57 C 205/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Renátou Honzíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] společně s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] s denní sazbou 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] za období od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájmu. Podání žaloby zdůvodnil tím, že je podílovým spoluvlastníkem pozemků s parc. č. st. [anonymizováno], [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí], a to o velikosti id. 1/3 (jedné třetiny) na každém z uvedených pozemků. Předmětné pozemky byly pronajaty žalované nájemní smlouvou ze dne [datum] s tím, že ta se zavázala uhradit žalobci nájemné ve výši [částka] ročně, splatné vždy ke každému 1.1. kalendářního roku za nějž se nájemné platí. Žalovaná dosud opožděně s ohledem na výzvu žalobce uhradila dne [datum] nájemné za rok 2019 ve výši [částka] a dne [datum] nájemné za rok 2018. Předmětem žaloby bylo nájemné za roky 2020 a 2021 (2x [částka]) a dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] za pozdní úhradu nájemného za rok 2019.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala, že dne [datum] byla uzavřena nájemní smlouva ani podílové spoluvlastnictví žalobce k dotčeným pozemkům. Na svou obranu uvedla, že žalobce je statutárním orgánem žalované (jednatel), přičemž za společnost jednají vždy nejméně dva jednatelé společně. V případě nájemného za rok 2019 žalobce získal souhlas dalšího jednatele žalované, Mgr. [jméno] [příjmení], přičemž platbu provedl v rámci internetového bankovnictví sám žalobce. Jiná situace byla v případě nájemného za rok 2018, kdy si tuto částku žalobce vyplatil sám, aniž disponoval souhlas některého ze zbývajících jednatelů žalované. Dle žalované došlo k překročení jednatelského oprávnění žalobce, jednalo se neplatné jednání, přičemž žalobce nepostupoval s péčí řádného hospodáře, když právní nárok byl již ke dni odepsání částky z účtu promlčen. Jde-li o nárok na zaplacení dlužného nájemného za rok 2021 je nárok v rozporu s ustanovením § 159 odst. 1 občanského zákoníku, a to s ohledem na celkové situaci v gastronomii a v současné době je i v rozporu s dobrými mravy. Dále argumentovala tím, že žalobce adresoval předžalobní výzvu aniž by předtím vyrozuměl ostatní jednatele žalované a porušil informační povinnost dle § 159 odst. 1 o.z. Dlužná nájemné za rok 2020 a 2019 bylo uhrazeno, dle žalované žalobci nenáleží úroky z prodlení. Jde-li o vyplacení nájemného za rok 2018, byl žalobce vyzván dne [datum] k vrácení předmětné částky. V rámci procesní obrany žalovaná započetla nárok na vrácení částky [částka] (tvrzení neoprávněně zaplacené nájemné za rok 2018) vůči nároku žalobce na zaplacení nájemného za rok 2020.

3. Žalobce vzal žalobu co do částky [částka] zpět s tím, že žalovaná dne [datum] uhradila na bankovní účet žalobce částku [částka]. Žalovaná k provedené platbě přidala poznámku„ dlužné nájemné z roku 2021, nikoliv tedy za rok 2020, jak uvádí ve svém vyjádření k žalobě. Předmětem řízení nadále zůstane pohledávka žalobce na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím.

4. S ohledem na dispozitivní úkon žalobce soud usnesením ze dne 18. 10. 2021 čj. 57C 205/2021-23 řízení zastavil co do částky [částka] a zároveň žalobci vrátil alikvotní díl soudní poplatku ve výši [částka].

