60 C 8/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr Hanou Kadlecovou, LL.M. ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 124 800 Kč s příslušenstvím <b><i>I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku ve výši 124 800 Kč s příslušenstvím, se zamítá.</b></i> <b><i>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 205 760,50 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení].</b></i> 1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 1. 2. 2013 uzavřel s žalovaným mandátní smlouvu (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě se žalovaný zavázal dlouhodobě pro žalobce, jeho jménem a na jeho účet zprostředkovávat finanční produkty smluvních partnerů žalobce a v souvislosti s tím vykonávat poradenskou činnost. Žalobce byl povinen žalovanému za tuto činnost platit provizi. Proces uzavírání smlouvy proběhl tak, že si žalovaný v interním systému žalobce zvaném„ [anonymizováno]“ sám smlouvu, včetně všech příloh, vygeneroval, vytiskl a podepsal. Následně byla smlouva podepsána žalobcem. Příloha pak obsahovala konkrétní ceník vzdělávání a výši úhrady za jeho absolvování, kterou byl žalovaný za podmínek čl. VII. smlouvy povinen zaplatit v závislosti na stupni absolvovaného vzdělání. Žalobce žalovanému poskytl školení, díky němuž žalovaný získal odbornou způsobilost využitelnou při výkonu zprostředkovatelské a poradenské činnosti na finančním trhu a při řízení většího počtu lidí. Žalovaný se zavázal za uvedené vzdělání v případě ukončení smluvního vztahu, lhostejno na důvodu ukončení, zaplatit cenu odborného vzdělávání, avšak toliko v případě, bude-li vykonávat shodné či obdobné činnosti s předmětem smlouvy a využije-li získanou odbornou způsobilost pro výkon zprostředkovatelské a poradenské činnosti na finančním trhu. Smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným zanikl ke dni 31. 10. 2013. Žalobce posléze z výpisu Registru ČNB zjistil, že žalovaný ode dne 17. 3. 2014 figuruje jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel a vázaný zástupce [právnická osoba] [anonymizováno] s [anonymizováno], jejíž předmět podnikání je co do své povahy konkurenční s předmětem podnikání žalobce. V době podání výpovědi působil žalovaný na pozici označené jako Consultant. Žalobce tak po žalovaném požadoval úhradu za vzdělání stupně Consultant akademie sníženou o odpracované jednotky žalovaného od počátku spolupráce s žalobcem ve smyslu čl. VII. odst. 8 Smlouvy a přílohy smlouvy označené jako Cena vzdělávání s přihlédnutím k výkonu. Konkrétně se jednalo o částku ve výši 124 800 Kč, vypočítanou v souladu s čl. VII. odst. 7 a 8 Smlouvy. Žalovaný i přes výzvu žalobce na uvedenou částku ničeho neuhradil.

2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout. Na svoji obranu uvedl, že žalobce opírá svůj nárok o smlouvu, která je pro rozpor se zákonem, resp. pro jeho obcházení, neplatná. Namítal, že nárok žalobce je nemravný, když požaduje úhradu za něco, co žalovanému v dané hodnotě rozhodně neposkytl. Konstrukci odměny za vzdělávání považoval za totožnou s konkurenční doložkou. Žalovaný dále argumentoval tím, že smlouva byla svým charakterem smlouvou adhezní a žalovaný neměl možnost obsah smlouvy nijak ovlivnit, veškeré sankce z ní plynoucí šly výlučně k tíži žalovaného, přestože měl v daném vztahu postavení slabší strany. Žalovaný nebyl při podpisu smlouvy seznámen s cenou odborného vzdělávání, když Ceník nebyl ke smlouvě připojen. Školení žalobce absolvoval ještě před podpisem smlouvy s informací, že tato jsou poskytována zdarma. Jednotlivá školení pak byla vedena především vlastními poradci. Účastnil-li se žalovaný školení, veškeré náklady (jako ubytování, strava, doprava apod.) spojené se školením si nesl sám. Je zřejmé, že zpoplatnění školení tak, jak je uvedeno ve smlouvě, je svým charakterem zastřenou konkurenční doložkou, která však nesplňuje zákonné požadavky, když není omezena ani časově, ani územně. Z textace smlouvy není ani zřejmé, jakým způsobem žalobce dospěl ke konečné výši ceny odborného vzdělání, když částka je stanovena vágně pouze za balík školení.

3. Žalobce v reakci uvedl, že s žalovaným již dříve uzavřel mandátní smlouvu, a to dne 1. 6. 2010, která sice neobsahovala ujednání o platbách za poskytnuté vzdělání, ale byla v celém rozsahu nahrazena předmětnou smlouvou ze dne 1. 2. 2013. Dle čl. VII. odst. 10 smlouvy se platby za poskytnuté vzdělání vztahovaly také na vzdělání poskytnuté před podpisem smlouvy nové. Podpisem smlouvy žalovaný současně uznal všechna školení, která mu byla poskytnuta před jejím uzavřením, a souhlasil s jejich případnou úhradou, která činila 156 000 Kč. Žalovaný dosáhl pozice Consultant dne 4. 11. 2010, tedy ještě před uzavřením smlouvy, a vzdělávání mu tak bylo poskytnuto před jejím podpisem. Cenu za poskytnuté vzdělání byl žalobce povinen snížit o 10%, tj. ze 156 000 Kč na 140 400 Kč, když tato sleva je dána pro stupeň C v případě produkce 361 – 3600 netto bankovních jednotek (dále jen BJ). Za trvání smlouvy dosáhl žalovaný produkce 3944 BJ. Žalovaný proto získal vyšší slevu (produkce 3601 – 7200 BJ= 10% sleva), a to celkem 20% slevu z částky 156 000 Kč. Žalobce tak požaduje zaplacení částky ve výši 124 800 Kč. Žalovaný měl před podpisem smlouvy k dispozici jak samotný text smlouvy, tak všechny její přílohy, které byly umístěny na Wiki žalobce. K tvrzení žalovaného, že se při uzavírání adhezní smlouvy nacházel v postavení slabší strany, žalobce namítal, že žalovaný nevznesl ke smlouvě jedinou připomínku týkající se jejího obsahu, nic mu též nebránilo uzavřít smlouvu s jinou osobou podnikající na finančním trhu. K otázce průběhu školení žalobce doplnil, že školení byla vedena ve většině případů interními odborníky, ale také odborníky externími. Interní školitelé za školení neměli nárok na odměnu a po dobu školení (i 16 týdnů) netvořili pro žalobce zisk. Závěrem pak žalobce konstatoval, že požadavek uhrazení ceny odborného vzdělávání nemá charakter konkurenční doložky, neboť nijak neomezuje možnost žalovaného podnikat v daném odvětví, nýbrž pouze požaduje uhradit cenu poskytnutého odborného vzdělání s přihlédnutím k výkonům žalovaného.

4. Soud konstatuje, že v této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/ 2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Podle čl. 25 bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Tato dohoda o příslušnosti musí být uzavřena písemně nebo ústně s písemným potvrzením. Pravomoc rozhodovat je dána českým soudům, když strany si ve Smlouvě dojednaly příslušnost soudu dle sídla žalobce. Rozhodným právem je pak české právo, když toto bylo mezi účastníky smluvně ujednáno.

5. Soud prvního stupně ve věci vydal dne 25. 7. 2018 pod č.j. 60 C 8/2016-248 rozsudek, kterým žalobu v plném rozsahu zamítl. K odvolání žalobce byl rozsudek odvolacím soudem zrušen, a to usnesením ze dne 6. 2. 2019, č. j. 39 Co 351/2018-291. K důvodům zrušení prvostupňového rozhodnutí se plně odkazuje na odůvodnění citovaného usnesení.

6. Rozsudkem ze dne 11. 9. 2019 zdejší soud pod č.j. 60 C 8/2016-313 žalobu podruhé zamítl. K odvolání žalobce byl rozsudek odvolacím soudem zrušen, a to usnesením ze dne 10. 6. 2020, č. j. 39 Co 10/2020-386. K důvodům zrušení prvostupňového rozhodnutí se plně odkazuje na odůvodnění citovaného usnesení.

7. Soud postupoval v intencích závazného právního názoru odvolacího soudu a o věci znovu rozhodl.

8. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že smluvní vztah byl ukončen v říjnu 2013 a od března 2014 žalovaný vykonává činnost, která je svou náplní konkurenční povahy k činnosti žalobce. Rovněž tak nebylo sporu o tom, že žalovaný se u žalobce vypracoval do pozice Consultant.

9. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:

10. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné výkon činnosti investičního zprostředkovatele a pojišťovacího agenta a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. (viz výpis z OR žalobce)

11. Žalovaný je podnikatelem, jehož předmět činnosti spočívá ve zprostředkování obchodu a služeb a v poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. (viz údaje z veřejné části ŽR týkající se žalovaného)

12. Žalovaný vykonával pro žalobce ode dne 31. 5. 2012 do dne 7. 11. 2013 činnost jako vázaný zástupce. Této činnosti se nadále věnuje od 17. 3. 2014 do současnosti. (viz základní vizitka subjektu a historie subjektu)

13. Žalovaný složil dne 24. 5. 2010 zkoušku odborné způsobilosti pojišťovacího zprostředkovatele pro základní stupeň dle zákona č. 38/2004 Sb. (viz Osvědčení o základním kvalifikačním stupni odborné způsobilosti pojišťovacího zprostředkovatele).

14. Žalovaný uzavřel s žalobcem dne 1. 6. 2010 mandátní smlouvu, na jejímž základě se zavázal pro žalobce vykonávat zprostředkovatelskou činnost na finančním trhu včetně vyvíjení činnosti spočívající v získávání dalších mandatářů pro žalobce a žalobce se zavázal platit za tuto činnost provizi. Žalovaný byl dle smlouvy povinen účastnit se a úspěšně absolvovat vzdělávací program a školicí systém žalobce, včetně účasti na přednáškách. Smlouva obsahovala ujednání o časově a místně omezeném zákazu konkurenčního jednání. (viz mandátní smlouva ze dne 1. 6. 2010)

15. Žalovaný jako mandatář s evidenčním [číslo] uzavřel s žalobcem jako mandantem smlouvu datovanou dnem 1. 2. 2013, na jejímž základě se zavázal osobně pro žalobce s vynaložením odborné péče vyvíjet na území ČR poradenskou činnost v oblasti osobních financí a zprostředkovatelskou činnost na finančním trhu, tj. zejména zprostředkování finančních produktů obchodních partnerů žalobce. Žalovaný měl tuto činnost vykonávat jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel dle § 6 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, a jako vázaný zástupce dle § 32a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Žalobce se zavázal platit za tuto činnost žalovanému provizi. Rovněž se zavázal poskytnout žalovanému know how, znalosti, dovednosti a informace (souborně označené jako odborné vzdělávání) pro výkon činnosti dle této smlouvy, poskytovat průběžnou podporu pro výkon činnosti dle smlouvy ve formě prezenčních a distančních školení a tréninků, analýz finančních produktů etc., a to vlastními silami nebo prostřednictvím ostatních poradců, obchodních partnerů nebo ostatních lektorů zaměřených na specifickou oblast. Dle čl. VII odst. 1 byl žalovaný povinen absolvovat v rámci svého působení pro žalobce odborné vzdělávání. Dle odst. 2 byl žalovaný srozuměn s cenou, kterou je povinen za získání a využití této odborné způsobilosti uhradit. Povinnost k úhradě této ceny měla žalovanému dle odst. 3 vzniknout v případech stanovených smlouvou. Pro stanovení ceny za odborné vzdělávání je dle odst. 5 rozhodující pozice v Kariérovém plánu a celková doba trvání smluvního vztahu s žalovaným. Má se za to, že jakmile žalovaný povýšil na určitou pozici v Kariérovém plánu, absolvoval všechny části odborného vzdělávání předepsané pro pozici v Kariérovém plánu. Dle odst. 6 byl žalovaný povinen zaplatit žalobci cenu za odborné vzdělávání ve výši uvedené v příloze smlouvy, a to v případě, že dojde k ukončení Smlouvy bez odhledu na důvody zániku a žalovaný využije získanou odbornou způsobilost pro výkon zprostředkovatelské a poradenské činnosti na finančním trhu. Výše ceny se dle odst. 7 postupně snižuje na základě počtu netto BJ, které žalovaný získal od počátku výkonu činnosti na základě smluvního vztahu se žalobcem, včetně netto bankovních jednotek skupiny poradců žalobce. V odst. 10 bylo stanoveno pro případ, že smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným vznikl na základě jiné mandátní smlouvy, ještě před podpisem této smlouvy, že žalovaný souhlasí s výší a s rozsahem náhrady za získanou odbornou způsobilost, která je rovna nejvyšší dosažené pozici v Kariérovém plánu a kterou se pro případy stanovené smlouvou zavazuje nahradit. Podle čl. XII. odst. 1 byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou s tím, že každá ze stran je oprávněna smlouvu vypovědět bez uvedení důvodů s výpovědní lhůtou tři měsíce s počátkem běhu prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé straně. Podle čl. XIV. odst. 6 smlouvy pozbývá původní mandátní smlouva včetně dodatků platnosti a účinnosti ke dni podpisu této smlouvy. Podle čl. XV. odst. 3 žalovaný podpisem smlouvy souhlasil se zněním všeobecných provizních podmínek, karierového plánu a s přílohami všeobecných provizních podmínek (provizní listiny). Jako přílohy smlouvy byly označeny: Čestné prohlášení mandatáře, Etický kodex Partners, Všeobecné provizní podmínky, Kariérový plán, Odborné vzdělávání a Souhlas se zpracováním osobních údajů mandatáře – ELIXIR. Smlouva je opatřena kódem [anonymizováno] [číslo] a datem 8. 2. 2013 Smlouva je opatřena předtištěným datem 1. 2. 2013, které nebylo měněno. (viz mandátní smlouva ze dne 1. 2. 2013)

