zamítl žalobu o zaplacení částky , částka, se smluvní pokutou , částka, a další smluvní pokutou ve výši , částka, . Žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení , částka, k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně ani po poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně vzniku a existence smluvního vztahu a zejména samotného dodání zboží a služeb žalované. Předložené důkazy nebyly způsobilé prokázat rozhodné skutečnosti. Soud zamítl návrh na přistoupení dalšího účastníka na straně žalované pana , jméno FO, s tím, že takový postup by byl v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení a vedl by jen k oddálení rozhodnutí ve věci mezi dosavadními účastníky. Mezi žalovanou a panem , jméno FO, existovala nějaká forma obchodní spolupráce, to však neznamená, že ten byl oprávněn za žalovanou uzavírat smlouvy a objednávat zboží. Návrh byl proto zamítnut a o nákladech řízení rozhodnuto podle úspěchu ve věci.

4. Městský soud usnesením ze dne , datum, čj. , spisová značka, shora citovaný rozsudek zrušil a vrátil s tím, že rozhodnutí bylo předčasné, když poté co soud zpřístupnil žalobkyni svůj právní názor a nedostatku pasivní legitimace žalované a žalobkyně navrhla přistoupení osoby , Jméno advokáta C, , tento procesní návrh nebyl ze žalující strany doprovozen návrhem na připuštění změny žalobních tvrzení ani změnou petitu žaloby. Odvolací soud vytkl soudu prvého stupně, že žalobkyni neposkytl poučení, zda navrhuje změnu žalobních tvrzení, popř. změnu petitu žaloby. Stejně tak žalobkyně nebyla vyzvána, zda trvá na žalobě vůči dosavadní žalované, a jak má být ve věci rozhodnuto (výrok rozsudku) za situace, kdy žalobkyně dosud nevzala vůči dosavadní žalované žalobu zpět.

5. Soud dle pokynu odvolacího soudu vyzval žalobkyni usnesením ze dne , datum, čj. , spisová značka, sdělila své procesní stanovisko, tj. zda trvá na přistoupení , Jméno advokáta C, na straně žalované, zda navrhuje změnu žalobních tvrzení (tj. uvedla rozhodující skutečnosti na základě, kterých požaduje zaplacení žalované částky po p. , jméno FO, včetně důkazů a doplnila žalobní petit tj. uvedla jak má být ve věci rozhodnuto za situace, kdy dosud nevzala žalobu vůči dosavadní žalované zpět.

6. Žalobkyně v reakci na poučení soudu podáním ze dne , datum, trvala na přistoupení , Jméno advokáta C, na pozici žalovaného. Rovněž doplnila žalobní petit tak, že navrhla, aby oba žalovaní odpovídali společně a nerozdílně. Žalobkyně doplnila skutková tvrzení v tom směru, že p. , jméno FO, , prokazatelně fingoval jednání za žalovanou společnost , Jméno žalované, . (údajně bez jejího vědomí, ačkoli to muselo být s jejím vědomím, pokud se žalovaná žalobkyni přihlásila k plnění 50% dlužné částky dobrovolně). Tvrzení žalované společnosti o tom, že nezná pana , jméno FO, , je nepravdivé. , jméno FO, objednával plnění s podmínkou toho, že bude uvedeno do fakturace výslovně, že se objednávka týká konkrétní dotace. V objednávce ze dne , datum, pan , jméno FO, výslovně uvedl, že do textu faktury potřebuje napsat: „, Anonymizováno, , Anonymizováno, číslo: , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .1, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, 0.0/0.0/, Anonymizováno, _, Anonymizováno, /, Anonymizováno, “Tímto jednáním pan , jméno FO, založil zjevné propojení své osoby se společností žalované, kdy žádal fakturovat na žalovanou. Žalovaná se svým předmětem podnikání věnuje shodné činnosti, kterou byl i obsah předmětné zakázky dotčené dotací. Dále poukázala na to, že u výpisu z dotace jsou mezi „řešiteli“: uvedeni jak žalovaná, tak pan , Jméno advokáta C, osobně. Dne , datum, pan , jméno FO, napsal žalobkyni žádost o budoucí prodloužení licence předmětné aplikace (předmětná následná objednávka, z které vychází tato žaloba). Prodloužení licence bylo prodlužováno podle původní smlouvy, která byla plněna právě pro žalovanou. Nejednalo se tedy o plnění nové, ale o prodlužované plnění se stejnými subjekty smlouvy. Žalovaná dokonce původní plnění řádně uhradila. Žalovaná první dodávku nerozporovala plnění užívala a uhradila jej. Žalovaná pro plnění zakázky dotčenou dotací plnění (prodloužení) od žalobkyně potřebovala. , jméno FO, musel nějakým způsobem zjistit, že mezi žalobkyní a žalovanou existuje obchodní právní vztah a existence už dříve založené licence. , jméno FO, musel ze strany žalované zjistit navíc tedy i to, že licenci má pro žalovanou prodlužovat a nikoli zajistit jako licenci novou. Žalovaná ani netvrdila, že by plnění požadovala odvolat. Žalovaná se v tomto ohledu minimálně bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně. Žalobkyně zahájila i právní kroky zvlášť proti panu , jméno FO, . P. , jméno FO, sdělil žalobkyni, že s celou záležitostí nemá nic společného. Dále uvedla, že jednání třetí osoby právnickou osobu zavazuje, ledaže právnická osoba bezodkladně učiní odvolání takového jednání, což se nestalo. Žalovaná nejen, že jednání o prodloužení licence bezodkladně neodvolala, ale prodloužení licence potřebovala a čerpala ho. Zároveň žalovaná nepodala důkaz o tom, že by licenci získala jinde. Došlo prokazatelně k bezdůvodnému obohacení, které žalovaná nechce vydat jen pod záminkou, že obohacení neobjednala přímo. Žalovaná plnění přijala ku svému prospěchu, ale nechce užívání plnění žalobkyni uhradit. Vznik bezdůvodného obohacení žalované (bez ohledu na osobu objednatele dodaného plnění) je bez jakékoli pochybnosti. Odpovědnosti za jednání žalované je společnou odpovědností žalované a dalšího subjektu – pan , jméno FO, . Pokud dosavadní žalovaná neučinila ničeho, co by zabránilo, aby za ni třetí osoba mohla tak snadno jednat a ani netvrdí a neprokazuje, že něčeho takového učinila, proto se logicky zavinění ke konečnému důsledku musí dělit mezi dva žalované subjekty a existuje pravděpodobnost, že pan , jméno FO, činil objednávku na prodloužení licence právě pro žalovanou s jejím plným vědomím, možná i s úmyslem následně tvrdit, že objednané plnění žalovaná neobjednala. Soud usnesením ze dne čj. , spisová značka, , datum, připustil přistoupení , Jméno advokáta C, jako žalovaného č. , hodnota, .

7. Druhý žalovaný se k žalobě ani k jejímu doplnění písemně nevyjádřil. Při soudním jednání navrhl zamítnutí žaloby s tím, že není pasivně legitimován. Všechny faktury byly uhrazeny žalovanou, což dovozoval z tohoto, že sofware byl funkční. První faktura byla zaplacená společností , jméno FO, Enigenes. Od roku 2018 do současné doby je zaměstnancem žalované na pozici ředitele inovativních projektů.

