7 C 246/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Mráčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 087,79 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 024,79 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 162,24 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč k rukám zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.</b> 1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 19. 7.2022, domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s tím, že žalovaná, jakožto držitelka televizního přijímače přihlášená do příslušné evidence ode dne 1. 11. 2019, nezaplatila zákonem stanovené televizní poplatky za měsíce leden 2021 až březen 2022.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, a vyzval usnesením žalovanou, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Výzva byla žalované doručena fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 17. 10. 2022. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala. Žalobkyně v podané žalobě výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.

4. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.

5. Podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. se odůvodnění tohoto rozsudku omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

6. Z předložených listinných důkazů potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 21. 6. 2022, předžalobní upomínka s přehledem neuhrazených předpisů ze dne 4. 4. 2022 s dodejkou, specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

7. Žalovaná, jakožto držitel televizního přijímače, se v listopadu 2019 přihlásila do příslušné evidence poplatníků televizního poplatku. Žalovaná stanovený poplatek ve výši 135 Kč (za leden 2021 134,79 Kč) měsíčně řádně a včas nehradila, když neuhradila poplatek za období leden 2021 až březen 2022. Celkový dluh žalované vůči žalobkyni tak činí 2 024,79 Kč, náklady na upomínání 63 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok v prodlení ve výši 162,24 Kč. Výzvou ze dne 4. 4. 2022, která se prokazatelně dostala do dispoziční sféry žalované, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných poplatků.

8. Žaloba je důvodná.

9. Žalovaná jako vlastník televizního přijímače je dle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně stanovené dle § 6 téhož zákona a splatného dle § 7 odst. 2 téhož zákona do patnáctého dne každého měsíce. Žalovaná svou povinnost nesplnila a neuhradila televizní poplatek v předepsané výši za celkem 15 měsíců (leden 2021 až březen 2022), ačkoli k tomu byla žalobkyní vyzvána a byla jí poskytnuta dostatečná dodatečná lhůta k jeho úhradě. Žalobkyně má proto právo dle § 10 zák. č. 348/2005 Sb. na zaplacení dlužných televizních poplatků za žalované období v celkové výši 2 024,79 Kč a nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 63 Kč.

10. Žalovaná televizní poplatky řádně a včas nehradila a vždy dnem následujícím po splatnosti příslušného poplatku se dostala do prodlení. Žalobkyně má tak dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 10 zák. č. 348/2005 Sb. nárok na úrok z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala pouze část příslušenství pohledávky, soud je jejím návrhem vázán.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 755 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.