60 C 601/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 577 Kč s příslušenstvím <b><i>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 4 577 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč ode dne 18. 2. 2021 do zaplacení.</b></i> <b><i>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 4 635 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b></i> 1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení v záhlaví uvedené částky včetně příslušenství s odůvodněním, že dne 27. 1. 2021 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] to prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku. Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný na svůj účet finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, které se zavázal vrátit nejpozději do 17. 2. 2021 spolu s poplatkem ve výši 872 Kč. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou dluhu požaduje žalobkyně vedle úhrady dlužné jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 872 Kč, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od 18. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 3 000 Kč od 18. 2. 2021 do 10. 10. 2021 v celkové výši 705 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v průběhu celého řízení byl nečinný.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem Bulharska, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.

4. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

5. Po provedeném dokazování následujícími důkazy: kopie dokladu totožnosti žalovaného, výpis [anonymizováno], smlouva o úvěru, předžalobní upomínka, listina prokazující, že měl žalovaný veden účet u [obec] [anonymizováno], potvrzení o provedené odchozí platbě, úplný výpis pro [právnická osoba], výzva k úhradě dluhu ze dne 24. 9. 2021, registrační karta žalovaného, potvrzení o příjmu, profil klienta, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

6. Dne 27. 1. 2021 uzavřela žalobkyně se žalovaným prostřednictvím svých internetových stránek smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, a to na účet uvedený ve smlouvě, jehož vlastníkem a disponentem je žalovaný. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky nejpozději do 21 dnů ode dne poskytnutí, a to na bankovní účet žalobkyně. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 872 Kč. Pro případ prodlení si žalobkyně se žalovaným dohodla, že je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení. Žalovaný byl emailem ze dne 24. 9. 2021 odesílaným na emailovou adresu, která byla ve smlouvě uvedena jako emailová adresa žalovaného, vyzván k úhradě dluhu sestávajícího z jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 872 Kč, zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 17. 2. 2021 do 24. 9. 2021 ve výši 148,50 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 18. 2. 2021 do 24. 9. 2021 ve výši 657 Kč a náhrady nákladů advokáta, a to do 7 dnů od doručení výzvy k úhradě dluhu. Žalobkyně před poskytnutí úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když vyšla jednak z údajů poskytnutých samotným žalovaným, jmenovitě potvrzení o příjmu, z něhož vyplývá, že žalovaný má čistý příjem ve výši 30 014 Kč, je zaměstnán v [právnická osoba], měsíční výdaje dosahují 10 000 Kč, dále z veřejně dostupných databází.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.

9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný uzavřel smlouvu úvěru v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrující v postavení podnikatele. Smlouva podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ ZoSÚ“).

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 75 ZoSÚ, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

13. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 27. 1. 2021 uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. a taktéž jako smlouvu spotřebitelskou (§ 1810 o. z.). Co se týče poskytnutí samotného předmětu úvěru, ten byl žalovanému poskytnut převodem na bankovní účet uvedený žalovaným. Soud proto učinil závěr, že smlouva o úvěru uzavřena byla a žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím (§ 2392 odst. 1 o. z.).

16. Soud rovněž dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je platně uzavřená i z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru, když si žalobkyně před poskytnutím úvěru ve výši 3 000 Kč obstarala dostatečné informace k tomu, aby mohla řádně posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet. Soud její postup shledal jako dostatečný, a to zejména s ohledem na výši poskytnutého úvěru ve vztahu k čistému příjmu žalovaného.

17. S ohledem na uvedené tak soud žalobě zcela vyhověl, přiznal jistinu i příslušenství.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 635 Kč, sestávající se z částky 600 Kč jako odměny advokátky za 3 úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a to převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) a. t., když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, dále z částky 300 Kč za 3 režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a. t., dále 2 úkony právní služby dle § 7 a. t. po 1 000 Kč a 2 režijní paušály ve výši 300 Kč dle § 13 a. t., to vše + 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, v platném znění a dále ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.

19. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.