57 C 75/2023
č. j. 57 C 75/2023-39
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 312 § 313 § 314 § 315
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 120/2001 Sb. — § 130
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Renátou Honzíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Podání žaloby zdůvodnila tím, že žalovaná, která byla insolvenční správkyní dlužnice žalobkyně [jméno] [příjmení] v rozporu s ustanovením § 313 odst. 1 o.s.ř. vyplatila dne [datum] této dlužnici celou hyperochu přes zákaz vyplatit povinné veškeré pohledávky povinné za žalovanou, včetně pohledávek v budoucnu splatných, především pohledávky vzniklé jakožto nárok povinné na vyplacení přeplatku (hyperochy) po zpeněžené majetkové podstaty v insolvenčním řízení vedeném na její majetek v pod sp. zn. [spisová značka] u Městského soudu v Praze uložený v rámci exekučního řízení exekučním příkazem čj. [číslo jednací] ze dne 24.6.2022. Postižená částka byla předběžné vyčíslena na částku [částka]. S ohledem na postupně se navyšující náklady exekučního řízení soudní exekutor žalovanou následně dne [datum] písemně žádal o zajištění části přeplatku ve výši [částka]. Dne [datum] soudní exekutor žalovanou opakovaně vyzýval k plnění povinností z exekučního příkazu a o situaci informoval i Městský soud v Praze jako soud rozhodující v insolvenčním řízení, dozorující činnost žalované jako insolvenčního správce. Teprve po předchozích výzvách dne [datum] uhradila žalovaná na účet soudního exekutora částku [částka], která byla v souladu s obecně závaznými právními předpisy přednostně zaúčtována na náhradu nákladů soudního exekutora, a jen částečně pokryla vymáhanou pohledávku žalobkyně vůči povinné odpovídající nákladům žalobkyně vzniklým v exekučním řízení. Žalovaná své pochybení sama uznala ve sdělení ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum]. V důsledku vyplacení celého přeplatku povinné nemohly být náklady žalobkyně jako oprávněné v exekučním řízení vymoženy v plné výši a pohledávka žalobkyně se tak stala zcela nedobytnou. Žalobkyni vznikla škoda ve výši [částka] odpovídající zbývající výši nákladů žalobkyně jako oprávněné v exekučním řízení, kterou by byla bývala obdržela, pokud by žalovaná měla ve spise pořádek a respektovala pokyny soudního exekutora. Intenzita protiprávního jednání žalované je o to vyšší vzhledem k právnímu postavení žalované.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, nárok žalobkyně neuznala. Nesporovala, že byla insolvenční správkyní dlužnice [jméno] [příjmení], v rámci insolvenčního řízení dlužnice došlo k k úplnému uspokojení pohledávek přihlášených nezajištěných věřitelů, přičemž vznikl přebytek ze zpeněžení ve výši [částka]. Rovněž nesporovala, že jí byl doručen dne [datum] jí byl do datové schránky doručen exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky ze dne 24. 6. 2022, č. j. [číslo jednací], vydaný soudním exekutorem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení]. Na svou obranu uvedla, že soudní exekutor dle výrokové části exekučního příkazu č. j. [číslo jednací] vymáhanou povinnost na částku [částka]. Tato dle soudního exekutora sestávala z vymáhané povinnosti ve výši [částka], nákladů oprávněného ve výši [částka] a nákladů exekuce ve výši [částka]. Žalovaná dlužnici vyplatila dne [datum] celou hyperochu. K tomuto datu byla žalovaná povinna nevyplatit dlužnici hyperochu v rozsahu [částka], jelikož tato částka byla stanovena výrokovou částí exekučního příkazu. Namítala, že byla a v souladu s ust. § 313 odst. 1 a § 314a odst. 1 o.s.