57 C 34/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Renátou Honzíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Dr. Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zaplacení Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyní částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu náhrady škody odběr elektrické energie (dle § 9 vyhl.č. 82/2011 Sb.) na odběrném místě adresa za období od datum do datum. Podání žaloby zdůvodnila tím, že neoprávněný odběr byl na shora uvedeném odběrném místě byl zjištěn dne datum pracovníky společnosti právnická osoba. Kontrolou neměřených částí elektroinstalace bylo zjištěno neoprávněné napojení na hlavní domovní vedení (dále jen HDV), kdy HDV bylo mezi hlavní domovní skříní a elektroměrovým rozvaděčem přerušeno. V místě přerušení HDV byla osazena instalační krabice se stykači, ze kterých bylo vyvedeno neměřené odbočení z HDV kabelem CYKY 4x6 mm2. Pomocí tohoto neměřeného kabelu byla neměřená elektřina přivedena do elektroinstalace v celém objektu. Žalovaný byl Trestním příkaz Okresního soudu pro Prahu-východ, ze dne datum, který je veden pod č. j. spisová značka, uznán vinným, že neoprávněně odebíral neměřeným způsobem elektřinu z distribuční soustavy žalobce a způsobil na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Žalobkyně byla odkázána s uplatněním svého nároku na náhradu majetkové škody na řízení ve věcech občanskoprávních. právnická osoba za neoprávněný odběr za období od datum do datum (tj. 2.667 dnů) je vypočtena dle znaleckého posudku tituly před jménem Tadeusze Sikory, tituly za jménem, a to za období od datum do datum). Výpočet: (143699,30000 kWh - 0,000 kWh) x částka/kWh = částka. Do výpočtu bylo zahrnuto 8,9 kubíku tvrdého dřeva a 8 kubíků měkkého, což odpovídá 15.208 kWh. Původní výpočet dle znaleckého posudku, který byl použit v trestním řízení143699,3 kWh x částka/kWh(cenové rozhodnutí ERU) = 786. částka nově odpočet dříví 15.208,0 kWh 143699,3 kWh - 15208,0 kWh =128491,3 kWh, 128491,3 kWh x částka/kWh (cenové rozhodnutí ERU)= částka Spotřeba elektřiny činí částka, náklady částka, celkem hodnota. částka Celkovou částku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši částka představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši částka, z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši částka. Dne datum byla uhrazena platba ve výši částka. Tato částka byla odečtena od celkového dluhu ve výši částka. Dlužná částka po odečtení uhrazeného činí částka. Žalobkyní byla vystavena dne datum faktura č. hodnota, znějící na částku částka, splatná dne datum. Žalovaný svůj dluh neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku s výzvou zaplatit neuhrazenou fakturu č. hodnota.

2. Žalovaný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Na svou obranu vznesl námitku promlčení. Argumentoval tím, že žalobkyně již ohledně téhož nároku podala žalobu dne datum, přičemž řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka bylo zahájeno dne datum. Řízení bylo přerušeno dle § 110 o.s.ř. a vzhledem k tomu, že žádný z účastníků nepodal ve lhůtě 1 roku návrh na pokračování bylo usnesením čj. Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno ze dne datum zastaveno. Namítal, že se žalobkyně o vzniku eventuální škody dozvěděla nejpozději ke dni datum, kdy zaslala žalovanému první oznámení o vzniku a výši škody v souvislosti s o neoprávněným odběrem. S přihlédnutím k přechodným ustanovením obsaženým v ustanovení § 3036 a zejména pak § 3079 občanského zákoníku má žalovaný za to, že je nutné předmětný nárok žalobkyně z titulu náhrady škody tak, jak ho specifikovala ve své žalobě, posuzovat za použití hmotněprávní úpravy účinné do datum, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „předchozí občanský zákoník“). Dle ustanovení § 106 předchozího občanského zákoníku přitom k promlčení práva na náhradu škody docházelo v subjektivní promlčecí době v délce 2 let či objektivní promlčecí době v délce 3 let, resp. absolutní délce 10 let. S ohledem na uvedené tak žalovaný namítá, že nárok vznesený žalobkyní v rámci jejího žalobního návrhu, ve kterém počátek vzniku škody na její straně vztahuje k datu datum, a kdy zároveň začátek plynutí subjektivní promlčecí doby nenastal později než dne datum, je již promlčen, a to jak z pohledu subjektivní, tak též objektivní a absolutní promlčecí doby. I pokud by však věc měla být posuzována optikou občanského zákoníku (účinného od datum), s čímž se však žalovaný neztotožňuje, platilo by uvedené, resp. námitka promlčení ze strany žalovaného, obdobně, neboť i v takovém případě subjektivní promlčecí lhůta žalobkyni již uplynula. Žalovaný dále namítal, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní. Dle názoru žalovaného žalobkyně předně nijak relevantně neprokázala, že neoprávněný odběr elektrické energie ze strany žalovaného trval déle, než v období od datum do datum, za které však žalovaný způsobenou škodu žalobkyni již dříve uhradil. V návaznosti na to žalobkyně stejně tak dle mínění žalovaného nemohla ani prokázat, že jí byla způsobena jakákoliv škoda, kterou by jí již žalovaný nenahradil, natož v tak enormní výši, kterou požaduje ve svém žalobním návrhu. V tomto směru zpochybnil znalecký posudek tituly před jménem jméno FO.