16. Nedílnou součástí Smlouvy je kariérový plán, který upravuje podmínky postupu na vyšší pozici a přesun na nižší pozici. (viz kariérový plán)

17. Pravidla registrace poradců v. 2 jsou vnitřním předpisem žalobce, účinnosti nabyly dne 1. 1. 2013. Čl. 3 pravidel upravuje proces centrální supervize a určuje, že podmínkou pro zahájení spolupráce se zájemcem o činnost poradce je úspěšné absolvování supervize, tj. kontrolovaný nábor nových spolupracovníků, splňujících předpoklady pro práci finančního poradce. (viz Pravidla registrace poradců v. 2)

18. Podrobný popis systému vzdělávání je upraven v dokumentu označeném jako„ Osa vzdělávání“, který popisuje jednotlivé kroky od přijímacího pohovoru až po pozici partnera společnosti. (viz dokument označený jako Osa vzdělávání ve spojení s listinou označenou jako„ Zpátky do školy“ a společně se skenem webové stránky [webová adresa])

19. Consultant akademie byla rozepsána do 12 týdnů. Každý týden byl vymezen konkrétními školeními a jejich délkou. (viz dokument označený jako Consultant Akademie)

20. Cena za Trainee Akademie činila celkem 48 000 Kč a zahrnovala školení INFO I-III, Postinfo, S-Team 1-4, Produktové školení I, Interní certifikaci, Supervizi a osobní rozhovory. Cena za Consultant Akademie činila celkem 108 000 Kč a zahrnovala školení T-Team [číslo], Technické školení, Obchodní dovednosti, Kariérový rozhovor, Kariérový seminář, Akademie náboru, Školení na servis, Finance v Souvislostech, Start Up Orientace, Portfolio týmy, Call party a DRF. Cena měla být snižována v závislosti na počtu dosažených BJ o 0% 90%. Pro pozici Consultant činila základní cena vzdělávání 156 000 Kč. Za produkci získanou od počátku spolupráce v rozmezí od 3 601 do 7 200 BJ byl dán nárok na slevu ze základní ceny vzdělávání ve výši 20%. Snížená cena vzdělávání představovala částku 124 800 Kč. Ceník neobsahuje datum vyhotovení. (viz dokument označený jako Cena odborného vzdělávání vztahující se k jednotlivým stupňům vzdělávání)

21. Cena odborného vzdělání byla kalkulována dle ceny času školitele, přičemž ta byla stanovena jako cena obětované příležitosti, kdy se školitel nemohl věnovat své zprostředkovatelské činnosti. Jako průměr bylo kalkulováno se školiteli dle školené pozice (viz podklad pro výpočet hodnoty odborného vzdělávání).

22. Žalovaný dosáhl produkce 3 944,12 BJ (viz produkce žalovaného u žalobce; proplacenost smluv).

23. V listině označené jako„ Seznam zapsaných seminářů v Manažeru seminářů – [celé jméno žalovaného]“ je uvedeno celkem 41 seminářů, na které měl být žalovaný od 1. 7. 2010 do 20. 5. 2013 přihlášen. Chybí zde podpis žalovaného a údaj o tom, zda školení skutečně absolvoval. (viz Seznam zapsaných seminářů v manažeru seminářů; seznam seminářů, na které byl přihlášen žalovaný).

24. Dokument označený jako mandatni_smlouvy2.php – vlastnosti je fragmentem zdrojového kódu aplikace [anonymizováno], stránky, na které si mandatáři žalobce generují mandátní smlouvy, přičemž zobrazení odpovídá stavu ze dne 26. 4. 2013, kdy byla provedena záloha webu. Stránka je nadepsána„ Mandátní smlouva a ostatní smluvní dokumentace“ a text na ní obsahuje sdělení„ na tomto místě si můžete vygenerovat / prohlédnout vaši mandátní smlouvu a smlouvu o zpracování osobních údajů – mandátní smlouva je naprosto zásadní dokument upravující spolupráci poradce a [anonymizováno] – věnujte mu tedy náležitou pozornost. Podpisem mandátní smlouvy zároveň souhlasíte s přílohami mandátní smlouvy, které jsou na nástěnce dokumentů v Prometeu. Před podpisem smlouvy se s nimi tedy seznamte, jedná se zejména o: Všeobecné provizní podmínky, Proviziní listiny, Kariérový plán, Čestné prohlášení mandatáře, Etický kodex Partners, Ceník odborného vzdělání“. (viz čestné prohlášení [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 15. 4. 2016 včetně zdrojového kódu A a B)

25. Ke dni 2. 9. 2015 tvořily přílohu mandátní smlouvy následující dokumenty: Všeobecné provizní podmínky, Provizní listy, Kariérový plán, Čestné prohlášení mandatáře, Etický kodex Partners a Ceník odborného vzdělání. (viz printscreen Mandátní smlouva a ostatní smluvní dokumentace)

26. Ke dni 13. 11. 2014 i ke dni 3. 4. 2016 nabízel žalobce na svých webových stránkách bezplatné vzdělávání. (viz printscreen z historie webových stránek žalobce)

27. Dle sdělení generálního ředitele žalobce [titul]. [jméno] [příjmení] měla smlouva o vzdělávání v nové mandátní smlouvě nahradit konkurenční doložku. (viz e-mail ze dne 28. 2. 2013)

