7 C 56/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Mráčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro 53 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % z částky částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota-Anonymizováno ze dne datum, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši částka, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za úvěr do datum. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku nezaplatil, a to ani na základě předžalobní upomínky. Žalobkyně se tedy domáhá částky ve výši částka sestávající z jistiny ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka, to vše se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaný nárok zcela neuznal. Učinil nesporným uzavření úvěrové smlouvy. Poukázal na to, že smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy a poplatek za poskytnutí úvěru vnímá jako lichvu. Dále žalovaný uvedl, že smlouva obsahuje nepřesné informace.

3. Soud učinil následující závěry o skutkovém stavu.

4. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru č. hodnota-Anonymizováno, na jejímž základě žalovaný čerpal bezhotovostně částku ve výši částka (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků), se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. za období od datum do datum, celkem tedy částka. Žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku ve výši částka, konkrétně dne datum částku ve výši částka a ve výši částka, dne datum částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka (zjištěno z potvrzení o platbě částky částka dne datum, částky částka dne datum, částky částka dne datum a částky částka dne datum).

5. Žalovaný žalobkyni zbývající dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum (předžalobní výzva ze dne datum).

6. Soud dospěl k těmto právním závěrům.

7. Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným coby úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalobci peněžní prostředky, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s úroky. Obě smluvní strany vystupovaly v postavení podnikatele (§ 420 odst. 1 o. z.). Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částka.

8. Dle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Dle § 588 věty prvé o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Dle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

12. Dle § 1982 odst. 2 o. z., započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

13. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud shledal smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky jako absolutně neplatnou, a to pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. Úroková sazba činila dle smlouvy celkem hodnota % p. a. ročně, ačkoliv průměrná zápůjční úroková sazba mezi podnikatelských úvěrů činila v době uzavření smlouvy podle statistických údajů dostupných na stránkách ČNB (Arad) 5,67 %. RPSN ve smlouvě činial dokonce činila 15 600 % p.a.

16. Pokud roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) přesáhne 100 %, má ji judikatura za nepřiměřenou i u nebankovních poskytovatelů, kteří poskytují úvěry za rizikovějších podmínek než banky, kdy soud zjistil z úřední činnosti, že výše RPSN se u bankovních poskytovatelů pohybuje v rozmezí 20 až 30 %, a to i pro kreditní karty, u nichž není rozdílu mezi spotřebiteli a podnikateli, a kde RPSN bývá násobně vyšší než u standardních bankovních úvěrů, tedy trojnásobek, vychází-li soud z průměru rozmezí RPSN, činí 75 % (k tomu srov. závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). RPSN v projednávané věci přesahuje sto padesáti šesti násobek judikaturního maxima. Přiměřenost vysoké RPSN nelze odůvodnit ani tím, že nebankovní poskytovatelé nesou vyšší riziko oproti poskytovatelům bankovním, neboť takový přístup by vedl k nedůvodnému zvýhodnění poskytovatelů nebankovních tím, že táž úroková sazba, potažmo RPSN, by byla posuzována odlišně stran její přiměřenosti v závislosti na tom, kdo ji s úvěrovanými v rámci závazkových vztahů sjednává (k tomu srov. závěry uvedené v rozsudku Městského soudu v Praze, č. j. spisová značka z datum).

17. Neplatné ujednání o úroku, potažmo RPSN, v daném případě nebylo možné moderovat ve smyslu § 577 o. z., neboť by tím nedošlo ke spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Nahrazování neplatně sjednaného úroku zásahem soudu by totiž bylo v rozporu s účelem a smyslem § 577 o. z., kterým je mimo jiné i preventivní (odrazující) účinek neplatnosti nemravných ujednání.

18. Za této situace nelze než uzavřít, že účastníky uzavřená smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o. z. jako celek. K neplatnosti podle § 588 o. z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

19. Tento závěr soud učinil i s vědomím principů smluvní autonomie a pacta sunt servanda, jakož i zásady, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné ve smyslu § 574 o. z. V daném případě je nepoměr vzájemného plnění smluvních stran z důvodu nemravně vysokého úroku z úvěru natolik závažný a očividný, že je třeba princip autonomie vůle smluvních stran korigovat ochranou dobrých mravů. Třeba doplnit, že korektiv dobrých mravů se uplatní i ve vztazích mezi podnikateli s týmž hmotněprávním následkem, tedy absolutní neplatností právního jednání (k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

20. Žalovaný na jistině z uzavřené smlouvy plnil celkem částka, její nesplacená část činí tedy částka. Nárok je tak po právu co do částky částka, jež představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaný je povinen obohacení vydat dle § 2991 odst. 1 o. z. Příslušenství pohledávky soud posoudil dle § 1970 o. z., jeho výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost nastala k datu datum a žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky od datum. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když neshledal důvodu ke stanovení lhůty delší tří dnů.

21. Soud žalobu ve zbytku zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, neboť v případě absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru jako hlavního závazku nelze seznat důvodnými nároky vyplývající ze závazků akcesorických nad rámec poskytnuté nevrácené jistiny, což je poplatek za poskytnutí úvěru (dle skutečné povahy úrok ve smyslu § 2395 o. z.) ve výši částka a smluvní pokuta ve výši částka.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovanému, který měl ve věci částečný úspěch (úspěch žalobce co do 30 %, neúspěch co do 70 %), přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částečné výši. Náklady žalovaného sestávají z nákladů řízení jako nezastoupenému účastníku dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dle kterých žalovanému, který nebyl zastoupena zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložila výši hotových výdajů, náleží částka ve výši částka za odpor včetně vyjádření dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalovaný byl však úspěšný co do 40 %, a tak mu soud přiznal náhradu nákladů ve výši celkem částka. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud tuto stanovil standardní třídenní, jdoucí od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li účastníci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo návrhem na nařízení exekuce.