60 C 165/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 467 937,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení.

II. Co do částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně ode dne , datum, do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne , datum, po žalované domáhal zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že rekonstruoval svoji bytovou jednotku v , adresa, , , adresa, . Většinu stavebních prací prováděla společnost , právnická osoba, (dále také jen „společnost , právnická osoba, “) a současně koordinovala i ostatní dodavatele. Takovým dodavatelem byla i žalovaná, která se na základě cenové nabídky zavázala dodat vrchní povrchovou betonovou stěrku v prostorách koupelny a WC za cenu v celkové výši , částka, bez DPH. Platební podmínky byly sjednány tak, že 70 % platby mělo být uhrazeno při podpisu objednávky a 30 % po předání díla. Potvrzením nabídky ze dne , datum, žalobce tuto nabídku přijal a následně uhradil sjednanou zálohu ve výši 70 % z ceny díla ve výši , částka, včetně DPH. Termín dodání díla byl účastníky dohodnut na den , datum, . Emailem ze dne , datum, žalovaná oznámila žalobci, že není schopna dodržet sjednaný termín dokončení díla z důvodu nemožnosti nastoupit na stavbu v dohodnutém čase. K předání prostor koupelny a WC společností , právnická osoba, došlo totiž až dne , datum, . Předpokládaný termín dokončení a předání díla byl sjednán 1 týden od předání, tj. do , datum, . K tomuto datu však dílo nebylo dodáno. Žalovaná dílo dodala až dne , datum, . V průběhu provádění díla se totiž vyskytly takové nedostatky, které bylo nutno opravovat ještě před dodáním díla. Nejprve se jednalo o špatný sklon podlahy. Voda ve sprše neodtékala do odtokového kanálku, nýbrž do předsíně. Poté se jednalo o praskliny v povrchové vrstvě betonové stěrky.Pokud jde o nedostatky ve sklonu podlahy v koupelně, bylo dohodnuto, že v týdnu od , datum, do , datum, provede žalovaná opravu stěrkové podlahy v koupelně tak, aby byl zajištěn spád ve sprchovém koutě směrem od zástěny k odtokovému žlábku. V dohodnutém termínu však stěrky opraveny nebyly. Dle návrhu žalované bylo domluveno, že v koupelně dojde ke zbroušení stávajících vrstev. Poté dojde ke kontrole ze strany žalobce a následně k natažení vrstvy stěrky a finálnímu uzavření povrchu. Takto mělo být dílo dokončeno do dne , datum, , avšak i přes urgence žalobce i jeho právní zástupkyně se tak nestalo. Dílo nebylo dokončeno ani v červenci roku 2019.Posléze bylo zjištěno, že dokončovaná a opravovaná stěrka v koupelně vykazuje další zjevné nedostatky v podobě prasklin, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná přislíbila opravu. V této souvislosti si žalobce nechal vyhotovit znalecký posudek, jehož závěry vyloučily původ prasklin provedením podkladní betonové podlahy, ale určily jejich původ ve způsobu provedení betonové stěrky (nedodržení technologického postupu při provádění stěrky a případně také překročení povolané tloušťky při pokládání stěrky).V srpnu 2019 se žalobce se žalovanou dohodl na dalším postupu opravy stěrky v koupelně. Stěrka byla zbroušena, byly odstraněny praskliny v poslední vrstvě stěrky, kterou žalovaná aplikovala na svou původní stěrku kvůli vytvoření spádu v koupelně. V této souvislosti žalovaná potvrdila, že popraskaná byla pouze vrchní vrstva stěrky. Současně konstatovala, že nemá zkušenosti s broušením stěrky v takovém rozsahu, v tolika vrstvách, že nikdy předtím stěrkou nevytvářela spád.V září 2019 byl dohodnut harmonogram oprav s tím, že žalobce žalovanou upozornil, že je třeba, aby bylo dílo dokončeno do konce měsíce září, aby mohl být byt připraven k užívání ode dne , datum, .Emailem ze dne , datum, se žalovaná dožadovala doplacení ceny za dílo, což žalobce odmítl, neboť dílo nebylo bez vad a nedodělků a nebylo možno zakázku uzavřít.Dne , datum, sice žalobce informoval žalovanou, že spád v koupelně byl zkontrolována a odsouhlasen, avšak dílo nebylo dokončeno ani v říjnu 2019.Dne , datum, ještě žalovaná upozornila žalobce na výškový rozdíl mezi podlahami v chodbě a v koupelně. S tímto výškovým rozdílem žalobce nejprve nesouhlasil, avšak dne , datum, montáž stěrky na připravený podklad odsouhlasil a požádal žalovanou o to, aby výškový rozdíl mezi koupelnou a předsíní byl co nejnižší. Dílo bylo definitivně dokončeno a předáno dne , datum, .Žalobce se žalobou domáhá úhrady veškeré újmy, která mu v důsledku prodlení žalované s dodáním díla řádně a včas vznikla.Konkrétně se žalobce v souvislosti s § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) domáhal náhrady škody, která mu vznikla tím, že žalovaná řádně nesplnila ujednané povinnosti. Požadoval náhradu ušlého zisku a skutečné škody. Skutečnou škodu představovaly náklady na demontáž sprchové zástěny před opravou stěrky ve výši , částka, , vyhotovení znaleckého posudku č. 3519/2019 ve výši , částka, , stavební dozor najatý na kontrolu provádění opravy stěrky poté, co došlo k prvním pochybením, ve výši , částka, .Dále se žalobce domáhal ušlého zisku ve výši nájemného dle nájemní smlouvy ze dne , datum, , kterou žalobce uzavřel s nájemcem – společností , právnická osoba, . a od které nájemce následně odstoupil pro nedokončenost díla žalovanou. Na existenci této smlouvy přitom žalobce žalovanou upozornil ve výzvě ze dne , datum, , v níž uvedl, že mu uchází zisk z nájemní smlouvy. Nájemné bylo dohodnuto ve výši , částka, měsíčně, doba trvání nájmu byla sjednána na dobu určitou ode dne , datum, do dne , datum, . Žalobce se domáhal zaplacení ušlého nájemného za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Žalobce uvedl, že původně žalovanou informoval o tom, že byt potřebuje pro svoji matku. O pronájmu začal uvažovat poté, co tato varianta nevyšla.Žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , v níž stanovil lhůtu 7 dnů, avšak žalovaná dosud z dlužné částky ničeho neuhradila.

2. Původně se žalobce domáhal i úhrady částky ve výši , částka, za praní záclon, avšak ohledně této částky vzal žalobce žalobu zpět včetně požadovaného příslušenství.

3. Nově pak žalobce požadoval úhradu částky ve výši , částka, s příslušenstvím, kterou vynaložil v souvislosti s dodáním a montáží nové sprchové zástěny.