28. Žalovanému byla dne 28. 4. 2015 doručena předžalobní výzva žalobce k úhradě 124 800 Kč nejpozději do 27. 4. 2015 (viz předžalobní výzva ze dne 10. 4. 2015 včetně dodejky)

29. Před zahájením spolupráce se žalobcem prošel žalovaný proškolením, které spočívalo v naučení se 10 stránkového skripta, a bylo zakončeno supervizí. Teprve pak došlo k podpisu první mandátní smlouvy. Žalovaný se poté účastnil deseti nebo dvanácti víkendových školení, která byla vedena jak externisty, tak internisty. Žádnou prezenční listinu dokladující účast na školení nikdy nepodepisoval. Pobyt v hotelu, stravování apod. si hradil sám. Neúčast na některých školeních byla finančně penalizována. Za dobu, po kterou žalovaný vykonával činnost pro žalobce, kolísal mezi pozicí konzultanta a tipaře, přičemž na pozici konzultanta se dostal poprvé v roce 2010. Svoji spolupráci se žalobcem ukončil, neboť se mu nedařilo dosahovat dostatečné produkce. Druhá mandátní smlouva vznikla jako reakce na přílišnou fluktuaci lidí u žalobce. Žalovaný si ji vytiskl, přečetl, podepsal a poslal na centrálu. Součástí smlouvy určitě nebyl ceník, ani systém vzdělávání. Do interního systému žalobce žalovaný vstupoval na základě hesla, které obdržel na začátku spolupráce. V době působení žalovaného u žalobce fungoval toliko systém [anonymizována dvě slova], systém [anonymizována dvě slova] tehdy ještě neexistoval. Smlouvu si žalovaný vygeneroval v systému [anonymizováno] (viz výslech žalovaného)

30. Svědek [příjmení] pracuje pro žalobce jako školitel a žalovaný patřil do skupiny, kterou svědek vzdělával. Svědek sám smlouvu podepisoval tak, že se přihlásil do systému, otevřel příslušná okna a v rámci svého přihlášení si generoval smlouvu, současně byl upozorněn na to, že součástí smlouvy jsou přílohy. Přílohy byly 2-3, přesné označení si nepamatoval. Nepamatoval si ani, které z příloh se měly případně podepsat. O ceně odborného vzdělávání se hovořilo v rámci hromadných akcí nebo ředitelských akcí. Svědek sám s žalovaným tuto změnu neprobíral. Žalovaný se o změnách mohl dozvědět v rámci firemního víkendu nebo od svého manažera nebo z e-mailů, které chodily z centrály. Ke školením pak svědek uvedl, že přihlašování na školicí akce probíhalo elektronicky, prezence na místě se neprováděla, kontrola přítomných byla prováděna pouze školiteli, kteří si účastníky hlídali. V případě, že by se žalovaný na daný kurz nebo školení nedostavil, byl by o tom svědek informován nadřízeným žalovaného (tj. [jméno] [příjmení]). Obecně se neúčast na školeních nejprve řešila pohovorem s dotyčným, při opakovaných absencích mohla následovat výpověď. V případě žalovaného si svědek nevybavoval, že by k takovému postupu bylo přistoupeno, že by s ním byl nějaký problém. (viz výslech svědka [jméno] [příjmení])

31. Svědkyně [příjmení] [příjmení] pracuje u žalobce od roku 2004, od září roku 2014 je členkou představenstva. Sama prošla vzdělávacím systémem žalobce, následně pak sama vzdělávala. Podílela se na vytvoření vzdělávacího systému, na vytvoření odborných příloh k mandátní smlouvě. Přílohou mandátní smlouvy byl jednak souhrn seminářů, které byly poskytovány, a to včetně cen seminářů a stanovení toho, v jaké pozici jaké vzdělávání musí daný spolupracovník absolvovat, a jednak slevový systém a také další přílohy. Smlouvu lze vygenerovat ze systému, do kterého byl a je umožněn přístup každému, kdo absolvoval supervizní zkoušky. Osoba se přihlásí do systému, vygeneruje si mandátní smlouvu a současně je upozorněna na to, že součástí mandátní smlouvy jsou přílohy. Princip je stále stejný. (viz výslech svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení])

32. Svědek [příjmení] u žalobce pracuje na pozici ředitele, žalovaný byl členem jeho týmu. Školení probíhala jednak na bázi pravidelného vzdělávání, kam se spolupracovníci speciálně nehlásili, jednak na bázi velkých školení, kam se spolupracovníci hlásili prostřednictvím Manažeru seminářů. Žalovaný se školení účastnil. Svědek vypověděl, že s žalovaným řešil podpis nové mandátní smlouvy, a to zejména ceník. Současně uvedl, že si přesně nevybavuje, co konkrétně s žalovaným ohledně nové mandátní smlouvy řešil. (viz výslech svědka [jméno] [příjmení])

33. Svědek [příjmení] pracuje ve franšízové společnosti žalobce. K žalobci nastoupil v březnu 2013. Přesné datum podpisu smlouvy si nepamatoval, domníval se, že to mohlo být dne 25. 3. 2013, obecně uváděl, že smlouvu podepsal v březnu 2013. Návrh smlouvy, včetně několika příloh, jednou z nich byl i ceník, měl k dispozici od ledna 2013, případně začátku února 2013, a zaslal mu jej nadřízený manažer, pan [příjmení]. V březnu 2013 mu ji pan [příjmení] znovu vytiskl a svědek ji podepsanou zaslal na centrálu. Na školení či semináře se svědek hlásil buď sám, a to prostřednictvím tvz. Manažeru seminářů, nebo skrze nadřízeného manažera. Účast na školení se zaznamenávala v indexu vzdělávání. V místě konání školení pak byla klasicky připravena prezenční listina. (viz výslech svědka [jméno] [příjmení])

34. Svědkyně [příjmení] u žalobce pracovala. Ze společnosti odešla před podpisem druhé mandátní smlouvy a její obsah jí není znám. V souvislosti s odchodem z [anonymizováno] jí bylo zasláno několik dopisů, v nichž byla vyzvána k zaplacení pokuty 20 000 - 30 000 Kč z důvodu porušení konkurenční doložky. Celá záležitost byla uzavřena loni tím, že jí žalobce zaslal 13 000 Kč, které byly ve storno fondu a měly jí být vyplaceny při skončení spolupráce s [anonymizováno], resp. po 2 letech od skončení. (viz výslech svědkyně [jméno] [příjmení])