8. Žalovaná č., hodnota, v podání ze dne , datum, uvedla, že dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, , ČVUT uzavřená smlouva o spolupráci na projektech zaměřených na vývoj hybridního pohonu pro letadla. V tu dobu nebylo jisté, zda Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne na projekt dotaci. Žalovaná č. , hodnota, se s firmou , právnická osoba, dohodla, že objedná u žalobkyně příslušný software, žalobkyně vystavila , právnická osoba, fakturu č. , hodnota, , která byla uhrazena. Za , Anonymizováno, , Anonymizováno, jednal p. , jméno FO, , její bývalý společník na základě zmocnění, platnost kontraktu byla od , datum, do , datum, . Faktury, jež jsou předmětem sporu, žalované č. , hodnota, nebyly doručeny. Neobdržení faktur prokazuje dle žalované č. , hodnota, i kontrolní hlášení DPH . Jde-li o objednávky p. , jméno FO, v předmětném období, o těchto žalovaná č. , hodnota, nevěděla. Namítala, že na údajných objednávkách je logo firmy , právnická osoba, . Žalobkyně v rámci obchodní spolupráce vystavila žalované č. , hodnota, celkem čtyři faktury, které uhradila.

9. Žalobkyně podáním ze dne , datum, doplnila žalobní tvrzení v tom, směru, že obě žalované faktury, jak číslo , hodnota, , tak číslo , hodnota, tedy účtují plnění prodloužení nějakého produktu, nejedná se o založené nového právního vztahu. Prodloužení licence bylo prodlužováno podle původní smlouvy, která byla prvně plněna právě pro žalovanou.1 Nejednalo se tedy o plnění nové, ale o prodlužované plnění se stejnými subjekty smlouvy. Žalovaná dokonce původní plnění řádně uhradila (proto také bylo možné plnění i prodlužovat, prodloužit plnění nelze bez jeho prvotního objednání v dřívější době, prodloužení licence také zároveň není možné, pokud licence vyprší. Žalobkyně s odkazem na výpis z evidence licencí argumentovala tím, že licence byla platná až do , datum, .Výpis z licencí popisuje a specifikuje tu kterou licenci jejím„Subscription ID“. Žalobkyně dle její fakturace a objednávek žalované dodala žalované prodloužení licencí od , datum, do , datum, a druhou fakturou prodloužila žalované plnění od dne , datum, v trvání do , datum, . Žalovaná ale licence užívala i později, tedy i v pozdějším období byly registrované a prodlužované, a to až do , datum, . Námitka, že nebyly dodáno je lichá. Příslušné „Subscription ID“ pro dané licence je: - , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (týká se ho faktura č. , hodnota, ) - , Anonymizováno, -, Anonymizováno, (týká se ho faktura č. , hodnota, ). Daná obě ID jsou zároveň uvedena ve výpisu evidence licencí: Z výpisu licencí tedy je zřejmé, že jde o licence dodané od počátku k faktuře č. , hodnota, z 01/2020. Žalovaná č., hodnota, si pro rok 2019 a 2020 objednala příslušné produkty, které by řádně uhradila, což je nesporné, které jsou dokonce až do , datum, platné, fungující a tedy prodlužovány, které jsou prokazatelně prodlužovány od , datum, do , datum, , aniž by zároveň žalovaná neobjednala a neobdržela nepřetržité trvání licence pro žalované období (část trvání licence) od , datum, do , datum, , resp. , datum, do , datum, . Taková mezera v prodlužování licencí ani není možná. Licence, kdyby skončila, pak ji není možné navázat stejným ID. Po expiraci licence by při dalším objednání produktu existovalo už nové číslo licence a nový kontrakt (který by šel opět případně prodlužovat). Z upozornění konečného dodavatele AUTODESK (založeno ve spise) se opakovaně podává, že licence může být prodloužena pouze do okamžiku, dokud nevyprší její platnost. . V dané věci ale po celou dobu pro licence existuje totožné číslo kontraktu. Pro ID , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a ID , Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Shodné číslo kontraktu pro poslední prodloužení licence (do , datum, ) s číslem kontraktu uvedeného na faktuře č. , hodnota, . Číslo kontraktu uvedené na faktuře č. , hodnota, je shodné s označením kontraktu, který je potvrzován autorizačním emailem dodavatelé licence- , Anonymizováno, . Když konečný dodavatel licence, skupina , Anonymizováno, dodá objednané plnění, zasílá objednateli potvrzovací email s uvedením čísla kontraktu. Na předmětné faktuře je původní číslo kontraktu, které je generováno, když je dané plnění licence dodáno poprvé. Následně číslo kontraktu zůstává vždy stejné i pro případná prodlužování licence. Jedná se o číslo kontraktu , Anonymizováno, . Toto označení je uvedeno nejen na faktuře číslo , hodnota, . Totožné číslo kontraktu je výslovně uváděno vždy i v potvrzovacích emailových sděleních společnosti , Anonymizováno, , ve kterých tento konečný dodavatel potvrzuje spuštění nebo prodloužení objednané licence. Žalobkyně odkázala na potvrzení společnosti , Anonymizováno, ze dne , datum, , které bylo prokazatelně zasíláno panu , jméno FO, (jako objednateli za žalovanou) a ve kterém se výslovně pojednává, že stejný kontrakt – prodlužování licence zůstává platné a prodlouženo až do , datum, .Podobné upozornění (už obsahem spisu je) na blížící se vypršení kontraktu obdržel pan , jméno FO, za žalovanou už pro plnění dodané v roce 2019 (které bylo řádně uhrazeno). V říjnu 2020 obdržel pan , jméno FO, upozornění pro vypršení kontraktu sjednaném ještě v roce 2019, upozornění expirace k datu , datum, : Stejně praktikující upozornění pro vypršení kontraktu k datu , datum, .

