60 C 87/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně sídlem Adresa zmočněnkyně o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitosti bytová jednotka č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , zapsaná v katastru nemovitostí u , právnická osoba, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , v budově č. p. , Anonymizováno, na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, na budově a pozemcích parc. č. , Anonymizováno, podíl o velikosti , Anonymizováno, na jiném nebytovém prostoru č. , Anonymizováno, v téže budově, na týchž pozemcích se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, na budově a pozemcích parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a tato nemovitost se přikazuje do vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen vyplatit žalované částku odpovídající výši 3 133 500 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 306 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou ze dne 2. 5. 2023 domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, konkrétně bytové jednotky číslo , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , v budově č. p. , Anonymizováno, na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, na budově a pozemcích parc. , Anonymizováno, podíl o velikosti , Anonymizováno, na jiném nebytovém prostoru , Anonymizováno, v téže budově, na týchž pozemcích se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, , na budově a pozemcích parc. č. , Anonymizováno, (dále jen „Nemovitost“). Žalobu odůvodnil tím, že je se žalovanou na základě dědického usnesení , Anonymizováno, soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , podílovým spoluvlastníkem předmětné Nemovitosti, která byla v majetku matky účastníků, zůstavitelky , Jméno žalované, . Každý z nich vlastní podíl na Nemovitosti o velikosti ideální ½. Žalobce dále uvedl, že již nechce setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovanou, neboť žalovaná s Nemovitostí nakládá takovým způsobem, který v podstatě znemožňuje společný výkon spoluvlastnického práva. Žalovaná svými zásahy Nemovitost poškozuje a činí ji prakticky neobyvatelnou. Bydlí v ní po dobu cca 25 let. , právnická osoba, zůstavitelky zde bydlela bezplatně společně s ní, na základě jejího ústního souhlasu. Posléze, zejména v období roku 2021, však nevhodné užívání Nemovitosti ze strany žalované, jakož i její chování vůči zůstavitelce dosáhlo takové intenzity, že překročilo míru únosnosti. Zůstavitelka si nadále nepřála, aby žalovaná v Nemovitosti bydlela, a opakovaně ji vyzývala k opuštění a vyklizení Nemovitosti. V poslední fázi života se zůstavitelka uchýlila do nájemního bytu obývaného synem žalované, jelikož další spolubydlení se žalovanou již nebylo možné. Zůstavitelka zemřela dříve, než mohla žalovanou zbavit užívacího práva k Nemovitosti. V současné době žalovaná v Nemovitosti stále bydlí, avšak hromadí zde věci takovým způsobem, že znemožňuje cirkulaci vzduchu, pohyb osob, jakož i provádění úklidových prací. Žalobce v minulosti provedl v Nemovitosti rekonstrukce z důvodu uzpůsobení bytu potřebám zůstavitelky po operačním zákroku. Rekonstrukce ovšem nebyla možná v místnosti, kterou obývala žalovaná, a to z důvodu nahromaděného množství věcí. Po smrti zůstavitelky začala žalovaná hromadit věci i v dalších místnostech, což znemožňuje jakékoliv nakládání s Nemovitostí. Žalobce se pokoušel situaci se žalovanou řešit, avšak neúspěšně. Vzhledem k chování žalované je nemožné společné užívání Nemovitosti, stejně tak není možné reálné rozdělení bytové jednotky, neboť se jedná o jednotku o velikosti 3+1, rozloze 68,4 m². Jakékoliv stavební zásahy by byly administrativně, technicky i finančně náročné, ne-li přímo vyloučené. Žalobce navrhoval žalované dvě varianty řešení. První variantou bylo, že si Nemovitost ve svém vlastnictví ponechá žalovaná a vyplatí žalobci polovinu hodnoty nemovitosti. Druhou variantou bylo, že si nemovitost ponechá ve svém vlastnictví žalobce a vyplatí žalovanou, současně jí poskytne zápůjčku na náklady spojené s vystěhováním a hledáním nového bydlení. Na tyto návrhy žalovaná žádným způsobem nereagovala. Sama návrh řešení vzniklé situace nepředložila. S ohledem na uvedené skutečnosti se proto žalobce domáhá zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků, přikázání Nemovitosti do vlastnictví a uložení povinnosti vyplatit žalované finanční náhradu ve výši odpovídající jejímu spoluvlastnickému podílu na Nemovitosti.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Navrhovala její zamítnutí. Shodně se žalobcem uvedla, že jsou podílovými spoluvlastníky předmětné Nemovitosti se spoluvlastnickým podílem ve výši ideální ½. Žalovaná vyloučila, že by znemožňovala žalobci společný výkon spoluvlastnického práva, poukazovala na to, že má žalobce vlastní bydlení a dále na to, že žije ve Velké Británii. Žalovaná dále argumentovala tím, že v předmětné nemovitosti bydlela se svolením své matky a v bydlení pokračuje i po její smrti. Současně zdůrazňovala, že návrh na zrušení podílového spoluvlastnictví je podáván v nevhodnou dobu a k újmě jí samotné, jelikož je invalidní a trpí různými zdravotními komplikacemi, na byt je zvyklá.