35. Svědek [příjmení] u žalobce pracoval, odešel před podpisem druhé mandátní smlouvy. Okruh vzdělávání byl definován jako různá školení a kurzy, víkendová školení. Vše bylo na bázi dobrovolnosti. Víkendová školení měla motivační charakter. Celý princip fungoval tak, aby se poradci co nejdříve, poté, co absolvovali úvodní školení, mohli zapojit do školících aktivit. (viz výslech svědka [jméno] [příjmení])

36. Svědek [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] vypracoval pro žalobce odborné vyjádření, pojednávající o fungování systému [anonymizováno], ve kterém v rozhodné době zástupci žalobce pracovali. Podklady, relevantní pro vypracování vyjádření, získal svědek od žalobce. Svědek vypověděl, že pokud byla nějaká příloha na konkrétní stránce, aniž by na ní byla uvedena, tak by měla být přístupná v danou dobu všem uživatelům, kteří měli srovnatelná přístupová oprávnění. Současně však vypověděl, že nemůže jednoznačně říci, že k nějakému konkrétnímu datu tyto přílohy na stránce byly, případně s jakým obsahem, pokud neměl k dispozici zálohu dat k tomuto konkrétnímu datu. Je věcí každého provozovatele systému, jak často zálohuje. (viz protokol o jednání zdejšího soudu ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. 43 C 200/2015)

37. Přístup do systému žalobce byl zabezpečen autentizací a autorizací. Autentizace probíhala na základě přidělených údajů (jména a hesla), které byly unikátní pro každého jednotlivého uživatele tak, aby byl znemožněn přístup do systému někomu jinému. Autorizace probíhala na základě přidělených přístupových práv k jednotlivým systémům a aplikacím (datovému obsahu), přičemž každý uživatel měl dán rozsah oprávnění podle kariérové pozice. Žádný poradce neměl vlastní sadu přístupových oprávnění a všichni poradci žalobce v pozici Trainee, Consultant, VIP Consultant, Senior Consultant a M1 – Team Manager měli shodná oprávnění k mandátní smlouvě a jejím přílohám. Název dokumentu zobrazovaný v uživatelském rozhraní aplikace nijak nesouvisel s obsahem dokumentu a nemusel nést stejný název. (viz odborné vyjádření ze dne 12. 6. 2018)

38. Svědek [titul]. [jméno] [příjmení] u žalobce pracoval a stále pracuje jako finanční koncipient. Někdy v roce 2011 nebo 2012 si vygeneroval mandátní smlouvu ze systému, vytiskl ji a poslal na centrálu jednu kopii. Svědek vypověděl, že některá školení na sebe navazovala. Školení INFO 1 a INFO 2 každý absolvoval před podpisem mandátní smlouvy. Pokud by nedošlo k podpisu mandátní smlouvy, školení by hrazeno nebylo. K obsahu smlouvy si nepamatoval, zda smlouva měla nějaké přílohy. Vybavil si, že se nějak vzdělávání a jeho cena řešila, že kvůli tomu nějací lidé odcházeli, ale co ohledně vzdělání ve smlouvě bylo, si již nevybavil. Nepřikládal tomu význam, neboť nepředpokládal, že by se ho to mělo týkat. Svědek si nevybavil nic ani k čestnému prohlášení, které podepsal dne 18. 4. 2017, a jehož text mu byl soudem předestřen. V něm uvedené skutečnosti nepotvrdil, resp. si na ně nevzpomínal, uvedl toliko, že by nepodepsal něco, co není pravda. (viz protokol o jednání zdejšího soudu ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 48 C 43/2019, a ze dne 21. 5. 2020, sp. zn. 43 C 200/2015)

39. Svědek [titul]. [jméno] [příjmení] pracuje na pozici zástupce žalobce přibližně od roku 2001. Měl uzavřenu i předešlou mandátní smlouvu. Několik měsíců před podpisem nové smlouvy se o tom ve společnosti začalo hovořit. Byla kolem toho debata, někdo novou smlouvu nepodepsal a případně ze společnosti odešel. Svědek si smlouvu vygeneroval, vytiskl, podepsal a potom mu ležela možná tři týdny na stole. Přesné datum odevzdání smlouvy si nepamatoval. Zjistil, že smlouva obsahuje nějaká pravidla, uplatňující se při odchodu ze společnosti. S nimi nesouhlasil, protože se domníval, že pro společnost hodně vykonal. Svědek v této souvislosti vypověděl, že si individuálně vyjednal dodatek ke smlouvě, aby se ho podmínky odchodu ze společnosti netýkaly. Obsah smlouvy si ale dále blíž nepamatoval, když ji od podpisu nijak nestudoval. Proto si nepamatoval, jaké konkrétní přílohy smlouva měla mít. Nebyl schopen ani jednoznačně říci, zda v den, kdy si ji generoval, nebo kdy ji podepsal, byly na stránce, na níž byla smlouva nebo její vzor umístěna, byly umístěny i všechny přílohy, které měly být přílohou této smlouvy, nebo zda byly umístěny na nějakém jiném místě v systému. U čestného prohlášení si svědek nepamatoval, kdo přesně mu jej předložil k podpisu, nebo zda mohl nějak formulovat jeho text. K ceníku vzdělávání pak svědek vypověděl, že neví, zda se s ním seznámil na stránce, na níž byl umístěn návrh mandátní smlouvy, nebo někde jinde v interním systému žalobce. Ke stránce označené jako Mandátní smlouva a ostatní smluvní dokumentace ze systému [anonymizováno] svědek vypověděl, že takto stránka vypadá, avšak nebyl schopen říci, jak tato stránka graficky vypadala v roce 2013, ani to, jaké bylo označení, případně obsah textu v době, kdy smlouvu podepisoval. K procesu vzdělávání svědek vypověděl, že v systému jsou osoby, které se věnují převážně činnosti školení a jsou odměňovány na základě toho, co fakturují. V rámci jednotlivých struktur pak zástupci školí např. v rozsahu 5%, za což odměna není. (viz protokol o jednání zdejšího soudu ze dne 18. 6. 2020, sp. zn. 43 C 200/2015)

40. Svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení] vypověděla, že se žalobcem spolupracuje od roku 2009. V roce 2013 nebo 2014 uzavřela mandátní smlouvu. Smlouva se vygenerovala v systému, podepsala se a odevzdala na centrále. Cena vzdělávání se odvíjela jednak podle dosažené pozice, jednak podle doby, částka se ponižovala o objem odchodů. Svědkyně nikdy o odchodu od žalobce nepřemýšlela, proto detaily nestudovala. Částky měly být přibližně desítky tisíc u nižších pozic, stovky tisíc u vyšších. Svědkyně si nevybavila detaily, neuvědomovala si přesně, zda informace o ceně existovala v době generování smlouvy, předpokládala, že ano. Na čestné prohlášení, které podepsala dne 18. 4. 2017, si nevzpomínala, něco podepsala na zasedání etického výboru, nevybavila si co. Podpis na čestném prohlášení však prohlásila za svůj. Svědkyni byl předložen ceník vzdělávání, k němuž uvedla, že se domnívala, že ceník byla excelová tabulka a že si ho vybavovala větší. K předloženému printscrrenu obrazovky [anonymizováno], uvedla, že takto to mohlo vypadat. Svědkyně neabsolvovala předepsané vzdělání v plném rozsahu, školení na sebe navazovala. (viz protokol o jednání zdejšího soudu ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 48 C 43/2019)

41. Svědek [titul]. [jméno] [příjmení] pracuje pro žalobce jako poradce od roku 2008. K mandátní smlouvě vypověděl, že byla v systému Prometheus, vytiskla se a posílala na centrálu. Svědek si již nevybavoval, co přesně smlouva obsahovala, ani zda měla nějaké přílohy. Žádný problém s ní nikdy nebyl, takže ji nemusel studovat. U poslední verze mandátní smlouvy měl být dodatek, že když někdo odejde ke konkurenci, bude muset zaplatit nějakou částku za vzdělávání, částky tam však asi uvedeny nebyly. Svědek se domníval, že nebyla žádná automatická povinnost náklady vzdělání hradit, že to záleželo na úvaze nadřízeného. Ujednání ho nezajímalo, měl s nadřízeným dobré vztahy, nepředpokládal, že by se ho úhrada mohla dotýkat. Podpis čestného prohlášení, ke kterému mělo dojít dne 24. 4. 2017, si nevybavil. (viz protokol o jednání zdejšího soudu ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 48 C 43/2019) 42. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ph.D. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], a [jméno] [příjmení] prohlásili, že k 1. 2. 2013 uzavřeli mandátní smlouvu s přílohou Odborné vzdělávání, obsahující rozpis bloků vzdělávání, cenu. Přílohy byly k dispozici v informačním systému [anonymizováno], v místě, kde probíhalo generování smlouvy, přístup byl pod unikátním loginem a heslem. (viz čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [anonymizováno], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení], čestné prohlášení [jméno] [příjmení])

43. Provedené důkazy označené jako Manažerská akademie, akademie budoucích vedoucích a ředitelská akademie, Index vzdělávání poradce, výpis z OR pro společnost [právnická osoba], Dohoda o narovnání a dodatek k mandátní smlouvě soud do závěrů o zjištěném skutkovém stavu nepromítl, když z nich nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci samé.

44. Provedení důkazu výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], navržených stranou žalovanou, kteří měli vypovídat ke způsobu uzavírání mandátní smlouvy, soud zamítl, když je pokládal za nadbytečné. Navíc na výslechu těchto osob pak ani sama strana žalovaná netrvala.

45. Pokud jde o provedení důkazu čestným prohlášením [jméno] [příjmení], protokolem o jednání sp. zn. 44 C 128/2015, usnesením č.j. 44 C 128/2015-71, usnesením MS Praha sp. zn. 69 Co 178/2016, protokolem z ústního jednání sp. zn. 42 C 197/2015, zvukovým záznamem z ústního jednání ze dne 4. 1. 2016, které byly stranou žalující navrženy ve vztahu k otázce smluvní retroaktivity a ujednání o konkurenční doložce, tyto soud s ohledem na svůj právní názor ve věci neprováděl.

46. Při hodnocení důkazů soud postupoval soud tak, že hodnotil každý důkaz zvlášť a zároveň všechny důkazy ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty.

47. Co se týče hodnocení provedených listinných důkazů, ty soud hodnotí jako pravé a věrohodné, neboť v řízení nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu o jejich pravosti pochybovat, účastníci k listinným důkazům nic nenamítali.

48. Pokud jde o provedené svědecké výpovědi, i tyto soud hodnotil jako věrohodné. Svědci [příjmení], [příjmení] [příjmení], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], [ulice] a [příjmení] u žalobce nadále pracují, mají k němu pozitivní vztah, nicméně všichni se vyjadřovali jistě, přesvědčivě a srozumitelně, bez náznaku toho, že by jejich výpovědi byly předem připraveny a naučeny. S ohledem na delší časový odstup si podrobně nepamatovali proces uzavírání mandátní smlouvy. Svědci [příjmení] a [příjmení] ze společnosti odešli před podpisem druhé mandátní smlouvy. Svědek [příjmení] vypracoval pro žalobce odborné vyjádření. Rovněž jejich výpovědi soud zhodnotil jako věrohodné, když i oni vypovídali jasně a přesvědčivě. <i>49. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:</i> 50. Žalobce se žalovaným uzavřel mandátní smlouvu datovanou dnem 1. 2. 2013. Žalovaný vykonával pro žalobce činnosti, ke kterým se ve smlouvě zavázal. Ve smlouvě se žalovaný také zavázal zaplatit žalobci cenu za absolvované odborné vzdělání podle pozice v kariérovém plánu tak, jak mělo být specifikováno v příloze smlouvy, dojde-li k ukončení smlouvy, a to bez ohledu na důvody zániku, a využije-li žalovaný získanou odbornou způsobilost pro výkon zprostředkovatelské a poradenské činnosti na finančním trhu. Žalovaný dosáhl pozice Consultant. Smluvní vztah zanikl ke dni 31. 10. 2013. Od března 2014 žalovaný vykonává činnost, která je svou náplní konkurenční povahy k činnosti žalobce. <i>51. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:</i> 52. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] 2008 ze dne 17. 6. 2008, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovenská republika jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak zjevně vyplývá z uzavřené smlouvy o půjčce, kde je odkazováno na české právní předpisy.

53. Soud ve věci rozhodoval dle dosavadních právních předpisů dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), neboť se jedná o právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákoníku. Na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen ObchZ). <i>54. Dle ust. § 13 OZ (Hlava I, díl 3), každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích, byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Právní případ řešený v této věci se nejen shoduje v podstatných znacích, ale je zcela totožný.</i> 55. Dle přechodných ustanovení k zákonu č. 89/2012 Sb., dle § 3030 OZ, se i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, použijí ustanovení části první hlavy I. <i>56. Dle § 566 odst. 1 ObchZ se mandátní smlouvou zavazuje mandatář, že pro mandanta, na jeho účet, zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.</i> <i>57. Dle § 43a odst. 1, 2 ObčZ projev vůle, směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy, jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí. Návrh působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Dle § 45 ObčZ projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde.</i> 58. Soud vzal za jednoznačně prokázané, že mezi účastníky řízení byla v roce 2013 platně uzavřena mandátní smlouva, plně nahrazující mandátní smlouvu uzavřenou účastníky v roce 2010 Nová mandátní smlouva obsahovala ujednání o náhradě ceny za poskytnuté vzdělání, bez bližší specifikace.