5. Žalobce ve vyjádření ze dne [datum] argumentoval tím, že nejednal proti zájmům žalované, když umořil existující dluh vůči své osobě. Na základě výše citovaného ustanovení § 2997 občanského zákoníku vyplývá, že pokud bylo ze strany žalované plněno k umoření existujícího dluhu, nemůže být takové plnění považováno za rozporné se zákonem ani s dobrými mravy, jak žalovaná uvedla ve svém vyjádření. Ani žalovanou namítané tvrzení, že dluh byl splněn až po uplynutí promlčecí doby, nemůže na žalobcem výše uvedené skutečnosti ničeho změnit: Žalobce jednal s konkludentním souhlasem ostatních jednatelů, když běžným způsobem hradil závazek žalované společnosti. Žalobce měl totiž ostatními jednateli společnosti uděleno samostatné oprávnění (zmocnění) disponovat penězi na bankovním účtu společnosti, tedy mohl provádět provozní platby Společnosti a hradit běžné podnikatelské závazky Společnosti. Veškeré platby mohl žalobce autorizovat sám, bez osobní ingerence ostatních jednatelů Společnosti, a tedy s jejich konkludentním souhlasem. K majetkové situaci žalované uvedl, že restriktivní opatření státu v důsledku pandemie, neodůvodňují neplacení nájemného za užívání pronajatého pozemku. Jde-li o námitku započtení, poukázal na to, že žalovaná nespecifikuje právní titul, z nějž má tento tvrzený nárok vyplývat. Započítávaná částka nemůže být bezdůvodným obohacením, jelikož byl plněn existující dluh jakožto naturální obligace (viz předchozí odstavce). Rovněž v případě kategorizace tvrzeného nároku žalované jako náhrady škody zcela chybí skutkové vymezení podstaty nároku, tedy jednotlivých podmínek pro vznik nároku na náhradu škody. V závěru uvedl, že má za to, že údajná pohledávka žalované je nezpůsobilá k započtení ve smyslu ustanovení ů 1987 odst. 2 o.z. Rovněž namítal, že soud není věcně příslušný k rozhodnutí o námitce započtení.

6. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem st. [anonymizováno] jehož součástí je stavba, pozemku p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] na [příjmení] ve výši 1/3 dalšími spoluvlastníky je Mgr. [jméno] [příjmení] (podíl ve výši 1/3) a [jméno] [příjmení] (podíl ve výši 1/3). (nesporná tvrzení účastníků, informační výpis z [list vlastnictví] ze dne [datum]).

7. Žalobce je od [datum] dosud jedním z jednatelů a společníků žalované společnosti. Dalšími jednateli jsou od [datum] Mgr. [jméno] a Mgr. [jméno] [příjmení]. Za společnost jednají vždy nejméně dva jednatelé společně. (důkaz výpis z obchodního rejstříku, nesporná tvrzení účastníků).

8. Dne [datum] byla uzavřena mezi žalovanou a žalobcem jakož s dalšími tehdejšími podílovými spoluvlastníky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nájemní smlouva, jejímž předmětem byl dům [adresa] a stojící na pozemku [anonymizováno] a pozemek st. p. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] nad [příjmení], přičemž bylo sjednáno nájemné ve výši [částka] splatné předem k 1.1. daného roku. Žalovaná se zavázala sjednaný nájem hradit na účty pronajímatelů, a to každému rovnými dílem. Dotčená nemovitost byla pronajata za účelem provozu hostinské činnosti. (důkaz nesporná skutková tvrzení účastníků, smlouva o nájmu ze dne [datum]).

9. Žalobce byl zmocněn a oprávněn ostatními jednateli žalované podávat pokyny prostřednictvím internetového bankovnictví zejména nakládat s peněžním zůstatkem na účtu žalované [číslo] vedené u [anonymizováno] banky. (důkaz protokol o nastavení autorizace elektronických pokynů k účtu u [anonymizováno] banky, nesporná tvrzení účastníků).

10. Z výpisu z účtu žalované vedené u [anonymizováno] banky soud zjistil, že dne [datum] bylo žalobci uhrazeno na účet nájemné za rok 2019 v částce [částka], dne [datum] nájemné za rok 2018 ve výši [částka], dne [datum] nájemné ve výši [částka] označené jako dlužné nájemné za rok 2021 (důkaz výpis z účtu žalované vedené u [anonymizováno] banky za období květen až srpen 2021).

