60 C 154/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví k nemovité věci <b><i>I. Žaloba, aby bylo určeno, že výlučným vlastníkem pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemku par. [číslo] zastavěna plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, a pozemek parcelní [číslo] – zahrada, vše v [katastrální uzemí], obec Praha, zapsáno na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, je žalobce, se zamítá.</b></i> <b><i>II. Žalobce je povinen ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované náhradu nákladů řízení částku 23 716 Kč k rukám právního zástupce žalované.</b></i> 1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je výlučným vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku I. rozsudku (dále označovány jako„ nemovitosti“). Žalobu odůvodnil tím, že na základě darovací smlouvy ze dne 3. 11. 2016 se psané formou notářského zápisu nabyla vlastnické právo k id. ½ nemovitostí žalovaná. Tento svůj dar žalobce dopisem ze dne 28. 2. 2019 pro nevděk odvolal, neboť žalovaná se k němu chová nevděčně a v rozporu s dobrými mravy, když na něj verbálně i fyzicky útočí, úmyslně mu ubližuje, křivě obviňuje z trestného činu domácího násilí a ublížení na zdraví, čímž zjevně porušuje dobré mravy. Zároveň žalovanou vyzval k vrácení daru. Žalovaná odmítla dar vydat. K podmínkám pro odvolání daru pro nevděk žalobce předložil demonstrativní výčet případů svědčících o závadovém chování žalované vůči žalobci, např. pořezání žalobce nožem, slovní napadení žalobce doprovázené poškrábáním v obličeji, poškození mobilního telefonu, oznamování domácího násilí na PČR. Dne 22. 5. 2019 zaslal žalobce žalované opakovaný projev vůle odvolat dar pro nevděk s uvedením důvodů a výzvou k vrácení daru, což žalovaná znovu odmítla svým dopisem ze dne 10. 6. 2019. Žalobce má za to, že dar byl platně odvolán a tím došlo u vlastnického práva k navrácení ke stavu před uzavřením darovací smlouvy. Žalobce současně uvedl, že je zde dán naléhavý právní zájem na určení, že je žalobce výlučným vlastníkem těchto nemovitostí, když bez soudního výroku je ohroženo žalobcovo vlastnické právo k předmětným nemovitostem, když žalovaná popírá, že již není vlastníkem. Právní stav navíc není v souladu se stavem faktickým, kdy v katastru nemovitostí je žalovaná stále zapsána jako spoluvlastník.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, zcela odmítla, že by jakkoliv porušila dobré mravy nebo, že by se k žalobci chovala nevděčně. Shodně se žalobcem uvedla, že je spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. K věci dále uvedla, že vztahy mezi ní a žalobcem byly v pořádku až do narození syna. Poté na ni začal žalobce naléhat, aby mu syna nechala a vrátila se zpět do Ruska, odkud pochází. V souvislosti s jejím původem začal žalobce žalovanou dehonestovat, snažil se provokovat hádky. Žalovaná připustila, že mezi ní a žalobcem docházelo k častým potyčkám slovním i fyzickým, ke kterým byla opakovaně přivolána hlídka PČR, kterou se žalobce snažil přesvědčit o tom, že je žalovaná psychicky nemocná. Stupňující se nepohoda mezi manželi vedla žalovanou k opuštění společné domácnosti. Žalovaná dále poukázala na článek VII. notářského zápisu ze dne 3. 11. 2016, který dle ní obsahuje obtížně splnitelnou podmínku, proto se žalobce domáhá svých práv touto cestou. Konečně poukazovala na to, že žalobce podal určovací žalobu, nikoliv žalobu na vrácení daru.