59. Za rozhodující pak soud pokládal, zda mandátní smlouva s datací 1. 2. 2013, obsahovala k datu vygenerování smlouvy žalovaným, rovněž přílohu s ceníkem odborného vzdělávání, v níž by byly sjednány konkrétní částky za poskytnuté vzdělání. Soud k této skutečnosti provedl rozsáhlé dokazování. Z mandátní smlouvy datované 1. 2. 2013 bylo zjištěno, že jako přílohy smlouvy byly označeny dokumenty - Čestné prohlášení mandatáře, Etický kodex Partners, Všeobecné provizní podmínky, Kariérový plán, Odborné vzdělávání a Souhlas se zpracováním osobních údajů mandatáře – ELIXIR. Žádná příloha označená jako Cena vzdělávání s přihlédnutím k výkonu součástí smlouvy nebyla. Z Ceníku předloženého žalobcem nijak nevyplývá, že by se mělo jednat právě o přílohu dle mandátní smlouvy označenou názvem Odborné vzdělávání. Ceník není označen jako příloha mandátní smlouvy. Předložil-li žalobce čestná prohlášení z roku 2017, pak žádný ze svědků si toto prohlášení přesně nevybavoval. Text prohlášení byl navíc vyhotoven žalobcem, jednotlivé osoby jej pouze podepsaly. Soudu se dále jeví jako krajně nepravděpodobné, aby si vyslechnutí svědci, kteří si při svých výsleších téměř na nic k okolnostem uzavírání mandátní smlouvy v únoru 2013 ani k čestným prohlášením podepisovaným v dubnu 2017 nevzpomínali, že by si tyto okolnosti přesně vybavili v dubnu 2017 při podepisování čestných prohlášení, s konkrétními daty a všemi detaily. Rovněž je třeba zdůraznit i to, že všechna čestná prohlášení„ potvrzují“ uzavření mandátní smlouvy k 1. 2. 2013, avšak smlouvy byly reálně podepisovány později. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] včetně zdrojového kódu A a B nebo printscreenu mandátní smlouvy se skutečnost, že měl žalovaný k dispozici jmenovaný dokument, když mandátní smlouvu podepisoval, rovněž prokázat nepodařilo, když ani jedna z těchto listin se nevztahuje k datu 1. 2. 2013, potažmo 8. 2. 2013, kdy došlo k vygenerování smlouvy žalovaným. Uvedené neprokázaly ani výslech a odborné vyjádření [titul]. [příjmení], když tento neměl k dispozici zálohu dat ke dni, kdy došlo k uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovaným.

60. Svědkové [příjmení], [příjmení] [příjmení], [příjmení] či [příjmení], kteří byli navrženi žalobcem a měli prokázat tvrzení, že měl žalovaný ke dni podpisu mandátní smlouvy k dispozici i dokument označený jako Cena vzdělávání s přihlédnutím k výkonu, tuto skutečnost nepotvrdili. Svědek [příjmení] si k podpisu své smlouvy vybavil, že smlouva obsahovala 2 – 3 přílohy, ale jejich přesné označení si nepamatoval. K ceně odborného vzdělávání pak uvedl, že ji s žalovaným osobně nepobíral a že se žalovaný o změnách mohl dozvědět v rámci firemního víkendu nebo od svého manažera nebo z e-mailů, které chodily z centrály. Jeho svědecká výpověď tak neprokázala, že by dokument označený jako Cena vzdělávání s přihlédnutím k výkonu byl přílohou smlouvy dne 1. 2. 2013, kdy ji podepisoval žalovaný, a jak bylo tvrzeno v žalobě. Svědkyně [příjmení] [příjmení] vypověděla, že princip přístupu k mandátní smlouvě funguje stále stejně. Spolupracovník si sám v systému žalobce vygeneruje mandátní smlouvu a přitom je upozorněn na to, že její součástí jsou přílohy. Z její svědecké výpovědi se také nepodařilo prokázat, že by dokument označený jako Cena vzdělávání s přihlédnutím k výkonu byl přílohou smlouvy, jak tvrdil žalobce. Svědek [příjmení] vypověděl, že s žalovaným řešil podpis nové mandátní smlouvy, zejména ceník. Současně však uvedl, že si přesně nevybavuje, co konkrétně s žalovaným ohledně nové mandátní smlouvy řešil. Soud konstatuje, že i přes jistou rozporuplnost ve výpovědi svědka, který nejprve uvedl, že s žalovaným o ceníku hovořil, vzápětí však vypověděl, že si nepamatuje, co přesně s žalovaným ohledně smlouvy řešil, nelze ani z tohoto důkazu dovodit, že by měl žalovaný ke dni podpisu mandátní smlouvy k dispozici výše citovanou přílohu. Konečně svědek [příjmení] vypověděl, že mandátní smlouvu se žalobcem podepsal někdy v březnu 2013 (snad dne 25. 3. 2013), nikoliv dne 1. 2. 2013, jak tvrdil žalobce (viz č.l. 158). Návrh smlouvy, včetně příloh, dostal od nadřízeného manažera, pana [příjmení], již někdy v lednu nebo počátkem února 2013. V březnu 2013 mu ji pan [příjmení] znovu vytiskl, předal a svědek ji podepsanou zaslal na centrálu. Tedy svědek smlouvu nepodepsal ve stejný den jako žalovaný, ani si smlouvu sám nevygeneroval v systému [anonymizováno], jak tvrdil žalobce. Výpověď svědka tak stojí v přímém rozporu s tvrzením žalobce, že všichni mandatáři, kteří uzavírali ke dni 1. 2. 2013 smlouvu stejně jako žalovaný, měli v systému žalobce k dispozici totožné dokumenty, že si sami vygenerovali smlouvu a byli upozorněni na přílohy smlouvy.