4. Žalovaná jednotlivé nároky žalobce neuznala a navrhovala zamítnutí žaloby. Předně žalovaná nesporovala tvrzení žalobce ohledně toho, že byla prováděna rekonstrukce bytové jednotky dle projektu architektky Vrabcové. Rovněž nezpochybňovala, že stavebním dozorem žalobce byl , tituly před jménem, , jméno FO, a že většinu prací dodávala společnost , právnická osoba, , která koordinovala i ostatní dodavatele, včetně žalované. Dále potvrdila i to, že měla dodat vrchní povrchovou betonovou stěrku v prostorách koupelny a WC. Konečně shodně se žalobce uvedla, že prostory jí byly předány dne , datum, a termín dokončení byl dohodnut na 1 týden ode dne předání, tj. , datum, .Sporovala však, že dílo dodala až dne , datum, a že se v průběhu provádění díla vyskytly nedostatky v podobě špatného sklonu podlahy a prasklin v povrchové betonové stěrce.Žalovaná se bránila tím, že se zavázala dodat žalobci betonovou stěrku a hydroizolační vrstvu. Upozornila na to, že betonová stěrka vždy kopíruje připravený povrch a že předmětem díla nebyla jakákoliv úprava sklonu podlahy v koupelně.Žalovaná potvrdila žalobci dne , datum, přijetí objednávky, avšak teprve dne , datum, byla podlaha připravena k aplikaci stěrky. Žalovaná vycházela z toho, že žalobce řádně překontroloval spád podlahy v koupelně, protože toto nebylo její povinností. Žalovaná pouze překontrolovala kvalitu povrchu, na který měla stěrku aplikovat. Dílo bylo dokončeno ve sjednaném termínu, konkrétně dne , datum, . Stěrka byla odsouhlasena architektkou , Anonymizováno, . Následující den chtěla žalovaná stěrku uzavřít. Než k tomuto došlo, někdo ze stavby zanechal na stěrce viditelné stopy od bot. Žalovaná byla nucena nanést na podlahu novou vrstvu stěrky. Práce byly dokončeny dne , datum, . Po provedení díla byl žalobce nekontaktní, proto mu žalovaná dne , datum, zaslala žádost o fakturaci doplatku ceny díla ve výši , částka, , který však nebyl žalované dosud uhrazen.Žalovaná vyloučila, že by v průběhu provádění díla došlo z její strany k jakémukoliv pochybení. Zjistil-li žalobce téměř po 3 měsících od končení díla, že ve sprchovém koutě zůstávají louže vody, tak příčinou tohoto jevu mohl být dle žalované buď špatný projekt, případně pochybení společnosti , právnická osoba, , která rekonstrukci bytu prováděla a nedržela se projektu.Žalovaná dále argumentovala tím, že se dne , datum, uskutečnila schůzka se žalobcem, na níž žalovaná upozorňovala na nevhodnost postupu vyrovnávání spádu podlahy stěrkou nebo upravování povrchu nanášením více vrstev stěrky. Stavební dozor žalobce však na tomto postupu trval. S ohledem na zachování dobrých obchodních vztahů a dále z důvodu, aby společnost , právnická osoba, nemusela podlahu ve sprchovém koutě vykopávat, vyhověla žalovaná žádosti žalobce, že původní stěrku částečně obrousí a nanese novou vrstvu stěrky tak, aby byl docílen větší sklon ve sprchovém koutě. Jednalo se však o nové práce, odlišné od původní objednávky z roku 2018.K jednotlivým nárokům žalobce pak žalovaná uvedla, že v případě nákladů na demontáž sprchové zástěny žalobce nespecifikoval, kdy k demontáži zástěny došlo. Pokud šlo o náklady na znalecký posudek, považovala je žalovaná za neúčelně vynaložené, neboť žalobce řádně upozornila na to, že k popraskání může dojít. Rovněž tak zpochybnila náklady na stavební dozor, který byl nadbytečný, jelikož žalovaná při zhotovování díla nijak nepochybila. Navíc žalobce řádně nevymezil, v jakém období stavební technický dozor využíval a co bylo obsahem jeho činnosti.Konečně se žalovaná bránila i úhradě ušlého zisku z nájemného. Poukazovala zejména na to, že žalobce uzavřel nájemní smlouvu už dne , datum, , tj. před tím, než bylo žalované pracoviště ke zhotovení díla vůbec předáno. Žalovaná odkazovala na článek V. odst. 5 nájemní smlouvy a zdůrazňovala, že původní dílo dokončila již dne , datum, a odstoupení od nájemní smlouvy je datováno , datum, . Nájemce měl přitom právo odstoupit od nájemní smlouvy v případě, že mu pronajímatel, tj. žalobce, byt nepředá ani do , datum, . K tomuto datu však žalovaná vůči žalobci žádné povinnosti neměla, když nový závazek žalované vznikl až dne , datum, , tedy po odstoupení nájemce od nájemní smlouvy. Navíc po , datum, v bytě probíhaly další dokončovací práce dalších profesí a žalobce neprokázal příčinnou souvislost mezi údajným prodlením žalované a vzniklou škodou.Žalovaná argumentovala dále tím, že v důsledku nepřipravenosti žalobce byl zásadním způsobem narušen harmonogram prací na jejich jiných zakázkách. Navíc žalobce dosud nedoplatil cenu díla a nezaplatil ani za další práce, které žalovaná pro žalobce prováděla na základě ústní dohody ze dne , datum, . Žalobu vnímala jako ryze účelovou a šikanózní.

5. Žalobce v reakci na vyjádření žalované potvrdil, že termín dodání díla byl dohodnut na den , datum, a že staveniště bylo žalované odevzdáno až dne , datum, . Žalobce však vyloučil, že by byly sjednány 2 smlouvy o dílo. Rovněž tak popřel, že by souhlasil s nanášením více vrstev stěrky a že by jej žalovaná informovala o možnosti vzniku prasklin při vrstvení stěrky. Žalobce dále upozornil na to, že prostory byly žalované předány společností , právnická osoba, a žalovaná započala nanášet stěrku bez vědomí žalobce. Pokud se snažila udělat stěrkou sklon, o čemž žalobce nevěděl, a věděla, že to není z technologického hlediska možné či vhodné, pak neměla sklon stěrkou vytvářet. K uzavřené nájemní smlouvě žalobce doplnil, že žalovaná byla o existenci nájemní smlouvy informována emailem ze dne , datum, , resp. jednou z prvních výzev k zaplacení ze dne , datum, . Žalobce poukazoval na to, že si byla žalovaná vědoma toho, že udělala při zhotovování díla vícero chyb (estetické – nesprávný odstín, technologické – vrstvení vytváření sklonu, poškození hydroizolace), avšak odmítla převzít odpovědnost.

6. Podáním ze dne , datum, vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do částky , částka, spolu s příslušenstvím, a současně rozšířil žalobu o částku , částka, spolu s příslušenstvím připadající na úhradu za dodávku a montáž nové sprchové zástěny. O zastavení řízení v uvedeném rozsahu a o změně žaloby bylo soudem rozhodnuto usnesením vydaným dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

7. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalobce je cizí státní příslušník. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 4 a násl. nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má své sídlo na území České republiky. Rozhodným právem je pak s odkazem na čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo české.

8. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že stavební práce v předmětném bytě zajišťovala a prováděla společnost , právnická osoba, , za kterou jednal , jméno FO, , který předal prostory ke zhotovení díla dne , datum, žalované.Dále nebylo mezi stranami sporu o tom, že termín odevzdání díla byl dohodnut na den , datum, .Nesporné bylo také to, že se žalovaná zavázala dodat pro žalobce vrchní povrchovou betonovou stěrku v koupelně a na toaletě, přičemž stěrku aplikovala na podklad, který byl stavebně připraven společností , právnická osoba, pod vedením , jméno FO, , která odpovídala za stavební prvky daného prostoru.Strany nesporovaly ani skutečnost, že žalovaná učinila žalobci cenovou nabídku na zhotovení betonové stěrky do koupelny a na toaletu včetně hydroizolační vrstvy za cenu v celkové výši , částka, bez DPH, termínem dodání dne , datum, , platebními podmínkami navrženými tak, že 70 % platby mělo být uhrazeno při podpisu objednávky a 30 % po předání díla. Prokázáno rovněž důkazem označeným jako cenová nabídka žalované s termínem dodání dne , datum, .Shoda panovala i ohledně úhrady sjednané zálohy ve výši 70 % z dohodnuté ceny žalobcem.Mezi stranami rovněž nebylo sporu o tom, že v červnu 2019 žalobce zjistil, že neodtéká voda ve sprchovém koutě a že k tomuto datu betonová stěrka nevykazovala žádné praskliny.Konečně se strany shodly i na tom, že se žalovaná poté, co bylo zjištěno, že v koupelně správně neodtéká voda ze sprchového koutu, pokusila vytvořit potřebný spád nanášením dalších vrstev betonové stěrky a že došlo k popraskání betonové stěrky.

9. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný a prokázaný následující skutkový stav.

10. MicroBond je jednosložková stěrka na bázi cementové směsi, která umožňuje hladké a rovnoměrné nanášení. Je vhodná pro použití v interiérech i exteriérech. Nanáší se v tenké vrstvě, a proto musí být podklad vždy vyrovnaný. Kvalita/rovinatost stěrky vždy odpovídá kvalitě podkladu. Pokud je stěrka aplikovaná na podlahu, je před její aplikací nutné opravit veškeré trhliny a strukturální poškození. Na vyrovnaný a opravený povrch se aplikuje stěrka Ercole. Tento krok zajistí zpevnění podkladu. Na takto připravený podklad se pak aplikují ideálně 2 vrstvy dekorativní stěrky MicroBond. Stěrka MicroBond se standardně aplikuje ve dvou vrstvách nebo v jedné za předpokladu, tvoří-li první vrstvu stěrka Ercole. Doba zrání je 72 hodin. Pochůznost po 24 hodinách. (viz technický list pro betonovou stěrku)

11. Dne , datum, byla vystavena faktura , Anonymizováno, se splatností dne , datum, k úhradě 70 % dílčího plnění objednávky betonové stěrky ve výši , částka, . (viz faktura č. , Anonymizováno, )

12. Žalovaná objednávku vedla pod č. , Anonymizováno, s datem zápisu , datum, . Potvrdila přijetí objednávky betonové stěrky do koupelny a WC na podlahu a stěny, včetně hydroizolační vrstvy. Cena byla dohodnuta ve výši , částka, a nezahrnovala dopravu. Jako dodavatel byla označena žalovaná, jako odběratel žalobce. (viz potvrzení o přijetí objednávky)

13. Žalovaná informovala dne , datum, architektku Vrabcovou o nemožnosti začít se zhotovením díla, neboť prostory, kam měla být aplikována betonová stěrka, nebyly prozatím připraveny. (viz e-mail ze dne , datum, )

14. Dne , datum, byly žalované předány prostory ke zhotovení díla s termínem dokončení 1 týden od předání. Jako zástupce žalované byl uveden pan , jméno FO, , jako stavbyvedoucí byl uveden pan , jméno FO, . (viz denní záznam stavby, list č. , hodnota, )

15. Žalobci byl dne , datum, zaslán plán realizace prací v předmětném bytě. Žalobce byl informován o tom, že dne , datum, , jméno FO, předal byt pracovníkům žalované k vyhotovení stěrky s předpokládaným termínem předání zakázky , jméno FO, dne , datum, . Následně dne , datum, měla být provedena elektro kompletace zásuvek, vypínačů a ventilátorů. Ode dne , datum, měla probíhat renovace oken s předpokládaným dokončením dne , datum, za předpokladu, že nebudou mrazy. V rozmezí ode dne 4. 3. do , datum, měla proběhnout montáž sanity v koupelně a na WC a montáž interiérových a vchodových dveří – bez klik a kování, které bylo nutné vybrat. (viz email ze dne , datum, , odesílatelem , jméno FO, )

16. V dubnu 2019 požádala žalovaná žalobce o doplatek za zhotovenou stěrku. (viz email ze dne , datum, )

17. Dne , datum, se v předmětném bytě uskutečnila schůzka, na které bylo dohodnuto, že v týdnu ode dne 10. 6. do dne , datum, provede žalovaná opravu stěrkových podlah v koupelně, a to v celé ploše tak, aby byl realizován spád ve sprchovém koutě směrem od zástěny k odtokovému žlábku. Stěrka měla vyrovnat i plochu u umyvadla, aby zde byla rovina. Po dohodnutých opravách měla být provedena kontrola stavebním dozorem žalobcem. (viz emailová komunikace mezi žalobcem a žalovanou v období ode dne , datum, do dne , datum, )

18. Dne , datum, bylo v předmětném bytě provedeno místní šetření, při němž byly zjištěny viditelné praskliny o délce 10-15 cm v podlaze v koupelně. Byla provedena sonda za přítomnosti objednatele posudku, tj. žalobce a jeho technického dozoru. Sonda byla prováděna v jedné z prasklin. Materiál byl odsekán až na podkladní beton. Znalec v posudku konstatoval, že k prasklinám došlo pouze ve vrchní stěrce podlahy, nikoliv v podkladním betonu. (viz znalecký posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, )

19. Za znalecký posudek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, bylo vyúčtováno celkem , částka, . Dodavatelem byl , tituly před jménem, , jméno FO, , odběratelem žalobce. Splatnost byla stanovena na den , datum, , s platebními údaji – č. ú. , č. účtu, , VS , var. symbol, . (viz daňový doklad č. , hodnota, )

20. Dne , datum, byla uhrazena částka ve výši , částka, , a to z účtu žalobce na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, . (viz potvrzení o provedení platby)

21. Za demontáž sprchové zástěny , Anonymizováno, , Anonymizováno, ‘, Anonymizováno, bylo vyúčtováno celkem , částka, se splatností dne , datum, . Fakturu vyhotovila společnost , jméno FO, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odběratelem byl žalobce. (viz daňový doklad č. , IBAN, )

22. Z účtu žalobce byla provedena platba ve výši , částka, ve prospěch účtu označeného jako , jméno FO, . (viz výpis z účtu ze dne , datum, )

23. Za technickou pomoc při opravě stěrky koupelny v bytové jednotce v 1. nadzemním podlaží v , adresa, bylo vyúčtováno celkem , částka, . Faktura byla vystavena společností , právnická osoba, ., odběratelem byl žalobce. Splatnost byla stanovena na den , datum, . (viz daňový doklad č. , hodnota, )

24. Žalobce uhradil společnosti , právnická osoba, . částku ve výši , částka, . (viz příjmový pokladní doklad)

25. Společnost , právnická osoba, provedla pro žalobce jako odběratele dodávku a montáž sprchové zástěny za celkovou částku , částka, , se splatností dne , datum, . (viz daňový doklad č. , IBAN, )

26. Žalobce uhradil na účet č. , č. účtu, částku ve výši , částka, , VS , var. symbol, . (viz potvrzení tuzemské odchozí úhrady ze dne , datum, )

27. Dne , datum, došlo k předání díla dle smlouvy č./objednávky , Anonymizováno, . Konkrétně se předávaly stěrky v koupelně a na WC bytové jednotky v , adresa, . Jako drobné vady a nedodělky bylo uvedeno zvýšení podlahy v koupelně, k němuž došlo v důsledku opravy stěrky, s poznámkou, že z tohoto důvodu bude nutno dodat do koupelny nové sklo. Za žalovanou dílo předával , jméno FO, , za žalobce dílo převzal , tituly před jménem, , jméno FO, . (viz předávací protokol)

28. Dne , datum, uzavřel žalobce jako pronajímatel se společností , právnická osoba, . jako nájemcem smlouvu o nájmu bytu. Předmětem smlouvy byl pronájem bytu ve výlučném vlastnictví žalobce, a to bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v , adresa, , , adresa, . Žalobce se zavázal, že byt bude pronajímateli předán kde dni , datum, a bude vybaven kuchyňskou linkou, včetně spotřebičů a pračky. Doba trvání nájmu byla sjednána na dobu určitou, a to ode dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., Anonymizováno, do dne , datum, . Za užívání bytu byl nájemce povinen platit nájemné ve výši , částka, měsíčně a zálohy na služby a plnění poskytované s užíváním bytu ve výši , částka, . Smluvní strany si sjednaly právo nájemce na odstoupení od nájemní smlouvy v případě, že pronajímatel nepředá byt nájemci ani do dne , datum, . Odstoupení od smlouvy bylo účinné okamžikem doručení oznámení o odstoupení pronajímateli. Nájemce podpisem nájemní smlouvy prohlásil, že se před uzavřením smlouvy seznámil s faktickým a právním stavem bytu, příslušenstvím bytu a budovy a že byt je způsobilý k obývání. (viz smlouva o nájmu bytu)