3. Ve své replice žalobce popřel, že by žalovanou týral či jí jakkoliv ubližoval. S žalovanou se seznámil v roce 2012 v nočním erotickém klubu, kde pracovala jako prostitutka. Zalíbila se mu, uvěřil jí, že zde pracuje jen pár dní, protože neměla se synem, co jíst. Začali se scházet. Žalobce se do ní zamiloval, zaplatil za ni veškeré dluhy. Po 4 měsících se žalovaná přestěhovala k němu do rodinného domu. Žalobce jí po celou dobu společného soužití finančně zajišťoval, staral se o ni i jejího syna [jméno]. V dubnu 2015 žalovaná odcestovala do Ruska a svůj návrat podmiňovala tím, že na ni žalobce převede polovinu předmětných nemovitostí, což žalobce učinil. Stejně se žalobce zachoval i následně, kdy žalovaná požadovala peníze na koupi bytu pro syna [jméno]. Žalobce vykreslil soužití se žalovanou tak, že nebylo idylické, že občas se ze strany žalované vyskytly scény, průběžně odcházela ze společné domácnosti, avšak žalobce doufal, že vytvoří rodinu, a pro klid jí ve všem vyhověl a ustoupil. Po uzavření sňatku pak žalovaná na žalobce tlačila, že chce dítě. Po narození syna [jméno] začala žalovaná trpět záchvaty vzteku, špatnými náladami, které žalobce přikládal změně životního stylu kvůli narození syna. Vše se ještě zhoršilo v okamžiku, kdy se ztenčily žalobcovy finanční zdroje.

4. Ve své replice žalovaná obvinění vznesená žalobce popřela, uvedla, že je finančně soběstačná, jako prostitutka nikdy nepracovala.

5. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaná má ruské státní občanství, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Pravomoc českého soudu je dána podle čl. 37 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ([číslo] Sb.). Rozhodným právem je podle čl. 37 téže smlouvy právo české.

6. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný a prokázaný následující skutkový stav:

7. Účastníci uzavřeli dne 7. 6. 2013 manželství. Dohodli se na režimu odděleného jmění vůči majetku nabytému za doby trvání manželství. (viz manželská smlouva ze dne 20. 3. 2014 ve spojení se smlouvou o úpravě vypořádání vzájemných majetkových vztahů společného jmění ze dne 17. 9. 2015)

8. Dne 3. 11. 2016 byla formou notářského zápisu uzavřena mezi žalobcem označeným jako převodce a žalovanou označenou jako nabyvatel darovací smlouva a smlouva o zřízení zákazu zcizení a zatížení, jejímž předmětem byly sporné nemovitosti. Žalobce daroval žalované spoluvlastnický podíl ve výši ½ na těchto nemovitostech. Součástí smlouvy byla i rozvazovací podmínka obsažená v článku VII., stanovící, že se původní právní stav obnoví, pokud manželství účastníků zanikne rozvodem. To však neplatilo, pokud by soud ve svém rozhodnutí o rozvodu vyslovil závěr, že rozvrat manželství zcela či převážně zapříčinil žalobce. (viz darovací smlouva ze dne [datum])

10. Žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí s podíly ve výši 1/2. (viz informativní výpis z KN, LV [číslo])

11. Dne 11. 3. 2018 podával žalobce vysvětlení ve věci podezření na domácí násilí, v jehož rámci uvedl, že se žalovaná v minulosti, kvůli incidentu z ledna 2013, léčila na psychiatrii, byla jí diagnostikována hormonální porucha. Ve společné domácnosti žijí od roku 2011. Žalovaná trpívá na občasné výkyvy nálad, které se projevují agresivním chováním, žalovaná v tomto stavu vždy přivolala hlídku PČR. (viz úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum])

12. V roce 2018 opakovaně přijalo místní oddělení PČR oznámení o domácím násilí, které nebylo vykázáno. (viz protokol Policie ČR, [číslo jednací] ze dne 4. 5. 2018)

13. Žalobce neposkytl souhlas k zahájení řízení o přestupku proti občanskému soužití, spočívajícím ve slovním a fyzickém napadení žalobce, poškrábání nehty v obličeji, spáchaném dne 18. 3. 2018. Věc byla odložena. (viz usnesení o odložení věci ze dne [datum])

14. Žalovaná oznámila dne 22. 1. 2019 celkem 3x verbální a drobné fyzické napadení žalobcem, zraněna nebyla. (viz potvrzení o přijatém oznámení ze dne [datum])

15. Dne 22. 1. 2019 podala žalovaná trestní oznámení na žalobce s odůvodněním, že ji v rozmezí dnů 17. 1. 2019 až 21. 1. 2019 slovně urážel, vyhrožoval fyzickým napadením, došlo k opakovaným hádkám, žalobce vyhrožoval žalované odebráním syna v případě, že věc nahlásí na PČR. (viz protokol Policie ČR, [číslo jednací] [rok] [číslo])