61. Svědkyně [příjmení] si sice přibližně vybavila podobu ceníku (byť uvedla, že měla za to, že tabulka vypadala trochu jinak, také si nepamatovala správný rozsah částek za vzdělání), nebyla si však ani jistá, zda ceník byl k mandátní smlouvě přiložen od počátku. Svědek [příjmení] si toliko vzpomněl, že se nějak úhrady za vzdělání řešily, svědek [příjmení] pak měl za to, že konkrétní částky nebyly nijak stanoveny. Svědek [příjmení] vypověděl, že si sice vyjednal individuální dodatek ke smlouvě, avšak obsah smlouvy si blíže nepamatoval, proto si také nevybavil, zda smlouva obsahovala nějaké přílohy, případně jaké.

62. Žalobce tedy neprokázal, že v jeho systému byl vedle mandátní smlouvy k dispozici rovněž ceník jako příloha této mandátní smlouvy, a to k 1. 2. 2013, potažmo 8. 2. 2013, což je datum, kdy žalovaný vygeneroval mandátní smlouvu a následně též podepsal, a že šlo o ceník v podobě, jak byl předložený soudu.

63. Žaloba byla proto výrokem I. zamítnuta pro neunesení břemene důkazního, neboť nebylo prokázáno, že se žalovaný zavázal k úhradě konkrétní částky za vzdělání, ohledně ceny za vzdělávání tak nedošlo ke smluvnímu konsenzu, strany se ohledně něj nedohodly a smlouva v tomto rozsahu uzavřena nebyla, když se jedná o ustanovení, oddělitelná od dalších ujednání mandátní smlouvy.

64. Soud nedospěl ani k závěru, že by žalovaný již v okamžiku podpisu smlouvy nějaký nárok na zaplacení ceny za poskytnuté vzdělání uznal. Vyšel i z právních závěrů vyjádřených v rozhodnutích Městského soudu v Praze pod sp.zn. 69 Co 178/2016 a 91 Co 253/2016, č. j. 69 Co 17/2018-275, kde i MS v [obec] konstatoval, že není možné akceptovat sjednání smluvní fikce, která by platně zavazovala účastníky smlouvy, v tom směru, že odkaz žalobkyně na článek VII. odst. 5 mandátní smlouvy, jež obsahuje skutkovou domněnku o tom, že mandant poskytl mandatáři určité odborné vzdělání, které mandatář absolvoval, není použitelný pro procesní řízení a rozložení důkazních břemen mezi účastníky, neboť toto nelze založit dohodou stran (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Cdo 2536/2007 a 23 Cdo 5508/2007).

65. Ve světle uvedeného se soud dále nezabýval případnou výší nároku žalobce ve vztahu k povinnosti žalovaného uhradit odborné vzdělávání, když dle jeho názoru nebyl prokázán základ nároku.

66. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud uzavírá, že žalobu shledal jako nedůvodnou a v celém rozsahu ji zamítl.

67. Pro úplnost soud konstatuje, že se seznámil s rozhodnutími zdejšího soudu, v nichž žalobkyně požadovala zaplacení ceny za vzdělání u jiných mandatářů. V řízení sp. zn. 41 C 201/2015 soud učinil závěr, že nebylo prokázáno, že přílohou mandátní smlouvy byl i ceník (rozhodnutí potvrzeno soudem odvolacím (69 Co 17/2018-275), neúspěšně bylo podáno dovolání (32 Cdo 3007/2018-315) i ústavní stížnost (II. ÚS 1294/19)). Nejvyšší soud zejména vyloučil aplikaci § 136 o. s. ř. V řízení vedeném pod sp. zn. 42 C 197/2015 byla žaloba zamítnuta s odůvodněním, že jednání žalobkyně nepožívá právní ochrany, resp. v následném odvolacím řízení soud uzavřel, že nebylo prokázáno, že by žalovaná měla k datu 1. 2. 2013 konkrétní údaj o částce, kterou bude za vzdělání platit, žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno (70 Co 212/2017-226), i zde bylo neúspěšně podáno dovolání (32 Cdo 1841/2018-281). Ze stejného důvodu zamítl žalobu i soud v řízení sp. zn. 43 C 200/2015, rozsudek ze dne 18. 6. 2020 byl potvrzen odvolacím soudem (53 Co 334/2020-486). Žalobce nebyl úspěšný ani v řízení sp. zn. 15 C 103/2015, v němž soud shledal ujednání o ceně za vzdělání absolutně neplatné pro obcházení zákona (toto řízení bylo po zrušení věci odvolacím soudem zastaveno). Konečně i v řízení vedeném pod sp. zn. 48 C 43/2019, byl nárok žalobce zamítnut, když neprokázal, že v jeho systému byl vedle mandátní smlouvy k dispozici ceník jako příloha této mandátní smlouvy. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem (15 Co 17/2020-185).

68. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení znovu zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 205 760,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem v řízení před soudem I. a II. stupně, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 124 800 Kč sestávající z částky 6 100 Kč za každý z 25 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, odpor ze dne 24. 2. 2016, podání ze dne 28. 3. 2016, podání ze dne 20. 5. 2016, účast na jednání dne 10. 8. 2016, podání ze dne 26. 10. 2016, účast na jednání dne 4. 11. 2016, účast na jednání dne 27. 1. 2017, účast na jednání dne 24. 4. 2017, účast na jednání dne 19. 6. 2017, podání ze dne 5. 10. 2017, účast na jednání dne 11. 10. 2017, účast na jednání dne 6. 12. 2017, účast na jednání dne 11. 5. 2018 – 2 úkony, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny, účast na jednání dne 18. 7. 2018, 2x porada s klientem, vyjádření k odvolání, účast na jednání u odvolacího soudu dne 30. 1. 2019, účast na jednání dne 11. 9. 2019, vyjádření k odvolání, účast na jednání u odvolacího soudu dne 3. 6. 2020, účast u jednání dne 3. 2. 2021, písemné vyjádření), za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání dne 25. 7.2018, na němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku, účast na jednání dne 6. 2. 2019, na němž došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, účast na jednání dne 10. 6. 2020, na němž došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí) včetně 23 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. Jelikož je právní zástupce žalobce plátcem DPH, náleží mu dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 170 050 Kč ve výši 35 710,50 Kč.

69. Soud nepřiznal žalovanému nárok na odměnu za písemné podání ze dne 30. 11. 2017, neboť se nejedná o podání ve věci samé, nýbrž o pouhé sdělení kontaktních adres na svědky, a za písemné podání ze dne 5. 6. 2019, když se nejednalo o podání ve věci samé.

70. O povinnosti žalobce zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalovaného bylo rozhodnuto dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.