57 C 222/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyně JUDr. Renátou Honzíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tvrzení, že na základě ústních smluv o zápůjčkách v rozmezí let 2017 - 2020 poskytl žalovanému bezhotovostním převodem z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba], na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba], a to následující peněžité zápůjčky, [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka]. Žalobce a žalovaný si nesjednali, kdy mají být jednotlivé zápůjčky vráceny. Žalobce všechny dílčí smlouvy o zápůjčkách vypověděl písemnou výpovědí ze dne [datum] zaslanou doporučeně na shora uvedenou adresu žalovaného. Z výpisu sledování zásilky ([anonymizováno] České pošty) je patrné, že výpověď byla žalovanému doručena dne [datum]. K uplynutí výpovědní doby tak došlo dne [datum]. Ke dni [datum] se tak všechny zápůjčky staly v souladu s ustanovením § 2393 odst. 1 OZ splatnými. Žalovaný dlužnou částku nevrátil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, což zdůvodnil tím, že s žalobcem uzavřel ústní smlouvu o investici namísto žalobcem tvrzených smluv o zápůjčkách. Jednalo se o projekty [webová adresa] (dále jen“ VJS”) a projekt [webová adresa] (dále jen“ HOV”). Žalobce neinvestoval do projektu firmy přímo, neboť se jednalo o projekt erotického charakteru a nechtěl být s projektem spojován. Dne [datum] žalobci na schůzce v restauraci [anonymizováno] [část obce] představil nápad na projekty [webová adresa] a [webová adresa] Žalobce se projektem souhlasil a navrhl, aby pro zajištění chodu těchto projektů byla vytvořena společnost s ručením omezeným. Dohodli se, že společnost bude zapsaná na žalovaného, založí firemní účet u [anonymizováno], kde žalobce bude disponent s plnohodnotným přístupem, do projektu budou finančně přispívat stejným dílem, finanční příspěvky budou do firmy vkládány na účet žalovaného u [anonymizováno], s tím, že je převede na firemní účet vedený u [anonymizováno]. K připsané částce dopsal poznámku„ [ulice] část“. Dále se dohodli, že jakmile bude investována částka [částka] od obou, udělají revizi projektu. Zhodnocením společných investic dle dohody měl být prodej firmy, nebo zisk, který bude firma generovat. Generovaný zisk si měli rovným dílem rozdělit nebo si rovným dílem rozdělit peníze z prodeje firmy. S žalobcem byli kamarádi, proto uzavřeli dohodu ústně. Za shora uvedeným účelem byla založena firma [právnická osoba], nastavili základní jmění, zřídili firemní účet v [anonymizováno] bance, ustanovili p. [celé jméno žalobce] jako disponenta k účtu a začali projekt rozvíjet. Před rokem došlo mezi nimi k rozkolu ohledně jiného projektu. Podaná žaloba je jakousi formou pomsty ze strany žalobce.