16. Dne 18. 2. 2019 podal žalobce podnět k prošetření oznámení o křivém obvinění, psychickém a sociálním násilí, doplněné o písemnou zprávu, obsahující vyjádření ke konfliktu mezi manželi z 19. 1. 2019, charakteristiku chování žalované a jejich vzájemného soužití, během něhož žalovaná kontaktovala PČR asi 10x, žalobce 2x. Žalobce vylíčil psychické problémy žalované, s nimiž se léčila na psychiatrii a gynekologii. (viz protokol Policie ČR, [číslo jednací])

17. Žalobce podal vysvětlení ve věci poškození svého mobilu, který měla dne 25. 2. 2019 poškodit žalovaná po vzájemné hádce. Žalobce tak přišel o různé důkazy proti žalované, které v telefonu uchovával. Jednání žalované označil za účelové, když poukazoval na budoucí rozvodové řízení a skutečnost, že se bude projednávat majetek, který žalovaná dostala a o který může přijít v případě zapříčinění rozvodu. Detailně popisoval vzájemné slovní přestřelky. (viz úřední záznam Policie ČR ze dne 26. 2. 2019)

18. Dne 8. 3. 2019 obdržela žalovaná listinu označenou jako odvolání daru pro nevděk, kterou žalobce od darovací smlouvy odstoupil a požadoval vrácení daru. Žalobce poukazoval na opakované verbální a fyzické útoky ze strany žalované, úmyslné ubližování, křivé obviňování z trestných činů domácího násilí a ublížení na zdraví. Konkrétně uvedl napadení ze dne 18. 3. 2018, kdy byl poškrábán žalovanou v obličeji, a incident ze dne 25. 2. 2019, kdy mu žalovaná poškodila mobilní telefon a nalila vodu do bot. (viz odvolání darů pro nevděk ze dne 28. 2. 2019 ve spojení s dodejkou zásilky)

19. Žalovaná popřela naplnění podmínek pro vrácení daru. (viz odpověď právního zástupce žalované ze dne 14. 3. 2019)

20. Dne 13. 5. 2019 podstoupil žalobce chirurgické vyšetření, zranění kotníku odůvodnil napadením manželkou, která do něj strčila, on zakopl a zvrtnul si kotník. (viz lékařská zpráva ze dne 13. 5. 2019 ve spojení s hlášením o úrazu, rozhodnutím o pracovní neschopnosti a lékařskou zprávou z chirurgického vyšetření)

21. Dne 16. 5. 2019 podal žalobce vysvětlení ve věci týrání osoby žijící ve společném obydlí ze dne 13. 5. 2019. Mezi manželi došlo k hádce, které vyústila poraněním nohy žalobce a ruky žalované. (viz protokol Policie ČR, [číslo jednací]; shodně ve správním spisu)

22. Dne 24. 5. 2019 obdržela žalovaná listinu označenou jako opakované odvolání daru pro nevděk, kterou žalobce opětovně odstoupil od darovací smlouvy a požadoval vrácení daru s odkazem na incident ze dne 13. 5. 2019 (viz odvolání darů pro nevděk ze dne 22. 5. 2019 ve spojení s dodejkou zásilky)

23. Žalovaná dar nevrátila. (viz odpověď žalované ze dne 10. 6. 2019)

24. Žalovaná byla uznána vinnou ze spáchání přestupku proti majetku, když po hádce vzala žalobci jeho telefon a vhodila jej do sklenice s vodou. Byla jí uložena pokuta 1 000 Kč a povinnost uhradit žalobci škodu ve výši 3 900 Kč (viz rozhodnutí Městské části [obec] – [obec] ze dne [datum])

25. V prosinci roku 2019 bylo zahájeno řízení o přestupku proti občanskému soužití, kterého se měla vůči žalobci dopustit žalovaná, s níž je v rozvodovém řízení, spočívající v dlouhodobých neshodách, slovním a fyzickém napadání. Spisový materiál byl postoupen PČR, která začala jednat na základě písemného trestního oznámení žalobce. (viz uvědomění poškozeného o zahájení řízení o přestupku ze dne [datum] ve spojení se správním spisem)