11. Žalobce emailem ze dne [datum] vyzval žalovanou (jednatele Mgr. [příjmení]) k úhradě nájemného za rok 2021 (důkaz emailová výzva ze dne [datum]).

12. Žalobce emailem ze dne [datum] adresovaného Mgr. [příjmení] jej vyzval, aby žalovaná uhradila i dlužné nájemné za roky 2020 a 2021 tak, aby nemusel dlužnou částku vymáhat spolu s penálem. Zároveň jej informoval o tom, že s ohledem na jeho email ze dne [datum], v kterém nemá problém s vyplacením dlužného nájemného si vzal polovinu z dlužné částky. (důkaz email ze dne [datum]).

13. Mgr. [jméno] [příjmení] (jednatel žalované) vyzval žalobce emailem ze dne [datum] k vrácení odčerpané částky z účtu žalované společnosti ve výši [částka] za nájemné v roce 2018 s tím, že nárok je již promlčen. Zároveň s upozorněním, že nejednal v souladu s § 159 o.z.

14. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu dne [datum], kterou jí vyzval k úhradě dlužného nájemného za rok 2020, 2021 a příslušenství za rok 2019. Předžalobní výzva byla zaslána na adresu sídla žalované a doručena vhozením do schránky dne [datum] (důkaz předžalobní výzva + dodejka).

15. Z účastnické výpovědi Mgr. [jméno] [příjmení], v žalované společnosti působí od roku 2017, od roku 2021 je spoluvlastníkem restaurace ve výši 1/3. Platby týkající se provozu byly sjednány trvalým příkazem, v případě nestandardních plateb platila dohoda mezi jednateli tj. shoda dvou jednatelů. V rámci pandemie covid byly nízké příjmy z restaurace. V únoru 2021 obdrželi platbu Covid gastro, žalobce žádal o výplatu třetiny, což odmítl. Žalobci měl přístup k účtu a přeposlal si částku [částka]. Žalobce částku vrátil až poté co na něj bylo podáno trestní oznámení. Výplatu nájemního za rok 2021 odsouhlasil, žalobci si však namísto roku 2021 dopsal rok 2019. Poté zjistil, že si žalobce nechal vyplatit i nájemné za rok 2018, které neměl odsouhlaseno. Byl vyzván k vrácení částky. Žalobci bylo vyplaceno celkem 3x [částka] na nájemném s tím, že platbu za rok 2018 si nechal vyplatit bez souhlasu ostatních jednatelů. Původní sídlo žalované [právnická osoba] [číslo], v [anonymizováno] nad [příjmení]. Od září 2013 došlo ke změně sídla [adresa žalované]. Žalobce jej neinformoval o tom, že hodlá podat žalobu na společnost. Předžalobní výzvu vyzvedl dodatečně na adrese sídla společnosti, předtím mu byl doručen platební rozkaz a žaloba do datové schránky. Poštu žalované společnosti nosil pan [příjmení] či ji zasílal elektronicky.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud nezjistil nic pro věc podstatného.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl předchozím jednatelem žalované společnosti, působil v ní 3-4 roky. Společnost byla založena za účelem provozování restaurace. Společnost změnila sídlo v roce 2013 na adresu [adresa žalované], a to z podnětu p. [příjmení] účetní společnosti. Po jeho odchodu mu pracovnice ze sídla společnosti zasílala poštu na jeho osobní email, nebyl si jistý, zda přístup k tomuto emailu měli i stávající jednatelé žalované společnosti. Soud hodnotil výpověď tohoto svědka jako věrohodnou.