ř. vázána při výplatě Hyperochy Dlužnici Exekučním příkazem toliko v rozsahu částky [částka]. Odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1859/2004. Nesporovala, že e vyplacením celé Hyperochy jednala v rozporu s exekučním příkazem, kdy správně měla deponovat částku [částka] a tuto vyplatit na účet sdělený soudním exekutorem. Jelikož si žalovaná svého pochybení byla vědoma, vyplatila dne [datum] na účet sdělený soudním exekutorem částku ve výši [částka]. Pokud žalovaná způsobila vyplacením hyperochy dlužnici škodu žalobkyni, mohla taková škoda činit maximálně částku závazně stanovenou exekučním příkazem, tedy částku [částka]. K okamžiku vyplacení hyperochy dlužnici (tj. [datum]) byla právě tato částka stanovena soudním exekutorem jako vymáhaná povinnost v rámci exekučního řízení ve prospěch žalobkyně. Postupovala-li by žalovaná v souladu s exekučním příkazem, vyplatila by dne [datum] na účet sdělený soudním exekutorem právě částku [částka] a nikoliv jinou, čímž by její povinnost z exekučního příkazu byla plně splněna. Škoda způsobená žalobkyni tak mohla být jednáním žalované způsobena toliko v takovém rozsahu. Ostatně žalovaná po [datum] již žádné prostředky ve prospěch dlužnice nedeponovala, tedy by ani žádné další nemohla do exekučního řízení zaplatit. Pozdější údajná úprava nákladů exekučního řízení (tj. po [datum]) nemůže na výše uvedeném rozsahu exekučního příkazu ničeho změnit.
3. Žalobkyně v replice namítala, že tvrzení žalované, že v rámci arrestatoria byla povinna vyplatit částku [částka] s je v rozporu s exekučním příkazem, v rozporu se zákonem a nevyplývá ani z žalovanou citovaného judikátu. V případě, že byly postiženy dílčí pohledávky z téhož právního důvodu, které budou vznikat až po doručení usnesení, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí až do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím na všechny tyto dílčí pohledávky. V souladu s ustanovením § 313 odst. 1 o.s.ř. a uvedenými komentáři soudní exekutor v exekučním příkazu sice uvádí, že vymáhaná povinnost je ke dni vydání exekučního příkazu přibližně [částka] (včetně předběžně vyčíslených nákladů), ale dále ve výroku III. soudní exekutor ukládá žalované povinnost po provedení exekuce vyplatit soudnímu exekutorovi pohledávku v rozsahu, v jakém bude postižena exekucí (jedná se tedy o budoucí pohledávku, jejíž finální výše bude zřejmá až na základě zjištění celkové výše nákladů exekučního řízení). Nadto bylo před vyplacením Hyperochy dne [datum] soudním exekutorem sděleno žalované, že celková výše nákladů exekučního řízení ve smyslu Exekučního příkazu bude pravděpodobně činit částku [částka], a žalovaná byla požádána o zajištění (resp. její nevyplacení Dlužnici) této částky. I kdyby z Exekučního příkazu samotného plynula pochybnost, jaké částky se arrestatorium týká (tj. zda toliko částky ve výši [částka], nebo s ohledem na zřejmý budoucí nárůst pohledávky částky vyšší), tak s ohledem na sdělení soudního exekutora žalované ze dne [datum] již žalovaná žádnou takovou pochybnost v žádném případě mít nemohla. Žalovaná je navíc osobou znalou práva, u níž lze orientaci v situaci souběhu exekuce a insolvence nejen očekávat, ale i vyžadovat, o to více po výslovném upozornění ze strany soudního exekutora Závěr vyplývající z žalovanou citované judikatury je v tomto případě zcela nepřiléhavý. Z uvedeného rozhodnutí se podává, že pokud vůbec nebylo součástí nařízení výkonu rozhodnutí příslušenství pohledávky, nemůže být toto příslušenství pohledávky následně vymáháno po dlužníku povinného. Uvedený závěr ale nijak nerozporuje skutečnost, že součástí arrestatoria ve smyslu § 313 odst. 1 o.s.ř. mohou být i budoucí pohledávky, což ostatně vyplývá přímo ze zákona.
4. Žalovaná v replice uvedla, že názor žalobkyně spočívající v tvrzení, že se v případě exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky vůči dlužníku povinné jedná o budoucí pohledávku dle § 313 o.s.ř., je naprosto mylný. Ustanovení § 313 o.s.ř. nic takového nestanovuje a odborná literatura, kterou na podporu svého tvrzení použila žalobkyně v replice se věnuje úplně jiné procesní situaci, a sice vztahu mezi povinným a jeho dlužníkem, nikoli oprávněným a dlužníkem povinného, jak se snaží žalobkyně dovodit. Žalovaná odkázala na odbornou literaturu s tím, že„ přikázání jiné peněžité pohledávky přípustné jen do výše vymáhané pohledávky (tj. pohledávky, pro niž byl nařízen výkon), tedy nikoliv celé pohledávky povinného vůči jeho dlužníku, je-li tato vyšší než vymáhaná pohledávka oprávněného“ a současně„ usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázání pohledávky musí obsahovat určení výše pohledávky i jejího příslušenství (včetně nákladů nalézacího a vykonávacího řízení) – tak je vymezen rozsah postižení pohledávky. Žalovaná uzavřela, že na základě všeho výše uvedeného je nade vší pochybnost zřejmé, že na základě § 313 o.s.ř. (ani na základě žádného jiného §) nevzniká na základě exekučního příkazu přikázáním pohledávky povinného oprávněnému budoucí pohledávka oprávněného vůči dlužníku povinného (tedy žalované v tomto řízení). Nevzniká žádný hmotněprávní vztah mezi oprávněným a dlužníkem povinného. Ust. § 313 o.s.ř., jež ve své replice žalobkyně uvádí, míří na vztah povinného a dlužníka povinného a dalo by se tedy aplikovat např. na situace, kdy by povinný byl pronajímatel s právem inkasa pravidelných plateb nájemného od svého nájemce (dlužníka povinného). V takovém případě by se exekuční příkaz mohl vztahovat i na budoucí splátky nájemného, a to až do výše vymáhané povinnosti. V rubrikovaném řízení je však situace jiná. Žalovaná měla povinnost vyplatit dlužnici Hyperochu, jež představuje jedinečné a jednorázové plnění, tedy plnění, které je okamžikem vyplacení vyčerpáno. Žádné další budoucí pohledávky dlužnici za žalovanou nevznikly, tedy nemohly být exekučním příkazem postiženy.
5. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
6. Žalovaná byla opatřením Městského soudu v Praze ze dne 7.7. 2015, č. j. [spisová značka] byla ustanovena insolvenčním správcem dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození] (důkaz opatření čj. [spisová značka] ze dne 7.7.2015, nesporná tvrzení účastníků). Dne [datum] bylo žalobkyní (v pozici oprávněné) vůči [jméno] [příjmení] (v pozici povinné) zahájeno exekuční řízení u soudního exekutora Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres] pod sp.zn [spisová značka] exekuční řízení na základě exekučního titulu rozsudku Okresního soudu Praha- východ čj. 6C [číslo]. Exekuce byla vedena k vymožení nároku představující náklady předcházejícího řízení ve výši [částka] a vyklizení pozemku parc.č. st [číslo] jehož součástí je budova [adresa] rodinný dům a dále pozemek parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec] (vyrozumění o zahájení exekuce čj. [číslo jednací] ze dne 2.2.2022). Dne [datum] vydal soudní exekutor JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] exekuční příkaz č.j. [číslo jednací] k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, kdy uložil žalované zákaz vyplatit povinné veškeré pohledávky povinné za žalovanou včetně pohledávek v budoucnu splatných především pohledávky vzniklé jakožto jako nárok povinné na vyplacení přeplatku hyperochy po zpeněžení majetkové podstaty v insolvenčním řízení, přičemž stanovil vymáhanou povinnost ve výši [částka] (pohledávka navýšená o pravděpodobné náklady exekuce a pravděpodobné náklady oprávněného ke dni vydání exekučního příkazu sestávající se nákladů předcházejícího řízení ve výši [částka], náklady oprávněného stanovený předběžné v částce 6 364 Kč a náklady exekuce stanoveny předběžné v částce 107 690 Kč s tím, že výší nákladů exekuce a nákladů oprávněného soudní exekutor určí v příkazu k úhradě nákladů exekuce). (důkaz exekuční příkaz čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Žalované byl tento exekuční příkaz doručen dne [datum] (důkaz doručenka do DS ze dne [datum], nesporná tvrzení účastníků).
7. Dne [datum] exekutor Mgr. [příjmení] žalovanou informoval o předpokládané výši nákladů exekuce cca v částce [částka] s tím, že o její přesné výši bude rozhodnuto příkazem k úhradě nákladů exekuce po provedení vyklizení, zároveň žádal, aby z předmětného přeplatku byla zajištěna částka [částka]. Žalované byl doručeno sdělení dne [datum] (důkaz sdělení ze dne [datum], doručenka datové zprávy ze dne [datum]).
8. Dne [datum] exekutor Mgr. [příjmení] vyzval žalovanou k respektování exekučního příkazu a zároveň požadoval insolvenční soud o dohled nad insolvenčním správcem s tím, že žalovaná nerespektuje exekuční příkaz a požádala Obvodní soud pro Prahu 4 o přijetí přeplatku do soudní úschovy v celkové výši [částka] (důkaz výzva ze dne [datum]).
9. Žalovaná vyplatila dlužnici [jméno] [příjmení] dne [datum] přeplatek hyperochy ve výši [částka] (důkaz potvrzení o převodu finančních prostředků od [právnická osoba] ze dne [datum], nesporná tvrzení účastníků).
10. Dne [datum] vydal soudní exekutor Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] Příkaz k úhradě nákladů exekuce čj. [číslo jednací], kterým byl určeny náklady oprávněné (žalobkyně) za právní zastoupení ve výši [částka] (důkaz Příkaz k úhradě nákladů exekuce čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).
11. Dne [datum] vydal soudní exekutor Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] Příkaz k úhradě nákladů exekuce čj. [číslo jednací], kterým byl určeny náklady exekuce a náklady oprávněného ve výši [částka], ve výroku I. pak uložil povinnému uhradit náklady exekuce ve výši [částka] (důkaz Příkaz k úhradě čj. [číslo jednací] ze dne 5.1.2023).
12. Dne [datum] vydal soudní exekutor Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] Příkaz k úhradě nákladů exekuce čj. [číslo jednací], kterým byl určeny náklady oprávněné (žalobkyně) za právní zastoupení ve výši [částka] (důkaz Příkaz k úhradě nákladů exekuce čj. [číslo jednací] ze dne 1.2.2023).
13. Městský soud v Praze vyzval dne [datum] žalovanou jakožto insolvenčního správce, aby se vyjádřila k podání exekutora Mgr. Proška. (důkaz výzva ze dne [datum]).
14. Žalovaná dne [datum] sdělila exekutorovi Mgr. [příjmení], že dne [datum] vyplatila dlužnici [jméno] [příjmení] částku [částka] s tím, že část těchto finančních prostředků ve výši [částka] měla být vyplacena exekutorovi dle exekučního příkazu čj.. [číslo jednací], s tím, že vyzvala dlužnici k vrácení finančních prostředků. (důkaz sdělení ze dne [datum]).
15. Žalovaná uhradila na účet soudního exekutora částku ve výši [částka] dne [datum] (nesporná tvrzení účastníků, potvrzení soudní exekutora ke dni [datum]).
16. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že konkurzní řízení vedené vůči [jméno] [příjmení] bylo pravomocně zrušeno dne [datum] (důkaz usnesení Městského soudu v Praze čj. [jednací číslo MSP] [anonymizována dvě slova] [číslo]).
