60 C 372/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím <b><i>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 000 Kč ode dne 1. 8. 2021 do zaplacení.</b></i> <b><i>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 18 674 Kč k rukám právního zástupce žalobce.</b></i> 1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil tím, že dne 21. 3. 2019 uzavřel se žalovaným podnájemní smlouvu k bytové jednotce [číslo] o velikosti 2 + 1, na adrese [adresa] Podnájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou ode dne 1. 4. 2019 do 31. 3. 2020. Žalobce se zavázal platit za užívání předmětné bytové jednotky podnájemné ve výši 21 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 4 000 Kč měsíčně. Bytovou jednotku žalobce převzal dne 2. 4. 2019. Současně s uzavřením podnájemní smlouvy žalobce zaplatil žalovanému jistotu ve výši 25 000 Kč, konkrétně dne 20. 3. 2019 Smluvní strany si ujednaly, že zaplacená jistota bude po skončení podnájemního vztahu vrácena s tím, že na jistotu může být případně započítána vzniklá škoda či nedoplatky na službách spojených s užíváním bytu. Žalobce bytovou jednotku předal dne 23. 3. 2020. Žalovaný vůči žalobci neuplatnil žádný nárok pramenící z titulu náhrady škody či nedoplatků na službách spojených s užíváním bytové jednotky. Žalobce proto při skončení podnájemního vztahu žalovaného vyzval k vrácení složené jistoty ve výši 25 000 Kč, avšak žalovaný ji do dnešního dne nevrátil. Žalovaný byl k vrácení této částky opakovaně vyzýván, avšak bezvýsledně.

2. Ve věci byl dne 11. 10. 2021 vydán platební rozkaz, č.j. [číslo jednací], proti kterému podal žalovaný včasný odpor. Ve svém vyjádření se pak žalovaný bránil tím, že žalobce nemá na vrácení jistoty žádný nárok, když nedošlo k řádnému předání bytu, mezi žalobcem a žalovaným neexistuje žádná dohoda o ukončení nájmu a současně zde existuje nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu. Žalovaný tvrdil, že žalobci vznikl nedoplatek ve výši 4 608 Kč za elektřinu.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalobce je státním příslušníkem cizího státu. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Tato je dána dle článku 4 a násl. nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když žalobce má své bydliště na území ČR.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Žalovaný označený jako nájemce a žalobce na straně podnájemce společně se svojí ženou uzavřeli dne 21. 3. 2019 podnájemní smlouvu. Předmětem podnájmu byl byt 2 + 1, [číslo] s příslušenstvím, nacházející se v domě [adresa] na adrese [adresa]. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to ode dne 1. 4. 2019 do 31. 3. 2020. Za užívání bytu byl žalobce povinen platit částku 21 000 Kč měsíčně plus 4 000 Kč za poplatky za zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Nájemné a poplatky za služby spojené s užíváním bytu byly splatné do každého 26. dne na následující měsíc, a to převodem ve prospěch účtu žalovaného. Smluvní strany se současně dohodly, že bude žalovanému uhrazena jistota ve výši 25 000 Kč, a to nejpozději do 21. 3. 2019 v hotovosti k rukám žalovaného, případně převodem na jeho bankovní účet. Tato jistota měla být žalobci vrácena po skočení nájmu poté, co žalovaný obdrží vyúčtování veškerých plateb spojených s předmětem podnájmu, nebo měla být použita na nedoplatky či náhradu škody, pokud během podnájemního vztahu ze strany žalobce vzniknou a nebudou vyrovnány. Žalovaný rovněž v podnájemní smlouvě prohlásil, že je oprávněn přenechat předmět podnájmu žalobci do podnájmu (viz podnájemní smlouva).

6. Dne 20. 3. 2019 odeslal žalobce ze svého účtu jistotu ve výši 25 000 Kč (viz výpis z bankovního účtu žalobce).

7. Žalobce byt převzal dne 2. 4. 2019 (viz protokol o předání a převzetí bytu ze dne 2. 4. 2019).

8. Žalobce v říjnu 2019 oznámil žalovanému, že smlouvu v dubnu 2020 dále neobnoví a z předmětného bytu se na konci března odstěhuje (viz email ze dne 27. 10. 2019).

9. Žalovaný s návrhem souhlasil s tím, že polovinu jistoty vrátí poslední březnový den, zbytek v závislosti na spotřebě (viz email ze dne 29. 10. 2019).

10. Žalovaný neuhradil nájemné za tři měsíce, z tohoto důvodu došlo ke dni 16. 3. 2020 k předčasnému ukončení nájemní smlouvy (viz vyúčtování plateb ze dne 22. 4. 2020).

11. Žalovaný odmítl žalobci vrátit složenou jistotu s poukazem na to, že tato je u pronajímatelky [jméno] [příjmení] (viz email ze dne 20. 10. 2020).

12. Žalobce se z předmětného bytu v březnu 2020 odstěhoval (viz komunikace mezi žalobcem a žalovaným prostřednictvím messengeru).