10. Žalobkyně po poučení dle §118a odst. 1,3 o.s.ř doplnila skutková tvrzení podáním ze dne , datum, v tom směru, jde-li o čísla objednávek jednalo se o interní označení dokumentace. Žalobkyně má interní výpis, kde dle čísla objednávky lze najít příslušný obchodní případ a konkrétního zákazníka. Pro objednávku č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, (pravděpodobně tedy pro jakoukoli objednávku) skutečně existuje interní výpis. Stejně tak je možné dohledat druhou objednávku č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, K daným označeným objednávkám není přiřazována žádná písemná objednávka očíslovaná zákazníkem žalobkyně, nýbrž že se jedná pouze o vlastní označení žalobkyně v jejím zákaznickém systému. Zdůraznila, že soudu byly faktické objednávky učiněné p. , jméno FO, již předloženy. K předložení dotčených faktur žalované č., hodnota, , že žalovaná č., hodnota, činila dne , datum, dotaz na objednávky, jejichž označení musela znát z faktur. Žalované č. , hodnota, a žalovanému č. , hodnota, byl zaslán emailem upomínka k úhradě faktur dne , datum, , jejíž přílohou byly i tři faktury (dvě faktury, jež jsou předmětem tohoto řízení) a faktura č. , hodnota, s tím, že v textu je uveden jedná o dotační projekt s názvem „vývoj hybridní pohonné jednotky pro letecký průmysl.“ Není pravdivé tvrzení žalované č., hodnota, , že u ministerstva uplatnila pouze jednu fakturu. Fakturu č. , hodnota, žalovaná č. , hodnota, uhradila, zbývající dvě faktury nikoliv. Žalovaná č. , hodnota, byly k úhradě předmětných faktur i dne , datum, . Žalobkyně dále argumentovala tím, že v případě, že byla licence prodlužovaná tak již existovala, byť byla neuhrazená. Každá licence má konkrétní číslo kontraktu. Žalobkyně uvedla, že faktura č. , hodnota, zaktivovala a vytvořila (tedy poprvé příslušný dodávaný produkt – licenci) číslo kontraktu , Anonymizováno, – kontrakt trval od , datum, do , datum, . Plnění bylo objednáno, odebráno firmou , právnická osoba, , žalovanou je plnění nezapřeno, plnění je uhrazeno, není tedy předmětem žaloby. Původně odebírané firmou , právnická osoba, bylo potřeba oficiálně dokumentovat jako plnění následně dodávané žalované č., hodnota, (jen žalovaná č., hodnota, se mohla dotačního programu totiž účastnit). Změnu údajů ve fakturaci tedy žalobkyně žalované č., hodnota, umožnila, což nic neměnilo na platné a trvající licenci. Nelze zde tvrdit, že plnění se toho, kterého subjektu netýká. V dané věci neexistuje kontrakt, který by byl prodlužován pro , právnická osoba, . Tato společnost produkt pouze založila. Plnění je stále jedno, a to následně (po jeho založení společností , právnická osoba, ) výhradně pro žalovanou č., hodnota, . Faktura č. , hodnota, (číslo kontraktu taktéž , Anonymizováno, . Faktura prodloužila kontrakt (kontrakt dříve registrovaný pro , právnická osoba, , ale v tomto případě už bylo na žádost fakturováno na , Jméno žalované, .) –Prodloužení navazovalo na den přesně od , datum, do , datum, (prodloužení chtěl pan , jméno FO, , a to písemně sjednal dne , datum, svou nečíslovanou objednávkou). U prodloužení ke kontraktu žalovaná č., hodnota, nadále tvrdí, že plnění nebylo dodáno, aniž by v rozhodné době nedodání rozporovala (faktura č. , hodnota, ). Sama žalovaná předložila důkaz opaku – dodáno bylo, býti muselo. Žalovaná předložila fakturu číslo , hodnota, a tato faktura potvrzuje další (tedy již druhé) prodloužení licence. Faktura č. , hodnota, má tyto rozhodné, resp. shodné znaky s fakturou č. , hodnota, : Číslo fakturovaných položek se přesně shoduje s fakturou 032975, doba trvání se přesně navazuje (licence dle fa.č. , hodnota, ) skončila dne , datum, a dle fa.č. , hodnota, navazuje dnem , datum, . Faktury rovněž uvádějí navazující verze produktu (rok 2021,2022), rovněž tak cena je srovnatelná. Na obou fakturách je uvedeno, že je pro je vystavena na projekt: , Anonymizováno, „Vývoj , Anonymizováno, “. K faktuře č. , hodnota, žalobkyně uvedla, že aktivovala zcela jiný (druhý produkt) s číslem kontraktu , Anonymizováno, – kontrakt trval od , datum, do , datum, . Tento kontrakt založila již sama žalovaná č., hodnota, (ne , právnická osoba, ). Faktura č. , hodnota, má shodné číslo kontraktu č., hodnota, . Faktura 040125 prodloužila licenci prodloužení tohoto kontraktu přesně na den navazuje od , datum, do , datum, . Kontrakt , Anonymizováno, trval platně od , datum, až dokonce do15.1.2023 (přesně podle výpisu z evidence licencí – je již obsahem spisu). Kontrakt by nemohl být platný do , datum, , kdyby nebyl prodlužován (ač nezaplacen). Žalovanáč.1 paradoxně poslední období od , datum, do , datum, uhradila. Tím, že žalovaná uhradila poslední období, potvrzuje tím, že musela obdržet plnění pro předchozí období. V opačném případě by musela být založena úplně nová licence, úplně nové číslo kontraktu, což v daném případě tak není. Pokud žalovanáč.1 uhradila produkt za období od , datum, do , datum, , musela mít produkt řádně dodaný, stále pod shodným číslem kontraktu, produkt prodloužený, neboť by licence prodlužovat pro období od , datum, do , datum, vůbec nešlo. Namítala, že druhý svědek neuváděl pravdivé skutečnosti, když tvrdil, že produkty bylo možné užívat až po zaplacení. Licence však fungují opačně, jsou aktivovány, dodány a následně se řeší splatnost faktur. Není pravdivé tvrzení žalované č. , hodnota, , že plnění nebylo dodáno, sama žalovaná č., hodnota, předložila důkaz opaku tj. fa.č 040125, která má shodné znaky s fakturou č. , hodnota, , číslo kontraktu se shoduje , Anonymizováno, , doba trvání navazuje od , datum, Faktury uvádějí navazující verze produktu (rok 2020, rok 2021), finanční objem položek odpovídá, cena je srovnatelná. Na obou fakturách je opět uváděno, že jsou pro dotační projekt.

11. Žalobkyně při jednání dne , datum, navrhla změnu žaloby, když namísto kapitalizované smluvní pokuty ve výši , částka, požadovala přiznání smluvního úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 0,05 % z částky , částka, za každý den prodlení, dále smluvním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 0,05 % z částky , částka, za každý den prodlení a smluvní pokutu navýšila o částku , částka, , tedy celkem požadovala smluvní pokutu ve výši , částka, .

12. Soud při jednání dne , datum, shora uvedenou změnu žaloby usnesením připustil.

13. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

14. Žalobkyně dne , datum, vystavila společnosti , právnická osoba, fa.č. , hodnota, , a to na 1) Ks , datum, , platnost licence od: , datum, do , datum, verze: 2020. (důkaz fa.č. , hodnota, ). Předmětná faktura byla uhrazena a není předmětem tohoto sporu.

15. Žalobkyně emailem ze dne , datum, upozornila druhého žalovaného, že předplatné na Autodesk Subscription skončí společnosti , právnická osoba, dne , datum, přičemž součástí byla cenová nabídka , Anonymizováno, vypracovaná pro , jméno FO, ENGIENS s.r.o. na následující produkty , a to 1) , částka, ze cenu , částka, , cena po slevě po zákazníky , částka, bez DPH. (důkaz email ze dne , datum, žalobkyně), Anonymizováno16. Druhý žalovaný reagoval na shora uvedenou emailovou nabídku emailem ze dne , datum, , kterým objednal prodloužení licence a uvedl fakturační údaje: , Jméno žalované, ., IČ: , IČO žalované, a žádala, aby na faktuře byl uveden následující text: Faktura je vystavena na projekt: , Anonymizováno, „Vývoj Hybridní pohonné jednotky pro letecký průmysl“. (důkaz emailová objednávka ze dne , datum, ).

17. Žalobkyně vystavila dne , datum, pro společnost , právnická osoba, cenovou nabídku č. , Anonymizováno, , v která zahrnovala následující produkty 1) 569L1-, IBAN, -, IBAN, 6% slevě cena , částka, , 3) DTSN.PI.P2.12 Graitec Powers Pack for Inventor Subscription New 1 Year – soubor rozšiřujících nástrojů pro profesionální práci SW Inventor cena po 20% slevě , částka, , celkem cena bez DPH , částka, . (důkaz cenová nabídka ze dne , datum, ).

18. Druhý žalovaný emailem ze dne , datum, objednal u žalobkyně dodávku SW dle nabídky QUO – 104648W9H5J9 s tím, aby z dodávky odebral položku Graitec Powers Pack for Inventor Subscription New 1 Year – soubor rozšiřujících nástrojů pro profesionální práci SW Inventor za , částka, s tím, že fakturace měla být na žalovanou společnost , Jméno žalované, . a v textu faktury včlenit , Anonymizováno, . (důkaz emailové objednávka ze dne , datum, ), Anonymizováno19. Žalobkyně emailem dne , datum, potvrdila objednávku č. QUO – 104648W9H5J9 s tím, že předána do distribuce. (důkaz potvrzení objednávky ze dne , datum, ).

20. Žalobkyně vystavila žalované č., hodnota, fakturu č. , hodnota, dne , datum, , a to na 1) 1 Ks , Anonymizováno, -, IBAN, -, Anonymizováno, : , Anonymizováno, , platnost kontraktu do , datum, od , datum, verze 2020 na částku , částka, , 2) 1 ks , Anonymizováno, -, IBAN, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , platnost kontraktu od , datum, od , datum, , verze 2020, na částku , částka, , celkem vyúčtována částka , částka, , splatnost faktury dne , datum, . (důkaz fa. č. , hodnota, ze dne , datum, ).