29. Společnost , právnická osoba, . odstoupila od smlouvy o nájmu, která byla uzavřená , datum, k bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v , adresa, , , adresa, . Důvodem pro odstoupení od smlouvy byla skutečnost, že ani k datu, kdy k odstoupení došlo, tj. , datum, , nebyl byt nájemci předán, což bylo v rozporu s článkem V. odst. 5 nájemní smlouvy. Žalobce odstoupení od smlouvy převzal dne , datum, . (viz odstoupení od smlouvy)

30. Žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovanou k dodání sjednaného díla, a to betonové stěrky, ve lhůtě do 7 dnů plynoucí ode dne doručení výzvy. Současně byla žalovaná žalobcem upozorněna na to, že měl k předmětné bytové jednotce sjednanou nájemní smlouvu, která však nemohla být z důvodu nedodání sjednaného díla realizována, čímž došlo na straně žalobce k ušlému zisku ve výši , částka, měsíčně ode dne , datum, . (viz výzva k plnění ze dne , datum, )

31. Žalovaná byla žalobcem opětovně vyzvána k dodání díla bez vad a nedodělků, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy. Současně byla upozorněna na to, že stěrka vykazuje zjevné nedodělky, konkrétně praskliny, pro které nebylo možno dílo převzít. Bylo poukazováno na to, že výzvou ze dne , datum, žalobce žádal o dodání sjednaného díla, nicméně toto nebylo dodáno ani v náhradní lhůtě, kterou žalobce pro odevzdání díla stanovil. (viz opakovaná výzva k plnění ze dne , datum, )

32. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky v celkové výši , částka, s odůvodněním, že žalovaná porušila své povinnosti dodat sjednané dílo řádně a včas, jelikož smlouva o dílo byla uzavřena již dne , datum, , avšak dílo bylo předáno teprve dne , datum, . Žalobce po žalované požadoval úhradu nákladů, které mu v souvislosti s protiprávním jednáním žalované vznikly (jmenovitě náklady za demontáž sprchové zástěny, znalecký posudek, praní záclon a stavební dozor), a zároveň ušlého zisku v podobě ušlého nájemného za období ode dne , datum, do dne , datum, . Požadovaná částka měla být uhrazena do 7 dnů od doručení výzvy na číslo účtu žalobce. (viz výzva k náhradě újmy ze dne , datum, )

33. Žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně vyzval žalovanou k úhradě částky ve výši , částka, do 3 pracovních dnů ode dne doručení výzvy, představující náklady na dodávku a montáž sprchové zástěny, kterou bylo nutno vyměnit z důvodu zvýšení podlahy v koupelně. (viz výzva k náhradě újmy ze dne , datum, )

34. V srpnu 2019 žalovaná zbrousila stěrky v koupelně. Byly odstraněny praskliny v poslední vrstvě stěrky, aplikované na původní stěrku po zjištění, že z koupelny vytéká voda z důvodu malého sklonu podlahy směrem k odtokovému kanálku. Žalovaná současně informovala žalobce, že po kontrole jeho stavebním dozorem bude vytvořen adhezní můstek a následně bude natažena finální vrstva stěrky. (viz email ze dne , datum, )

35. Stavebně technický dozor žalobce odsouhlasil montáž stěrky na připravený podklad. Současně požádal žalovanou o vyvinutí maximálního úsilí k zajištění minimálního výškového rozdílu mezi koupelnou a předsíní. Navazující emailová korespondence pak obsahuje dohody ohledně termínů předání díla, případně dokončení díla. (viz emailová komunikace mezi , jméno FO, a , jméno FO, v říjnu 2019)

36. Žalobce a žalovaná si v období od července 2019 do října 2020 vzájemně vyjasňovali, kdo je odpovědný za problematický spád v koupelně, jak budou probíhat opravy. (viz emailová komunikace mezi právní zástupkyní žalobce a žalovanou v září a říjnu 2020)

37. Dne , datum, byl vystaven předávací protokol na dílo – bytová jednotka 2kk na adrese , adresa, . Jako dodavatel byla uvedena společnost , právnická osoba, , jako odběratel žalobce. Závadou zjištěnou při předání bylo lakování dveří a oken. Za majitele nemovitosti byl podepsán žalobce (jak bylo k dotazu soudu doplněno při jednání konaném dne , datum, ) s datem , datum, , podpis za dodavatele chybí. (viz předávací protokol ze dne , datum, )

38. Svědek prováděl pro žalobce kompletní rekonstrukci bytu, a to na základě písemně uzavřené smlouvy o dílo. Na určité, specifické zakázky však byli najímáni jiní pracovníci, a to prostřednictvím architektky projektu. Práce probíhaly dle harmonogramu, který byl vytvořen svědkem ve spolupráci s architektkou. Oproti původnímu plánu došlo ke 2 významnějším posunům oproti původnímu harmonogramu. Jeden z nich souvisel s pracemi žalované a šlo nejpravděpodobněji o posun v řádu týdnů. Žalovaná prováděla stěrkování v koupelně a na WC na podlahy a stěny, které byly stavebně připraveny společností svědka. Svědek byl osobně přítomen u toho, když se ke kontrole staveniště dostavil technik žalované, pan , jméno FO, , se kterým byt prošel, podepsali společně předávací protokol, svědek mu předal klíče a stavbu opustil. Pracovníci svědka se na staveniště měli vrátit cca po 14 dnech. Staveniště nebylo předáno zpět svědkovi, klíče byly vráceny buď architektce nebo žalobci. Žalovaná práce prováděla v měsících únor-březen 2019. Staveniště bylo předáno zpět cca po 14 dnech, co žalovaná dokončila práci. , adresa, svědku vrátil buď žalobce nebo architektka. Poté měly být namontovány vodovodní baterie, kalené sklo, které dodávala jiná společnost. Tyto práce měly být dokončeny v rozmezí jednoho týdne. V bytě probíhaly po dokončení stěrky i další práce, které nebyly závislé na dokončení stěrky. Svědek na stavbě skončil v nejpozději v dubnu 2019. Byt byl předán žalobci zhruba v dubnu nebo květnu 2019, byly odstraněny drobné vady a nedodělky a předaly se klíče. Byl podepisován předávací protokol, který podepisoval sám žalobce a za stavební společnost svědek osobně. Asi po měsíci se ozval sám žalobce, nebo , tituly před jménem, , jméno FO, , který se na stavbě jako technický dozor objevil někdy v březnu či dubnu 2019, kvůli tomu, že řádně neodtékala voda v koupelně, vytékala do předsíně. Zhruba necelý měsíc od předání díla byla svolána schůzka, které se svědek zúčastnil spolu se žalobcem, jeho technickým dozorem a zástupci žalované. Na schůzce se hledalo řešení tohoto problému. Dospělo se k závěru, že za vše může špatný spád a že by se mohlo zkusit problém odstranit nanesením vyšší vrstvy stěrky. Svědek si nepamatoval, zda se hovořilo o tom, že by mohla stěrka při takovém postupu popraskat. Technici žalované se tak nejprve snažili nesprávný spád opravit nanesením více vrstev betonové stěrky. Avšak v podlaze se následkem toho objevily praskliny. Následovalo kompletní předělání podkladů, které s sebou přineslo nutnost demontovat koncová zařízení, včetně demontáže kalené sprchové zástěny. Příčinami vzniku prasklin se zabýval i přivolaný soudní znalec, který konstatoval, že stěrka byla nanesena v příliš velké vrstvě. Svědek, resp. jeho stavební společnost, připravila nový podklad pro betonovou stěrku, kterou následně žalovaná aplikovala. Svědek si nepamatoval, že by někdo měřil sklon podlahy, která měla být stěrkována. Projekt stavby neobsahoval přesné výšky a řezy, nebyly nastíněny spády, protože šlo o starý dům. O záměrech žalobce s bytem po rekonstrukci svědek nic nevěděl. (viz svědecká výpověď , jméno FO, )

39. Svědek v předmětné době pracoval pro žalovanou a zhotovoval betonovou stěrku v žalobcově bytě. Na místě komunikoval s panem , jméno FO, , práce probíhaly necelé dva týdny. Svědek neprováděl žádná měření podkladu před vlastním nanesením stěrky. Pouze stěrku nanesl. Po nanesení stěrky se na ní objevil otisk boty, který se opravoval. Po této opravě se neobjevily ve stěrce žádné praskliny. Po dokončení bylo dílo odevzdáno panu , jméno FO, nebo některému z jeho lidí. Po dvou až třech měsících bylo svědku jeho tehdejším nadřízeným panem , jméno FO, sděleno, že práce byly provedeny vadně. Svědek se v této souvislosti zúčastnil schůzky, na níž se záležitost řešila se závěrem, že v koupelně nebyl správný spád k odtokovému žlabu. Nepamatoval si, kdo navrhl vyřešit spád vrstvením stěrky a kdo toto řešení odsouhlasil. Avšak vybavoval si, že upozorňoval na to, že může dojít k jejímu popraskání, nicméně nevěděl, s kým tento problém řešil. Navržené řešení se pak také realizovalo. Po nějaké době, koupelna již byla zcela hotová, se objevily ve stěrce prasklinky. Situace se řešila s panem , jméno FO, , který trval na tom, že se stěrka odstraní a nanese se zcela nová. Ke koupelnové zástěně si svědek vybavil, že ta původní nebyla až ke stropu. (viz svědecká výpověď , jméno FO, )

40. Svědek je spolupracovníkem žalované. V bytě žalobce dělali betonovou stěrku v koupelně a na WC. Spád podlahy žádným způsobem nepřeměřovali. V bytě byly přítomny i další profese. Byt byl z tohoto důvodu přístupný a je možné, že žalovaná neměla klíče. Při následných opravách pak dostali pracovníci žalované klíče. Posléze žalobce zjistil, že voda ze sprchového koutu vytéká ven do chodby, protože byl špatně udělán spád. Konala se kvůli tomu schůzka, na které byl přítomen pan , jméno FO, , svědek nikoliv. Od něj svědek věděl, že v rámci dobrých vztahů bylo žalobci navrženo vyřešit vzniklou situaci navýšením betonové stěrky s upozorněním na možný vznik prasklin kvůli větší vrstvě stěrky. K tomu také došlo. Stavební dozor žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, nepřistoupil na návrh žalované provést opravu jen ve vrstvě, která byla přidána, chtěl vybourat celou stěrku včetně podkladu. Jeho řešení bylo nakonec realizováno. Byl vytvořen potřebný spád, což s sebou ale přineslo další problém v podobě zvýšení podlahy v koupelně oproti podlaze v chodbě. Žalobce nakonec s tímto řešením souhlasil. , tituly před jménem, , jméno FO, se poprvé objevil, až když se řešil problém se stěrkou, kdy byl svědku představen jako technický dozor žalobce. Na první schůzce ani po dobu první realizace stěrky přítomen nebyl. Svědek do té doby vše řešil s architektkou , Anonymizováno, . Žalovaná neměla žádnou předešlou zkušenost s vrstvením stěrky. Ke koupelnové zástěně svědek vypověděl, že mu bylo známo, že se měnila, protože neodpovídal její rozměr. Domníval se však, že ji bylo možno použít a zapustit ji do sádrokartonového stropu. (viz svědecká výpověď , jméno FO, )

41. Žalobce oslovil svědka v červnu 2020. Uzavřel s ním smlouvu, jejímž předmětem byla technická pomoc při řešení problému v koupelně v bytě žalobce. Svědek byl pak přizván na kontrolu a společné jednání do bytu žalobce. Schůzka se konala dne , datum, a byl na ní vedle svědka přítomen žalobce, pan , jméno FO, a paní , jméno FO, . Řešila se záležitost s neodtékající vodou ve sprchovém koutě. Svědek sám měřil spád v koupelně ještě před zahájením schůzky a zjistil, že je udělán špatně. Jeho návrhem bylo vybourání podlahy a nové provedení prací. V průběhu jednání padl návrh paní , jméno FO, , že není nutné bourání, nýbrž bylo by možno opravit toliko vrchní část sprchového koutu se stěrkou tak, že by se stěrka odbrousila a nanesla se nová stěrka ve více vrstvách. Toto řešení žalobce akceptoval při zachování technologického postupu a záruky za dílo. Následně bylo žalovanou i realizováno. Svědek probíhající práce kontroloval. Oprava byla skončena v prvním červencovém týdnu. V polovině července svědka kontaktoval pan , jméno FO, a sdělil mu, že se ve stěrce objevily trhliny. Pozvaný soudní znalec konstatoval, že trhliny se nacházejí pouze ve stěrce. Svědek byl v srpnu přítomen při provádění sond znalcem. Následovalo bourání stěrky i betonu a kompletní výměna konstrukce sprchového koutu, vše bylo dokončeno řádově po 5 až 6 měsících. Svědek kontroloval vytváření spádu betonem, pak se potřetí aplikovala stěrka. Opravou podlahy ovšem došlo k jejímu zvýšení oproti podlaze v předsíni. Dílo poté na základě plné moci udělené mu žalobcem převzal v březnu následujícího roku. K výměně sprchové zástěny svědek vypověděl, že tato byla dělána na zakázku a po opravě by se do prostoru nevešla, sklo se nedalo řezat. Nová zástěna byla menší. (viz svědecká výpověď , jméno FO, )

42. Svědek se zaobírá realitní činností. S žalobcem uzavřel nájemní smlouvu, od které posléze odstoupil. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu 5 let s nájemným ve výši , částka, měsíčně. Byt navštívil dvakrát. Poprvé někdy mezi svátky v prosinci 2018, pak znovu v lednu 2019 před podpisem smlouvy. Byt byl nadstandardní a krásný. V bytě se ještě dodělávala vestavěná skříň, nebylo dokončeno osvětlení bytu. Vybavil si, že byt byl ve zvýšeném přízemí, vpravo, hned u vchodu. Ložnice byla situována v zadní části bytu, do dvora. V bytě byl kuchyňský kout, obývací pokoj směrem do ulice, parkety na podlaze, původně repasované dveře, vestavěné skříně, designová kuchyň. Koupelnu a toaletu označil za nadstandardní. Uvedl, že v koupelně a WC byla stěrka, šedá nebo hnědá, nikoliv dlažba, byly tam bronzové baterie. Předání bytu bylo sjednáno na jaro 2019, konkrétně březen s tím, že od června měl být byt dále pronajímán. Svědek hodlal byt pronajímat zahraniční klientele, s minimální délkou 1 týden. V březnu 2019 svědek volal žalobci, který mu sdělil, že byt není dokončený. Hledalo se řešení, svědek ale nakonec vše vyhodnotil tak, že to pro něj přestalo být zajímavé, a od smlouvy odstoupil. Návrh nájemní smlouvy, tak i text odstoupení připravil žalobce. (viz svědecká výpověď , jméno FO, )