17. K datu [datum] byla v exekuční řízení sp.zn. [spisová značka] výše nevymožené peněžní pohledávky v částce [částka] (důkaz sdělení exekutora ze dne [datum]).
18. Soud provedl veškeré účastníky navrhované důkazy, které hodnotil důkazy jednotlivě tak i v jejich vzájemné souvislosti dle zásady volného hodnocení důkazů. Tyto provedené důkazy soud hodnotil jako věrohodné. Ostatně mezi účastníky nebylo sporu ohledně zjištěného skutkového stavu, ale ohledně výše částky, která měla být vyplacena soudnímu exekutorovi dle dotčeného exekučního příkazu.
19. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
20. Žalobkyně má postavení oprávněné v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] pod sp.zn. [spisová značka] proti povinné [jméno] [příjmení] (důkaz nesporná tvrzení účastník, vyrozumění o zahájení exekuce čj. [číslo jednací] ze dne 2.2.2022). Exekuce je vedena od ledna 2022 k vymožení nákladů z předcházející řízení v částce [částka] a dále k vyklizení nemovitostí v k.ú. [obec] u [obec], nákladů oprávněného vynaložených v exekučním řízení a nákladů exekuce. (důkaz vyrozumění o zahájení exekuce čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Vůči dlužnici [jméno] [příjmení] bylo od [datum] do [datum] vedeno insolvenční řízení, přičemž žalovaná byla jejím insolvenčním správcem. (důkaz nesporná tvrzení účastníků, opatření ze dne [datum]). Žalované byl dne [datum] doručen exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky. č.j. [číslo jednací], kterým uložil žalované zákaz vyplatit povinné veškeré pohledávky povinné za žalovanou včetně pohledávek v budoucnu splatných především pohledávky vzniklé jakožto jako nárok povinné na vyplacení přeplatku hyperochy po zpeněžení majetkové podstaty v insolvenčním řízení, přičemž stanovil vymáhanou povinnost ve výrokové části ve výši [částka] (důkaz exekuční příkaz č.j. [číslo jednací]). Žalovaná dne [datum] vyplatila dlužnici [příjmení] na účet celý přeplatek hyperochy ve výši [částka], a to přes zákaz uložený exekučním příkazem. (důkaz potvrzení o převodu finančních prostředků od [právnická osoba] ze dne [datum], nesporná tvrzení účastníků). Žalované byla dne [datum] doručena výzva exekutora, v níž ji informoval o předpokládané výši nákladů exekuce cca v částce [částka] s tím, že o její přesné výši bude rozhodnuto příkazem k úhradě nákladů exekuce po provedení vyklizení, zároveň žádal, aby z předmětného přeplatku byla zajištěna částka [částka] (důkaz sdělení ze dne [datum], doručenka datové zprávy ze dne [datum]). Dne [datum] exekutor pak vyzval žalovanou k respektování exekučního příkazu. Žalovaná uhradila na účet soudního exekutora částku ve výši [částka] až dne [datum] (nesporná tvrzení účastníků, potvrzení soudní exekutora ke dni [datum]). V rámci exekučního řízení vedeného pod sp.zn. [spisová značka] bylo k datu [datum rozhodnutí] nevymožena peněžní pohledávky v částce [částka] (důkaz potvrzení soudní exekutora ke dni [datum]).
21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
22. Podle ustanovení § 312 o. s. ř. výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, než pohledávky z účtu peněžního ústavu se provede zákazem výplaty pohledávky povinnému (odstavec 1). Takto se postupuje i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat (odstavec 2). Výkon rozhodnutí postihuje pohledávku povinného jen do výše pohledávky oprávněného, pro kterou byl nařízen, a jejího příslušenství (odstavec 3).
23. Ustanovení § 313 o. s. ř. pak určuje, že v nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby se svou pohledávkou jakkoli nakládal. Dlužníkovi povinného zakáže soud, aby po tom, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, povinnému jeho pohledávku vyplatil (odstavec 1). Nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, povinnému a dlužníkovi povinného; dlužníkovi povinného je doručí do vlastních rukou (odstavec 2). Povinný ztrácí právo na vyplacení pohledávky dnem, kdy bylo dlužníkovi povinného doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (odstavec 3).
