60 C 407/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 116 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 116 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 3 062 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně se po žalovaném původně domáhala zaplacení částky ve výši 2 346 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu číslo. Předmětem bylo pojištění týkající se vozidla: tov. zn. Fiat, typ příjmení, r. z. anonymizováno. Pojistné období bylo sjednáno v délce čtvrtletní, přičemž první pojistné bylo sjednáno ve výši 1 746 Kč s tím, že jeho výši mohla žalobkyně měnit s ohledem na § 3b zákona č. 168/1999 Sb., a na stav trhu, přičemž pojistné bylo splatné vždy první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla dne 21. 10. 2020. Žalovaná částka představuje dlužné pojistné do okamžiku zániku pojistné smlouvy, tj. za období od 21. 7. 2020 do 21. 10. 2020. Vedle toho žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky kapitalizovaný ode dne následujícího po zániku pojištění tj. od 22. 10. 2020 do 27. 5. 2021. Žalobkyně po žalovaném požaduje rovněž poplatky za upomínání ve výši 300 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství předžalobní upomínkou, avšak do dne podání žaloby ničeho nezaplatil. V žalobě jsou vylíčeny všechny podstatné skutkové okolnosti svědčící o oprávněnosti nároku žalobkyně. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Usnesením ze dne 24. 11. 2021, č.j. 60 C 407/2021-30, bylo řízení částečně zastaveno, neboť žalovaný po podání žaloby uhradil jistinu ve výši 2 346 Kč. Předmětem řízení zůstalo kapitalizované příslušenství ve výši 116 Kč. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je rumunským státním příslušníkem. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle Článku 4 a násl. nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodným právem je tak právo české. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 15. 11. 2021, do vlastních rukou. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Žalobkyně v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Fiat, typ příjmení, r. z. anonymizováno. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění 21. 4. 2020, přičemž pojistné období bylo sjednáno jako čtvrtletní a pojistné za první pojistné období činilo 1 746 Kč. Pojistné bylo splatné vždy první den příslušného pojistného období. Žalobkyně byla oprávněna účtovat žalovanému poplatky v souvislosti s upomínkou po zániku pojištění poplatek ve výši 300 Kč. Pojištění zaniklo dne 21. 10. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného, přičemž žalovaný neuhradil dlužné pojistné za období od 21. 7. 2020 do 21. 10. 2020. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k zaplacení dlužného pojistného s vyrozuměním o možném zániku pojištění, a následně upomínku k plnění po zániku pojištění. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Po podání žaloby žalovaný zaplatil částku ve výši 2 346 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následujícím způsobem: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle § 3 a násl. zák. č. 168/1999 Sb. a ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný pojistné z této smlouvy za žalované období řádně uhradil. Žalobkyně má tedy v souladu s ust. § 2782 odst. 1 obč. zák. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Toto bylo po podání žaloby uhrazeno. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž úrok byl kapitalizován, a to částkou 116 Kč. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je co do nároku na zaplacení částky ve výši 116 Kč důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkazy vyhověl. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 346 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za 1 úkon uvedený v § 11 odst. 1 a.t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 13 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.