18. Soud hodnotil důkazy jednotlivě tak v jejich vzájemné souvislosti dle zásady volného hodnocení důkazů. Soud zamítl návrh na provedení emailové komunikace mezi žalobcem a p. [příjmení], když dospěl k závěru, že uvedená komunikace s předmětnou věcí nesouvisí a byla předložena až po koncentraci řízení. Rovněž tak soud zamítl návrh na provedení důkazu emailovou komunikací mezi p. [příjmení] a žalobcem, když tato byla předložena až při jednání dne [datum] po koncentraci řízení a soud neshledal žádnou výjimku ze zásady koncentrace řízení. Z týchž důvodů soud zamítl návrh na provedení důkazu kupní smlouvou ze dne [datum], emailem ze dne [datum] a programem Covid Gastro, když provedení těchto listin s ohledem na zjištěný skutkový stav se jeví jako nadbytečné a zároveň byly předloženy až po koncentraci řízení. Soud provedl důkaz usnesením Okresního státního zastupitelství [okres] ze dne [datum] s tím, že je blíže nehodnotil, když nesouvisí s předmětem řízení.

19. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

20. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem st. [anonymizováno] jehož součástí je stavba, pozemku p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] na [příjmení] ve výši 1/3. Zároveň je žalobce je od [datum] jedním z jednatelů a společníků žalované společnosti. Dle obchodního rejstříku za společnost jednají vždy nejméně dva jednatelé společně. Mezi účastníky byla dne [datum] byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl dům [adresa] a stojící na pozemku [anonymizováno] a pozemek st. p. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] nad [příjmení], přičemž žalovaná se zavázala hradit sjednané nájemné ve výši [částka] (na žalobce připadala částka [částka] s ohledem k výši spoluvlastnického podílu) splatné předem k 1.1. daného roku. Žalovaná se zavázala sjednaný nájem hradit na účty pronajímatelů, a to každému rovnými dílem. Dotčená nemovitost byla pronajata za účelem provozu hostinské činnosti. Žalobci bylo uhrazeno nájemné za rok 2019 v částce [částka] dne [datum], dne [datum] za rok 2021. Jde-li o shora uvedené nájemné za rok 2019 a 2021, bylo mezi účastníky nesporné, že k jejich výplatě dal souhlas i další jednatel žalované [příjmení] [příjmení]. Nájemné za rok 2020 nebylo žalobci uhrazeno. Žalobce byl zmocněn a oprávněn ostatními jednateli žalované podávat pokyny prostřednictvím internetového bankovnictví zejména nakládat s peněžním zůstatkem na účtu žalované vedeném u [anonymizováno] banky. Žalobce bez souhlasu ostatních jednatelů s ohledem na shora uvedené oprávnění si nechal převést dne [datum] svůj účet částku [částka] označenou jako nájemné za rok 2018. Žalobce vyzval žalovanou dne [datum] k úhradě nájemného za rok 2020 a 2021. Žalovaná jej vyzvala dne [datum] k vrácení odčerpané částky z účtu žalované společnosti ve výši [částka] za nájemné v roce 2018 s tím, že nárok je již promlčen. Žalobce zaslala žalované předžalobní výzvu, která byla adresována do sídla společnosti a byla doručena dne [datum].

21. Soud věc posoudil dle následujících ustanovení:

22. Podle § 2213 o.z. je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

23. Podle § 159 odstr. 1 o.z. kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

24. Podle § 53 odst. 1 zákona o obchodních korporacích č.90/2012 Sb. (dále jen ZOK) osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získala. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporaci v penězích.

25. Podle § 2997 odst. 1 o.z. dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

26. Dle odst. 2 citovaného ustanovení plnila-li osoba proto, že k tomu byla přivedena lstí, donucena hrozbou nebo zneužitím závislosti, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. To platí i v případě, že plnila osoba nesvéprávná.