21. Žalovaný č. , hodnota, objednal dne , datum, za žalovanou č. , hodnota, prodloužení licence programu , Anonymizováno, pro projekt: CZ, datum22. Žalobkyně vystavila žalované č. , hodnota, na základě shora uvedené objednávky dne , datum, fakturu .č. , hodnota, na 1) 1 Ks 569L1-, IBAN, -T981 +Vault Professional 2020 Commercial New Single-user ELD Annual Subscription 110002931686, 568-03311451 s platností licence od , datum, od , datum, , verze 2021 za částku , částka, , 2) na 1. Ks 02JI1-, IBAN, -T813 Product Design & Manufacturing Collection IC Commercial New Single-user ELD Annual Subscription, 110002931686, 568-03311550,a to na částku , částka, s platností licence od , datum, do , datum, , verze 2021. (důkaz fa.č. , hodnota, ze dne , datum, ).

23. Žalobkyně vystavila dne , datum, žalované č., hodnota, fakturu č., hodnota, ( uvedeno odběratel , právnická osoba, ), a to 1) 1 Ks -02JI1-005995-L403-GCUS+BUNDLE.DTSW.PI.P1.12 Product Design & Manufacturing Collection Commercial Single-user Annual Subscription Renewal - Graitec customer + Graitec PowerPack for Inventor, 110002869564, 567-75775329, za částku , částka, 2) 1.00 Ks 569I1-001355-L890-GCUSVault Professional Commercial Single-user Annual Subscription Renewal - Graitec customer, 110002869564, 567-75775428, za částku , částka, , obě položky platnost kontraktu od , datum, do , datum, , verze 2021 , celkem vyúčtována částka , částka, , splatnost faktury , datum, . (důkaz fa.č. , hodnota, ze dne , datum, ).

24. Žalovaný č., hodnota, objednal dne , datum, za žalovanou č. , hodnota, prodloužení Vault a PDM kolekce. (důkaz objednávka ze dne , datum, č. H 20211123/33).

25. Na základě shora uvedené objednávky žalobkyně žalované č. , hodnota, vystavila dne , datum, fakturu č. , hodnota, , jejímž předmětem byl 1)1Ks 02JI1-005995-L403-GCUS+BUNDLE.DTSW.PI.P1.12 Product Design & Manufacturing Collection Commercial Single-user Annual Subscription Renewal - Graitec customer+ Graitec PowerPack for Inventor, v částce , částka, platnost kontraktu od , datum, do , datum, , verze 2022 a 2) 1 Ks 569I1-001355-L890-GCUS,Vault Professional Commercial Single-user Annual,Subscription Renewal - Graitec customer, platnost kontraktu od , datum, do , datum, , verze 2022, v částce , částka, , celkem vyúčtovaná částka , částka, . (důkaz fa.č. , hodnota, ). Žalovaná č. , hodnota, uhradila dotčenou fakturu dne , datum, . (důkaz výpis z účtu žalované č., hodnota, u ČS a.s.).

26. Žalovaná č. , hodnota, měla v období od , datum, do , datum, licenci k Product Design Manufacturing Collection WW id. č. , hodnota, -03311560 a dále k Vault Profesional id. č. , hodnota, -03311451, což bylo prokázáno výpisem z centrální evidence licencí Autodesk. (důkaz výpis z centrální evidence licencí Autodesk).

27. Dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému č. , hodnota, nabídku prodloužení Autodesk softwaru pro firmu , právnická osoba, ., a to 1 ks -02JI1-005995-L403-GCUS+BUNDLE.DTSW.PI.P1.12 Product Design & Manufacturing Collection Commercial Single-user Annual Subscription Renewal - Graitec customer + Graitec PowerPack for Inventor, 2) 1.00 Ks 569I1-001355-L890-GCUSVault Professional Commercial Single-user Annual Subscription Renewal - Graitec customer. Žalovaná ji emailem ze dne , datum, akceptovala. Dne , datum, došlo k potvrzení objednávky žalobkyní s tím, že bylo uvedeno číslo kontraktu 110002931686. (důkaz email ze dne , datum, , , datum, ).

28. Z VOP žalobkyně platných od , datum, soud zjistil, že dle C2 je cenu zákazník povinen zaplatit podle specifikace a ve výši, jak je uvedeno v přijetí objednávky nebo v kupní smlouvě. Dle bodu C3 se zákazník zavazuje zaplatit cenu zboží ve stanovené výši v dohodnutém termínu. V bodě C8 byla pro případ prodlení zákazníka s úhradou peněžitého plnění povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. V případě prodlení s úhradou peněžitého plnění za dobu delší než 60 dnů je zákazník povinen jednorázovou smluvní pokutu ve výši , částka, . (důkaz VOP žalobkyně).

29. Žalovaný č., hodnota, byl společníkem společnosti , právnická osoba, od , datum, do , datum, . (důkaz výpis z obchodního rejstříku této společnosti ke dni , datum, ).

30. Z podnikatelského záměru žalované č., hodnota, s názvem Vývoj projektu Vývoj hybridní pohonné jednotky pro letecký průmysl č., hodnota, -17-0176 bylo soudem zjištěno, soud zjistil, žalovaná č., hodnota, byla hlavní žadatelkou k realizaci výkonného Hybridního pohonu, žalovaný č., hodnota, byl odborný koordinátor projektu a řešitel projektu realizace měla být ve 4 etapách od , datum, do , datum, . (důkaz podnikatelský záměr Vývoj hybridní pohonné jednotky pro letecký průmysl).

31. Z projektu Vývoje Hybdridní jednotky pro letecký průmysl soud zjistil, že se jednalo o projekt výzkumu a vývoje řešený v programu OP PIK realizovaný v letech 2020 až 2023 se státní podporou a zaměřením na oblast Mechanical engineering, kdy poskytovatelem bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu a hlavním účastníkem byla žalovaná č. , hodnota, . ( důkaz Vývoj Hybridní pohonné jednotky pro letecký průmysl).

32. Ze sdělení Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná č., hodnota, v rámci projektu s názvem Vývoj Hybridní pohonné jednotky pro letecký průmysl č. CZ.01.1.02/0.0/0.0/17_176/0015659 žalovaná č. , hodnota, podala tři žádosti o platbu, první žádost uplatnila , datum, a obsahuje 2 faktury společnosti , právnická osoba, , druhá žádost ze dne , datum, obsahuje 3 faktury od společnosti , Jméno žalobkyně, ., poslední žádost ze dne , datum, obsahuje 9 faktur společnosti , právnická osoba, a jednu fakturu společnosti , Jméno žalobkyně, .

33. Ze seznamu zaslaných faktur Ministerstvem průmyslu a obchodu soud zjistil, že žalovaná č. , hodnota, uplatnila celkem , hodnota, faktury vystavené žalobkyní, a to fa.č. , hodnota, ze dne , datum, , fa.č., hodnota, ze dne , datum, , fa.č. , hodnota, ze dne , datum, , fa.č., hodnota, ze dne , datum, a fa.č. , hodnota, ze dne , datum, , přičemž u všech faktur žalovaná č. , hodnota, doložila výpisy z účtu, že faktury žalobkyni uhradila. Faktury, kterou jsou předmětem tohoto řízení nebyly v rámci shora žádostí žalovanou č. , hodnota, vůči ministerstvu uplatněny. (důkaz seznam faktur, fa.č. , hodnota, , fa.č., hodnota, , fa.č. , hodnota, ze dne , datum, , fa.č., hodnota, , fa.č. , hodnota, ).

34. Žalovaná č. , hodnota, emailem ze dne , datum, požádala žalobkyni o zaslání objednávek č. ( ORD -96511-SSDOD2) a č. ORD-73210-SSL1K1. ( důkaz email ze dne , datum, ).

