70 C 236/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr Lucií Vobrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem titul . jméno příjmení , PhD. bytem adresa o zaplacení 40 004 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 004 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 18,9 % ročně z částky 40 000 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 40 000 Kč od 12. 3. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 1 711,20 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 001 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Opatrovníkovi žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení] se přiznává odměna za výkon funkce opatrovníka ve výši 6 030,64 Kč. Tuto odměnu nese stát a opatrovníkovi žalovaného bude vyplacena prostřednictvím zdejšího soudu po právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 7. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 004 Kč s odůvodněním, že dne 1. 10. 2014 spolu účastníci uzavřeli Rámcovou smlouvu a dne 8. 9. 2014 dodatek k Rámcové smlouvě, v němž požádal žalovaný o poskytnutí kontokorentu ve výši 40 000 Kč, který mu byl téhož dne poskytnut. Protože žalovaný poskytnutý kontokorent řádně nesplácel, přistoupila žalobkyně dne 2. 3. 2020 k zesplatnění kontokorentu a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu včetně smluvního úroku. Žalovaný ani přes výzvu ničeho neuhradil.

2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému dle § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovníkem advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D.

3. Soud zjistil, že žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům.

4. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Dne 1. 10. 2014 spolu účastníci uzavřeli Rámcovou smlouvu [číslo] dne 8. 9. 2014 dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, v němž požádal žalovaný o poskytnutí kontokorentu ve výši 40 000 Kč, který mu byl téhož dne poskytnut (prokázáno Rámcovou smlouvou ze dne 1. 10. 2014 a Dodatkem [číslo] k Rámcové smlouvě). Žalovaný poskytnutý kontokorent vyčerpal, v rozporu s podmínkami pro používání kontokorentu jej však řádně nesplácel, proto žalobkyně dne 2. 3. 2020 přistoupila k zesplatnění kontokorentu (prokázáno Podmínkami pro používání kontokorentu, Obchodními podmínkami žalobkyně, přehledem plateb kontokorentu a výpisem z účtu žalovaného). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 2. 3. 2020 s podacím archem).

6. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

7. Po zhodnocení všech provedených důkazů má soud za prokázáno, že spolu účastníci uzavřeli v souladu s ust. § 2665 a § 2395 obč. zák. smlouvu o kontokorentu, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky až do výše 40 000 Kč. Žalovaný kontokorent zcela vyčerpal, dle smluvních podmínek nepovolený debet nevyrovnal, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalovaný v řízení nijak neprokázal, že by na vzniklý dluh něčeho zaplatil, čímž neunesl své břemeno tvrzení a důkazní. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně sjednaného úroku z prodlení.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 001 Kč, což je zaplacený soudní poplatek.

9. Ve výroku III. přiznal soud odměnu ustanovenému opatrovníkovi, a to za 2 úkony právní služby dle § 12a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb, Advokátní tarif á 2192 Kč, 2 režijní paušály á 300 Kč a 21 % DPH z této odměny. Celkem tedy odměna opatrovníka činí 6 030,64 Kč.