27. Po částečném zpětvzetí žaloby zůstala předmětem řízení částka [částka] s příslušenstvím za nájemné za rok 2020 a kapitalizovaný úrok z prodlení za pozdní úhradu nájemného za rok 2019, přičemž mezi účastníky řízení bylo nesporné, že nájemné za rok 2020 dosud nebylo žalobci uhrazeno. Soud v daném případě vyšel jednak z toho, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o nájmu dotčené nemovitosti, smluvní vztah nadále trval, a proto žalobci vznikl nárok na úhradu nájemného za rok 2020. [jméno] okolnost, že rok 2020 s ohledem na covidovou pandemii byl, pro oblast gastronomie v níž žalovaná podniká, znamenala pokles příjmů, ještě neznamená, že by žalobce na proplacení částky za nájem neměl nárok. Ostatně nelze odhlédnout od toho, že i zbývajícím spoluvlastníkům byl nájem za rok 2020 uhrazen. Rovněž tak i soud shledal legitimní nárok žalobce na zaplacení úroků z prodlení v souvislosti s pozdní úhradou nájemného za rok 2019.

28. Soud dále zaměřil svou pozornosti na vznesenou námitku započtení ze strany žalované, kterou uplatnila vůči pohledávce žalobce na výplatu nájemného za rok 2020 svou pohledávku na vrácení částky [částka] za tvrzené neoprávněně vyplacené nájemné za rok 2018. Soud jde-li o námitku žalobce, že není věcně legitimován k tomu, aby se zabýval námitkou započtení s poukazem na to, že se jedná o vztah mezi jednatelem a společností, odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. Ncp 735 2020 ze dne [datum], který judikoval, že námitka započtení vzájemné (proti) pohledávky, která byla vznesena žalovaným v průběhu sporného občanského soudního řízení, a to proti pohledávce nárokované žalobcem, sama o sobě - tedy pokud s ní není současně spojen vzájemný návrh žalovaného ve smyslu § 98 o. s. ř. - nemá vliv na věcnou příslušnost soudu. Pro věcnou příslušnost soudu je totiž rozhodující povaha předmětu řízení, jenž určuje výlučně žalobce v žalobě, případně žalovaný ve vzájemném návrhu (§ 97 a § 98 o. s. ř.), a to formulací vlastního žalobního požadavku a vymezením skutkového základu nároku. Dále se soud se soud zabýval posouzením otázky, zde se jedná o pohledávku kompenzabilní ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. s ohledem na vznesenou námitku ze stany žalobce. Podle § 1987 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem (odstavec 1). Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není (odstavec 2).

29. Při výkladu § 1987 odst. 2 o. z. soud vycházel zejména z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, v mezidobí však byla uvedená právní otázka usměrněna rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020 něm dovolací soud dovodil, že„ nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Likvidita aktivní pohledávky je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li aktivní pohledávka„ jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pasivní pohledávky vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pasivní pohledávka nezanikne). Současně dovolací soud poukázal na to, že výklad § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami (§ 2 o. z.). Vznikne-li z téhož vztahu více vzájemných pohledávek, odpovídá zpravidla rozumnému (spravedlivému) uspořádání poměrů mezi stranami, aby tyto pohledávky byly vzájemně započitatelné. Při posuzování, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., musí soud vzít v úvahu i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena.

30. V projednávané věci soud uzavřel, že pohledávka žalované na vrácení neoprávněně vyplacené částky za nájem 2018 ve výši [částka] není nejistá a neurčitá. V daném případě se jedná o pohledávku z téhož smluvního vztahu a žalovaná se námitkou započtení brání od počátku řízení. Soud má za to, že za situace, kdy je jasná výši pohledávky, její vznik, kdo za ni odpovídá, pak rozumnému i spravedlivému uspořádání mezi stranami odpovídá i to, aby pohledávky byly vzájemně započitatelné. Rovněž soud podotýká, že v případě pohledávky žalované nebylo potřeba dokazování, které výrazně prodloužilo řízení ve věci samé.