26. Starší dcera žalobce v domě se žalobcem a žalovanou nebydlela, přicházela pouze na návštěvy. [jméno] žádnou scénu mezi nimi nezažila, dozvídala se o nich buď od sestry, nebo žalobce. (viz úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [celé jméno žalované]; shodně ve správním spisu)

27. Mladší dcera žalobce žila od roku 2010 do srpna roku 2018 společně se žalobcem a žalovanou, konkrétně v podkrovním bytě rodinného domu. Hádky a křik slýchala. K jednomu incidentu v březnu 2018 sama přivolala policejní hlídku, a to poté, co za ní přišel žalobce, zkrvavený v obličeji, a požádal ji o přivolání policie. Vztah se žalovanou popsala jako napjatý, vnímala ji jako psychicky labilní a žárlivou. (viz úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [celé jméno žalované]; shodně ve správním spisu) 28. [jméno] je straším synem žalované, v ČR žije od svých 13 let. Nejprve žil s matkou a jejím prvním českým manželem v podnájmu na [obec a číslo]. Žalovaná se pak seznámila se žalobcem, k němuž se oba asi po půl roce po seznámení nastěhovali. Se žalobcem měl vždy dobré vztahy, ten se o něj staral v době matčina pobytu v Rusku, financoval mu studium. Nikdy nebyl svědkem žádného fyzického násilí ze strany žalobce vůči žalované. Viděl, že někdy„ šla žalovaná rukama proti žalobci“, který ji pak držel za zápěstí či paže, aby ji uklidnil. V jeho přítomnosti ke konfliktům mezi žalobcem a žalovanou nedocházelo. O hádkách se dovídal zprostředkovaně od žalobce nebo žalované. Žalovanou ve srovnání se žalobce charakterizoval jako emotivnější. (viz úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení]; shodně ve správním spisu)

29. Žalovaná se dlouhodobě léčí na psychiatrii s diagnózou posttraumatická stresová porucha, dále léčena v souvislosti s premenstruační tenzí a emoční labilitou. Nejstarší lékařské záznamy se datují do roku 2012. Žalované nasazena medikace, kterou však v průběhu doby opakovaně vysazovala s odůvodněním, že způsobují emoční oploštělost, odtažení. Současně v rámci léčby seznámena s tím, že je vybavena emoční nestabilitou jako osobnostním rysem, na který však neexistuje kauzální farmakologická léčba, lze pouze řešit komorbidity. Osobností nastavení pak doporučeno řešit v rámci dlouhodobé sebezkušenostní psychoterapie. (viz dokument označený jako poř. [číslo] správního spisu)

30. Komunikace účastníků se vyznačuje vzájemnou neúctou, obviňováním, invektivami. (viz komunikace účastníků přes WhatsApp)

