70 C 181/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr Lucií Vobrovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 28 810 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 28 810 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 810 Kč od 26. 12. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 17 575 Kč, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 6. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 28 810 Kč s odůvodněním, že se ve dnech 14. a 16. 11. 2017 podílel na projektu [anonymizována dvě slova] jako švenkr, odměna za tuto práci byla sjednána ústně, a to ve výši 6 700 Kč za den práce, 10 % za první hodinu přesčas, 15 % za druhou hodinu přesčas, 20 % za každou další hodinu přesčas a 50 % honoráře za cestovní dny. Žalobce práce pro žalovanou provedl a vyúčtoval smluvenou odměnu částkou 28 810 Kč, žalovaná mu ji však odmítla zaplatit.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí s tím, že nerozporuje, že pro ni žalobce pracoval na projektu [anonymizována dvě slova], a to na základě ústní objednávky. Žalobce však neplnil své pracovní povinnosti řádně, proto s ním žalovaná okamžitě ukončila spolupráci. Žalobce si domluvil odměnu s producentem, a to ve výši 5 000 Kč za natáčecí den a 500 Kč za každou započatou hodinu, plus cestovné, strava a ubytování. Žalovaná je tedy ochotna uhradit žalobci částku 13 500 Kč. Pokud si žalobce domluvil vyšší odměnu s produkční, pak tato osoba nebyla oprávněna v tomto rozsahu jednat, proto nechť žalobce požaduje rozdíl odměny přímo po produkční.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce je státním občanem Srbska a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Protože předmětem řízení je právní poměr ze smlouvy o dílo, je dána pravomoc českých soudů na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), neboť žalovaná má sídlo v České republice. Rozhodným právem je právo české.

4. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav:

5. Z výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval pro žalovanou na projektu [anonymizována dvě slova] na pozici asistenta kameramana, na tuto práci ho najala produkční paní [příjmení], sjednaná odměna činila 6 700 Kč za natáčecí den + přesčasy. Natáčení bylo náročné, podmínky byly extrémně těžké. Svědek za práci dosud nedostal zaplaceno. Producentka mu po natáčení nabídla odměnu asi o 12 000 Kč nižší, s čímž však svědek nesouhlasil, neboť měl výši odměny potvrzenou od produkční i v sms zprávě. Žalobce pracoval na stejné pozici jako svědek, měl sjednány stejné platební podmínky, v průběhu práce mu nebylo nic vytýkáno, hlavní kameraman byl s jejich prací spokojen. Podmínky s nimi sjednávala produkční, což je zcela běžný postup. Sjednaná výše odměny je zcela standardní, pohybuje se spíše na dolní hranici za tuto práci. Protože svědek nemohl natáčet všechny dny, dal produkční kontakt na žalobce a ta ho na práci sjednala za stejných podmínek jako svědka. Svědek dále uvedl, že se dozvěděl, že se situace opakuje, neboť již v minulosti nedostali lidé za práci pro žalovanou zaplaceno.

6. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracovala pro žalovanou na projektu [anonymizována dvě slova] na předtáčce v listopadu 2017 jako produkční, a to po dobu 8 dnů, za svou práci ale nedostala zaplaceno. Jejím úkolem bylo dát dohromady štáb a zorganizovat natáčení. Žalobce svědkyně najala přes [jméno] [příjmení], který jí ho doporučil, volala mu a domluvila s ním stejnou odměnu jako s ostatními kameramany, a to 6 700 Kč za natáčecí den + 50% cestovní den, dále přesčasové hodiny 10% za první hodinu, 15% za druhou hodinu a 20% za každou další hodinu. Při stanovení ceny svědkyně vycházela z minulého projektu, cena se jí zdála jako zcela obvyklá. Tuto částku s producentkou konzultovala, ta s ní souhlasila. Žalobce na natáčení byl, vykonával svou práci, vše bylo v pořádku, nikdo si na jeho práci nestěžoval. Bylo špatné počasí, režisér chtěl točit i scény navíc, proto docházelo k přesčasům. Když svědkyně sháněla lidi na práci na tomto projektu, spousta z nich do něj nechtěla jít, protože měli se žalovanou špatnou zkušenost.

7. Z čestných prohlášení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tito potvrdili, že se žalobce účastnil natáčení projektu [anonymizována dvě slova] ve dvou dnech na stejné pozici jako oni, odměna byla sjednána předem s produkční, a to ve výši 6 700 Kč za natáčecí den, odměna za přesčasové hodiny 10 % za první hodinu, 15 % za druhou hodinu a 20 % za každou další hodinu a 50 % honoráře za cestovní den. Tuto odměnu měli sjednanou všichni na pozici švenkra, tj. žalobce, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Písemná objednávka byla žalovanou vystavena až po skončení natáčení a částky v ní uvedené nebyly takto nikdy odsouhlaseny.

