7 C 289/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Mráčkové a přísedících Anonymizováno ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení částky 99 312 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75ˇročně od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta A, , advokáta.

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s následující podstatným odůvodněním. Žalobkyně pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, na pozici účetní. Dne , datum, se jí narodil syn a nastoupila na mateřskou dovolenou. Následně žalobkyně čerpala rodičovskou dovolenou. Dne , datum, měla překážka na straně žalobkyně odpadnout. Proto vstoupila do jednání s žalovanou, konkrétně s panem , jméno FO, , který sdělil, že je oprávněn v této záležitosti jednat z titulu zmocnění. Dne , datum, došlo k uzavření dohody o skončení pracovního poměru ve smyslu § 49 zákoníku práce, na jejímž základě zanikl pracovní poměr ke dni , datum, z důvodu snížení celkového objemu zakázek a v té souvislosti přijaté organizační změny spočívající ve snížení počtu zaměstnanců, tedy pro nadbytečnost. Téhož dne byl žalobkyni vystaveno potvrzení o zaměstnání a dále byl vystaven evidenční list, ve kterých byl zánik pracovního poměru ke dni , datum, rovněž uveden. Dne , datum, byl žalobkyni vystaveno potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, stražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění, ze kterého vyplývá, že žalobkyni měla být vyplacena částka , částka, představující zákonné odstupné vypočtené z pravděpodobného výdělku, neboť žalobkyně v rozhodném období práci nekonala. Základní mzda žalobkyně byla sjednána ve výši , částka, . Žalovaná ani přes dodatečnou výzvu odstupné žalobkyni neuhradila., právnická osoba, odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, žalobkyně zdůraznila, že pokud žalovaná měla pochybnosti o platnosti výpovědi z důvodu, že byla uzavřena za zaměstnavatele osobou neoprávněnou, měla se domáhat takového určení u soudu v dvouměsíční prekluzivní lhůtě. Navíc , právnická osoba, byl jednatelem žalované do , datum, a působí tak fakticky i nadále, resp. v postavení ředitele, a to na základě generální plné moci, což potvrdila i , jméno FO, pracující na pozici administrativní pracovník. Obsah dohody byl zvolen podle skutečného důvodu, když po skončení rodičovské nebude mít žalovaná pro žalobkyni práci, protože pozice účetní byla zrušena a agenda účetnictví byla kompletně předána externímu subjektu.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že dohoda ze dne , datum, mezi žalovanou žalobkyní byla za zaměstnavatele uzavřena osobou neoprávněnou (k tomu bylo označeno rozhodnutí NS ze dne , datum, č.j. , spisová značka, ). Na uvedenou skutečnost upozornil žalobkyni jednatel žalované dopisem ze dne , datum, . Dne , datum, byla žalobkyně vyzvána, aby pokračovala ve výkonu práce. Ta reagovala negativně a do výkonu práce nenastoupila. Uvedení organizační změny do dohody bylo účelovým jednáním ze strany žalobkyně, aby ji vznikl nárok na odstupné a záměrně ve věci jejího sjednání nekontaktovala jednatele , tituly před jménem, , jméno FO, , který má právní vzdělání a dohodu by neuzavřel., právnická osoba, rámci závěrečného návrhu žalovaná uvedla, že žalobkyně záměrně uvedla , jméno FO, v omyl, když mu předložila k podpisu dohodu o rozvázání pracovního poměru, která obsahovala důvod pro vznik odstupného, přičemž předně , jméno FO, sdělila, že odstupné nebude požadovat a že dohoda je ryze formální záležitostí, neboť žalobkyně měla v té době již sjednáno pracovní místo u společnosti , právnická osoba, . Lhůta podle § 72 zákoníku je prodloužena z důvodu lstivého jednání žalobkyně (k tomu blíže rozsudek NS ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).

5. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:

6. Žalovaná zastoupená jednatelem , jméno FO, uzavřela s žalobkyní dne , datum, pracovní smlouvu na dobu neurčitou s druhem práce účetní. Den nástupu byl sjednán rovněž , datum, . Mzda je stanovena samostatnou dohodou o mzdě (zjištěno z pracovní smlouvy ze dne , datum, ).

7. Dne , datum, žalobkyně převzala dokument nazvaný dohodo o mzdě, kterou jí byla stanovena mzda ve výši , částka, při odpracovaní stanovené pracovní doby (zjištěno z dohody o mzdě).

8. V lednu 2021, kdy žalobkyně odpracovala 21 dní, činila základní mzda žalobkyně , částka, a nebyla ji přiznána žádná odměna (zjištěno z výplatní pásky žalobkyně za období leden 2021).

9. V září 2021, kdy žalobkyně odpracovala 21 dní, činila základní mzda žalobkyně , částka, a nebyla ji přiznána žádná odměna (zjištěno z výplatní pásky žalobkyně za období září 2021).