43. Žalobce si na základě emailové objednávky objednal zhotovení betonové stěrky. Zaplatil zálohovou fakturu. Práce nebyly zahájeny v dohodnutém termínu, jelikož staveniště nebylo řádně připraveno. Pracovník žalované se byl na místě podívat až v prosinci nebo lednu 2019. Po provedení díla nebylo možno se žalobcem dojednat převzetí díla, byla kontaktována i architektka, ale bez výsledně. Posléze obdržela žalovaná od žalobce přípis, v němž sděloval, že z koupelny vytéká voda do bytu. Doplatková faktura nebyla dodnes vystavena. Zřejmě v červnu 2019 se jednatelka žalované společně s panem , jméno FO, zúčastnila schůzky, jejímž předmětem bylo nalezení řešení problému s vytékající vodou z koupelny. , jméno FO, bylo navrženo řešení pomocí zvýšení tloušťky betonové stěrky o 2-3 mm. Tyto práce byly provedeny na základě výzev právní zástupkyně žalobce, žalobce za ně nijak nezaplatil. (viz účastnická výpověď jednatelky žalované , tituly před jménem, , jméno FO, )

44. Při hodnocení důkazů soud postupoval tak, že hodnotil každý důkaz zvlášť a zároveň všechny důkazy ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. V obecné rovině při hodnocení důkazů (zejména svědeckých výpovědí) zvažoval jejich věrohodnost jako takovou. Zohledňoval přitom zejména vztah k účastníkům a konzistenci jejich svědeckých výpovědí, rovněž případný zájem jednotlivých svědků na výsledku tohoto řízení. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty i ve vzájemných souvislostech. Přitom zejména srovnával obsah jednotlivých důkazních prostředků mezi sebou navzájem. To platí zejména o svědeckých výpovědích a dále o listinných důkazech (předávací protokol ze dne , datum, , nájemní smlouva a odstoupení od ní).

45. Konkrétně, pokud jde o hodnocení jednotlivých důkazů, pak jako věrohodné a pravdivé soud hodnotí jednotlivé výpovědi svědků. Co se týče jejich věrohodnosti, nevyplynula v řízení žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu o jejich věrohodnosti pochybovat.Pokud se svědci , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, rozcházeli v tom, zda byl žalobce při schůzce konané dne , datum, upozorněn žalovanou na to, že v případě vrstvení může stěrka popraskat, konstatuje soud, že všichni svědci, kteří se schůzky zúčastnili (svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ), ale i jednatelka žalované, shodně vypověděli, že se o možnosti vyřešit špatný spád v koupelně pomocí navrstvení stěrky hovořilo. O upozornění žalobce na možné popraskání vypovídal pouze svědek , jméno FO, , který si však nepamatoval si, s kým o tom hovořil. Ostatní si na upozornění buď nepamatovali (svědek , jméno FO, ), nebo k tomu v rámci své výpovědi ničeho neuvedli (svědek , jméno FO, nebo jednatelka žalované). Ani z ostatních důkazů, zejména vzájemné emailové korespondence, nebyla tato verze svědka , jméno FO, potvrzena. Soud tak neměl důvod jejich výpovědi považovat za v tomto ohledu rozporné, neboť nevylučovaly, že by se o možném popraskání stěrky na schůzce mluvilo, jak vypověděl svědek , jméno FO, , avšak jeho výpovědí nebylo dle soudu jednoznačně prokázáno, že by žalovaná řádně upozornila přímo žalobce. Nepostačilo totiž, že se o možném vzniku prasklin hovořilo, ale bylo nezbytné jasné upozornění žalobce.Pokud tedy žalovaná tvrdila, že žalobce na možnost popraskání stěrky řádně upozornila, má soud za to, že se toto tvrzení se prokázat nepodařilo. Na tomto místě soud znovu opakuje, že svědek , jméno FO, sice vypověděl, že na tento problém možného popraskání upozorňoval, ale nepamatoval si, s kým konkrétně tento problém řešil, tudíž nelze učinit jednoznačný závěr, že žalobce byl žalovanou skutečně řádně upozorněn.

46. Žalobce se snažil znevěrohodnit výpověď svědka , jméno FO, ohledně okamžiku předání bytu. Žalobce tvrdil, že k předání bytu došlo až v lednu roku 2020, což dokládal listinou označenou jako předávací protokol ze dne , datum, . Soud na tuto žalobcovu argumentaci nepřistoupil a svědeckou výpověď , jméno FO, pokládá v celém rozsahu za zcela věrohodnou. Svědek k této otázce vypověděl, že v bytě skončil nejpozději v dubnu 2019, předal jej společně s klíči žalobci v dubnu nebo květnu 2019 a osobně se žalobcem podepsal předávací protokol. Soud neměl důvod této výpovědi nevěřit. Závěr, že svědek vypovídal pravdivě, lze dovodit i z dalších okolností, konkrétně z toho, že klíče k bytu byly zřejmě pouze jedny a pracovníci si je s žalobcem či architektkou , Anonymizováno, navzájem předávali (toto vyplynulo jak z výpovědi dotčeného svědka, tak i svědka , jméno FO, ). Navíc zde nebyl žádný důvod pro to, aby svědek předal byt žalobci až v lednu 2020. V únoru 2019 svědek zaslal žalobci harmonogram zbylých prací, které končí v březnu 2019. V průběhu řízení nevyplynuly žádné skutečnosti, které by podporovaly žalobcovu verzi o předání bytu.Navíc dotčená listina, soudu předložená toliko v kopii, je sice označena jako předávací protokol k bytu, obsahuje podpis za majitele nemovitosti, avšak chybí podpis dodavatele, tj. osoby oprávněné jednat za společnost , právnická osoba, (svědek , jméno FO, přitom vypověděl, že protokol podepisoval). Žalobce také tvrdil, že podpis na listině je jeho vlastním podpisem, avšak prostým porovnáním podpisu na této listině s předávacím protokolem z března 2020 se podává, že jde o podpis , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud uzavírá, že tato listina proto neměla žádný vliv na věrohodnost svědka , jméno FO, .

47. Dále soud uvádí, že neuvěřil tomu, že k podpisu nájemní smlouvy došlo skutečně již dne , datum, . K tomuto závěru soud přistoupil poté, co provedl výslech svědka , jméno FO, . Svědek jednoznačně vypověděl, že byt navštívil celkem dvakrát, v prosinci 2018 a v lednu 2019 před podpisem nájemní smlouvy. Současně vypověděl, že v koupelně a WC byla stěrka, šedá nebo hnědá, nikoliv dlažba, byly tam bronzové baterie. Koupelnu a toaletu označil za nadstandardní. V bytě se dodělávala vestavěná skříň a nebylo dokončeno osvětlení bytu.K datu , datum, však v koupelně a WC ještě žádná stěrka nebyla, natož vodovodní baterie. Ze svědeckých výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, i , jméno FO, , rovněž i ze stavebního deníku bylo zjištěno, že žalovaná zhotovovala stěrku až na přelomu měsíců února a března 2019. Navíc tuto skutečnost strany sporu ani nijak nezpochybňovaly. Svědek , jméno FO, současně vypověděl, že klíče od bytu převzal zpět od žalobce nebo od architektky cca 14 dnů poté, co žalovaná dokončila svoji práci na stěrce. Poté se teprve montovaly vodovodní baterie a kalené sklo, což mělo zabrat asi jeden týden.Z uvedeného soud dovozuje, že svědek musel předmětný byt navštívit později než v lednu 2019, pokud v něm viděl dokončenou koupelnu a toaletu. Nájemní smlouva proto nemohla být podepsána dne , datum, , pokud svědek , jméno FO, vypověděl, že byt byl nadstandardní a krásný, popsal vybavení koupelny, protože k tomuto datu nebyly ještě prostory koupelny a toalety vůbec stavebně dokončeny. Navíc také svědek vypověděl, že v bytě nebylo v lednu 2019 dokončeno pouze osvětlení a vestavěná skříň, což se rovněž rozchází se svědeckými výpověďmi svědků , jméno FO, , , jméno FO, i , jméno FO, . Soud konstatuje, že považoval svědeckou výpověď svědka , jméno FO, za věrohodnou, neuvěřil mu pouze, že byt navštívil v lednu 2019.Pochybnosti rovněž vzbuzuje skutečnost, že se žalovaná o existenci nájemní smlouvy poprvé dozvěděla až v červenci 2019, ač ji měl žalobce uzavřenu již od konce ledna 2019 a hodlal byt pronajímat již od , datum, , tedy musel mít zájem na tom, aby rekonstrukční práce skončily co nejdříve. Stejně tak, že odstoupení od nájemní smlouvy připravil sám žalobce, byť od smlouvy odstupovala společnost, v níž je svědek , jméno FO, jednatelem.

48. Co se týče hodnocení ostatních provedených listinných důkazů, ty soud hodnotí jako pravé a věrohodné, neboť v řízení nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu o jejich pravosti pochybovat.

49. Pouze jako podpůrný důkaz soud hodnotil účastnický výslech jednatelky žalované. Obecně slabší důkazní hodnota účastnických výpovědí vyplývá logicky ze zainteresovanosti těchto osob na výsledku řízení dále ze skutečnosti, že na rozdíl od svědků účastníkům řízení nehrozí v případě nepravdivých výpovědí žádná sankce.

50. Soud provedl dokazování ještě dalšími listinnými důkazy, konkrétně nabídkami pronájmů bytů ve stejné lokalitě, které však neměly pro rozhodnutí podstatný význam, a proto tyto důkazy soud nehodnotil.

51. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

52. Žalobce prováděl kompletní rekonstrukci svého bytu, kterou zajišťovala společnost , právnická osoba, . V říjnu 2018 objednal žalobce u žalované do koupelny a WC betonovou stěrku MicroBond. Zaplatil zálohu ve výši 70 % z dohodnuté ceny ve výši , částka, . Původní termín dodání díla plánovaný na den , datum, však nebyl dodržen z důvodu překážek na straně žalobce, neboť prostory nebyly stavebně připraveny, a byly žalované fakticky předány až dne , datum, . Pracovníku žalované, , jméno FO, , je předával , jméno FO, společně s klíči od bytu. Před nanesením betonové stěrky neprovedli pracovníci žalované žádné měření spádu v koupelně. Stěrka nevykazovala žádné praskliny.Asi dva týdny poté, co žalovaná dokončila betonovou stěrku, si klíče od bytu převzal od žalobce nebo architektky projektu , jméno FO, .Po dokončení stěrky probíhaly v bytě i další práce, které nebyly závislé na dokončení stěrky., právnická osoba, byla společností , právnická osoba, ukončena v dubnu 2019, byt byl předán žalobci v dubnu nebo květnu 2019, byly odstraněny drobné vady a nedodělky a předaly se klíče.Zhruba jeden měsíc poté, na den , datum, , byla svolána schůzka, které se účastnil žalobce, , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a jednatelka žalované. Žalobce na ní vytkl vadu spočívající v neodtékající vodě v koupelně. Žalovaná navrhla vyřešit problém nanesením více vrstev stěrky, aniž by žalobce řádně upozornila na možnost jejího popraskání. Předešlou zkušenost s takovým postupem neměla.Navržené řešení se realizovala v průběhu měsíce června a července 2019.Ve stěrce se následně objevily praskliny, jejichž původ znalec shledal pouze ve vrchní vrstvě stěrky, nikoliv v podkladovém betonu.Následovalo kompletní předělání podkladů, které s sebou přineslo nutnost demontovat koncová zařízení, včetně demontáže kalené sprchové zástěny. Opravou podlahy došlo k jejímu zvýšení oproti podlaze v předsíni. Z tohoto důvodu nebylo možno použít původní sprchovou zástěnu.Opravu průběžně kontroloval , tituly před jménem, , jméno FO, jako technický dozor žalobce.Žalobce žalovanou opakovaně vyzýval k předání díla. K předání díla došlo dne , datum, .Žalobce nedoplatil cenu za provedení betonové stěrky.Žalobce uzavřel se společností , právnická osoba, . smlouvu o nájmu předmětného bytu, k jejímuž podpisu nemohlo dojít , datum, .

53. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

54. Podle § 2586 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

55. Podle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

56. Podle § 2594 o. z. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě. Lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. Zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.

57. Podle § 2595 o. z. trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.

58. Podle § 2615 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

59. Podle § 2102 odst. 1 o. z. práva kupujícího z vadného plnění nejsou dotčena, způsobilo-li vadu použití věci, kterou kupující předal prodávajícímu. To neplatí, prokáže-li prodávající, že na nevhodnost předané věci kupujícího včas upozornil a kupující na jejím použití trval, nebo prokáže-li, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit.

60. Podle § 2106 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

61. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

62. Soud nejprve v obecné rovině zmiňuje, že zjišťuje-li se v řízení o náhradu škody, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, je otázka existence příčinné souvislosti otázkou skutkovou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikovaný pod C 1025 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, , právnická osoba, . Beck – dále jen „Soubor“). Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými okolnostmi má být existence vztahu příčiny a následku zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Soubor C 5077, či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Soubor C 5514). O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou. Je-li příčin více, působí z časového hlediska buď souběžně anebo následně, aniž se časově překrývají; v takovém případě je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta postupně případně příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , právnická osoba, 86/90, publikovaný pod č. 7/1992 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Řetězec příčin však nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou tehdy, vstupuje-li do děje jiná, na jednání škůdce nezávislá skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Soubor C 979).

63. Převedeno na konkrétní případ soud konstatuje, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná pro žalobce zhotovovala betonovou stěrku v koupelně a na toaletě. , právnická osoba, byla nanášena na podklad, který byl stavebně připraven společností , právnická osoba, , která prováděla pro žalobce kompletní rekonstrukci jeho bytu. Žalovaná před realizací neprovedla žádná měření spádu podlahy. Po nanesení stěrky žalobce zjistil, že nedochází ke správnému odtoku vody v koupelně, a to v důsledku špatně udělaného spádu, ač samotná stěrka žádné vady nevykazovala. Tedy jde o situaci, kdy žalobce jako objednatel předal žalované jako zhotovitelce věc, jejíž použití způsobilo vadu – nanesení stěrky na nevhodný podklad.