31. Žalobce se žalovanou seznámil v nočním klubu koncem roku 2010. Imponovalo mu, že o něj žalovaná měla zájem, snažil se ji proto hýčkat, maximálně se jí věnovat, trávit s ní veškerý volný čas, zahrnovat ji dárky a pozornostmi. Žalobce za ni zaplatil její dluhy, cca 150 000 Kč. Po krátké známosti se nejprve žalobce nastěhoval k žalované, později se společně nastěhovali do žalobcova domu. Následně se začala žalovaná projevovat žárlivě, neustále žalobce kontrolovala, omezovala jej v pracovních i volnočasových aktivitách. Asi po třech měsících od seznámení zpozoroval žalobce u žalované první výkyvy nálad, které vygradovaly asi po roce a půl společného soužití. Vztah se od počátku nesl v duchu„ nahoru dolů“, chvíle klidu a pohody střídaly výbuchy hněvu a špatná nálada. První velký konflikt se datuje k lednu 2013, při kterém žalovaná žalobce ohrožovala kuchyňskými noži. Po zásahu policie byla převezena do [část obce]. Začala užívat antidepresiva, která na ni měla pozitivní vliv. Svatba se konala v červnu 2013, když nebyl žalované v květnu 2013 prodloužen přechodný pobyt. Majetkové poměry si účastníci upravili manželskou smlouvou tak, že každý žije ze svého. Pro uchování domácího klidu žalobce i po svatbě zahrnoval žalovanou luxusními dárky. V roce 2015 mu však došly úspory a na jeho prosbu o uskromnění se žalovaná reagovala odletem do [příjmení]. Svůj návrat podmiňovala získáním poloviny domu. Nabídky na převod jiných, žalobcem vlastněných nemovitostí, odmítla. Žalobce z obavy, že jej žalovaná opustí, připravil darovací smlouvu. Její finální verze pak byla vyhotovena a podepsána v listopadu 2016 a zápis do katastru nemovitostí se uskutečnil v lednu 2017. V únoru 2016 pak ještě žalobce žalované daroval byt, který byl určen pro jejího staršího syna, přičemž jeho motivací bylo zajistit klid v rodině a dát žalované to, po čem toužila, tedy ji materiálně zajistit, když žalobci na majetku tolik nezáleželo. Vztahy mezi účastníky se pak zklidnily, navíc očekávali narození společného potomka. Ke zhoršení došlo po narození syna, který se narodil předčasně. V souvislosti s péčí o něj docházelo k hádkám, když žalovaná měla jinou představu o péči, cítila se unavená, vyčerpaná, nechtěla kojit. K některým hádkám byla přivolána i PČR, která v domě v letech 2013 až 2018 zasahovala celkem 25 krát. V období duben až říjen 2018 žalovaná podstoupila léčbu na gynekologie kvůli hormonální dysbalanci, konflikty ustaly. Vysazení léků pak mělo nepříznivý vliv na chování žalované. Na přelomu roku 2018 a 2019 vztah ovlivnil blížící se rozvod. Dne 23. 5. 2019 žalovaná odešla ze společné domácnosti. Žalovaná v průběhu trvání vztahu cestovávala 4 – 5 krát ročně do Ruska, trávila tam obvykle i červenec a srpen, a to až do narození syna. V ČR v podstatě nepracovala, u žádné činnosti nevydržela delší dobu. (viz účastnický výslech žalobce)

32. Soud provedl dokazování ještě dalšími listinnými důkazy, konkrétně informativním výpisem z KN k bytové jednotce [list vlastnictví], darovací smlouvou ze dne [datum], e-mailovou komunikací účastníků ze dne [datum], rozpory v tvrzení [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], výpisy z účtu ČSOB vedeného na jména žalobce, úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne [datum] a dopisem žalované ze dne [datum], ze kterých však nic podstatného ve věci nezjistil. Proto tyto důkazy nehodnotí, když výpis z KN a darovací smlouva se nevztahují k předmětu sporu, z emailu nebylo možno dovodit, jaké smlouvy se obsah týká, úřední záznam o podaném vysvětlení a dopis žalované se pak měly vztahovat k údajné pedofilii žalobce, což je řešeno v rámci probíhajícího opatrovnického řízení a tohoto řízení se netýkají. Pokud jde o listiny označené jako dopis ze dne [datum] a dokument policie označeným jako odpověď na žádost ze dne [datum] tyto soud rovněž znovu nehodnotil, když tyto byly v řízení nedopatřením čteny dvakrát.

33. Soud zamítl provedení důkazů, konkrétně výpovědí svědků [jméno] [příjmení], manželů [příjmení] a [jméno] a [jméno] [příjmení], když navržení svědci [příjmení], [příjmení] a [jméno] [příjmení] nebyli přímými účastníky manželských konfliktů, o těchto se dozvídali zprostředkovaně zejména od žalobce, v případě svědkyně [jméno] [příjmení] soudu postačila její vyjádření učiněná v rámci podání vysvětlení na PČR.

34. Dále strana žalující navrhovala provedení důkazů označených jako odvolání daru ze dne [datum] včetně podacího lístku, doklad o doručení a protokol o trestním oznámení podaným [jméno] [příjmení], odborné posouzení psychologického posudku PhDr. [jméno] [příjmení], soud je zamítl, když tyto důkazy se bezprostředně nedotýkaly předmětu řízení, který byl vymezen výzvou k vrácení daru ze dne [datum] a [datum]. Konečně byl zamítnut i návrh důkazu dopisem ze dne [datum], který byl již dříve k důkazu proveden.

35. Při hodnocení důkazů soud postupoval tak, že hodnotil každý důkaz zvlášť a zároveň všechny důkazy ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty.

36. Pokud jde o hodnocení důkazu účastnickou výpovědí žalobce, tuto soud hodnotí jako věrohodnou.

37. Co se týče hodnocení provedených listinných důkazů, ty soud hodnotí jako pravé a věrohodné, neboť v řízení nevyplynula žádné skutečnost, která by zavdávala příčinu o jejich pravosti pochybovat a ani účastníci proti nim ničeho nenamítali.

38. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

39. Žalobce se s žalovanou seznámil na sklonku roku 2010, brzy se mezi nimi vyvinul partnerský vztah, když žalobci imponoval zájem o 15let mladší žalované. Na žalovanou naopak zapůsobilo nadstandardní finanční zázemí žalobce, který ji od počátku vztahu zahrnoval svojí pozorností a luxusními dárky. Záhy se nastěhovali do žalobcova domu. Žalobci se postupně začala rozkrývat osobnost žalované. Trpěla návaly vzteku, špatnou náladou, agresivitou, byla emočně nestabilní, žárlivá. Tyto stavy se poprvé naplno projevily v lednu 2013, kdy žalovaná napadla žalobce kuchyňskými noži a byla umístěna na psychiatrii do [část obce]. Byla jí nasazena medikace, která na ni měla příznivý vliv. Žalovaná se nejpozději od roku 2012 léčila na psychiatrii, posléze na gynekologii, s posttraumatickou stresovou poruchou, premenstruační tenzí. V červnu roku 2013 pak účastníci řízení uzavřeli sňatek, když nebyl žalované prodloužen přechodný pobyt. Současně se dohodli na režimu odděleného jmění. Přelomovým byl rok 2015, kdy žalobci došly finanční prostředky. V listopadu 2016 pak žalobce žalované daroval spoluvlastnický podíl ve výši ½ na sporných nemovitostech, protože měl strach, že jej žalovaná opustí. Součástí smlouvy byla rozvazovací podmínka pro případ rozvodu, která by nenastoupila v případě, že rozvod zcela či převážně zapříčiní žalobce. V březnu a květnu 2019 žalobce písemně tento dar odvolal, když poprvé byl dar odvolán s odkazem na napadení žalobce ze dne 18. 3. 2018 a poškození jeho mobilu ze dne 25. 2. 2019, podruhé pak s odkazem na incident ze 13. 5. 2019, při němž si žalobce zvrtnul kotník, žalovaná poranila ruku. Žalovaná dar nevrátila. Dne 23. 5. 2019 opustila společně obývaný dům. Účastníci jsou v rozvodovém řízení, což mělo vliv na jejich vztah, stejně tak jako péče o společného syna. V letech 2013 až 2018 zasahovala v domě 25krát hlídka policie, když byla přivolána buď žalovanou, nebo žalobcem, jedenkrát přijela na popud dcery žalobce. Žalobce a žalovaná na sebe navzájem v průběhu roku 2018 a 2019 podávali trestní oznámení. V roce 2018 žalobce neudělil souhlas k zahájení přestupkového řízení ohledně konfliktu ze dne 18. 3. 2018. V případě incidentu ze dne 25. 2. 2019 byla žalované uložena pokuta a povinnost nahradit škodu na mobilním telefonu. Pokud žalovaná dodržovala užívání předepsaných léků, konflikty mezi účastníky ustaly. Hádky probíhaly bez přítomnosti třetích osob.

40. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

41. Podaná žaloba je svou povahou žalobou na určení, u které je předpokladem úspěšnosti naléhavý právní zájem žalobce. V daném případě se žalobce domáhá určení svého vlastnického práva k nemovitostem za situace, kdy knihovně zapsanými vlastníky jsou jak žalobce, tak žalovaná. V takovém případě žalobci svědčí naléhavý právní zájem na podané žalobě, protože soudní rozhodnutí by bylo podkladem pro uvedení zapsaného stavu v soulad se stavem právním.