13. Žalovaný ani přes opakované urgence žalobce složenou jistotu nevrátil (viz emailová komunikace z měsíců března, května, července a října 2020, 2021).

14. V období od 6. 6. 2019 do 23. 3. 2020 vznikl nedoplatek za elektřinu ve výši 4 608 Kč. Z vyúčtování není patrné, k jakému odběrnému místu se tento nedoplatek vztahuje. (viz dopis od PRE).

15. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejich pravosti a pravdivosti neměl pochybnosti. Další důkazy (konkrétně svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], spisem policie ČR [číslo jednací] a svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení]) soud nepřipustil, neboť dospěl k názoru, že z provedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout.

16. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě ve vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

17. Žalobce a žalovaný uzavřeli podnájemní smlouvu, a to na dobu určitou, konkrétně ode dne [datum] do [datum], předmětem podnájemní smlouvy bylo užívání bytu 2 + 1 v domě [adresa] na adrese [adresa]. Za užívání bytu byl žalobce povinen hradit nájemné ve výši 21 000 Kč plus 4 000 Kč za poplatky na zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Současně s uzavřením podnájemní smlouvy žalobce složil žalovanému na jeho účet jistotu ve výši 25 000 Kč. Jistota měla být žalobci vrácena po skočení nájmu poté, co žalovaný obdrží vyúčtování veškerých plateb spojených s předmětem podnájmu, nebo bude použita na nedoplatky či náhradu škod, pokud během podnájemního vztahu ze strany žalobce vzniknou a nebudou vyrovnány. Podnájemní vztah skončil uplynutím doby. Žalovaný i přes urgence žalobce nepředložil vyúčtování služeb, ani nedoložil existenci nedoplatků za užívání předmětného bytu. Jistotu ani přes opětovné žádosti žalobce nevrátil.

18. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

19. Soud aplikoval české hmotně právní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), a to s odkazem na článek 3, když z podnájemní smlouvy vyplývá, že byla uzavřena dle českého občanského zákoníku a vztah mezi žalobcem a žalovaným z uvedené smlouvy vychází. <i>20. Podle § 2275 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.</i> 21. Podle § 2254 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

22. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena podnájemní smlouva. V souladu s touto smlouvou žalobce uhradil žalovanému jistotu ve výši 25 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Současně bylo sjednáno, že tato jistota bude po skončení podnájemního vztahu žalobci vrácena. V průběhu řízení bylo bezpečně prokázáno, že této své povinnosti žalovaný nedostál, když složenou jistotu po skončení podnájemního vztahu žalobci nevrátil.

23. Pokud se žalovaný bránil tím, že žalobci vznikl dluh na službách spojených s užíváním předmětného bytu, tak toto své tvrzení, ač byl soudem řádně poučen (viz protokol z jednání konaného dne [datum]), řádně neprokázal. Z listiny, která měla tuto skutečnost prokazovat (dopis od PRE), nebylo zjištěno, že by se jednalo o dluh, který jde za žalobcem.

24. Naproti tomu bylo z provedeného dokazování zjištěno, že žalovaný opakovaně přislíbil žalobci jistotu v plné výši vrátit. V řízení nebylo prokázáno, že by vznikl v souvislosti s užíváním předmětného bytu dluh na službách či, že by byla způsobena jakákoliv škoda. Žádný takový nárok nebyl vůči žalobci nikdy uplatněn. Argumentoval-li žalovaný, že si má žalobce vyžádat jistotu od pronajímatelky [jméno] [příjmení], konstatuje se, že smluvní vztah byl založen mezi žalobcem a žalovaným, kterému byla jistota složena na jeho účet, tedy povinnost k jejímu vrácení stíhá žalovaného.

25. Vzhledem k tomu, že žalovaný složenou jistotu žalobci nevrátil, ač k tomu byl opakovaně vyzýván, naposledy dne 1. 7. 2021, dostal se dnem následujícím po 31.7.2021, do kdy měl jistotu žalobci vrátit, do prodlení. Žalobce má tedy vůči žalovanému rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1968 a § 1970 občanského zákoníku) ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb., které mu byly přiznány v souladu se žalobním návrhem ode dne 1. 8. 2021 do zaplacení.

26. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádku a přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení v celkové výši 18 674 Kč Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 250 Kč a odměně advokáta. Odměna advokáta je tvořena šesti úkony právní služby dle § 11 odst. 1.2 advokátního tarifu za úkony právní služby - předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, písemné vyjádření, 2 x účast u jednání, přičemž podle § 7 advokátního tarifu činí sazba mimo smluvní odměny za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty 25 000 Kč částku 2 100 Kč, celkem 12 600 Kč, paušální náhradou hotových výdajů advokáta za provedených 6 úkonů právní služby po 300 Kč, stanovenou dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem 1 800 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 400 Kč ve výši 3 024 Kč.

27. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu