7 C 64/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Mráčkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 57 810 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, částky částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 41,94 % v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO, advokátky.

1. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi účastníky řízení, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému po předchozím prověření jeho úvěruschopnosti peněžní prostředky ve výši částka. Na základě dodatku ke smlouvě o navýšení úvěrového limitu ze dne datum byl úvěrový rámec navýšen na částku částka. Ze strany žalovaného docházelo postupně dne datum k opakovanému čerpání úvěru. Žalovaný se žalobkyni zavázal vrátit poskytnutý úvěr formou měsíčních splátek, přičemž zbytek celkové úhrady úvěru byl splatný maximálně ke dni ukončení uzavřené smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením jednotlivých splátek, a tak žalobkyně dne datum celý úvěr zesplatnila. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši částka představující dlužnou jistinu, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky ve výši částka představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně od datum (den následující po zesplatnění pohledávky) do datum z částky částka a částky ve výši částka jakožto nákladů spojenými s uplatněním pohledávky.

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz ze dne datum, č. j. EPR č. účtu-6, proti němuž žalovaný dne datum podal odpor. V tom uvedl, že si od žalobkyně nikdy žádné finanční prostředky nepůjčil.

3. Žalovaný se k jednání dne datum bez omluvy nedostavil.

4. Soud z předložených důkazů učinil tato skutková zjištění.

5. Dne datum žalobkyně s žalovaným uzavřela po předchozím prověřením jeho úvěruschopnosti (prokázáno výpisem ze systému Kontomatik – výpis interního systému, ověření databáze, fotografií občanského průkazu a evropského průkazu o zdravotním pojištění žalovaného, výpis účtu žalovaného) smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka (prokázáno smlouva o spotřebitelském úvěru, sdělení o schválení úvěru, sazebník poplatků), přičemž dodatkem ke smlouvě byl úvěrový rámec navýšen na částka. Takto poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 39,99% měsíčně. RPSN činilo 5 520,74% v předem neurčeném počtu splátek s tím, že minimální splátka činí měsíčně přirostlý úrok z úvěru za uplynulé období (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne ID úvěru Anonymizováno, dodatek o navýšení úvěrového limitu).

6. Žalobkyně žalovanému převedla na bankovní účet dne datum částku ve výši částka a dne datum částku ve výši částka, částka a částka (prokázáno 4x potvrzením o provedené platby ze dne datum a datum, potvrzením o výpisu odchozích plateb).

7. Žalovaný se dostal se splácením úvěru do prodlení, a tak žalobkyně úvěr dne datum zesplatnila (prokázáno oznámení ze zesplatnění úvěru ze dne datum).

8. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný však k dnešnímu dni ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky ve výši částka s příslušenstvím ze dne datum, tvrzením žalobkyně, které žalovaný nevyvrátil).

9. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:

10. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši částka, přičemž dodatkem k této smlouvě byl úvěrový rámec navýšen na částku částka. Žalovaný čerpal částky celkem ve výši částka, částka, částka a částka tyto se zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 39,99% měsíčně, v předem neurčeném počtu splátek s tím, že minimální splátka činí měsíčně přirostlý úrok z úvěru za uplynulé období. RPSN činilo 5 520,74%. Žalovaný se dostal se splácením jednotlivých splátek do prodlení, a tak žalobkyně úvěr dne datum zesplatnila. Žalovaný však dlužnou částku spolu s poplatky žalobkyni neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne datum.

11. Po právní stránce posoudil soud věd následovně.

12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej splatit spolu s poplatkem formou měsíčních splátek.