3. Žalobkyně v replice uvedla, že žalobní návrh není promlčen, a to i s ohledem na skutečnost, že ke stavení promlčecí lhůty podle § 647 o.z. dojde ve chvíli, kdy se stane pro účastníky zjevné, že došlo k dohodě o tom, že se spornou záležitost pokusí řešit bez soudního řízení (tedy je patrna oboustranná vůle mimosoudně jednat). Promlčecí lhůta dále poběží, jakmile dlužník nebo věřitel výslovně (zde nestačí konkludentní jednání) odmítne v mimosoudním jednání pokračovat. Argumentovala tím, že neoprávněný odběr byl odhalen dne datum. Od tohoto data plyne objektivní tříletá promlčecí lhůta, tedy do datum. Adhezní řízení ve věci započalo nejpozději dne datum, tj. nejpozději od tohoto data promlčecí doba neběžela a zastavila se téměř na dvou letech. Adhezní řízení skončilo právní mocí Trestního příkazu Okresního soudu pro Prahu-východ, ze dne datum vedeného pod č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum. Civilní řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne datum. Poté bylo civilní řízení přerušeno z důvodu jednání civilních stran o smíru, které bylo dne datum ukončeno z důvodu, že žádný z účastníků nepodal návrh na pokračování v řízení, jelikož strany aktivně směřovaly k uzavření mimosoudní dohody. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně včasné odvolání, které však bylo rozhodnutím Obvodního soudu pro adresa zamítnuto, a to ke dni datum. Po tuto dobu se promlčecí doba stavěla. Žalobkyně tedy znovu podala civilní žalobu ke dni datum.

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalovaný je odběratelem elektrické energie na odběrném místě adresa od datum, a to na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní, dotčený objekt užíval nejprve k rekreaci a později k trvalému bydlení. (důkaz smlouva o připojení pro odběrné místo ze dne datum viz. č. hodnota trestního spisu právnická osoba východ sp.zn.spisová značka, podání vysvětlení tituly před jménem jméno FO ze dne 26.9.2017v rámci trestního řízení). Dne datum byl na odběrném místě adresa neoprávněný odběr zjištěn pracovníky společnosti právnická osoba (externí firmou žalobkyně). Kontrolou neměřených částí elektroinstalace bylo zjištěno neoprávněné napojení na hlavní domovní vedení (dále jen HDV), kdy HDV bylo mezi hlavní domovní skříní a elektroměrovým rozvaděčem přerušeno. V místě přerušení HDV byla osazena instalační krabice se stykači, ze kterých bylo vyvedeno neměřené odbočení z HDV kabelem CYKY 4x6 mm2. Pomocí tohoto neměřeného kabelu byla neměřená elektřina přivedena do elektroinstalace v celém objektu. (důkaz protokol o kontrole odběrného místa ze dne datum).

6. Žalovaný byl Trestním příkaz Okresního soudu pro Prahu-východ čj. spisová značka ze dne datum uznán vinným, že neoprávněně odebíral neměřeným způsobem elektřinu z distribuční soustavy žalobce, a to v době nejméně od datum do datum a způsobil na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Žalobkyně byla odkázána s uplatněním svého nároku na náhradu majetkové škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz nabyl právní moci dne datum (důkaz Trestním příkaz Okresního soudu pro Prahu-východ č. j. spisová značka ze dne datum). Žalobkyně se v rámci trestního řízení připojila s nárokem na náhradu škody ve výši částka dne datum. (důkaz trestní spis právnická osoba – východ sp.zn. spisová značka str.279, 274-275). Ze znaleckého posudku znalce jméno FO vypracovaného pro účely trestního řízení) soud zjistil, že znalec stanovil období neoprávněného odběru od datum do datum, výši náhrady škody stanovil v částce částka. (důkaz znalecký posudek ze dne datum na čl. 78-93 trestního spisu).