42. Podle § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

43. Podle § 2075 OZ může dárce dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.

44. V souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními soud konstatuje, že podmínkou odvolání daru pro nevděk jsou tři předpoklady, a sice že 1) obdarovaný ubližuje dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, 2) zjevně tím porušuje dobré mravy a 3) dárce toto chování obdarovanému nepromine.

45. Soud v prvé řadě považuje za důležité konstatovat, že k problematice odvolání daru je k dispozici bohatá judikatura, vztahující se k ustanovení § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), která je použitelná i pro potřeby § 2072 OZ. Současně je však třeba uvést, že aplikace předmětného zákonného ustanovení se vždy odvíjí od posouzení všech zvláštností každého případu individuálně a závěry v tom kterém konkrétním případě lze velmi obtížně zobecňovat.

46. V daném případě z provedeného dokazování vyplynulo, že soužití účastníků řízení nebylo od samého počátku harmonické, vyvážené a navzájem se respektující. Jak žalobce, tak žalovaná vstupovali do partnerství zřejmě s jinými očekáváními. Žalobci imponoval zájem mladší partnerky, naopak žalované finanční zázemí žalobce. Žalobce vypověděl, že se snažil žalovanou hýčkat, zahrnoval ji luxusními dary a pozornostmi, snažil se jí vyjít všemožně vstříc. K tomu žalobce od rané fáze vztahu věděl a ani to nijak nepopíral (obšírně rozváděl při podání vysvětlení na PČR), že je žalovaná v péči psychiatra, užívá řadu léků (viz také protokol z ústního jednání ze dne 7. 6. 2021, strana 2, odstavec 4.). Rovněž potvrdil, že po dobu, kdy žalovaná léky řádně užívala, konflikty mezi nimi nevznikaly. Sám označil vztah za vztah„ nahoru dolů“. Netajil se tím, že vedli poměrně finančně náročný život. Měli sice oddělený majetek, žalovaná však v podstatě nepracovala a finančně rodinu zaštiťoval žalobce. Žalobce také vypověděl, že sňatek v červnu 2013 byl uzavírán z důvodu neprodloužení přechodného pobytu žalované v květnu téhož roku a že k darování spoluvlastnického podílu v roce 2016 přistoupil ze strachu, že jej žalovaná opustí, tedy že byl veden snahou udržet si ji. Současně bylo prokázáno, že nejvíce vzájemných potyček proběhlo v období roku 2018 a 2019, tedy v období vrcholící partnerské krize, která vyústila do podání návrhu na rozvod v roce 2019.

