7 C 24/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Mráčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 28 767 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do povinnosti zaplatit částku částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 15% ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15% ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 2,25% ročně, s úrokem 19,86% ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum, domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO, se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši částka v hotovosti. Tuto se žalovaný zavázal splatit společně s částkou částka představující úrok, částkou částka představující poplatek za zpracování zápůjčky a částkou částka představující poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení, a to v sedmdesáti osmi týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Jelikož žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, když poslední splátku uhradil dne datum, provedla žalobkyně ke dni datum vyčíslení dlužné částky, přičemž dlužná jistina činila částku částka a dlužný poplatek částku částka. Po vyčíslení dlužné částky uhradil žalovaný ještě jednu splátku. Žalovaný tak uhradil pouze částku částka. Pohledávka za žalovaným na žalobkyni přešla uzavřením smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi žalobkyní a společností právnická osoba, IČO IČO, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Jelikož žalovaný neplatil řádně a včas, nárokuje žalobkyně kromě dlužné jistiny ve výši částka a poplatku ve výši částka rovněž kapitalizovaný úrok ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % a úrok z částky částka od datum do zaplacení ve výši 19,86 %.

2. Před poskytnutím úvěrů právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Poskytnuté informace od žalovaného byly zaznamenány do karty zákazníka ze dne datum a byly ověřeny doklady, mezi které patří zejména výplatní pásky a pracovní smlouva. Žalovaný v kartě zákazníka uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako údržba komunikací ve společnosti právnická osoba, jeho příjem činí částka měsíčně. Další čisté příjmy domácnosti činí částka měsíčně. Nemá žádnou vyživovací povinnosti, nemá žádný úvěr z kreditní karty, ani zápůjčku u jiné společnosti.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a o. s. ř. vyzval usnesením žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez potřeby nařízení jednání výslovně souhlasila v podání. Výzva byla žalovanému doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne datum. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

6. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO, a žalovaný dne datum projevili vůli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. hodnota na částku částka. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal splatit prostřednictvím sedmdesáti osmi týdenních splátek spolu s úrokem ve výši částka, poplatkem za zpracování ve výši částka, poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka a poplatkem za službu doplňkové pojištění ve výši částka. Roční procentní sazba nákladů činila Anonymizováno %. Roční úroková sazba činila Anonymizováno % (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, zařazení zákazníka do pojistného programu).

7. Před uzavřením smlouvy o úvěru bylo provedeno ověření bonity klienta – žalovaného, kdy žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, nemá žádnou vyživovací povinnost a není vlastníkem motorového vozidla. Je zaměstnán na plný úvazek na pozici Anonymizováno u zaměstnavatele právnická osoba a jeho čistý měsíční příjem činí částka. Další čisté měsíční příjmy domácnosti činí částka. Měsíční výdaje žalovaného činní částka. Žalovaný nemá žádný úvěr z kreditní karty, ani zápůjčku u jiné společnosti, nevlastní bankovní účet (zjištěno ze zákaznické karty ze dne datum).

8. Žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši částka, ze které splatil částka. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum k úhradě dlužné částky nejpozději do datum s upozorněním, že v případě neuhrazení ve stanovené lhůtě bude dluh navyšován o soudní náklady a bude přistoupeno k podání žaloby (zjištěno z tabulek umoření ze datum, předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku).

9. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena dne datum, a tato změna věřitele byla žalovanému oznámena přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku).

10. Soud hodnotil provedené listinné důkazy jako pravdivé, neměl důvodu tyto jakkoli zpochybňovat a účastníci vůči nim žádné námitky nevznesli.

11. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

12. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

13. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný projevili dne datum vůli uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši částka, kterou měl vrátit v celkové výši částka prostřednictvím sedmdesáti osmi týdenních splátek. Roční procentní sazba nákladů činila Anonymizováno %. Roční zápůjční úroková sazba činila Anonymizováno %.

14. Čistý měsíční příjem žalovaného měl dle sdělení žalovaného ze dne datum činit částka, další čisté měsíční příjmy domácnosti měly dle sdělení žalovaného činit částka a měsíční výdaje žalované měly dle sdělení žalovaného činit částka. Dále bylo žalovaným uvedeno, že nemá žádnou vyživovací povinnost, není vlastníkem motorového vozidla, nemá žádný úvěr z kreditní karty, ani zápůjčku u jiné společnosti a nevlastní bankovní účet.

15. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo mezi žalobkyní a společností právnická osoba, IČO IČO, k postoupení pohledávky za žalovaným. Uvedené bylo žalovanému oznámeno dopisem.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.

17. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen „ZSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

20. Podle § 84 odst. 2 ZSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

21. Dle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Dle § 2 odst. 3 o. z. nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

23. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

24. Žalobkyně a žalovaný dne datum projevili vůli uzavřít smlouvu, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaný ji uzavřel mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

25. Soud má za to, že dohoda o úrocích z poskytnutého úvěru podléhá korektivu dobrých mravů (§ 2 odst. 3 o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami dvakrát až třikrát (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Takto sjednaná výše smluvního úroku je téměř 9x vyšší, než průměrná výše měsíční úrokové míry nových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu v době uzavření Smlouvy (leden Anonymizováno výše Anonymizováno % viz. ARAD – Systém časových řad – Česká národní banka (cnb.cz)). Soud s ohledem na sjednanou výši měsíčního úroku, která převyšuje hranici mravného úroku více jak dvakrát (mravný úrok by se pohyboval do 19 % měsíčně), dospěl k závěru, že toto ujednání je v rozporu s dobrými mravy. Jelikož na uzavírání obdobných smluv žalobkyně postavila svoje podnikání, které provozuje se záměrem produkovat určitý zisk, dospěl soud k závěru, že toto ustanovení nelze oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 o.z., neboť nelze předpokládat, že by žalobkyně takovou smlouvu při úročení maximálně Anonymizováno % měsíčně uzavřela. Rozpor předmětného ustanovení s dobrými mravy má proto za následek neplatnost smlouvy jako celku.

26. V případě neplatnosti smlouvy se strany dostávají do režimu bezdůvodného obohacení a mají si vrátit, co si navzájem plnily. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku částka a žalovaný zaplatil žalobkyni částku částka. Žalobkyně má proto nárok na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1968 a 1970 o.z. náleží žalobkyni ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od datum, tedy po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené žalobkyní v předžalobní výzvě.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy byl z větší části úspěšný žalovaný, nicméně tomu v řízení žádné náklady nevznikly, jelikož zůstal nečinný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.