60 C 146/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M ve věci žalobkyně: Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o 39 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 39 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky ode dne 10. 8. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 760 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhá zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovanému poskytla zdravotní péči od , datum, , přičemž náklady za toto ošetření byly žalovanému účtovány fakturou č. , hodnota, na částku , částka, , která byla splatná dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl pobyt žalovaného znám, ustanovil mu usnesením ze dne 9. 3. 2026, č. j. , spisová značka, , opatrovníka - , Jméno opatrovnice, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, . Opatrovnice žalovaného navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Ukrajiny. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný měl poslední známé bydliště na území ČR.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav.

6. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči ve dnech od , datum, , přičemž náklady za toto ošetření byly žalovanému účtovány fakturou č. , hodnota, na částku , částka, , která byla splatná dne , datum, (důkaz: daňový doklad , Anonymizováno, ). Žalovaný tuto částku žalobkyni neuhradil, proto mu žalobkyně zaslala předžalobní upomínku (důkazy: výzva k zaplacení ze dne , datum, s doručenkou ze dne , Anonymizováno, ).

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

8. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Rozhodným právem je tak právo české, neboť účastníci uzavřeli smlouvu na území ČR.

9. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči. Jelikož žalovaný nebyl pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, vznikla mu poskytnutím zdravotní služby podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, povinnost cenu poskytnutých zdravotních služeb zaplatit. Rozsah žalobkyní provedených léčebných úkonů je uveden na vystavené faktuře.

10. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dlužnou částku něčeho uhradil, čímž neunesl své břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Tím, že žalovaný na dlužnou částku ničeho nehradil, dostal se do prodlení a žalobkyně má nárok podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na úrok z prodlení v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 760 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 960 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2638/2025 ze dne 18.11.2025, že „Jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. Ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jakožto podzákonný předpis je proto neaplikovatelné pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Takto vzniklou mezeru v právu je pak zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem.“, dle kterých tak účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 800 Kč představující 450 Kč za každý ze čtyř úkonů (předžalobní výzva, žaloba, příprava na jednání, účast na jednání) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.