47. Pro revokaci daru pak žalobce použil mimo obecných formulací konkrétně jednak odkaz na napadení ze dne 18. 3. 2018, kdy jej žalovaná poškrábala nehty v obličeji, jednak poškození mobilního telefonu spáchané dne 25. 2. 2019, konečně napadení ze dne 13. 5. 2019. V řízení však bylo k tomuto zjištěno, že ve věci napadení v březnu 2018 nedal žalobce souhlas k zahájení přestupkového řízení (viz bod 13.) a věc byla proto odložena. Z pohledu soudu se proto žalobce nemůže nyní tohoto jednání proti žalované dovolávat, když neudělil-li souhlas k přestupkovému řízení, tak uvedené jednání žalované prominul. Pokud jde o poškození mobilního telefonu, zde bylo sice konstatováno, že žalovaná spáchala přestupek, avšak jednalo se jednak o přestupek proti majetku (viz bod 24.), jednak se jednalo o rozhodnutí jediné. V případě napadení dne 13. 5. 2019 měl sice žalobce zraněný kotník, avšak žalovaná měla poraněnou ruku (viz bod 21.). Ostatní závadová jednání žalované vůči žalobci zůstala ve fázi žalobcova tvrzení, když trestní oznámení nevyústila v pravomocné rozhodnutí, že byl spáchán trestný čin proti životu a zdraví dárce nebo správní delikt a kdo je spáchal, kterými by byl soud ve smyslu § 135 o. s. ř. vázán. Soud si je vědom, že závadné jednání obdarovaného vůči dárci nemusí dosáhnout takového stupně závažnosti, aby vznikla trestněprávní či správněprávní odpovědnost obdarovaného. Avšak musí se vždy jednat o takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci potažmo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy. V řízení bylo bezpečně prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou docházelo zejména v letech 2018 a 2019 k častým neshodám, které lze kvalifikovat jako neshody dlouhodobého rázu, ovšem je třeba zdůraznit, že se jednalo o konflikty vzájemně vyvolané, mající původ dílem v partnerské krizi, která následně vyústila v rozvod manželství, dílem v péči o předčasně narozeného syna, kdy se představy žalobce a žalované o její podobě odlišovaly (srovnej např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. 33 Odo 538/2003, a také rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 33 Odo 98/2006). Neshody zároveň pramenily z rozdílného očekávání, s nímž žalobce a žalovaná vstupovali do partnerského vztahu (okouzlení atraktivní, mladší partnerkou doprovázené snahou si ji udržet oproti finančně nadstandardně zajištěnému životu). Soud rovněž poukazuje na to, že…„ ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňují znaky § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. 33 Cdo 2425/98). V řízení bylo současně prokázáno, že vztah žalobce a žalované je od počátku poznamenán psychickými potížemi na straně žalované, když osobnost žalované vykazuje emoční nestabilitu, kterou však nelze farmakologicky léčit. Chování žalované bylo žalobci dostatečně známé. V podstatě od začátku vztahu se projevovala žárlivě, neustále žalobce kontrolovala, přesto se rozhodl oženit se s ní a založit rodinu. Posléze veden obavou z její ztráty jí daroval i spoluvlastnický podíl na sporných nemovitostech. Nelze tedy říci, že by se chování žalované poté, co obdržela dar, ve vztahu k žalobci markantně změnilo či vybočovalo z toho, co mezi účastníky řízení panovalo dříve a jeví se jako charakteristický způsob vedení partnerského vztahu či partnerské komunikace.

48. Soud tedy uzavírá, že na základě uvedených skutečností nelze konstatovat, že závadnost chování žalované naplnila skutkovou podstatu pro vrácení daru pro nevděk.

49. Konečně pokud jde o námitku žalované stran toho, že měl žalobce žalovat na vracení daru, konstatuje soud, že v obecné rovině se u darování movitých věcí užije žaloba na vydání věci, u nemovitostí pak žaloba na vyklizení. V konkrétním případě se žalobce, spoluvlastník, domáhal vrácení spoluvlastnického podílu ve výši ½ na sporných nemovitostech. Žaloba na vyklizení nebyla možná, a to jednak pro to, že žalovaná v nemovitosti již nebydlí, ale zejména pro to, že se zde jedná o odvolání daru, který spočívá ve spoluvlastnickém podílu. Na tomto místě soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 1968/2000, …“ Dárce poté, co revokoval svůj dar (spoluvlastnický podíl), se nemůže domáhat určení, že je vlastníkem revokovaného spoluvlastnického podílu, jelikož ideální podíl není možné ani v petitu žaloby ani ve výroku soudu dostatečně specifikovat; dárce má proto - v souladu s judikaturou - požadovat určení, že je vlastníkem celé věci, ovšem jen za předpokladu, že byl před revokací vlastníkem druhého ideálního podílu k nemovité věci.“ 50. S ohledem na všechny výše citované skutečnosti soud žalobu zamítl (viz výrok I.) a přiznal žalované náhradu nákladů řízení (viz výrok II.).

51. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta, která je tvořena 7 úkony právní služby (§ 11odst. 1) advokátního tarifu za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, 2x písemné vyjádření, 4x účast u jednání dne 13. 1. 2020, 9. 3. 2020, 7. 6. 2021 a 28. 6. 2021; přičemž podle § 7 a § 9 odst. 3 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty 35 000 Kč částku 2 500 Kč, tj. 17 500 Kč, paušální náhradou hotových výdajů advokáta za provedených 7 úkonů právní služby po 300 Kč, stanovenou dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem 2 100 Kč, a náhradou za 21% DPH ve výši 4 116 Kč Celkem tak náklady řízení představují částku 23 716 Kč O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř. O povinnosti žalobce zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalované bylo rozhodnuto dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.