10. V lednu 2022, kdy žalobkyně nepracovala z důvodu mateřské, činila její základní mzda , částka, a nebyla ji přiznána žádná odměna (zjištěno z výplatní pásky žalobkyně za období leden 2022).

11. V říjnu 2022, kdy žalobkyně nepracovala z důvodu rodičovské, činila její základní mzda , částka, a nebyla ji přiznána žádná odměna (zjištěno z výplatní pásky žalobkyně za období říjen 2022).

12. V červnu 2023, kdy žalobkyně nepracovala z důvodu rodičovské, činila její základní mzda , částka, a nebyla ji přiznána žádná odměna (zjištěno z výplatní pásky žalobkyně za období červen 2023).

13. V srpnu 2023, kdy žalobkyně nepracovala z důvodu rodičovské, činila její základní mzda , částka, a nebyla ji přiznána žádná odměna (zjištěno z výplatní pásky žalobkyně za období srpen 2023).

14. V květnu 2024, kdy žalobkyně nepracovala z důvodu rodičovské, činila její základní mzda , částka, a nebyla ji přiznána žádná odměna (zjištěno z výplatní pásky žalobkyně za období květen 2024).

15. V červenci 2024, kdy žalobkyně nepracovala z důvodu rodičovské, činila její základní mzda , částka, a nebyla ji přiznána žádná odměna (zjištěno z výplatní pásky žalobkyně za období červenec 2024).

16. V srpnu 2024, kdy žalobkyně nepracovala z důvodu rodičovské, činila její základní mzda , částka, a nebyla ji přiznána žádná odměna. Hrubá mzda žalobkyně za tento měsíc byla složena z odstupného ve výši , částka, (zjištěno z výplatní pásky žalobkyně za období srpen 2024).17. , právnická osoba, narozený , datum, byl zapsán jako jednatel žalované do obchodního rejstříku dne , datum, a definitivně vymazán , datum, , kdy byl na pozici jednatele zapsán , Jméno advokáta B, narozený , datum, . Ten byl vymazán ke dni , datum, a téhož dne byl zapsán , jméno FO, narozený , datum, (zjištěno z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované , datum, ).

18. Dne , datum, žalobkyně uzavřela s žalovanou dohodu o rozvázání pracovního poměru, a to ke dni , datum, . K dohodě došlo z důvodu organizačních změn u zaměstnavatele, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce (zjištěno z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, ).

19. Dne , datum, žalovaná vyhotovila potvrzení o zaměstnání, podle kterého žalobkyně pracovala na pozici účetní od , datum, do , datum, (zjištěno z potvrzení o zaměstnání vystavené , datum, ).

20. Žalovaná dne , datum, vystavila evidenční list důchodového pojištění, podle kterého trval pracovní poměr žalobkyně u žalované v roce 2024 od 1.1. do , datum, (zjištěno z evidenčního listu důchodového pojištění vyhotovený dne , datum, ).

21. Dne , datum, žalovaná vystavila potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů za období 1-8/2024, ve kterém uvedla, že základ daně žalobkyně činí , částka, (zjištěno z potvrzení o zdanitelných příjmech z nezávislé činnosti, sražených zálohách na dani z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za období 1–8. 2024).

22. Dne , datum, jednatel žalované , Jméno advokáta B, vyhotovil dopis, kterým žalobkyni sdělil, že dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavřenou dne , datum, shledává neplatnou, neboť jí nepodepsal a nikdo jiný nebyl vybaven plnou mocí k podepsání takového dokumentu (zjištěno z dopis ze dne , datum, ).

23. Dne , datum, jednatel žalované , Jméno advokáta B, vyhotovil dopis, kterým žalobkyni sdělil, že jí nárok na odstupné nevzniká, že s ohledem na neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru tento trvá a žádá ji, aby pokračovala ve výkonu práce (zjištěno z dopisu ze dne , datum, ).