24. Dle § 314 o. s. ř. jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí o tom soud dlužníka povinného. Dlužník povinného vyplatí pohledávku, jestliže je již splatná, oprávněnému; není-li pohledávka povinného dosud splatná, vyplatí ji oprávněnému, jakmile se stane splatnou (odstavec 1). Výplatou oprávněnému se zprostí dlužník povinného své povinnosti vůči povinnému (odstavec 2).
25. Podle § 315 odst. 1 o. s. ř. dále platí, že nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, nebo kdy se stala pohledávka splatnou, může se oprávněný domáhat vlastním jménem na dlužníkovi povinného u jeho obecného soudu vyplacení pohledávky. Nesmí však s dlužníkem povinného stran této pohledávky uzavřít na úkor povinného smír, ani prominout její zaplacení. Dlužník povinného si v takovém případě také nemůže započíst svou vlastní pohledávku, kterou má vůči oprávněnému.
26. Podle § 130 odst.1 exekučního řádu tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o soudním výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také exekuce podle tohoto zákona. [jméno], kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o nařízení výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také vedení exekuce podle tohoto zákona.
27. V projednané věci se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 20 207 Kč se zdůvodněním, že žalovaná jí porušením ustanovení § 313 o.s.ř. způsobila škodu ve shora uvedené výši, když částka 128 674,10 Kč, kterou vyplatila soudnímu exekutorovi opožděně až dne [datum] byla přednostně zaúčtována na náklady exekutora, s tím, že dále argumentovala tím, že postižená částka exekučním příkazem byla ve výši 192 834,35 Kč.
28. Soud tedy nejprve řešil jako otázku předběžnou, v jakém rozsahu byla jiná peněžitá pohledávka povinného postižena, tj. v jaké výši byla oprávněnému přikázána. Exekuční příkaz č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] stanovil výši vymáhané povinnosti částkou [částka], přičemž vymáhaná povinnost (tedy pohledávka žalobkyně) byla stanovena na [částka] í na [částka] v rozsahu nákladů oprávněného a [částka] v rozsahu nákladů exekuce. Exekutor stanovil uvedenou částku jako předběžnou s tím, že výší nákladů exekuce a nákladů oprávněného soudní exekutor určí v příkazu k úhradě nákladů exekuce. V souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu viz. např. judikát 21 Cdo 1859/2004 soud dovozuje, že nařízením výkonu rozhodnutí může totiž být pohledávka povinného- vzhledem k tomu, že se tak děje na základě rozhodnutí soudu, jehož výrok musí být přesný a určitý- postižena jen v takovém rozsahu v jakém byla oprávněnému přikázána a jen v tomto rozsahu mohou ohledně přikázané pohledávky nastat účinky nařízení výkonu rozhodnutí uvedené v ustanovení § 313 odst. 1,3 o.s.ř. Jinak řečeno ve výroku rozhodnutí musí být přesně a určitě stanovena výše vymáhané pohledávky.