35. Emailem ze dne , datum, zaměstnankyně žalobkyně p. , jméno FO, sdělila p. , jméno FO, ( rovněž zaměstnanci žalobkyně), že nabídky č. ORD -96511-SSDOD2 je renewal ( obnova) a druhá ORD-73210-SSL1K1 je nová licence a zaslala jí screenshotem. (důkaz email ze dne , datum, ).

36. Ze screenshotu soud zjistil, že objednávka č. ORD-73210SSL1K1 je vedena na prvou žalovanou jedná se o zboží New ADSK PDK1. (důkaz screenshot).

37. Žalobkyně vyzvala žalovanou č. , hodnota, emailem ze dne , datum, k úhradě předmětných faktur, které byly zaslány v příloze. (důkaz email ze dne , datum, ).

38. Dne , datum, byla žalované č. , hodnota, zaslána žalobkyní 2.upomínka k zaplacení předmětných faktur. (důkaz upomínka, doručenka do DS ze dne , datum, ).

39. Z účastnické výpovědi druhého žalovaného , Jméno advokáta C, soud zjistil, že byl zakladatelem společnosti , právnická osoba, , v rozhodnou dobu (v roce 2020) již nebyl společníkem. Je zaměstnancem prvé žalované od roku 2018 na pozici vývojového pracovníka a koordinátora vývojových projektů. Obchodní spolupráce s žalobkyni vznikla v roce 2019, kdy potřebovali program pro technické kreslení, objednávka byla na firmu , právnická osoba, , neboť se čekalo na rozhodnutí ministra ohledně vývojového projektu. Projekt byl spuštěn v roce 2020 a ze strany ministerstva bylo sděleno, že žalovaná č. , hodnota, obdrží dotace. Ze strany zaměstnance žalované č. , hodnota, p. , jméno FO, mu bylo sděleno, že je jedno, kdo zboží objednává. Dne 16.1. byla objednána další licence s tím, že to již měla hradit prvá žalovaná. Jde-li o faktury č. , hodnota, a faktura č. , hodnota, , tyto nebyly nikdy doručeny, byly uplatněny až po dvou letech. Faktury, které byly žalovanou č. , hodnota, uhrazeny byly posílány emailem. Pokud jde o předmětný projekt, toto bylo předloženo ministerstvu, přičemž uvedené faktury mohly být předloženy jenom za situace, že bylo prokázáno, že byly proplaceny. K objednávkám ze dne , datum, a , datum, uvedl, že pan , jméno FO, mu sdělil, ať to nechá na , právnická osoba, . Upřesnil, že celkem viděl 5 faktur, z toho jedna byla na , právnická osoba, a čtyři na prvou žalovanou. Přičemž čtyři faktury byly zaplaceny žalovanou č., hodnota, ihned. K faktuře č. , hodnota, potvrdil, že zboží objednal. K objednávce ze dne , datum, uvedl, že na dalších fakturách byla objednávka splněna. Popřel, že by za dva různé subjekty objednával stejné plnění, a to stejné plnění pro stejné období. Potvrdil, že první faktura na , právnická osoba, byla zaplacená, přičemž příslušný statutární zástupce , právnická osoba, o tom věděl a souhlasil s tím. K prodloužení kontraktu nedošlo, neboť ze strany žalobkyně nebylo plněno.

40. Z účastnického výslechu , tituly před jménem, Viktora Roháče soud zjistil, že od roku 2000 je předsedou představenstva a ředitelem žalované č., hodnota, . V roce 2018 se seznámil s panem , jméno FO, a se společností , jméno FO, Enigenes. Ohledně hybridního motoru se domluvili s , jméno FO, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, na spolupráci. V roce 2019 byl zadán dotační projekt, jeho schválení nějakou dobu trvalo. Do schválení projektu se dohodli, že každá z firem si ponese své vlastní náklady. Bylo dohodnuto, že společnost , právnická osoba, uzavře dohodu o poskytnutí softwaru. V období 2019,2020 byl odsouhlasen dotační projekt a software postupně převzala společnost , právnická osoba, . První objednávka šla na , právnická osoba, , pak již měl platit , právnická osoba, . Za software se platilo žalobkyni dopředu, pokud by nebylo zaplaceno, nebyl by dodán. Žalobkyně ohledně softwaru nikdy nepředložila předávací protokol. Faktury, kde byla žádána dotace, byly zaplacené. V roce 2022, 2023 přišla upomínka na dvě faktury, které nebyly vedeny v účetnictví. Předmětné faktury nebyly dohledatelné, nebyly žalované č. , hodnota, zaslány. Navrhoval, aby byly vydány faktury na nové zdaňovací období.

41. Soud hodnotil důkazy jednotlivě tak i v jejich vzájemné souvislosti dle zásady volného hodnocení důkazů Soud zamítl návrh na provedení důkazu inventarizací pohledávek spol. Průmevek s.r.o. a Norwit, když jednak tento důkaz považoval za nadbytečný a nesouvisející s předmětem sporu. Jde-li o samotné účastnické výpovědi J. , jméno FO, a , tituly před jménem, Viktora Roháče soud je hodnotil s ohledem na to, že májí vztah k předmětu sporu. Jde-li o výpověď J. , jméno FO, soud mu neuvěřil, že předmětný software nebyl žalované č. , hodnota, předán, neboť je to v rozporu s provedeným dokazováním. (viz . podrobněji bod 45). Rovněž tak soud neuvěřil výpovědi , tituly před jménem, Roháče, že software byl placen předem. V tomto směru je jeho výpověď v rozporu s provedenými důkazy. (viz bod 45).

42. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím závěru o skutkovém stavu:

43. Žalovaný č., hodnota, jako zaměstnanec žalovanéč.1 objednal pro žalovanou č. , hodnota, u žalobkyně dne , datum, software specifikovaný ve faktuře č. , hodnota, , který byl žalobkyní žalované č., hodnota, dodán. Předmětná faktura byla žalované č., hodnota, doručena až dne , datum, a žalovanou č. , hodnota, nebyla kupní cena ve výši , částka, zaplacena. Žalovaný č. , hodnota, (zaměstnanec prvé žalované) objednal dne , datum, prodloužení licence na produkty specifikované ve faktuře č. , hodnota, , který byl žalobkyní žalované č., hodnota, dodán. Faktura byla žalované č., hodnota, doručena až dne , datum, , přičemž ta dosud kupní cenu ve výši , částka, žalobkyni nezaplatila.

44. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

45. Dle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

46. Soud se nejprve zabýval pasivní legitimací účastníků. Jde-li o žalovaného č. , hodnota, soud vycházel z toho, že žalovaný č., hodnota, byl zaměstnancem žalované č., hodnota, od roku 2018 na pozici vývojového pracovníka a koordinátora vývojových projektů. V řízení bylo prokázáno, že právě , Jméno advokáta C, (druhý žalovaný) provedl všechny objednávky softwaru od žalobkyně pro projekt Vývoj Hybridní pohonné jednotky pro letecký průmysl. Jednu objednávku softwaru provedl i za společnost , právnická osoba, , a to v listopadu 2019, jak uvedl na základě zmocnění od uvedené společnosti. Na základě jeho objednávky byla společnosti , právnická osoba, vystavena faktura č. , hodnota, dne , datum, . Další objednávky softwaru od žalobkyně žalovaný č., hodnota, již činil za žalovanou č., hodnota, . Je nutné zmínit, že , tituly před jménem, , jméno FO, ve své výpovědi potvrdil, že mezi zúčastněnými na dotačním projektu panovala dohoda, že , právnická osoba, objedná a zaplatí jednu fakturu za software, přičemž další faktury již bude hradit žalovaná č., hodnota, . Je nutné uvést, že se tak i skutečně stalo. Nelze v této souvislosti odhlédnout od toho, že jediným příjemcem dotace od MSPO na předmětný projekt byla právě prvá žalovaná. Smyslem tedy bylo, aby prvá žalovaná dostala dotaci od MSPO. V daném případě by ani nedávalo smysl, aby bylo fakturováno na jinou společnost. Jde-li o získání dotace proces byl takový, že žalovaná č., hodnota, musela ministerstvu předložit objednávku, fakturu a doklad o jejím zaplacení. Žalovaný č., hodnota, tak objednával software či prodloužení licencí za žalovanou č., hodnota, a zároveň v objednávkách požadoval, aby byl i zmíněn ve fakturách projekt – vývoj hybridní pohonné jednotky pro letecký průmysl. Jde-li o předmětné emailové objednávky ze dne , datum, a , datum, tyto sice jsou pod hlavičkou , právnická osoba, , přičemž je činil druhý žalovaný, kdy uvádí, že fakturováno má být na prvou žalovanou a je zde i požadavek, aby ve fakturaci byl zmíněn projekt -Vývoj Hybridní pohonné jednotky pro letecký průmysl. Soud neuvěřil tvrzení žalovaného č. , hodnota, , že objednávka měla být pro společnost , jméno FO, Enigines, neboť toto je v rozporu s dohodou stran (jak vypověděl , tituly před jménem, , jméno FO, ). Rovněž za situace, že žalovaný č. , hodnota, byl zaměstnancem žalované č., hodnota, ‘ měl přímo koordinovat předmětný vývojový projekt nelze než dovodit, že jeho jednání zavazuje žalovanou č. , hodnota, . V daném případě se za strany druhého žalovaného nejednalo o žádný exces, jednal v souladu s dohodou stran. Překročení zástupčího oprávnění zaměstnance není v ustanovení § 166 občanského zákoníku explicitně upraveno. Dle názoru odborné veřejnosti je v takovém případě nutno rozlišovat, zdali je právnická osoba podnikatelem (v takovém případě se postupuje podle ust. § 431 občanského zákoníku) či zda podnikatelem není (v takovém případě je nutno postupovat podle ust. § 440 občanského zákoníku). To jest, v případě právnické osoby – podnikatele dle ust. § 431 platí, že v případě překročení zástupčího oprávnění ze strany zaměstnance je podnikatel tímto jednáním vázán. To však neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení zástupčího oprávnění nebo musela-li o něm vzhledem k okolnostem vědět. Nicméně s ohledem na chronologii obchodní spolupráce mezi zúčastněnými lze konstatovat, že ze strany žalovaného č. , hodnota, nedošlo k překročení zástupčího oprávnění, k objednání předmětného softwaru byl oprávněn a žalovaná č., hodnota, o tomto měla povědomost. Ostatně v řízení bylo prokázáno, že za trvání obchodní spolupráce mezi zúčastněnými (2020–2022) žalovaný č., hodnota, objednal za žalovanou č., hodnota, veškerý software. Lze uvést, že k tomuto soudnímu sporu by nedošlo, pokud by žalobkyně zaslala včas žalované č., hodnota, (tj. v roce 2020) a nikoliv až v roce 2022, kdy již předmětné faktury nemohla uplatnit v rámci dotačního projektu u ministerstva. Logicky tak za tří neproplacených faktur žalovaná č. , hodnota, proplatila fa.č. , hodnota, ze dne , datum, , kterou zároveň uplatnila v třetí etapě dotačního programu. Soud dospěl k závěru, že žalovaný č., hodnota, , který v daném případě vystupoval jako zaměstnanec žalované č., hodnota, není pasivně legitimován a z těchto důvodů ve výroku I. žalobu vůči němu zamítl.

47. Jde-li o prvého žalovaného soud ve věci dovodil, že je pasivně legitimován. Žalovaná č. , hodnota, s žalobkyní uzavřela platné kupní smlouvy dle §2079 o.z., jejíž předmětem bylo za žalobkyni dodání softwaru a žalovaná č., hodnota, se zavázala jej uhradit. Jak výše uvedeno objednávky za žalovanou č. , hodnota, činil její zaměstnanec žalovaný č. , hodnota, . Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že software byl objednán. Žalovaná č. , hodnota, sporovala dodání softwaru a doručení předmětných faktur. V řízení bylo na základě provedeného dokazování prokázáno, že žalobkyně žalované č., hodnota, předmětný software dodala, resp. umožnila užívat. Vzhledem k tomu, že předmětem plnění byl software nelze očekávat, že by byl o jeho předání sepisován předávací protokol, jak požadovala žalovanáč., právnická osoba, ani neplyne z VOP žalobkyně. Jde-li o fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, (k níž se váže objednávka ze dne , datum, ) pak tato navazuje na fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, (vystavenou na spol. , právnická osoba, ), přičemž se jedná o stejné číslo kontraktu č. , hodnota, , stejné produkty ( software) označené čísly 567-7575329 a 567-75775428, přičemž navazuje i platnost kontraktu ( , datum, -, datum, - verze 2020) na , datum, do , datum, ( verze 2021). Na uvedenou fakturu pak navazuje faktura č. , hodnota, ze dne , datum, , kde jsou stejné položky, přičemž platnost kontraktu je , datum, do , datum, přičemž se jedná o verzi 2022. Přičemž k této faktuře se váže objednávka č. H20211123/33 ze dne , datum, , kterou p. , jméno FO, žádá o prodloužení Vault a PDM kolekce. Tento důkaz pak prokazuje, že předmětný software byl žalované č., hodnota, dodán. Jinak by nežádala o prodloužení, ale o objednávala by nový software. Za situace, kdy na sebe poskytnuté licence navazují časově tak i dokonalejšími verzemi nelze než dospět k závěru, že žalobkyně splnila svůj závazek a software dodala. Jde-li o druhou fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, k níž se váže objednávka ze dne , datum, tak na uvedenou fakturu navazuje fa.č. , hodnota, ze dne , datum, , přičemž obě faktury mají stejné číslo kontraktu: 110002931686, dále identifikační číslo produktů 568-03311451, 568-03311550, verze 2020 pak navazuje na verzi 2021 rovněž lze vysledovat časovou návaznost, když druhá faktura navazuje od , datum, (prvá končila dne , datum, ). K uvedené faktuře se pak váže objednávka ze dne , datum, č. H20210108/001, kterou žalovaná č., hodnota, objednává u žalobkyně prodloužení licence programu Autodesk. Už jen z tohoto důkazu vyplývá, že software musel být žalované č., hodnota, žalobkyní dodán. Na uvedenou fakturu pak ještě navazuje fa.č. , hodnota, ze dne , datum, , která jednak časově navazuje od , datum, , má shodné produkty a jedná se o verzi 2022. Je pravdou, že žalobkyně jde-li o uvedenou fakturu nebyla již tak přesná (chybí označení kontraktu a číselná identifikace produktu). Nicméně se k uvedené faktuře váže emailová objednávka ze dne , datum, , které předchází upozornění žalobkyně na vypršení kontraktu , datum, . Z potvrzení systému Autodesk ze dne , datum, pak vyplývá, že číslo kontraktu je pro tuto objednávku 110002931686. Žalobkyně rovněž prokázala v centrální evidence licencí, že u kontraktu č. , hodnota, trvala licence žalované č. , hodnota, na dotčené produkty od , datum, do , datum, . Soud tedy na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že žalobkyně produkty specifikované ve fakturách č., hodnota, a 032295 žalované č., hodnota, dodala. V neposlední řadě soud shledal tvrzení žalované č. , hodnota, , že za software musel být zaplacen před dodáním jako nepravdivou a ryze účelovou. Zde soud poukazuje na to, že je to evidentní v případě poslední faktury č. , hodnota, , která byla žalované doručena spolu se spornými fakturami dne , datum, , přesto žalobkyně fakturu zaplatila, pokud by tedy platilo tvrzení žalované č. , hodnota, pak by software nebyl dodán a nebyl by dán důvod kupní cenu hradit.