24. Dne , datum, žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení odstupného a nákladů právního zastoupení (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, , a to včetně průkazu o odeslání).25. , jméno FO, žalobkyni sdělila, že nedisponuje informací, že by , jméno FO, poslal papír, že ruší generálku , jméno FO, , že na všech smlouvách za poslední rok je , jméno FO, podpis. Hlavně ji má Facta, takže personální, když přijímá smlouvy nebo dohody a je tam , jméno FO, podpis, tak musí vědět proč (zjištěno z konverzace z , Anonymizováno, mezi žalobkyní a , jméno FO, , úsek od 16:09 v rozsahu dvou listin A4).26. , právnická osoba, , bývalý jednatel žalované, zajišťoval i po roce 2021 provozní záležitosti pro pana , jméno FO, , jednatele, který se věnuje advokacii a není často dostupný. Svědek měl důvěru a podepisoval dokumenty jménem firmy, často i bez písemné plné moci, protože spolupracoval s lidmi, kteří ho znali. V roce 2020 přijal paní žalobkyni jako účetní. Po návratu z mateřské dovolené mu oznámila, že získala lépe placené místo a navrhla ukončení pracovního poměru dohodou, aby nemusela být vyplacena odstupná částka. Svědek souhlasil a dohodu podepsal na čerpací stanici v , Anonymizováno, , aniž by si ji důkladně přečetl. Později zjistil, že dohoda obsahovala odstupné, což nebylo předem domluveno, a cítil se podveden. Dohodu předal účetní firmě, která ji zpracovala podle uvedených údajů. Svědek tvrdí, že účetní firma nepochybila, protože postupovala podle předložených dokumentů. Námitky vůči obsahu dohody se objevily až ve chvíli, kdy se žalobkyně začala domáhat odstupného. Svědek uvedl, že žalovaná žalobkyni písemně vyzývala k návratu do práce, ale ona nereagovala, proto považovala pracovní poměr za ukončený. Žaloba na neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru nebyla podána (zjištěno z výslechu svědka , jméno FO, ).

27. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu a považoval je obecně za věrohodné. Pokud jde o pravost listinných důkazů, pak soud nezaznamenal žádnou okolnost, která by je zpochybňovala, když svědek , jméno FO, jednoznačně označil podpis na dohodě za vlastní.

28. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:

29. Žalobkyně pracující u žalované na pozici účetní po čerpání mateřské a rodičovské dovolené uzavřela Dne , datum, s žalovanou zastoupenou , jméno FO, , bývalým jednatelem a aktuálně zmocněncem dohodu o rozvázání pracovního poměru ke dni , datum, . V dohodě deklarovaly důvod uzavření spočívající v organizačních změnách u zaměstnavatele, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce. V návaznosti na tuto dohodu žalovaná vyhotovila téhož dne potvrzení o zaměstnání, podle kterého žalobkyně pracovala na pozici účetní od , datum, do , datum, . Dne , datum, vyhotovila žalovaná evidenční list důchodového pojištění a potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů za období 1-8/2024, ve kterém uvedla, že základ daně žalobkyně činí , částka, . Mzda žalobkyně činila standardně , částka, a nezahrnovala žádné zvláštní odměny či příplatky. Dopisem ze dne , datum, jednatel žalované , Jméno advokáta B, žalobkyni sdělil, že dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavřenou dne , datum, shledává neplatnou, neboť jí nepodepsal a nikdo jiný nebyl vybaven plnou mocí k podepsání takového dokumentu. Dne , datum, dalším dopisem žalobkyni sdělil, že jí nárok na odstupné nevzniká, neboť neplatnost dohoda o rozvázání pracovního poměru je neplatná, pracovní poměr trvá a žádá ji, aby pokračovala ve výkonu práce. Dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení odstupného a nákladů právního zastoupení.

30. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

31. Podle § 556 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

32. Podle § 556 odst. 2 OZ při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

33. Podle § 18 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění účinném do , datum, (dále jen „ZP“) je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.

34. Podle § 49 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění rozhodném (dále jen ZP), Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.

35. Podle § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

36. Podle § 67 odst. 1 ZP písm. c) zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

37. Podle § 52 písm. c) ZP zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

38. Podle § 67 odst. 3 ZP pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.

39. Podle § 67 odst. 4 ZP odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

40. Podle § 141 odst. 1 ZP mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

41. Podle § 353 odst. 1 ZP průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

42. Podle § 354 odst. 1 ZP není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

43. Podle § 355 odst. 1 ZP jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

44. Podle § 355 odst. 2 ZP pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

45. Předně je třeba uvést, že nárok na zaplacení odstupného je ryze soukromoprávním nárokem, o kterém soudy rozhodují v civilním řízení sporném. Sporné řízení je řízením kontradiktorním, při němž se utkávají soupeřící strany, žalobce a žalovaný, a soud mezi těmito stranami rozhoduje jako nestranný rozhodčí; jednání přitom sice řídí, ale je silně omezen vůlí stran.

46. Právo a povinnost stran tvrdit rozhodnuté skutečnosti předchází jejich povinnosti tato tvrzení dokázat. Soud proto vede dokazování pouze ke skutečnostem, které účastník, jehož příslušné břemeno tíží řádně tvrdil. Již z tvrzení musí vyplývat všechny rozhodné skutečnosti, tj. v daném případě, že žalobkyně uvedla , jméno FO, v omyl, resp. že se vzdala nároku na zaplacení odstupného.