3. Žalobce v replice potvrdil, že mu žalovaný v červenci 2016 prezentoval své projekty [webová adresa] a [webová adresa] (dále jen„ projekty“) s žádostí o poskytnutí zápůjčky u v celkové výši [částka], a to zejména k zajištění chodu prezentovaných Projektů. Žalobci se zdály Projekty prezentované žalovaným zajímavé, obával se však jejich výnosnosti, a proto z pouhé opatrnosti s poskytnutím jediné zápůjčky ve výši [částka] požadované žalovaným nesouhlasil, neboť se obával, že by v případě nevýnosnosti Projektů nebyl žalovaný schopen zapůjčené finanční prostředky žalobci vrátit. Žalobce však souhlasil s poskytnutím jednotlivých zápůjček v různých výších, jejichž celková výše však nepřesáhne [částka], neboť v takovém případě měl možnost průběžně sledovat výnosnost projektů a další zápůjčku žalovanému případně neposkytnout. Žalobce za výše uvedených podmínek souhlasil s poskytnutím jednotlivých zápůjček žalovanému, a to za předpokladu, že žalovaný do projektů vloží vždy takovou finanční částku, která se svou výší bude rovnat výši jednotlivé zápůjčky poskytnuté žalobcem. Tím měla být žalobci, kromě výše uvedeného, částečně poskytnuta jistota, že chod projektů žalovaného nebude zajištěn pouze z finančních prostředků žalobce. Z výše uvedených důvodů žalobce trval také na tom, aby v okamžiku, kdy výše jednotlivých zápůjček poskytnutých žalobcem žalovanému bude dosahovat [částka], bude mít žalobce možnost se rozhodnout, zda žalovanému další finanční prostředky zapůjčí, a to nejen v závislosti na výnosnosti projektů, ale také na finanční situaci žalovaného. V důsledku všech zmíněných důvodů také vznikla tabulka, kterou žalovaný v Odůvodnění předložil výše nadepsanému soudu -„ Evidence kdo co a kolik platil“. Tabulka byla vedena zejména proto, aby žalobce měl přehled o tom, kolik finančních prostředků žalobce žalovanému zapůjčil a kolik prostředků nad rámec zápůjček žalovaný do Projektů vložil, a tedy, aby bylo evidováno, že se žalovaný drží původní dohody se žalobcem. Dále žalobce popřel, že by se mělo jednat o nevratnou investici, tedy o dar ve smyslu § 2055 o.z. Pokud by žalobce žalovanému poskytoval dary, muselo by docházet ke zdanění příjmu. Žalobce proto trval na tom, že byly uzavřeny smlouvy po zápůjčkách ve smyslu. § 2393 odst. 1 o.z.

4. Po poučení soudu dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. žalobce uvedl, že pro smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o.z. není stanovena forma a platí tedy, že může mít formu písemnou či ústní. Zároveň i za současné právní úpravy platí, že smlouva o půjčce je smlouvou reálnou, což znamená, že nevzniká pouhou dohodou stran (účinným přijetím návrhu na uzavření smlouvy), ale až skutečným odevzdáním (slovy zákona„ přenecháním“) předmětu půjčky dlužníku … Přitom peníze lze dlužníku půjčit nejen v hotovosti, nýbrž i formou bezhotovostního platebního styku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4312/2008 ze dne 29. září 2010). Žalobce s ohledem na výše uvedené opět uvádí, že uzavření dílčích smluv o zápůjčkách mezi žalobcem a žalovaným vyplývá nejen ze sestavy plateb z účtu žalobce odeslaných ve prospěch účtu žalovaného, ale také např. z odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu [číslo jednací] žalovaného ze dne [datum rozhodnutí], ve kterém žalovaný poskytnutí výše uvedené částky žalobcem na bankovní účet žalovaného č.ú. [bankovní účet] potvrzuje. Není tedy sporu o tom, že peníze byly poskytnuty. Pokud pak žalovaný stále tvrdí, že mezi žalobcem a žalovaným byly sjednány ústní dohody o investicích, dovoluje si žalobce zopakovat, že v podnikatelské praxi probíhá investování zpravidla právě formou úvěrů či zápůjček. Ostatně, žalovaný ani netvrdí, že by šlo o nevratnou investici. Vzhledem k tomu, že žalobce se nestal společníkem (ani logicky neposkytl příplatek mimo základní kapitál), pak nelze zvažovat jinou formu investice, než je zápůjčka.

5. V řízení bylo nesporné, že žalobce zaslal na účet žalovaného č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba], a to následující peněžité částky: [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], [datum] částku ve výši [částka], celkem [částka] (nesporná tvrzení účastníků, výpisy z účtů žalobce). Dále bylo nesporné, že žalobce písemně vypověděl smlouvy o zápůjčce dne [datum], výpověď byla žalovanému doručena dne [datum] (důkaz výpověď ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum], sledování zásilek).

6. Mezi účastníky bylo sporné, z jakého důvodu byly finanční prostředky převedeny na účet žalovaného. Žalobce tvrdil, že na základě ústních smluv o zápůjčce naproti tomu žalovaný uváděl, že se tak dělo na základě ústně uzavřené smlouvy o investicích do společných projektů.

7. Žalobce je oprávněn nakládat s prostředky na účtu společnosti [právnická osoba] [bankovní účet] od [datum] (důkaz potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum]).

8. Dne [datum] žalovaný seznámil žalobce s projektem [webová adresa] a [webová adresa] (důkaz email žalobce ze dne [datum], výpovědi obou účastníků).

9. Dne [datum] byla založena společnost [právnická osoba], kdy jejím jediným jednatelem a společníkem je žalovaný, s výší vkladu 42 504 Kč (důkaz výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba]).

10. Žalovaný dne [datum] inicioval založení právnické osoby [právnická osoba] se základním jměním [částka] ke společně diskutovanému projektu VJS s tím, že jediným majitelem bude žalovaný. (důkaz email ze dne [datum], výpověď žalobce).

11. Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovanému navrhl výši základní jmění v částce [částka], což žalovaný odsouhlasil. (důkaz email ze dne [datum]).

12. Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce s žalovaným řešil logo VJS, navrhoval, že polovinu základního kapitálu zašle žalovanému na účet s tím, že následně platí, že bude zřízen firemní účet u [anonymizováno], ke kterému bude mít žalobce plnohodnotný přístup do internetového bankovnictví. (důkaz email ze dne [datum]).

13. Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovaného upozorňoval na dohodnutou revizní hranici [částka], s tím, že po jejím složení se musí shodnout, zda budou v projektu pokračovat. (důkaz email ze dne [datum]).

14. Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce s žalovaným řešil logo VJS, navrhoval, že polovinu základního kapitálu zašle žalovanému na účet s tím, že následně platí, že bude zřízen firemní účet u [anonymizováno], ke kterému bude mít žalobce plnohodnotný přístup do internetového bankovnictví. (důkaz email ze dne [datum]).

15. Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným soud zjistil, že žalobce po žalovaném požadoval, aby zapsal do tabulky vloženou částku, když žalovaný požádal o vložení další částky tak žalobce souhlasil. (důkaz email ze dne [datum], [datum], [datum]).

16. Na základě tabulky předložené žalovaným má soud za prokázané, že žalobce i žalovaný k datu [datum] do společného projektu každý investoval částku [částka]. Žalobce hradil zálohu na dodání textu, nákup startovního balíku fotek, náklady za právníka, doplatek textaři celkem částku [částka]. Z předmětné tabulky dále vyplývá, že i po dosažení shora uvedené hranice oba účastníci dále pokračovali v investicích do společného projektu. (důkaz tabulka - evidence plateb).

17. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že žalovaný jej dne [datum] seznámil se svým podnikatelským záměrem, jednalo se o dva projekty. Žalovaný po něm požadoval finanční pomoc a mentoring. Žalobce se spoluprací souhlasil za podmínek, že firma bude vedena na žalovaného a bude vedena kompletní evidence nákladů projektu. Žalobce žalovanému půjčoval peníze a zároveň mu poskytoval rady a kontakty. Potvrdil, že bylo dohodnuto, že oba do projektu vloží částku [částka], poté žalovaný požadoval další navýšení o [částka], s čímž souhlasil. Splatnost nebyla sjednána. Při založení a zápisu [právnická osoba] [anonymizováno] spolupracoval s advokátní kanceláří [jméno] [příjmení]. Zakládání společnosti zařizoval, neboť žalovaný neměl zkušenosti se zakládáním společností. Je-li v emailové komunikaci uváděn jeho vklad do VJS uvedl, že se jedná o nefinanční plnění. Tvrdil, že vyjma půjček neposkytoval žádné další finanční plnění. Nebyl schopen časově zařadit, kdy došlo k ukončení projektu.

18. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že představil žalobci v roce 2016 svůj návrh na webový internetový projekt. S žalobcem se dohodli, že žalovaný provede vývoj webového projektu a žalobce bude mít na starosti poradenství a smlouvy, žalobce měl následně projekt prodat. Součástí jejich dohody bylo, že se o náklady a zisk se budou dělit napůl. Dohodli se, že budou investovat oba stejnou částku, za tím účelem byla zřízena tabulka v excelu. Společně s žalobcem založili společnost [právnická osoba], která byla vedena na osobu žalovaného. Žalobce investice přímo neplatil přes firemní účet, ale na účet žalovaného. S žalobcem se dohodli, že poté co každý vloží do projektu částku [částka], zhodnotí pokračování v projektu. Projekt se se ze dvou částí výkup obsahu a zajištění prodeje obsahu. První část projektu byla splněna, k realizaci druhé části nedošlo. Z těchto důvodů projekt nebyl ziskový. V roce 2020 se snažili projekt prodat. Pouze pro účely daňového přiznání byly žalobcem investované částky uváděny jako půjčka společníka. V době zahájení projektu měl dostatek finančních prostředků, nepotřeboval si od žalobce půjčovat částky. S žalobcem byli přátelé, k rozkolu došlo na sklonku roku 2020.

19. Soud hodnotil důkazy jednotlivě tak i v jejich vzájemné souvislosti. Jde-li o účastnickou výpověď žalobce, zda soud neuvěřil žalobci, že částky zaslané na účet žalovaného byli z titulu zápůjčky, když tato tvrzení je v rozporu s provedenými důkazy zejména s emailovou komunikací mezi účastníky tak i s výpovědí žalovaného.

20. Soud na základě provedeného dokazování vzal za prokázané, že existoval projekt [webová adresa] a [webová adresa], na kterém se podílel žalobci i žalovaný. Účastníci v průběhu července až srpna 2016 uzavřeli ústní smlouvu o investicích do projektů [webová adresa] a [webová adresa], předmětem dohody byl závazek obou stran, že budou do projektu vkládat oba stejné finanční prostředky až do výše [částka] pro každého s tím, že po dosažení této hranice zhodnotí, zda budou v projektu pokračovat. Po dosažení této hranice se účastníci rozhodli v projektu pokračovat. (výpověď žalovaného, emaily žalobce ze dne [datum], [datum], [datum]). Jde-li o vkládané prostředky, ty byly žalovaným zaznamenávány do excelové tabulky, k níž měl žalobce přístup. Součástí dohody bylo dále, že za účelem realizace projektu bude založena společnost [právnická osoba], jejímž jediným jednatelem a společníkem byl žalovaný, neboť předmětný projekt byl erotického charakteru a žalobce nechtěl být přímo s tímto projektem spojován. Uvedená společnost byla založena dne [datum]. V řízení bylo prokázáno, že se žalobce, jde-li o zřízení předmětné společnosti aktivně podílel, zajišťoval právní služby tak i jejich úhradu, rovněž tak i navrhoval výši základního jmění rovněž tak investoval i do nákupu fotografií. (důkaz email ze dne [datum], [datum]). Je nesporné, že žalobce žalovanému v průběhu ledna 2017 až června 2020 zaslal po částkách celkem [částka] na účet žalovanému. V řízení bylo prokázáno, že částky byly zasílány za účelem investic do společného projektu, přičemž žalovaný o žalobcem vložených částkách vedl evidenci, vklady žalobce přeposílal na firemní účet zřízený u [právnická osoba], ke kterému měl žalobce dispoziční právo. (důkaz emailová komunikace ze [datum], potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum]). Projekt dosud nebyl ziskový, byla realizována prvá část projektu – výkup fotek, druhá část zajištění prodeje obsahu nebyla realizována. V roce 2020 se snažili projekt prodat. (důkaz výpověď žalovaného).

21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

22. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

23. Podle § 2393 odst.1 o.z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

24. Podle § 1746 odst. 1 o.z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

25. Podle odst.2 citovaného ustanovení strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

26. Soudní praxe je ustálena v tom, že ve sporu o zaplacení dluhu ze zápůjčky (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dříve půjčky podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku) tíží věřitele povinnost tvrdit, že s dlužníkem uzavřel smlouvu, na jejímž základě mu poskytl – tj. některým z judikaturou aprobovaným způsobem předal – peněžní prostředky, které dlužník řádně a včas nevrátil (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.). Z takto vymezeného břemene tvrzení vyplývá pro věřitele důkazní břemeno, tj. povinnost označit důkazy k prokázání toho, že smlouva byla uzavřena a že ve shodě s projevenou vůlí stran předal dlužníku peněžní prostředky (§ 101 odst. 1 písm. b), § 120 odst. 1 o. s. ř.). Budou-li tyto skutečnosti prokázány, unesl věřitel břemeno tvrzení i břemeno důkazní (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. 25 Cdo 98/2000, ze dne 24. 7. 2008, sp. zn. 29 Odo 475/2006, ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011, a ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3894/2010). Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, která měla za následek zánik dluhu, popřípadě skutečnosti, v jejímž důsledku dluh ze zápůjčky nevznikl (např. proto, že vůle smluvních stran směřovala k jinému právnímu jednání), leží na dlužníkovi, neboť z jejich existence vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 257/97, ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2727/99, a ze dne 16. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 883/2010).

27. Soud na věc aplikoval judikát Nejvyššího soudu ze dne 27.5.2020, sp.zn. 33 Cdo 4052/2018. Soud po provedeném dokazování posoudil smluvní vztah mezi účastníky řízení jako právní poměr založený nepojmenovanou smlouvou- smlouvou i investici (či spolupráci, jejímž obsahem byla nabídka spolupráce žalovaného s žalobcem a na novém projektu žalovaného a založení nové společnosti, která by realizoval podnikatelský záměr žalovaného za pomoci investic žalobce [příjmení] a [webová adresa], přičemž mezi účastníky bylo dohodnuto, že budou vkládat do projektu oba vždy stejnou částku (investice). Šlo o nově vznikající projekt (záměr) s nímž byl žalobce seznámen. Žalobce návrh na společné investice do projektu, založení společnosti za účelem shora uvedeného podnikatelského záměru žalovaného, založené firemního účtu a zhodnocení projektu po vložení částky [částka] každým z účastníků akceptoval. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že si budou dělit jak o investice, tak i o případný zisk. Žalobce vložil na účet žalovaného postupně celkem částku [částka], a to za účelem investice do společného projektu. Soud posoudil věc jako tvz. start-up, který část teorie označuje za situaci, kdy nově vznikající projekt, často ve fázi podnikatelského záměru či začínající firma, která vyvíjí místně a časově unikátní záměr (nezřídka extrémně nejistý), a spoléhá na kapitál svých zakladatelů nebo„ andělských investorů.“ Poskytl-li žalobce finanční prostředky jako počáteční investici v době, kdy projekt nemohl zaručit jejich návratnost, nemůže se nyní domáhat jejich vrácení z titulu smlouvy o zápůjčce, která mezi účastníky uzavřena nebyla; nebylo prokázáno, že si účastníci smlouvy dohodli možnost od smlouvy. V daném případě soud nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, když v řízení bylo prokázáno, že byla uzavřena nepojmenovaná smlouva o investicích a nikoliv smlouva (smlouvy o zápůjčkách). Nad rámec shora uvedeného pak soud poukazuje na to, že nebyl důvod zabývat se otázkou možného bezdůvodného obohacení, neboť právní titul poskytnutého plnění byl prokázán.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání dne [datum], dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t..