60 C 464/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 661 Kč s příslušenstvím <b><i>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 661 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 26 Kč za období od 26. 1. 2021 do 20. 7. 2021.</b></i> <b><i>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b></i> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne 7. 11. 2007 pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo Pojištění bytové a nebytové jednotky. Pojištění vzniklo ke dni 8. 11. 2007. Žalovaný se na základě Smlouvy zavázal platit pravidelné roční pojistné ve výši 1 687 Kč. Ke dni 25. 1. 2021 došlo k zániku pojištění, a to z důvodu přepracování smlouvy. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení pojistného ve výši 331 Kč za období od 8. 11. 2020 do 8. 3. 2021 a současně poplatku ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.

3. Soud konstatuje, že žalovaný je státním příslušníkem Velké Británie, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Jelikož Smlouva mezi republikou Československou a Spojeným Královstvím Velké Británie a Severního Irska o právní pomoci ve věcech občanských určení pravomoci v těchto případech neupravuje a současně neexistuje žádná jiná dvoustranná smlouva, která by upravovala určení pravomoci při rozhodování daného sporu, postupoval soud podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, přičemž soud vyšel z toho, že poslední bydliště žalovaného se nacházelo v České republice. Jedná se o místo, které žalovaný sám udal jako svoji adresu, přičemž změnu této adresy druhé straně nenahlásil (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 17. listopadu 2011, ve věci c -327/10 Hypoteční banka a.s. proti Udovi Mikovi Lindnerovi, ECR I -00117, usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 5208/2009 ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 30 Nd 25/2014 nebo sp. zn. 28 Nd 195/2012).

4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 11. 1. 2022. Žalobkyně souhlasila již v podaném návrhu na vydání EPR. Ze strany žalovaného nebylo do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.

5. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

6. Žalobkyně v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 7. 11. 2007 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění 8. 11. 2007, přičemž pojistné období bylo sjednáno jako roční a pojistné za pojistné období činilo 1 687 Kč. Pojištění zaniklo z důvodu uzavření nové pojistné smlouvy ke dni 25. 1. 2021. Celková výše neuhrazeného pojistného představuje částku 331 Kč. Žalobkyně odeslala žalovanému upomínky na dlužné pojistné a náleží ji částka ve výši 300 Kč sjednaná ve smlouvě.

7. Po právní stránce: Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

8. Mezi účastníky byla uzavřena platná pojistná smlouva ve smyslu § 2 zákona č. 37/2004 Sb. (o pojistné smlouvě). Pojistné bylo podle § 12 odst. 2 zák. č. 37/2004 Sb. splatné vždy prvního dne pojistného období. Žalobkyně se zavázala v případě pojistné události vyplatit oprávněné osobě pojistné plnění, žalovaný se zavázal platit sjednané pojistné. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 37/2004 Sb. má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Podle § 20 zák. č. 37/2004 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Smlouva byla ukončena z důvodu uzavření nové pojistné smlouvy ke dni 25. 1. 2021. Žalovaný nezaplatil pojistné za období od 8. 11. 2020 do 8. 3. 2021, tedy řádně neplnil své povinnosti platit pojistiteli pojistné, žalobkyně (pojistitel) jej v souladu s výše citovanými zákonnými ustanovením vyzvala k zaplacení pojistného, žalobkyně má právo na zaplacení pojistného až do zániku smlouvy ve výši 331 Kč spolu s poplatkem za zaslání upomínky ve výši 300 Kč. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, a to v kapitalizované výši 26 Kč.

9. Soud s ohledem na uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, přiznal jí soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 945 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (návrh na vydání EPR) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.

11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.