47. Tato relevantní obranná tvrzení žalovaná vznesla až v závěrečném návrhu doručeném soudu dne , datum, . K těmto soud z důvodu nastalé koncentrace řízení ke dni , datum, však nemůže přihlížet. Žalovaná se bez omluvila, ačkoliv byla řádně předvolána, na jednání soudu dne , datum, nedostavila (dostavil se , Jméno advokáta B, bývalý jednatel, který ke dni konání jednání nedisponoval plnou mocí k zastupování) a tím se rovněž vzdala všech případných poučení soudu podle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř.

48. Jelikož ani jedna ze stran dohody o ukončení pracovního poměru nepodala žalobu na její neplatnost v zákonné prekluzivní lhůtě dvou měsíců, není soud oprávněn takovou otázku zkoumat ani jako předběžnou a dohodu považuje bez dalšího za platnou a pracovní poměr žalobkyně za skončený ke dni , datum, .

49. Pro rozhodnutí v této věci bylo stěžejní zodpovědět otázku, z jakého důvodu byla dohoda o ukončení pracovního poměru sjednána, neboť v případě sjednání dohody z důvodu uvedeného v § 52 písm. a) až c) přísluší žalobkyni od žalované při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr žalobkyně u žalované trval alespoň 2 roky.

50. V daném případě byl obecně důvod podřaditelný pod § 52 písm. c) ZP uveden v samotném textu dohody. Při aplikaci § 556 odst. 1 a odst. 2 o.z. soud dospěl k závěru, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dohodu právě z důvodu nadbytečnosti žalobkyně. Při výkladu projevu vůle soud přihlédl ke skutečnosti, že ačkoliv text dohody vyhotovila žalobkyně, , právnická osoba, , osoba jednající za žalovanou, která měla letité zkušenosti s pracovněprávními jednáními, když několik let vykonával pozici jednatele žalované, si musel být vědom jaké právní jednání činí, když podepisuje dohodu, která obsahuje tvrzení, že pracovní poměr končí z důvodu organizačních změn u zaměstnavatele, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce. Nebyl-li si vědom následků v podobě odstupného není to skutečnost relevantní pro toto řízení.

51. Úmysl uzavřít dohodu právě z toho důvodu lez dovodit i z následného chování žalované, která prostřednictvím svých zaměstnanců či externího dodavatele vyhotovila dokumenty, ve kterých nárok žalobkyně na odstupné výslovně uvedla (viz výplatní páska za srpen 2024, potvrzení o potvrzení o zdanitelných příjmech ze nezávislé činnosti, sražených zálohách na dani z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za období 1–8. 2024).

52. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení odstupného ve výši 3násobku průměrného měsíčního výdělku. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně z důvodu čerpání rodičovské dovolené neodpracovala v rozhodném období, tj. v předchozím kalendářním čtvrtletí (duben, květen, červen 2024) ani 21 dní, proto soud při stanovení jejího průměrného výdělku vyšel v souladu § 355 odst. 1 a 2 ZP z pravděpodobného výdělku.

53. Žalobkyně by pravděpodobně každý z těchto měsíců dosáhla na základní mzdu ve výši , částka, . S největší pravděpodobností by ji nenáležela žádná prémie ani příplatek, když takové složky mzdy ji nebyly zúčtovány ani před nástupem na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Trojnásobek pravděpodobného výdělku tudíž činní , částka, hrubého. Jelikož se žalobkyně žalobou domáhá částky nižší, nemůže soud, vázán jejím žalobním návrhem, tento překročit, a přiznal žalobkyni částku , částka, , jak je ve výroku I uvedeno (k ustálenému závěru, že při výpočtu náhrady mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru a samozřejmě také dalších nároků na mzdu, na plat, náhrady mzdy a platu a jiných plnění, z nichž se podle zvláštních předpisů "odvádí" daň z příjmů fyzických a právnických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění se v době od , datum, vychází z tzv. průměrného hrubého výdělku zaměstnance srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , či rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ).

54. Jelikož žalobkyni vznikl nárok na odstupné a žalovaná toto peněžité plnění neuhradila včas, když dle § 67 odst. 4 ZP při absenci jiné dohody je zaměstnavatel povinen odstupné zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy a dle § 141 odst. 1 ZP je mzda splatná po vykonání práce nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou její složku, byl nejzazším termínem pro řádné plněné den , datum, . Od , datum, je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého závazku, a proto soud žalobkyni přiznal nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o.z., v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyni náleží ode dne následujícího po splatnosti dluhu, tj. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. standardní tří denní, když neshledal důvody pro její prodloužení.

55. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném před i po , datum, , (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t.(převzatí a příprava, žaloba, replika, účast na jednání dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do , datum, a včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od , datum, , náhrada cestovného ve výši , částka, (za 4 jízdy vlakem) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 22 × 30 minut (jedna cesta k soudu a zpět z Olomouce 5,5hodiny) v částce , částka, podle § 14 a. t. ve znění účinném od , datum, .

56. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. standardní tří denní, když neshledal důvody pro její prodloužení a platebním místem zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.