7. Žalobkyně podala dne datum návrh na vydání EPR, v kterém po žalovaném požadovala náhradu škody za neoprávněný odběr ve výši částka s příslušenstvím z téhož odběrného místa za období od datum do datum. Shora uvedené řízení bylo vedeno u zdejšího spisu vedeno pod sp.zn. spisová značka. (důkaz návrh na vydání EPR ze dne datum ze spisu zdejšího soudu sp.zn. spisová značka). Dne datum bylo řízení přerušeno dle § 110 o.s.ř., které nabylo právní moci dne datum. (důkaz usnesení ze dne datum čj. spisová značka). Dne datum bylo řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn.spisová značka zastaveno dle § 111 odst. 3 o.s.ř., neboť účastníci nepodali návrh na pokračování v řízení ve lhůtě 1 roku. Odvolací soud předmětné usnesení jako věcně správné potvrdil usnesením ze dne datum čj. spisová značka. Usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne datum. (důkaz usnesením čj. spisová značka a usnesením ze dne datum čj. spisová značka).

8. Ze znalecké posudku znalce Ing Tadeusze Sikory, znalce z oboru elektrotechniky č. 4/2019 soud zjistil, že znalec zpochybnil znalecký posudek znalce Fialy. Dospěl k závěru, že k přerušení hlavního domovního vedení, a tedy i k neoprávněnému odběru došlo ještě před zhotovením nové fasády (tj. před zářím 2011). Ze znaleckého posudku téhož znalce č. 10/2020 ze dne datum soud zjistil, že uvažoval dvě varianty pro výpočet náhrady za neoprávněný odběr. V prvé variantě za počátek neoprávněného odběru od data odečtu plynoměru datum, kdy spotřeba plynu byla nedostatečná pro pokrytí tepelných ztrát budovy, za období od datum -datum stanovil výši náhrady škody za neoprávněný odběr v částce částka. Druhá varianta výpočtu pak vycházela z data předposledního pravidelného odečtu elektroměru, tj. od datum do datum, přičemž znalec stanovil výpočet škody ve výši částka. Znalec závěrem dospěl k tomu, že dlouhodobost neoprávněného odběru potvrzují historicky fakturované hodnoty spotřeby elektrické energie a plynu. Hlavní domovní vedení vedlo v chráničce do ložnice, kde bylo přerušeno, neoprávněný odběr byl zřízen při rekonstrukci pravděpodobně při rekonstrukci fasády.

9. Z dodatku č. hodnota-D1/2020 znalce tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že pro variantu č. hodnota opravil výpočet škody na částku částka bez DPH a pro druhou variantu na částku částka.

10. Soud hodnotil důkazy jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti. Soud hodnotil provedené důkazy jako věrohodné a listiny jako pravé. Jde-li o posouzení doby trvání neoprávněného odběru soud vyšel za znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, když tento znalec se oproti znalci Fialovi zabýval i dalšímu okolnostmi případu. zejména zohlednil historicky fakturované hodnoty spotřeby elektřiny a plynu, přihlédl i k tomu, že hlavní vedení vedlo k chráničce do ložnice a logicky dovodil, že neoprávněný odběr byl uskutečněn před zářím 2011 (zhotovení nové fasády), s ohledem na spotřebu plynu pak stanovil datum neoprávněného odběru od datum, když spotřeba plynu byla nedostatečná pro pokrytí tepelných ztrát budovy. Soud zamítl návrh na provedení důkazu videozáznamem ze dne datum, rovněž tak výslechem znalce tituly před jménem Tadeusze Sikory, neboť s ohledem na zjištěný skutkový stav a důvodnou námitku promlčení, považoval další dokazování za neekonomické a nadbytečné. Soud provedl ve věci i další důkazy tj. smlouva o nájmu bytu ze dne datum, historie odběru v odběrném místě, předávací protokol ze dne datum ,nájemní smlouva ze dne datum, kolaudační rozhodnutí ze dne datum,smlouva o nájmu ze dne datum včetně dodatku ze dne datum,mimořádná faktura za elektřinu, vyúčtování za období datum do datum,faktura za elektřinu za období od datum do datum,faktura za období od datum do datum, faktura číslo hodnota, konečná fakturace číslo hodnota, faktura číslo hodnota, včetně přílohy, čestné prohlášení ze dne datum jméno FO,5 ks fotografií krbových kamen, 3 ks paragonu, rámcovou smlouvu poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě ze dne datum, ceník služeb, oznámení dodavatele úpravy ceny dle rámcové smlouvy ze dne datum, sestava plateb, bankovních výpisy, faktura číslo hodnota,potvrzení o úhradě faktury společnosti právnická osoba ze dne datum, soud k obsahu těchto důkazů nepřihlédl a blíže je nehodnotil s ohledem na níže uvedený právní názor.

11. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

12. Žalovaný je odběratelem elektrické energie na odběrném místě adresa od datum, a to na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní, dotčený objekt využíval k rekreaci a následně k bydlení. Dne datum byl na odběrném místě adresa neoprávněný odběr zjištěn externí firmou žalobkyně. Kontrolou neměřených částí elektroinstalace bylo zjištěno neoprávněné napojení na hlavní domovní vedení (dále jen HDV), kdy HDV bylo mezi hlavní domovní skříní a elektroměrovým rozvaděčem přerušeno. V místě přerušení HDV byla osazena instalační krabice se stykači, ze kterých bylo vyvedeno neměřené odbočení z HDV kabelem CYKY 4x6 mm2. Trestním příkazem Okresního soudu pro Prahu-východ čj. spisová značka( právní moc dne datum) byl žalovaný ze dne datum uznán vinným, že neoprávněně odebíral neměřeným způsobem elektřinu z distribuční soustavy žalobce, a to v době nejméně od datum do datum a způsobil na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, přičemž žalobkyně byla odkázána s uplatněním svého nároku na náhradu majetkové škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobkyně se v rámci trestního řízení připojila s nárokem na náhradu škody ve výši částka dne datum. Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody za období od datum do datum. Žalobkyně podala žalobu dne datum, a to poté co u zdejšího soudu bylo řízení sp.zn. spisová značka ve skutkově stejné věci mezi týmiž účastníky zahájené dne datum, pravomocně zastaveno dne datum dle § 111 odst. 3 o.s.ř, když žalobkyně nepodala ve lhůtě 1 roku návrh na pokračování řízení.

13. Soud věc po právní stránce posoudil následovně:

14. Dle § 51 odst. 1 písm. d) energetického zákon platí, že neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina.

15. Dle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

16. Podle ustanovení § 3036 o. z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

17. Podle § 106 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. se právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

18. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se nejpozději právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

19. Dle § 112 zák. č. 40/1964 Sb. uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

20. Jak Nejvyšší soud vyložil v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, otázkou předpokladů náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie a její výše se dovolací soud opakovaně zabýval v řadě svých rozhodnutí (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a další rozhodnutí zde citovaná). Tato odpovědnost je dovolacím soudem pojímána jako objektivní s tím, že základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny i jeho výše se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž podle zvláštního právního předpisu - zákonem č. 458/2000 Sb., který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny; proto nepřichází v úvahu aplikace ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, případně za bezdůvodné obohacení.

21. V usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud k otázce náhrady škody způsobené odběratelem dodavateli v důsledku neoprávněného odběru elektřiny vyložil, že náhrada této škody se neřídí obecnými ustanoveními soukromoprávních předpisů o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních právních předpisů (energetický zákon, vyhláška č. 51/2006 Sb.), které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 4271, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

22. Obdobně ve vztahu k neoprávněnému odběru elektřiny a k aplikaci občanského zákoníku Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uvedl, že základní práva a povinnosti smluvních stran v jejich závazkovém právním vztahu, jenž byl založen smlouvou o dodávce elektřiny, jsou – kromě smluvního ujednání – upraveny zvláštním právním předpisem, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny. Proto je třeba z tohoto zvláštního právního předpisu vycházet, a teprve pokud zvláštní právní úprava neobsahuje řešení určitých otázek, lze aplikovat předpis obecný.

23. Jak Nejvyšší soud vyslovil např. v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, občanský zákoník má v oblasti soukromého práva povahu obecného právního předpisu a ve vztahu k jiným předpisům v této oblasti právní regulace se jeho aplikace podřizuje zásadě lex specialis derogat legi generali, kteréžto pravidlo řeší konflikt právních norem. Platí přitom, že právní poměry se řídí občanským zákoníkem, jako předpisem obecné povahy, v tom rozsahu, v jakém je neupravují (v režimu speciality) jiné právní předpisy (např. obchodní zákoník, či zákon o spotřebitelském úvěru).

24. V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce, zda se promlčení práva na náhradu škody řídí občanským či obchodním zákoníkem, přičemž dospěl k závěru, že pro řešení této otázky je rozhodující povaha právního vztahu účastníků vzniklého způsobením škody (obchodního či občanskoprávního).

