60 C 384/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 995 Kč s příslušenstvím <b><i>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 19 584,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 371,04 Kč ode dne 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 11 371,04 Kč ode dne 30. 11. 2019 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude rozsudek právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.</b></i> <b><i>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 672 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém bude splněna povinnost žalovaného uložená ve výroku I. tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek při prodlení se zaplacením, byť jediné splátky. V případě ztráty výhody splátek podle výroku I. tohoto rozsudku se stává splatnou také povinnost žalovaného uložená ve výroku II. tohoto rozsudku.</b></i> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 9. 2020 domáhala vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 30. 7. 2017 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Před tím, než byly žalovanému tyto finanční prostředky poskytnuty, provedla právní předchůdkyně žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to na základě informací získaných jak od žalovaného, tak i z jiných zdrojů. Žalovaný byl povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaný dále sjednal doplňkovou službu životního pojištění za poplatek ve výši 406 Kč. Žalovaný se zavázal vše splatit v 58 pravidelných týdenních splátkách po 457 Kč, poslední splátka byla stanovena na 9. 9. 2018. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplácel, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední platba byla žalovaným učiněna dne 16. 4. 2018. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný uvědomen. Žalovaný dluží na jistině částku ve výši 11 371,04 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 3 394,28 Kč a na poplatku za životní pojištění částku ve výši 229,68 Kč, dále dluží příslušenství pohledávky v podobě smluvního a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že si je vědom svého dluhu, avšak má za to, že na něj uhradil jednorázově 5 000 Kč a pak splácel 425 Kč měsíčně, avšak toto své tvrzení není schopen prokázat.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je občanem Slovenska. Soud určil pravomoc k projednání dané věci dle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). V tomto případě soud dospěl k závěru, že je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, když závazek měl být splněn na území ČR. Rozhodným právem je pak právo české, a to podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť se jedná o spor ze spotřebitelské smlouvy.

4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 30. 7. 2017 s žalovaným Smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s poplatkem ve výši 2 100 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a pojištění ve výši 406 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 457 Kč (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Úrok byl sjednán ve výši 20,5 % ročně (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel (viz přehled plateb). Dne 29. 11. 2019 došlo k postoupení shora uvedené pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně coby postupitele na žalobkyni coby postupníka (viz Smlouva o postoupení pohledávek s přílohou). Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému zasláno téhož dne (viz oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (viz předžalobní výzva k plnění včetně dokladu o odeslání).

6. Před poskytnutím úvěru si právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Zjistila, že je žalovaný svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a je zaměstnán v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou s měsíční mzdou ve výši 15 900 Kč, náklady na bydlení představovala částka 3 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje činily 6 000 Kč (viz karta zákazníka ve spojení s pracovní smlouvou vč. výplatních pásek)

7. Při hodnocení důkazů soud vyšel zejména z toho, že veškeré provedené důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. Provedené důkazy soud zhodnotil, pokud jde o jejich pravost a vypovídací hodnotu, a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Důkazy soud posoudil jako pravé a pravdivé, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala.

8. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 30. 7. 2017 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla na základě řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s poplatkem ve výši 2 100 Kč, jenž představuje kapitalizovaný úrok, odměnu za administrativní zpracování ve výši 3 000 Kč, náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a pojištění ve výši 406 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 457 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 20,5 % ročně. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Dne 29. 11. 2019 došlo k postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně coby postupitele na žalobkyni coby postupníka. Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému zasláno dne 29. 11. 2019. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena.

11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jakožto věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2390 a násl. o. z., přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu Smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy o zápůjčce se tedy na ni dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

12. Soud vzal za prokázané, že žalovanému byl právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut úvěr, který se žalovaný zavázal splácet formou týdenních splátek. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaný neunesl břemeno důkazní, když neprokázal, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platil něčeho více, než tvrdila žalobkyně.

13. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve splátkách po 1 000 Kč.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 672 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 300 Kč), dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 14 995 Kč za 1 úkon právní služby (účast u ÚJ) podle § 11 odst. 1 a. t. (1 x 1 700 Kč) včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč) a 1 paušální náhrady výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. (1 x 300 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 200 Kč, tj. ve výši 672 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.

16. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.