64. Zhotovitel má přitom povinnost provést dílo s potřebnou péčí a bez vad. Předpokládá se, že zhotovitel jako odborník (oproti objednateli, který zpravidla odborníkem není) by měl postupovat po odborné stránce dostatečně fundovaně a měl by rozpoznat nevhodnost příkazů objednatele nebo nevhodnost věcí předaných mu za účelem provedení díla. Zároveň mu ukládá povinnost bez zbytečného odkladu objednatele na takovou nevhodnost upozornit. Má-li dílo vady, odpovědnost za ně nese zhotovitel. Práva objednatele z vadného plnění nejsou dotčena ani v případě, způsobilo-li vadu použití věci, kterou objednatel předal zhotoviteli; to však neplatí, prokáže-li zhotovitel, že na nevhodnost předané věci objednatele včas upozornil a objednatel na jejím použití trval, nebo prokáže-li, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, )

65. K tomuto však v konkrétním případě nedošlo, žalovaná betonovou stěrku na připravený podklad nanesla a dílo dokončila. Nevhodnost podkladu byla zjištěna až poté, co žalobce vytkl vadu v podobě neodtékající vody v koupelně. V řízení nebylo ani tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná žalobce na nevhodnost podkladu upozorňovala, natož, že by žalobce na zhotovení i přes případné upozornění výslovně trval. Žalovaná zastávala v průběhu řízení jednoznačně stanovisko, že měření neprováděla, že to nebylo její povinností a že pouze nanášela betonovou stěrku na připravený podklad. Na tomto místě soud opět odkazuje na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), …“Je totiž odpovědností zhotovitele – odborníka, aby v každém konkrétním případě navrhl takový postup provedení díla, který zaručí základní vlastnosti věci (její součásti) a který splňuje odborně technické požadavky. Povinnost provést dílo s potřebnou péčí znamená, že zhotovitel musí postupovat způsobem, jakým se obvykle při provedení díla k tomu kvalifikovanými osobami postupuje. Je na něm, aby odborně vyhodnotil podmínky pro pokládku v daném místě – včetně toho, lze-li pokládku realizovat na podklad určený objednatelem, resp. zda podklad (např. při zvoleném typu krytiny, materiálu, technologii pokládky apod.) nemá nedostatky bránící řádnému provedení díla. Pokud by se v tomto směru podmínky pro řádné provedení díla ukázaly býti nevhodné, je zhotovitel povinen na to objednatele bez zbytečného odkladu upozornit. Takovou povinnost nemá pouze tehdy, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Pokud tak zhotovitel učiní před započetím pokládky nebo v průběhu provádění díla, nastupuje režim § 2594 odst. 2 až 4 o. z.

66. Z provedeného dokazování (konkrétně z výslechu svědka , jméno FO, ) vyplynulo, že špatný spád podlahy bylo možno zjistit jejím jednoduchým přeměřením, které mohl provést i jiný pracovník žalované než , jméno FO, , který by pak skutečně prováděl již jen samotnou aplikaci betonové stěrky. Tedy bylo na žalované, aby si řádně zkontrolovala podklad, na který stěrku nanášela. Neučinila-li tak, odpovídá za takto vzniklou vadu.

67. Jednání žalobce na schůzce konané dne , datum, pak soud posoudil jako reklamaci vady se způsobem odstranění vady opravou věci. Tomuto svědčí i chování žalované, která se jala vadu odstraňovat nejprve vrstvením stěrky, což však vedlo ke vzniku vady nové, a následně k tomu, že se přistoupilo ke kompletnímu vybourání podlahy v koupelně a jejímu novému zhotovení včetně nové betonové stěrky.

68. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že žalovaná jako zhotovitel byla povinna vadu odstranit v přiměřené lhůtě. V projednávaném případě však byla vada odstraňována od června 2019 do března 2020, kdy došlo k předání betonové stěrky žalobci. Soud nepovažuje 10 měsíců za přiměřenou lhůtu. Má proto za to, že zavázala – li se žalovaná zhotovit dílo řádně a včas a tuto svoji povinnost nesplnila, porušila své smluvní závazky a je povinna uhradit žalobci náklady, které mu tímto vznikly.

69. Žalobce konkrétně požadoval úhradu skutečné škody v podobě nákladů na demontáž sprchové zástěny ve výši , částka, , vyhotovení znaleckého posudku ve výši , částka, , stavební dozor najatý na kontrolu provádění opravy stěrky ve výši , částka, a dodání a montáž nové sprchové zástěny ve výši , částka, . S odkazem na výše uvedené skutečnosti pod body 63. a násl. má soud za to, že žalovaná tím, že nanesla stěrku na podklad, který neměl odpovídající spád, zapříčinila vznik vyjmenovaných nákladů, neboť kvůli následné opravě musela být demontována původní sprchová zástěna, která nemohla být později nainstalována zpět, protože došlo ke zvýšení podlahy v koupelně, zástěna se tam již nevešla a musela být pořízena a namontována zástěna nová. Jako účelně vynaložený náklad shledal soud i náklady na zpracování znaleckého posudku, který odpověděl na otázku, co zapříčinilo vznik prasklin v betonové stěrce. K tomu bylo v řízení prokázáno, že žalovaná žalobce na případný vznik prasklin řádně neupozornila. Konečně soud přiznal žalobci i náklady vynaložené v souvislosti se stavebním dozorem, který byl přizván výlučně v souvislosti s vadně provedenou stěrkou.

70. Ve světle uvedených skutečností dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žalobci vznikl nárok na úhradu skutečné škody v celkové výši , částka, .

71. Žalobce dále požadoval úhradu ušlého zisku v podobě ušlého nájemného za dobu od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, . Předpokladem vzniku nároku na náhradu ušlého zisku z pronájmu je, že žalobce v předmětném období hodlal a měl zároveň reálnou možnost nemovitost za určitou částku pronajmout a že by se tak při normálním běhu událostí stalo, jestliže by mu v tom nezabránilo protiprávní jednání žalovaného (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).Z důkazního řízení však jednoznačně vyplynulo, že nájemní smlouva nemohla být uzavřena ke dni , datum, (viz bod 47.), pokud svědek vypověděl, že byt navštívil v lednu 2019 před podpisem smlouvy a popsal jej ve stavu, v němž se nacházel cca o dva měsíce později. Soud má tak za to, že žalobce neprokázal, že v předmětném období skutečně hodlal a měl zároveň reálnou možnost byt pronajmout za částku , částka, měsíčně. Tento závěr podporuje i to, že žalobce upozornil žalovanou na existenci nájemní smlouvy až v červenci 2019, když původně zamýšlel využít byt pro svoji matku.Navíc, i pokud by soud přijal opačný závěr a dovodil, že v lednu 2019 došlo k uzavření nájemní smlouvy, bylo v řízení prokázáno, že poté, co žalovaná zhotovila stěrku, probíhaly v bytě další dokončovací práce, které byly na žalované nezávislé (viz svědecká výpověď , jméno FO, a email ze dne , datum, ). Tedy odstupoval-li nájemce od uzavřené smlouvy, protože mu byt nebyl předán do , datum, , protože v něm probíhaly dokončovací práce jiných profesí nesouvisejících s dílem žalované, nelze toto klást k tíži žalované, neboť zde není z uvedených důvodů dána příčinná souvislost mezi jejím jednáním a vzniklou škodou.

72. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto shledal soud nárok žalobce jako částečně důvodný (viz výrok I.), ve zbytku jej jako nedůvodný zamítl (viz výrok II.).

73. Pokud jde o přiznané příslušenství ve výroku I. postupoval soud s odkazem na ustanovení § 1968 a § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Příslušenství pak bylo přiznáno jednak ode dne , datum, , tj. ode dne následujícího po dni, kdy měla žalovaná na základě předžalobní výzvy žalobce k úhradě ze dne , datum, plnit, jednak ode dne , datum, , tj. ode dne následujícího po dni, kdy měla žalovaná plnit na základě výzvy žalobce ze dne , datum, .

74. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalované, která měla ve věci částečný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , přičemž tato částka představuje 80 % z jejich celkové výše , částka, (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90 % a úspěchu žalobce v rozsahu 10 %). Náklady řízení jsou složené z následujících položek:náklady právního zastoupení ve výši , částka, – advokátu žalované náleží odměna dle § 6, § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty původně ve výši , částka, , po rozšíření žaloby z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze 16,5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1, 2 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, 6 x písemné podání ve věci z , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , účast u mediátora, účast na jednání konaném dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a účast na vyhlášení rozsudku),paušální náhrada výdajů ve výši , částka, (17 x , částka, ) dle § 13 odst. 3 a.t.,daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

75. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř. O povinnosti žalobce zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalované bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.