25. Soud v daném případě na věc aplikoval občanský zákoník, když v řízení bylo prokázáno, že předmětná nemovitost sloužila nejprve k rekreaci a následně k trvalému bydlení žalovaného. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný byl podnikatelem.

26. S ohledem na vnesenou námitku promlčení se soud zaměřil na posouzení její důvodnosti. S ohledem na skutečnost, že v řízení bylo tvrzeno a znaleckým posudky tituly před jménem jméno FO prokázáno, že neoprávněnému odběru došlo před rokem 2011 (konkrétně od datum) tj. ke vzniku škody došlo před datum bylo nutné ve smyslu § 3036 o.z. na věc aplikovat dosavadní právní předpisy zák. č. 40/1964 Sb.

27. Počátek běhu plynutí času (začátek plynutí času) závisí na právních skutečnostech předvídaných právem. Běh (resp. jeho počátek) může být stanoven objektivním nebo subjektivním způsobem. V prvním případě je tento okamžik určen nezávisle na vůli dotčených osob, v druhém případě počíná běh v závislosti na vůli dotčené osoby. Příkladem tohoto způsobu je § 106 odst. 1, resp. § 107 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., kdy počátek promlčení byl stanoven v závislosti na vědomosti poškozeného, resp. oprávněného o škodě, resp. bezdůvodném obohacení, a o tom, kdo za škodu odpovídá, resp. kdo se na jeho úkor obohatil. Zákaz zpětné účinnosti občanského zákoníku a dosavadní právní úprava ohledně skutečností, jež nastaly po nabytí účinnosti občanského zákoníku, jsou podstatně užší ve srovnání s těmi, jež nastaly před tímto okamžikem. Týká se jen dob a lhůt relevantních pro uplatnění práv. Pro ilustraci na shora uvedeném příkladu to znamená, že dosavadní předpisy platí pro počátek subjektivní promlčecí lhůty jen tehdy, uskuteční-li se škodní děj před účinností občanského zákoníku. Subjektivně stanovený počátek běhu promlčecí lhůty spočívající ve skutečné vědomosti poškozeného o škodě a škůdci (§ 106 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb.) je pro poškozeného výhodnější než v případě, kdy škodní děj nastal po nabytí účinnosti občanského zákoníku (viz § 619 odst. 2). Zákonodárce počítá s tím, že právní skutečnost relevantní pro začátek běhu času pro uplatnění práv může nastat i po datum. To ovšem předpokládá, že se časové omezení práv a povinností váže k jejich vzniku podle předchozích, tedy zrušených právních předpisů.

28. Otázku, podle kterého předpisu je třeba řešit problematiku promlčení nároků, které vznikly z právních jednání učiněných ještě za účinnosti obč. zák., řeší ustanovení § 3036 o. z. Z tohoto ustanovení potom zřetelně vyplývá (a to ze spojení „..až do svého zakončení…“), že podle dosavadních předpisů (tedy podle obč. zák.) je nutno posoudit jednak okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí doby (actio nata), jednak okolnosti, mající vliv na její běh (typicky její stavení - § 112 obč. zák.) a jednak nakonec i okolnosti, podle nichž se určuje její konec.

29. Soud v daném případě dospěl k závěru, že námitku promlčení je důvodná, neboť subjektivní dvouletá promlčecí lhůta uběhla před podáním žaloby. Soud vyšel z toho, že promlčecí doba začala běžet od dne datum a běžela až do datum, od datum ( uplatnění náhrady škody v adhézním řízení) až do pravomocného skončení trestního řízení datum se dle § 112 obč. promlčecí lhůta stavěla, běžela dále od datum až do datum, kdy uplynula 2 letá subjektivní lhůta. V době, kdy bylo zahájeno řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka již byl nárok žalobkyně promlčen. Avšak i s ohledem na tehdejší úpravu § 112 obč. zák. by nedošlo ke stavění promlčecí lhůty, neboť v řízení nebylo řádně pokračováno. Jen pro úplnost soud uvádí, že aplikace ustanovení § 647 o.z. není možná. (Srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, ze dne datum). Rovněž se uvedený rozsudek zabýval ve skutkově obdobné věci tím, zda námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy a dovodil, že nikoliv. Soud dále podotýká, že i objektivní promlčecí doba již marně uběhla před podáním žaloby, neboť ke vzniku škody došlo datum. Soud dále dovodil, že i objektivní promlčecí doba marně uběhla před podáním žaloby, neboť ke vzniku škody došlo datum a 3letá objektivní promlčecí doba uběhla dne datum. S ohledem na to, že soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána dne datum tj. po uplynutí subjektivní i objektivní promlčecí doby, nezbylo než podanou žalobu zamítnout.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t.. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.