29. Z uvedeného mimo jiné vyplývá, že v důsledku nařízení výkonu rozhodnutí má oprávněný právo k přikázané pohledávce povinného vůči jeho dlužníku jen v takovém rozsahu, v jakém byla nařízením výkonu rozhodnutí postižena (oprávněnému přikázána), a že jen v tomto rozsahu ji může vymáhat po dlužníku povinného prostřednictvím tzv. poddlužnické žaloby podle ustanovení § 315 o. s. ř. Soudní exekutor tak v exekučním příkazu musí přesně stanovit výši tj. v jakém rozsahu je pohledávka přikázána, neboť od okamžiku doručení příkazu platí pro dlužníka povinného zákaz nakládat s pohledávkou a musí být tedy zřejmé v jaké výši. Soud má za to, že nelze stanovit toliko předběžnou výši pohledávky s tím, že konečná částka bude stanovená v příkazu k náhradě nákladů exekuce, který se ani dlužníkovi povinného nedoručuje a ani jinak jej nezavazuje. Na tomto nemůže změnit nic ani to, že soudní exekutor následně neformálními výzvami žádal žalovanou, aby blokovala z přeplatku hyperochy částku [částka] resp. [částka]. Je i otázkou, zda v případě exekuce vedené na vyklizení nemovitosti je vhodným způsobem její realizace přikázání jiné peněžité pohledávky, neboť v době vydání exekučního příkazu soudní exekutor nemůže vědět jaká částka bude na náklady exekuce vynaložena, může je toliko odhadovat. Soud tedy na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že vymáhána pohledávka byla exekučním příkazem stanovena ve výši [částka] a v tomto rozsahu pak byla přikázána jiná pohledávka oprávněnému. Pochybení žalované lze však shledávat v tom, že nejprve nerespektovala zákaz stanovený exekučním příkazem a vyplatila celý přeplatek hyperochy dlužnici p. [příjmení]. Toto své pochybení však žalovaná napravila, když v červenci 2023 převedla na účet exekutora částku [částka].
30. Jde-li o argumentaci žalobkyně, že exekutor ve výroku III. soudní exekutor uložil žalované povinnost po provedení exekuce vyplatit pohledávku v rozsahu, v jakém bude postižena exekucí (jedná se tedy o budoucí pohledávku, jejíž finální výše bude zřejmá až na základě zjištění celkové výše nákladů exekučního řízení) ve smyslu § 313 odst. 1 o.s.ř. soud hodnotil jako lichou. Zde se soud plně ztotožňuje se stanoviskem žalovaného, že ze strany žalobkyně se jedná o nesprávnou interpretaci toho ustanovení. Na základě § 313 o.s.ř. (ani na základě žádného jiného §) nevzniká na základě exekučního příkazu přikázáním pohledávky povinného oprávněnému budoucí pohledávka oprávněného vůči dlužníku povinného (tedy žalované v tomto řízení). Nevzniká žádný hmotněprávní vztah mezi oprávněným a dlužníkem povinného. Ust. § 313 os.ř. míří na vztah povinného a dlužníka povinného a dalo by se tedy aplikovat např. na situace, kdy by povinný byl pronajímatel s právem inkasa pravidelných plateb nájemného od svého nájemce (dlužníka povinného). V takovém případě by se exekuční příkaz mohl vztahovat i na budoucí splátky nájemného, a to až do výše vymáhané povinnosti. V daném případě se však o takovou situace nejedná. Z logiky věci vyplývá, že dlužníku povinného (poddlužníkovi) musí být již v době doručení exekučního příkazu přikázáním pohledávky zřejmou jaká částka má být blokována ve prospěch oprávněného.
31. Nárok žalobkyně soud posoudil jako poddlužnickou žalobu ve smyslu § 315 o.s.ř. Za toho stavu soud shledal nárok žalobkyně včetně příslušenství jako nedůvodný. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žalovaná splnila svou povinnost stanovenou exekuční příkazem a vyplatila žalobkyni pohledávku v rozsahu, v jakém byla oprávněné (žalobkyni) přikázána, soudu proto nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
32. Nad rámec ještě soud uvádí, že i pro případ jiného právního posouzení nároku žalobkyně by tato neměla v řízení úspěch. Pokud by i byl žalovaný nárok posuzován jako nárok na náhradu škody z důvodu porušení ustanovení § 313 o.s.ř. není zde dána příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Za situace, kdy se jednalo o náhrady exekuce vedené na vyklizení nemovitosti tyto náklady by vznikly bez ohledu na to, že žalovaná porušila ustanovení § 313 o.s.ř. (vyplatila celý přeplatek dlužnici – povinné) či vyplatila pohledávku až s časovým odstupem.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, odpor a vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) včetně [anonymizováno] paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.