3. V reakci na vyjádření žalované žalobce potvrdil, že dlouhodobě pobývá ve Velké Británie, avšak do Čech pravidelně jezdí a Nemovitost nemůže užívat. Sám bydlí v nájemním bytě.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jsou podílovými spoluvlastníky předmětné Nemovitosti se spoluvlastnickými podíly ve výši ideální ½, které nabyli v rámci pozůstalostního řízení po , Jméno žalované, , matce účastníků. Žalovaná v bytě bydlela již za života matky a nadále v něm bydlí, má nízký příjem.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný a prokázaný následující skutkový stav věci:

6. Žalobce žalované navrhl dvě varianty řešení vypořádání spoluvlastnictví k předmětné Nemovitosti. První návrh předpokládal, že se vlastníkem stane žalovaná a vyplatí žalobci 50 % odhadní ceny dle protokolu z pozůstalostního řízení. Druhá varianta pak počítala s tím, že se vlastníkem Nemovitosti stane žalobce, který odpovídající finanční částku vyplatí žalované. Žalovaná se k navrhovaným variantám měla vyjádřit písemně nejpozději do 17. 2. 2023. (viz Dopis ze dne 19. 1. 2023 včetně dokladu pošty a potvrzení o podání)

7. Žalovaná je dlouhodobě v péči neurologa, imunologa, gastroenterologa, ortopeda, revmatologa a kardiologa. Trpí výrazně sníženou imunitou. Dlouhodobě se nachází v psychiatrické péči, trpí smíšenou a jinou poruchou osobnosti. Dlouhodobě se léčí s alergiemi, má potíže s respiračními onemocněními. Je v invalidním důchodu I. stupně. (viz Lékařská zpráva ze dne 21. 5. 2012, 5. 10. 2016, 13. 11. 2018, 16. 12. 2021, 7. 1. 2022, 16. 5. 2023, 19. 3. 2024 a 25. 3. 2024)

8. Obvyklá cena posuzované Nemovitosti byla k 11. 5. 2022 stanovena částkou 5 263677 038 Kč. (viz dopis označený jako tržní ocenění bytu v osobním vlastnictví , Jméno žalované, ze dne 5. 10. 2022 a emailová komunikace vedená mezi právní zástupkyní žalobce a stranou žalovanou)

9. Obvyklá cena posuzované Nemovitosti byla k 13. 6. 2024 stanovena částkou 6 267 000 Kč. Při vypracování znaleckého posudku byla použita porovnávací metoda. Znalec při svém zkoumání vycházel z realizovaných prodejů dle katastru nemovitostí. (viz znalecký posudek číslo , č. účtu, ve spojení s výslechem znalce)

10. Soud provedl dokazování ještě dalšími listinnými důkazy, konkrétně usnesením č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a výpisem z katastru nemovitostí, tyto důkazy však podrobně nehodnotil s ohledem na to, že skutečnosti z nich zjištěné nebyly mezi účastníky sporné. Stejně tak nehodnotí důkazy označené jako odvolání souhlasu s užíváním bytu ze dne 19. 10. 2021 včetně plné moci a dokladu o odeslání, výpověď z nájmu bytu ze dne 18. 3. 2022 včetně dokladu o odeslání a výpisy z běžného účtu za loňský rok, které nepovažoval s ohledem na níže vyslovený právní závěr za významné.

11. S ohledem na svůj právní názor zamítl soud rovněž provedení důkazu výslechem , tituly před jménem, , Anonymizováno, který považoval za nadbytečný.

12. Při hodnocení důkazů soud potupoval soud tak, že hodnotil každý důkaz zvlášť a zároveň všechny důkazy ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty.

13. Provedené listinné důkazy soud hodnotí jako pravé a věrohodné, neboť v řízení nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu o jejich pravosti pochybovat, a ani sami účastníci proti pravosti těchto důkazů ničeho nenamítali.

14. Jako zcela věrohodný soud hodnotí rovněž znalecký posudek zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Důvodem je skutečnost, že znalec ve svém znaleckém posudku zcela pregnantně popsal, jakým způsobem ke svým závěrům dospěl a jaké podklady a materiály pro svá zjištění použil. Obsah i závěry znaleckého posudku byly podrobně vysvětleny i v rámci následného výslechu znalce, v jehož rámci měli zástupci obou účastníků možnost klást znalci dotazy.