31. Jde-li o tvrzenou pohledávku žalované ve výši [částka] soud vyšel z toho, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce bez oprávnění tj. bez souhlasu a vědomí ostatních jednatelů žalované společnosti si sám vyplatil (nechal si převést na účet částku představující nájemné za rok 2018) v tu dobu již promlčenou pohledávku. Toto bylo v řízení prokázáno výpovědí druhé jednatele žalované [příjmení] [příjmení], ostatně žalobce to ve svých skutkových tvrzeních sám nesporoval. Jde-li o tvrzení žalobce, že měl konkludentní souhlas k výplatě předmětného nájmu za rok 2018, neboť měl dispoziční oprávnění k účtu žalované společnosti, soud hodnotil jako irrelevantní. Samo dispoziční oprávnění k účtu ještě žalobce neopravňovalo k tomu, aby si vyplácel nájemné bez součinnosti ostatních jednatelů společnosti. Ve smyslu ustanovení § 159 odst. 1 o.z. žalobce jako jednatel žalované společnosti porušil povinnost loajality vůči společnosti, když upřednostnil svůj zájem na úhradě nájemného za rok 2018 (již promlčené pohledávky) před zájmem žalované společnosti. Za tohoto stavu věci pak žalované ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 ZOK vznikl nárok na vydání prospěchu, který žalobce porušením povinnosti loajality získal (tj. částky [částka]). Žalobce byl žalovanou vyzván k vrácení neoprávněně vyplacené částky (majetkového prospěchu) dne [datum], žalobce částku nevrátil. Soud dovodil, že došlo uplatněním námitky započtení majetkového prospěchu ve výši [částka] za nájemné za rok 2018 vůči pohledávce na úhradu nájemného za rok 2020 v téže výši, došlo k zániku pohledávky žalobce započtením. Jde-li o argumentaci žalobce ustanovením § 2997 o.z. tak tato by byla případná za situace, že by se jednalo o běžný vztah nájemce a pronajímatele. Za situace, kdy žalobce byl nejen nájemcem ale i jednatelem žalované společnosti je nutné aplikovat ustanovení § 159 odst. 1 o.z. ve spojení s ustanovením § 53 odst. 1 ZOK, které je ve vztahu k ustanovení § 2997 o.z. ve vztahu speciality.

32. Vhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

33. Soud po provedeném zápočtu soud shledal důvodnou částku ve výši [částka] představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za pozdní úhradu nájemného za rok 2019 za období od [datum] do [datum]. Soud dále shledal žalobu důvodnou ohledně kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] za prodlení s úhradou nájemného za rok 2021 stanoveného denní sazbou ve výši 8. 25%. Rovněž tak soud s ohledem na prodlení žalované s úhradou nájemného za rok 2020 přiznal žalobci nárok na úroky z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 10% ročně tj. do doby, kdy se pohledávky střetly (pohledávka žalobce na zaplacení nájemného za rok 2020 s pohledávkou žalované na vrácení neoprávněně vyplacené částky za rok 2018), kdy splatnost pohledávky žalované nastala [datum]. Jde-li o argumentaci žalované, že nebyla předem informována o podání žaloby, tuto soud hodnotil jako lichou, když žalobce vyzýval žalovanou k úhradě nájemného prostřednictvím emailu ze dne [datum] a upozorňoval na možnost podání žaloby. Jde-li o tvrzenou nemožnost převzetí předžalobní upomínky tuto soud hodnotil rovněž jako účelovou, když žalované bylo známo, kde má sídlo a měla možnost si zajistit přeposílání pošty.

34. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., když k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované. Soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 10,38 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,19 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,81 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za [anonymizováno] úkony (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba, podání ze dne [číslo]) dále za [anonymizováno] úkony z punkta [částka] sestávající se z částky [částka], (replika ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání, které přesáhlo dvě hodiny dne [datum]) a polovina úkonu za účast na jednání dne [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek, včetně [anonymizováno] paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce [částka] (třikrát cesta [anonymizováno] nad [příjmení] - [obec] a zpět celkem [anonymizováno] km), ztráta času cesta do místa konání jednání z [anonymizováno] nad [příjmení] do [obec a číslo] započaté půlhodiny x 100 Kč tj. [částka], 2 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z [anonymizováno] Kč [částka] K a soudní poplatek ve výši [částka], celkem částka [číslo].