13. Soud při jednání vyzval žalobkyni ke sdělení, jaké konkrétní informace žalobkyně před uzavřením smlouvy získala ohledně schopnosti žalovaného splácet úvěr v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), a současně vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Soud je tedy s odkazem na uvedená ustanovení povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované. Z důkazů předložených žalobkyní však nevyplývá, že by tuto povinnost splnila. Žalobkyni bylo při jednání dáno poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění rozhodném (dále jen „o. s. ř.“), aby svá tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doplnila a prokázala, jaké konkrétní informace svědčící o schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy získala. Žalobkyně na poučení reagovala tak, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného probíhá prostřednictvím systému Kontokomatik, který automaticky vyhodnocuje rizika. Z těchto dokladů však vyplynulo, že tyto žalobkyně získala před uzavření smlouvy o úvěru týkající se částky ve výši částka, ne ve vztahu k dodatku k předmětné smlouvě s úvěrovým rámcem ve výši částka.

17. Pouze na základě výpisů z bankovního účtu, které žalobkyně posuzovala v rámci uzavření smlouvy o úvěru týkající se částky ve výši částka, nelze dospět k závěru, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost dostatečně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka a usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Za takové situace pak žalobkyně na základě předložených podkladů nemohla při vynaložení náležité odborné péče dospět k závěru, že je žalovaný schopen předmětný úvěr splácet. Žalobkyně tedy sice formálně jisté kroky učinila, ale nedostatečně, když její formální kroky v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nelze považovat za důkladné posouzení úvěruschopnosti ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z předložených dokladů tedy nevyplývá, že by žalobkyně hodnotila poměr mezi pravidelnými příjmy žalovaného, jeho nezbytnými výdaji ve vztahu k výši poskytovaného úvěru. A právě tento deficit v hodnocení poměru mezi pravidelnými příjmy žalovaného, jeho nezbytnými výdaji ve vztahu k výši poskytovaného úvěru vede zdejší soud k závěru o neplatnosti úvěru.

18. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 a násl. o. z. V takovém případě si strany plnily bez důvodu a svá plnění si mají vrátit. Žalobkyně žalovanému převedla na účet peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný žalobkyni ničeho nevrátil. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl toliko v rozsahu částky částka tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

19. Dále žalobkyně požadovala příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, kde soud shledal nárok po právu jen částečně, a to sice z přisouzené částky, ale až ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty poskytnuté k splnění v předžalobní výzvě, neboť bezdůvodné obohacení je splatné až od okamžiku, kdy je ten, kdo se na úkor druhého bezdůvodně obohatil, vyzván k plnění. S ohledem na výše uvedené bylo o úrocích z prodlení rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, že se přiznávají od datum do zaplacení z přisouzené částky částka, jak je ve výroku I uvedeno.

20. Lhůtu k plnění stanovil soud standardní třídenní, když neshledal důvod pro její prodloužení (§160 odst. 1 o.s.ř.).

21. Nad rámec soud podotýká, že i kdyby soud prověření úvěruschopnosti posoudil jako dostatečné, smlouva by byla absolutně neplatná z důvodu rozporu s dobrými mravy, když sjednaná výše úroku a RPSN jsou nepochybně v rozporu s dobrými mravy. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami dvakrát až třikrát (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Dohodnutá výše takto sjednaná výše smluvního úroku je více jak 50krát vyšší než průměrná výše úrokové míry korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu v době uzavření Smlouvy (říjen 2024 výše 8,53 % viz. ARAD - Systém časových řad - Česká národní banka (cnb.cz)).

22. Ve výroku II pak soud žalobu ve zbývajícím rozsahu, konkrétně co do částky částka, částky částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná co do 41,94 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka (po zaokrouhlení částky částka). Celkové náklady se sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, sepis žaloby a účast u jednání) a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Celkem by tedy náklady žalobkyně činily částku ve výši částka, žalobkyně byla však úspěšná pouze co do 41,49 %, a tak soud celkové náklady omezil v poměru úspěchu ve věci, tedy částkou částka.

24. Rovněž v tomto případě stanovil standardní třídenní lhůtu podle §160 odst. 1 o.s.ř. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení tuto stanovil jako standardní třídenní, jdoucí od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.). Platebním místem určil zástupkyni žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo návrhem na nařízení exekuce.