7 C 161/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Mráčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro určení neplatnosti odvolání z funkce generálního ředitele Anonymizováno

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že odvolání žalobce z funkce generálního ředitele žalované učiněné usnesením , jméno FO, , Anonymizováno, č. , Anonymizováno, ze dne , datum, je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované , Jméno advokáta B, , advokáta.

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobce domáhá určení specifikovaného ve výroku I s tím, že od , datum, do odvolání , jméno FO, , Anonymizováno, dne , datum, pracoval na pozici generálního ředitele , jméno FO, , Anonymizováno, . Dne , datum, uzavřel s žalovanou dohodu o rozvázání pracovního poměru ke dni , datum, . Odvolání z funkce žalobce považuje za nezákonné, neboť rozhodnutí , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo přijato v rozporu se zákonem. Výtky, o něž , jméno FO, své rozhodnutí opřela, nesouvisely s plněním úkolů veřejné služby ani s povinnostmi generálního ředitele ve smyslu § 9 odst. 7 zákona č. 483/1991 Sb., byly formulovány neurčitě, bez skutkové konkretizace, a navíc na ně nebyl předem písemně upozorněn, ač to zákon výslovně vyžaduje. K nově uděleným výtkám se na jednání dne , datum, nemohl ani vyjádřit, přestože byl přítomen. , jméno FO, překročila zákonný rámec odvolacích důvodů jejich extenzivním výkladem, když bez uvedení konkrétního jednání hovořila o porušení povinnosti řádného hospodáře či ohrožení dobrého jména instituce. Žádná ze zákonných podmínek pro odvolání nebyla splněna a napadené rozhodnutí je pro nedostatek zákonných důvodů a procesních záruk neplatné. Žalobce zdůrazňuje, že je třeba rozlišovat mezi rozhodnutím , jméno FO, , Anonymizováno, o jeho odvolání z funkce a následnou dohodou o skončení pracovního poměru, přičemž předmětem řízení je pouze zákonnost odvolání.

2. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce spatřuje ve vytvoření pevného právního základu pro právní vztahy nebo pro odvrácení budoucích sporů, když nezákonným odvoláním došlo k zásahu do jeho profesní cti, dobrého jména a pověsti. Odvolání z funkce pro nezákonnost jednání bylo široce medializováno a komplikuje jeho další uplatnění v této sféře, když může být potenciálními zaměstnavateli interpretováno negativně. Určení neplatnosti by představovalo zásadní právní a morální satisfakci a obnovila by se důvěra ve schopnosti a integritu žalobce. Dále uvádí, že určovací žaloba je v dané věci jediným dostupným prostředkem ochrany, neboť se nedomáhá žádného plnění, ale odstranění pokračující právní nejistoty. Rozhodnutí o odvolání podle žalobce nadále vyvolává právní účinky a způsobuje trvající právní nejistotu ohledně důvodů jeho odvolání, jež jsou veřejně prezentovány jako porušení zákonných povinností. Navíc vedle jeho individuální potřeby soudního přezkumu existuje i mimořádný veřejný zájem na kontrole zákonnosti postupu , jméno FO, , Anonymizováno, , když neexistuje žádný jiný přezkumný mechanismus.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce nemá na požadovaném určení neplatnosti odvolání z funkce generálního ředitele naléhavý právní zájem, neboť jeho pracovní poměr byl ke dni , datum, platně ukončen dohodou účastníků, kterou žalobce nijak nerozporuje. Určovací žaloba tak postrádá preventivní funkci a směřuje toliko k vytváření základu pro možné budoucí spory, které lze řešit prostřednictvím jiných žalob na plnění. Tato žaloba nemůže ani vyřešit tvrzené zásahy do osobnostních práv žalobce, neboť posouzení těchto zásahů je možné pouze v samostatném řízení na ochranu osobnosti, a samotné určení platnosti či neplatnosti odvolání by bylo pouze řešením jedné z předběžných otázek. Pokud žalobce namítá, že rozhodnutí o určovací žalobě by mu poskytlo morální satisfakci, tak tento účel nemůže odůvodnit projednání určovací žaloby, která neslouží osobnímu či symbolickému zadostiučinění, nýbrž ochraně ohrožených práv, a nelze ji užít k vydání akademického výroku bez faktického dopadu na právní postavení účastníků. Z těchto důvodů žalovaná uzavírá, že žaloba nemůže být meritorně projednána, neboť postrádá naléhavý právní zájem a neodpovídá funkcím, jež zákon určovací žalobě přiznává. Současně žalovaná namítá nedostatek vlastní pasivní legitimace, jelikož rozhodnutí o odvolání vydala , jméno FO, , Anonymizováno, jako na ní nezávislý orgán odpovědný , Anonymizováno, .

4. Ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. bylo mezi stranami nesporné, že , jméno FO, , Anonymizováno, přijala dne , datum, usnesení, kterým odvolala žalobce z funkce generálního ředitele , jméno FO, , Anonymizováno, , že pracovní poměr žalobce u žalované skončil dohodou ke dni , datum, . Tato dohoda nebyla napadena u soudu žalobou na určení neplatnosti.

5. Dokazování soud neprováděl, neboť s ohledem na níže rozvedené právní hodnocení věci by ani prokázání veškerých skutkových tvrzení žalobce nevedlo k jeho úspěchu ve věci samé.

6. Mezi stranami nesporný skutkový stav soud po právní stránce posoudil tak, že žalobu neshledal důvodnou, neboť žalobce ani na základě výzvy podle §118a o.s.ř. netvrdil relevantní naléhavý právní zájem na požadovaném určení. K tomuto závěru dospěl soud konkrétně z následujících důvodů:

7. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Podle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

9. Soud úvodem připomíná, že pro tzv. určovací žaloby ve smyslu shora citovaného ustanovení § 80 o.s.ř. obecně platí, že je úspěšně lze podat jedině tehdy, má-li žalobce na jím požadovaném určení naléhavý právní zájem. Jak vysvětlil Nejvyšší soud např. v rozsudku z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , „určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků.“ Určovací žaloba zpravidla není namístě tam, kde právo již bylo porušeno a kde je žalobci již k dispozici žaloba o splnění povinnosti. Výjimku z této zásady pak představují situace, kdy je rozhodnutí o určovací žalobě způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění, anebo jestliže případná žaloba o splnění povinnosti nevystihuje (nemůže vystihnout) celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva, a naopak určovací žaloba je k tomu způsobilejší než jiné procesní prostředky (viz rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, a tam citovaná rozhodnutí).

10. Pokud pak žalobci naléhavý právní zájem na jím požadovaném určení nesvědčí, představuje tato skutečnost sama o sobě vždy důvod pro zamítnutí žaloby (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V takovém případě soud žalobu zamítne bez toho, aby zkoumal ostatní věcné aspekty žaloby (viz rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

11. V případě, že je v souvislost s rozvázáním pracovního poměru podána žaloba požadující jiné určení než definované § 72 zákoníku práce, tj. než určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, podmínka naléhavého právního zájmu se uplatní (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

12. Uvedená obecná východiska formulovaná v ustálené rozhodovací praxi soudů je třeba použít i v nyní projednávané věci. Pro ni z nich plyne, že určovací žalobě nelze vyhovět, pokud by význam soudního rozhodnutí měl být pouze akademický či formální. Žalobce by s žalobou na určení neplatnosti odvolání z funkce generální ředitele mohl být úspěšný jedině tehdy, pokud by požadované určení lépe, než jiné právní prostředky pomohlo ochránit jeho práva nebo snížit nejistotu v právním vztahu žalobce a žalované a předejít dalším sporům.

13. Tyto podmínky v projednávané věci nejsou splněny. Mezi účastníky v současnosti není sporu o tom, že pracovní poměr žalobce u žalované skončil dohodou ke dni , datum, . Neexistuje tak právní nejistota ohledně vzájemného vztahu účastníků, jak tvrdí žalobce, tyto jsou na jisto postaveny. Pro budoucí uspořádání právních vztahů účastníků by za této situace případné určení neplatnosti odvolání žalobce z funkce generálního ředitele nic nepřineslo. Toto určení není ani schopno předejít případným žalobám na ochranu osobnosti.

14. Konečně, s žalobcem nelze souhlasit ani v tom, že by naléhavý právní zájem na požadovaném určení mohl vyplývat z potřeby mít jistotu o zákonnosti důvodů odvolání či v přínosu osobní satisfakce žalobci. Tyto důvody nemohou samy o sobě založit naléhavý právní zájem na určení neplatnosti odvolání z funkce generálního ředitele, neboť účelem určovací žaloby je preventivní ochrana práv, nikoliv poskytování morální satisfakce. Věcné řešení otázky neplatnosti odvolání v nynějším řízení by představoval pouze neúčelný spor mezi účastníky.

15. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu zamítl, když žalobce neunesl břemeno tvrzení k existenci naléhavého právního zájmu na určení, že odvolání žalobce z funkce generálního ředitele žalované učiněné usnesením , jméno FO, televize č. , Anonymizováno, ze dne , datum, je neplatné.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu v částce , částka, . přiznal žalované, která byla v řízení plně úspěšná. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě, replika, účast na jednání dne , datum, a , datum, ) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .