70 C 286/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství uzavřené dne 6. 6. 2010 mezi paní celé jméno manželky, narozenou dne datum, a panem příjmení jméno jméno celé jméno manžela, narozeným dne datum, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 6. 6. 2010 v Káhiře v Egyptě. Manžel je egyptské národnosti, manželka je národnosti české. Z manželství se narodil dne datum nezletilý syn jméno celé jméno manžela. Po narození syna se manželé začali rozcházet v názorech týkající se výchovy o nezletilého syna. Mezi manžely docházelo k rozepřím, manžel se v roce 2016 rozhodl vrátit zpět do Egypta, kde se oženil a založil zde novou rodinu. Poslední společné bydliště manželů se nacházelo na adrese adresa manžela a manželky.

2. Manžel se podáním ze dne 16. 1. 2022 připojil k návrhu na rozvod manželství.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť manžel má egyptské státní občanství a manželka české občanství, přičemž oba manželka má bydliště v České republice. Mezi Českou republikou a Egyptskou republikou nebyla sjednána mezinárodní smlouva, v níž by si státy sjednali zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání ve věcech manželských. Pravomoc zdejšího soudu věc projednat vyplývá z ust. § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z. m. s.“), který stanoví, že k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, stačí, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt, nestanoví-li mezinárodní smlouva či přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného. Soud aplikoval na danou věc českou právní úpravu, neboť § 50 odst. 1 z. m. s. stanoví, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení, přičemž osobní poměry manželů se dle ust. § 49 odst. 1 cit. zák. řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany, a jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Soud tedy dospěl k závěru, že v daném případě je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, přičemž rozhodným právem pro rozvod manželství je právo české.

4. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující:

5. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 6. 6. 2010 v Káhiře v Egyptě. Z dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství ze dne 13. 1. 2022 soud zjistil, že vzájemné majetkové vztahy mezi účastníky a práva a povinnosti společného bydlení pro dobu po rozvodu byly vypořádány. Z opatrovnického spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. 14 Nc 1353/2020, a to zejména rozsudku č.j. 14 Nc 1353/2020-30 ze dne 27. 4. 2021 soud zjistil, že soudem byla schválena dohoda o úpravě poměrů nezletilého syna pro dobu po rozvodu manželství. Rozsudek nabyl právní moci dne 12. 5. 2021. Z výslechu manželů soud zjistil, že se jedná o druhé manželství v případě manželky, v případě manžela se jedná o první manželství. Z manželství se narodily dvě děti, přičemž manžel je biologickým otcem pouze v případě nezletilého syna. Manželé spolu nežijí ve společné domácnosti od roku 2016. Jako příčinu rozvratu manželství manželé shodně uvádějí rozdílné názory týkající se výchovy dětí a rozdílné představy o tom, kde budou manželé bydlet. Oba manželé na rozvodu trvají.

6. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně.

7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud rozhodl tak, že manželství rozvedl, neboť neshledal důvody pro postup dle § 755 odst. 2 o. z., protože rozvod manželství není, s ohledem na hluboký rozvrat manželství, v rozporu se zájmem žádného z manželů, ani v rozporu se zájmem nezletilých dětí. Soud v souhlasu s § 756 o. z. zjistil existenci rozvratu manželství a jeho příčiny. Jelikož byly splněny všechny podmínky § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

8. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé již od roku 2016 společně nežijí. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na otázku výchovy dětí a společného bydlení. S ohledem na shora popsaná skutková zjištění soud shledal, že v daném případě jsou podmínky pro rozvod manželství splněny. Soud proto návrhu na rozvod vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení soudním (dále jen „z. ř. s.“). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.). Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.