60 C 17/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 20 360 Kč s příslušenstvím <b><i>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 20 360 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 360 Kč ode dne 18. 4. 2020 do zaplacení.</b></i> <b><i>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 815 Kč.</b></i> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 22. 2. 2019 uzavřela s žalovanou Smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku 20 000 Kč. Žalovaná byla povinna spolu s jistinou uhradit také poplatek ve výši 16 360 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 960 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 606 Kč. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala zcela nečinná.

3. Soud konstatuje, že žalovaná je bulharskou státní příslušnicí, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 4 a násl. nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když žalovaná má své bydliště na území České republiky.

4. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Žalobkyně uzavřela dne 22. 2. 2019 s žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 16 360 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 960 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 606 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byly smluvní podmínky. (viz smlouva o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek) Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr. Vycházela při tom jednak z údajů sdělených samotnou žalovanou (rozvedená, bezdětná), jednak z dokumentů předložených žalovanou, a sice pracovní smlouvy (pokojská se mzdou 17 566 Kč měsíčně), 3 výplatních pásek, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Běžné výdaje byly vyčísleny částkou 10 330 Kč, použitelný příjem činil 7 236 Kč (viz evidenční karta klienta). Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela (viz tabulka umoření). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku (viz předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

7. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu se smluvním ujednáním stran.

8. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele, neboť sjednávala úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu Smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy o zápůjčce se tedy na ni dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za prokázané, že žalované byl poskytnut úvěr, jejž se žalovaná zavázala splácet formou týdenních splátek. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaná neunesla břemeno tvrzení a ni břemeno důkazní, když netvrdila ani neprokázala, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platila něčeho více, než tvrdila žalobkyně. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 815 Kč za zaplacený soudní poplatek.

10. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.