48. V řízení pak nebylo nesporné, že žalovaná dlužnou jistinu neuhradila. Soud vzhledem k tomu, že žalovaná č. , hodnota, nesplnila svou povinnost z kupní smlouvy shledal žalobu důvodnou a uložil prvé žalované zaplatit dlužnou částku.

49. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vedle jistiny uplatnila ještě smluvní úrok z prodlení a smluvní pokutu soud dále zabýval tím, zda tento nárok je důvodný a zda jeho výše je v souladu s dobrými mravy.

50. Podle § 2048 odst. 1 věty první o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.51.

21. Podle § 2051 o. z. může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

52. Jde-li o smluvní pokutu strany si ujednaly, jak plyne ze VOP, že v případě prodlení s úhradou peněžitého plnění za dobu delší než 60 dnů je zákazník povinen jednorázovou smluvní pokutu ve výši , částka, . V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byl v prodlení s úhradou dvou faktur delší dobu jak 60 dní. Soud tak shledal, že nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2x , částka, za důvodný. Z těchto důvodů soud žalobkyni nárok na smluvní pokutu přiznal.

53. Dále žalobkyně po změně žaloby požadovala smluvní úrok ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dle VOP bodu C8 si strany sjednaly pro případ prodlení zákazníka s úhradou peněžitého plnění povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Soud posoudil předmětný nárok žalobkyně jako smluvní úroky z prodlení. Vyšel z toho, že smluvní pokuta byla stanovená pevnou částkou.

54. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

55. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

56. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

57. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

58. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

59. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

60. Pojem dobrých mravů není v zákoně upraven a je definován v judikatuře. Soudní praxe v tomto .směru vychází z názoru, že za dobré mravy je třeba pokládat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihujíce podstatné historické tendence jsou sdíleny rozhodující částí společnosti, a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 16/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 5/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a mnohé další). Tento názor je konformní se závěrem obsaženým v judikatuře Ústavního soudu, který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti (srov. například nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 249/97, uveřejněný pod číslem 14/1998 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního souduOtázka, za jakých podmínek lze považovat ujednání o úroku z prodlení za rozporné s dobrými mravy, pak byla v návaznosti na tyto závěry v judikatuře Nejvyššího soudu (při výkladu právní úpravy účinné do , datum, ) posuzována výlučně ve vztazích podléhajících zákonu č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obch. zák.“), neboť ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. umožňovalo smluvit sazbu úroků z prodlení. Oproti tomu ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. podle závěrů rozhodovací praxe dovolacího soudu vylučovalo, aby výše úroku z prodlení byla v občanskoprávních vztazích dohodnuta jinak, než stanovil právní předpis, který toto ustanovení prováděl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

61. Otázka, za jakých podmínek lze považovat ujednání o úroku z prodlení za rozporné s dobrými mravy, pak byla v návaznosti na tyto závěry v judikatuře Nejvyššího soudu (při výkladu právní úpravy účinné do , datum, ) posuzována výlučně ve vztazích podléhajících zákonu č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obch. zák.“), neboť ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. umožňovalo smluvit sazbu úroků z prodlení. Oproti tomu ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. podle závěrů rozhodovací praxe dovolacího soudu vylučovalo, aby výše úroku z prodlení byla v občanskoprávních vztazích dohodnuta jinak, než stanovil právní předpis, který toto ustanovení prováděl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

62. Podle ustanovení § 1970 o. z. je úprava úroku z prodlení dispozitivní, obdobně jak tomu bylo dříve v případě ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. Umožňuje smluvně sjednat jeho výši a pro případ, že výše úroku z prodlení sjednána nebude, stanoví, že se za ujednanou považuje výše určená nařízením vlády (jedná se o nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Ostatně i z důvodové zprávy k občanskému zákoníku vyplývá, že právní úprava prodlení vychází z pojetí v obchodním zákoníku a co do myšlenkového základu ji přejímá (srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 89/2012 Sb., zvláštní část k § 1968 až 1979).

63. I podle právní úpravy účinné od , datum, však platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 a § 547 o. z., a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Tento korektiv tedy zjevně lze uplatnit i v případě, kdy by ujednání o výši úroků z prodlení bylo zneužitím smluvní volnosti v neprospěch dlužníka.

64. Postavení dlužníka jako podnikatele jej přitom takové ochrany nezbavuje. Pro podnikatele je v § 1797 o. z. zapovězeno požadovat zrušení smlouvy podle § 1793 odst. 1 o. z. (neúměrné zkrácení), či se dovolávat neplatnosti smlouvy podle § 1796 o. z. (lichva). Z důvodové zprávy k občanskému zákoníku vyplývá, že toto ustanovení respektuje dřívější právní úpravu § 267 odst. 2 obch. zák., podle níž nebylo možné v podnikatelských vztazích napadnout smlouvu uzavřenou v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Tato dřívější úprava přitom neznamenala, že by nebylo možné posuzovat ujednání o úrocích z prodlení ve smlouvě uzavřené mezi podnikateli jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy, jak je zřejmé z výše citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ani v poměrech nové právní úpravy Nejvyšší soud neshledává důvod zbavovat podnikatele ochrany proti excesivním ujednáním o úrocích z prodlení, která se příčí obecným morálním zásadám demokratické společnosti, jen z důvodu, že je profesionálem v příslušné oblasti. V případě podnikatele, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, však zpravidla (s ohledem na jeho předpokládanou profesionalitu) nebude možné rozpor s dobrými mravy spatřovat v existenci hrubého nepoměru vzájemných plnění vzniklého tím, že při uzavírání smlouvy někdo zneužil jeho tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti (srov. obdobně Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721-2054). Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014. s. 341).

65. Posouzení souladu či rozporu právního jednání s dobrými mravy podle § 1 odst. 2 a § 547 o. z. závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, neboť tato ustanovení jsou normami, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (stejně jako dříve § 3 odst. 1 obč. zák.). V případě výše úroků z prodlení sjednané podle § 1970 o. z. je tedy třeba posuzovat soulad takového ujednání s dobrými mravy vzhledem ke všem okolnostem, které ke sjednání takového úroku z prodlení vedly a jež existovaly v době uzavření smlouvy. Nestačí tedy vyjít pouze ze závěrů jiného rozhodnutí soudu, či ze srovnání smluvené sazby úroku z prodlení se sazbou stanovenou nařízením vlády, neboť obecně (bez přihlédnutí k okolnostem projednávané věci) nelze stanovit paušální „hraniční sazbu nemravnosti“ úroků z prodlení.

66. Sazba úroku z prodlení stanovená nařízením vlády (její konstrukce vychází z článku 2 bodu 6 a 7 výše citované směrnice o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích), jež se považuje za ujednanou v případě, že výše úroku z prodlení nebyla stranami sjednána, sice prezentuje určitou představu zákonodárce o tom, jaká výše úroku z prodlení je obecně způsobilá plnit jeho funkci sankčně-motivační a reparační (kompenzační), tj. přimět dlužníka ke včasné úhradě dlužné částky a případně alespoň částečně nahradit újmu, jež věřiteli jejím včasným neuhrazením vzniká (srov. § 1971 o. z.), je však zjevné, že s ohledem na různorodost smluvních vztahů taková představa zákonodárce nemusí vždy odpovídat jejich konkrétní realitě a z rozličných důvodů mohou být sjednávány úroky z prodlení v jiné výši. Pouze takové ujednání o výši úroku z prodlení výrazně se odchylující od sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády způsobem, jenž by znamenal, že vzhledem k okolnostem dané věci sjednaný úrok z prodlení již neslouží pouze k plnění jeho funkcí, ale má zneužívající (šikanózní) charakter, lze posoudit jako ujednání rozporné s dobrými mravy. Výrazná (mnohonásobná) odchylka sjednané výše smluvního úroku z prodlení od sazby stanovené nařízením vlády tedy může být signálem rozporu takového ujednání s dobrými mravy, sama o sobě však (bez posouzení relevantních okolností jejího sjednání) takový rozpor ještě neznamená.