8. Dne 25. 11. 2017 vystavil žalobce žalované fakturu č. 2017 [číslo] na částku 28 810 Kč, žalovaná tuto fakturu odmítla zaplatit s vyjádřením, že uvedené částky nebyly odsouhlaseny. Stejně tak odmítla žalovaná zaplatit faktury i ostatním kameramanům. Dne 7. 4. 2020 zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu.

9. Další dokazování soud ve věci neprováděl, neboť měl skutkový stav za dostatečně prokázaný na základě již provedených důkazů a výslech jednatelky žalované považoval za nadbytečný, a to i s ohledem na skutečnost, že právní zástupkyně žalované uvedla, že s ohledem na současnou epidemiologickou situaci se jednatelka k soudu dostavit nechce. Výslech svědkyně [příjmení] pak soud považoval za nadbytečný, neboť tato svědkyně se žalobcem práci nesjednávala a na práci produkční nastoupila až poté, co žalobce práci pro žalovanou vykonal.

10. Podle § 2586 občanského zákoníku se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2587 je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

11. Po provedeném dokazování zhodnotil soud provedené důkazy jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce na základě objednávky žalované vykonával pro žalovanou práci švenkra na projektu [anonymizována dvě slova] ve dnech 14. a 16. 11. 2017. V řízení pak bylo prokázáno, že na tuto práci ho najala produkční paní [příjmení], která byla k najímání lidí do štábu zmocněna producentkou paní [příjmení]. Produkční ve své výpovědi pak potvrdila i výši sjednané odměny, tak jak je uvedena shora a uvedla, že se jednalo o zcela standardní výši odměny za tuto práci. Žalobce sjednanou práci pro žalovanou provedl, žalovaná neprokázala své tvrzení, že by tuto práci odvedl nekvalitně, nebylo prokázáno, že by mu v průběhu práce bylo cokoliv vytýkáno. Po skončení práce žalobce vystavil žalované fakturu, kterou tato odmítla uhradit s tím, že taková výše odměny nebyla sjednána. Sjednaná výše odměny však byla v řízení dostatečně prokázána, když tuto potvrdil jak svědek [příjmení], tak svědkyně [příjmení] a byla potvrzena i čestnými prohlášeními ostatních kameramanů. Pokud žalovaná tvrdila, že sjednaná výše odměny byla jiná, nepředložila soudu k tomuto svému tvrzení žádný důkaz. I pokud by výše odměny mezi účastníky nebyla sjednána, byla by žalovaná povinna zaplatit žalobci za jeho práci cenu obvyklou, což jak opět potvrdili oba slyšení svědci, je právě sjednaná cena, která z odměn za obdobnou práci nijak nevybočuje. Žalovaná si však najala produkční paní [příjmení], která měla lidi na uvedenou práci najímat. Ta také sama potvrdila, že žalobce na práci kameramana najala, a to právě za shora uvedenou cenu. Svědkyně pak rovněž potvrdila, že výši odměny vždy konzultovala s producentkou, která ji odsouhlasila. Uzavřenou dohodu mezi účastníky soud po právní stránce vyhodnotil jako smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení práce kameramana na projektu [anonymizována dvě slova], a to za ústně sjednanou cenu. Žalobce práce pro žalovanou v tvrzeném rozsahu provedl (o tomto rozsahu ani nebylo mezi účastníky sporu), za tyto práce vystavil fakturu na sjednanou částku, kterou však žalovaná odmítla zaplatit s odkazem na jinou dohodu, jejíž obsah však nijak neprokázala. I pokud by produkční překročila své oprávnění, jak tvrdí žalovaná, byla by žalovaná z tohoto jednání dle § 431 obč. zák. zavázána, neboť žalobce o tomto překročení nevěděl a ani vědět nemohl, neboť produkční vykonávala práci, kterou produkční běžně vykonávají. Z uvedeného je tedy zřejmé, že nárok žalobce je po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení počínaje od uplynutí splatnosti vystavené faktury.

12. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení zcela úspěšný a náleží mu proto náhrada jeho nákladů, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 441 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 5,5 úkonů právní služby à 2 260 Kč, 6 režijních paušálů á 300 Kč, cestovné z [obec] do [obec] a zpět 2 x 552 Kč, náhrada za promeškaný čas 2 x 400 Kč, celkem tedy 17 575 Kč.