15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

16. Dle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2 může každý ze spoluvlastníků kdykoliv žádat o své oddělní ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

17. Dle § 1143 OZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodně o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

18. Dle § 1144 odst. 1 OZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

19. Dle § 1147 OZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

20. Převedeno na posuzovaný případ soud konstatuje, že z provedeného dokazování má za prokázané, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětné Nemovitosti. V řízení bylo současně prokázáno, že žalobce má zájem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, když se žalovanou nebyli schopni nalézt jiný způsob řešení. Naproti tomu žalovaná se zrušením a vypořádáním nesouhlasí, jelikož návrh na zrušení podílového spoluvlastnictví vnímá jako návrh podaný v nevhodnou dobu a k újmě jí samotné, protože je invalidní a trpí různými zdravotními komplikacemi.

21. Předně pokládá soud za důležité uvést, že ustanovení § 1140 odst. 1 OZ vyjadřuje obecnou podstatu vztahu spoluvlastníka ke spoluvlastnickému společenství potud, že účast spoluvlastníka v něm nelze vynucovat proti jeho vůli. Právo na zrušení spoluvlastnictví však není právem neomezitelným, nýbrž může být zákonem omezeno (k tomu srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2004., sp. zn. IV. ÚS 154/04), přičemž veškerá omezení musí být přiměřená sledovanému cíli, čemuž koresponduje i úprava obsažená v § 1140 odst. 2 OZ, podle níž každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Jde-li o kritérium nevhodnosti doby, toto je považováno za okolnost objektivní, která stojí mimo spoluvlastníky. Kritérium újmy jen některého ze spoluvlastníků pak směřuje do okolností a ohledů subjektivního rázu. Pro posouzení nevhodné doby jsou k požadavku na zrušení spoluvlastnictví rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka, zatímco pro újmu některého spoluvlastníka jsou podstatné jejich subjektivní poměry přechodné povahy.

22. V poměrech souzené věci žalovaná namítala konkrétní subjektivní okolnosti, jmenovitě své zdravotní potíže, skutečnost, že v bytě stále bydlí, je na něj vázána. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná je dlouhodobě v péči lékařů s různou specializací. Její zdravotní obtíže se datují minimálně od roku 2012, tedy jedná se o okolnost nikoliv dočasného, přechodného rázu, nýbrž naopak charakteru trvalého. Zároveň nelze očekávat, že by u žalované došlo k výraznému zlepšení zdravotního stavu, ale spíše k jeho prohlubování, a to již jen vzhledem k jejímu přibývajícímu věku, nyní je žalovaná 56letá. V těchto poměrech by zamítnutí žaloby vedlo k vytvoření stavu, kdy by žalobce své právo na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mohl v budoucnu pouze stěží znovu uplatnit, čímž by došlo k vytvoření neoprávněné výhody pro žalovanou. Procesní stanovisko žalované totiž ve své podstatě vede k zachování současného stavu, kdy žalovaná Nemovitost využívá výlučně sama. Vzhledem k uvedenému tak soud konstatuje, že zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví dle jeho názoru nedojde na straně žalované k újmě předpokládané v ustanovení § 1140 odst. 2 OZ.

23. Stejně tak soud nedospěl k závěru, že by byly naplněny předpoklady kritéria nevhodnosti doby. Hodnota Nemovitosti v mezidobí od konání pozůstalostního řízení stoupla, což se odrazilo i na výši vypořádacího podílu žalované. V době rozhodnutí soudu zde nebyly žádné indicie vedoucí k závěru, že by mělo v budoucnosti dojít k radikálnímu zvýšení cen nemovitostí.

24. Soud si uvědomuje, že uspokojování bytových potřeb je značně citlivá otázka, nicméně se domnívá, že pokud přistoupil ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, získá žalovaná dostatečný finanční základ k tomu, aby si zajistila jiné slušné bydlení. V této souvislosti je potřebné zdůraznit také to, že i žalobce musel svou bytovou situaci řešit. I on bydlí v nájemním bydlení. Navíc žalobce k řešení nastalé situace aktivně přistupoval. Navrhoval žalované možná řešení. Tyto návrhy ovšem žalovaná žádným způsobem nereflektovala.

25. Ve světle výše uvedených skutečností soud rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků s tím, že Nemovitost přikázal do vlastnictví žalobce, neboť dospěl k jednoznačnému závěru, že rozdělení Nemovitosti není v konkrétním případě dobře možné a žalobce disponuje finančními prostředky, nezbytnými k vyplacení žalované. Žalobci současně uložil povinnost vyplatit žalované za její ideální polovinu finanční náhradu ve výši 3 133 500 Kč.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to v souladu s judikaturou Ústavního soudu, a to konkrétně s nálezem ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st 59/23, ve kterém Ústavní soud potvrdil, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, jež má povahu iudicii duplicis, nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (viz § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Proto je obecným východiskem v těchto řízeních žádnému účastníku náhradu nákladů nepřiznat, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Jelikož žádné takové důvody soud v tomto řízení neshledal, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.

27. Výrokem IV. soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobce je povinen nahradit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 4 náklady tohoto řízení, které musel hradit stát, a to ve výši jedné poloviny (znalečné), současně soud zohlednil zálohu, kterou žalobce složil, a je tak povinen uhradit částku ve výši 8 306 Kč.