67. Jak již bylo uvedeno v R 104/2012, Nejvyšší soud má za to, že tento závěr obstojí i s přihlédnutím k názoru vyjádřenému v nálezech Ústavního soudu ze dne ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 523/07, a ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 728/10, v nichž Ústavní soud dovodil neústavnost ujednání o úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, který podle něj byl „očividně (rovněž) za hranicí, kterou lze považovat podstatě a smyslu daného institutu úroku z prodlení za adekvátní“. I v těchto nálezech totiž Ústavní soud uvedený závěr učinil na podkladě konkrétních okolností daných věcí. Ostatně v později vydaném usnesení ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 1169/13, Ústavní soud s ohledem na konkrétní okolnosti tam projednávané věci neposoudil jako protiústavní ujednání o úroku z prodlení ve výši 0,6 % denně z dlužné částky sjednané ve smlouvě kupní mezi podnikateli a uvedl, že shora citované nálezy vycházely ze zcela rozdílné situace. Též v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 3194/18, v němž se Ústavní soud v případě spotřebitelské půjčky vyjadřoval k posuzování výše úroků z prodlení přiznaných exekučním titulem v exekučním řízení a dospěl k závěru, že úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky a vyšší jsou již ústavně neakceptovatelné, výslovně uvedl, že se v tomto nálezu nevyjadřuje k případům, kdy se k placení úroků z prodlení v obdobné výši zavázal podnikatel nebo kdy je výkon rozhodnutí na zaplacení takových úroků z prodlení uložen podnikateli, a též k případům, v nichž by oprávněný prokázal, že mu byla způsobena škoda odpovídající sjednané výši úroků a že by tato škoda měla být hrazena z přiznaných úroků z prodlení.

68. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že lze z povahy věci, vzhledem k tomu, že jde o posuzování souladnosti či rozporu ujednání s dobrými mravy, přihlédnout jen k těm okolnostem, které existovaly v době, kdy k tomuto ujednání došlo (tj. v době uzavření smlouvy). Primárně je přitom třeba hodnotit důvody, které vedly ke sjednání výše úroku z prodlení, a to ve vztahu k plnění jeho funkcí v konkrétní věci. Právě skutečnost, zda konkrétní výše úroku ještě plní sankčně-motivační či kompenzační funkci je ve smyslu výše citovaných nálezů Ústavního soudu kritériem, které určuje, zda ji lze považovat za adekvátní či zda se již příčí dobrým mravům. Bude tedy namístě se zabývat například rizikovostí obchodu vzhledem k předchozímu chování dlužníka či k jeho tehdy aktuální situaci, neboť jinou výši úroku z prodlení lze akceptovat v případě bezproblémového prověřeného dlužníka, kterého není třeba příliš motivovat k řádnému plnění, oproti případu dlužníka, který byl v minulosti často v prodlení se svými závazky. Rozhodnou okolností může být též rámcový rozsah očekávatelných škod na straně věřitele v případě, že dlužník řádně a včas nesplní, neboť v případě vyšších hrozících škod lze akceptovat vyšší úrok z prodlení než v případě, kdy při prodlení dlužníka na straně věřitele žádné vyšší škody nebylo možné očekávat. Lze přitom přihlédnout i k tomu, jaký byl předpoklad vývoje škod během času (zda byla očekávatelná škoda jednorázová či postupně se navyšující), a též k tomu, jaký význam měl případný nesplacený dluh pro věřitele a jaká byla míra pravděpodobnosti vzniku takových předpokládaných škod (například vzhledem ke zkušenostem z dřívější obchodní praxe věřitele či vzhledem k jeho celkové ekonomické situaci). Relevantní může být též další obsah posuzované smlouvy a skutečnost, zda současně s úroky z prodlení byla sjednána i jiná sankce za prodlení plnící obdobné funkce (například smluvní pokuta) či zda byla pohledávka věřitele zajištěna a jakým způsobem. Nezanedbatelné mohou být i obchodní zvyklosti stran a samotné okolnosti sjednávání, tedy například skutečnost, zda již byla obdobná výše úroků z prodlení mezi stranami sjednávána v minulosti a zda takovou výši vzhledem ke své vlastní obchodní praxi považoval za adekvátní sám dlužník. Důležitou okolností mohou být též majetkové poměry účastníků v době uzavření smlouvy a případně též vědomost o jejich očekávaných budoucích poměrech. V případě drobných podnikatelů může plnit sankčně-motivační funkci jiná výše úroku z prodlení než v případě velkých finančně zajištěných společností, naopak v případě menších podnikatelů může i nižší hrozící škoda způsobit značné následky na jejich činnosti, kterým může hrozba úroku z prodlení zamezit. Při úvahách o tom, zda je sjednaná výše úroku z prodlení ještě souladná s dobrými mravy, lze také zohlednit skutečnost, že ve vztazích mezi podnikateli, kteří vystupují jako profesionálové, je obecně vnímání hranice jednání, které již není z pohledu dobrých mravů akceptovatelné, odlišné od vztahů nepodnikatelských, typicky od vztahů spotřebitelských (k okruhu rozhodných okolností srov. též Šilhán, J.: Právní následky porušení smlouvy v novém občanském zákoníku. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2015, str. 253-261).

69. Soud se tedy jednak zabýval otázkou, zda výše sjednaných úroků z prodlení není v rozporu s dobrými mravy a zda jejich výše neplní spíše funkci šikanozní. Výše sjednaných úroků překračuje výši zákonných úroků z prodlení, jedná se o smluvní ujednání stran, podnikatelů. Přičemž je nutné zohlednit, že výše smluvních úroků z prodlení je stanovena i s ohledem na to, že účastníci začínali obchodní spolupráci, kdy předmětem závazku žalobkyně bylo dodání softwaru. Soud má za to, že výše 0,05 % denně z dlužné částky má ještě motivační funkci a nelze podřadit pod šikanozní výkon práva. Soud tedy dovodil, že sjednaná výše úroku z prodlení není vzhledem ke všem okolnostem v rozporu s dobrými mravy a žalobkyni tento nárok přiznal. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala předmětné faktury žalované č., hodnota, až v , datum, soud má za to, že to nemůže jít žalované č., hodnota, k tíži. Proto přiznal žalobkyni nárok na smluvní úrok z prodlení až od data , datum, . Za předchozí období pak soud žalobkyni nárok na smluvní úrok nepřiznal a v této části žalobu zamítl viz. výrok IV.

70. O náhradě nákladů řízení rozhodl mezi žalobkyní a druhým žalovaným soud ve výroku II. podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal druhému žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka1200 Kč představující , částka, za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (účast na jednání dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, )

71. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a první žalovanou rozhodl soud ve výroku V. podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení ve vztahu k prvému žalovanému úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. ( příprava a převzetí, žaloba, účast na ústním jednání dne , datum, , účast na soudním jednání dne , datum, , odvolání, vyjádření ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , účast na soudním jednání dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, ) dále za ze zaplaceného soudního poplatku za odvolaní v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t.( účast na soudním jednání dne , datum, , účast na soudním jednání dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , účast na soudním jednání dne , datum, ) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 138 920 ve výši , částka, a soudní poplatek ve výši , částka, za rozšíření žaloby.

72. Ve výroku VI. soud uložil žalobkyni zaplatit soudní poplatek ve výši , částka, . za rozšíření žaloby o částku , částka, .