70 C 31/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl Mgr. Monikou Kupcovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: Anonymizováno., IČO: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Anonymizováno, narozený dne Anonymizováno bytem Anonymizováno o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 616 Kč od datum do datum, úrokem ve výši 19,9% ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně Anonymizováno, advokáta, do 3 dnů do právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum, ve znění jejího doplnění ze dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o fúzi sloučením společnosti právnická osoba. se společností právnická osoba. ze dne datum, kdy tato dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o kontokorentu č. hodnota, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč, který si žalovaný dne datum nechal navýšit na částku 20 000 Kč. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 19,90 % p.a. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru dle předmětné smlouvy. Žalovaný byl oprávněn průběžně čerpat povolený debet a také byl oprávněn kdykoliv úvěr částečně či zcela splatit. Každou platební transakci ve prospěch Běžného účtu se úvěr splácí a znovu se tak obnovuje možnost čerpat jej do sjednané výše. Po dosažení této hranice byly další splatné transakce na účtu evidovány jako položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se dále nenavyšovala. V souladu s obchodními podmínkami přistoupila banka dne datum k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 616 Kč. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Původní věřitel rovněž porovnával příjem žalovaného, a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že příjem i výdaje byly ověřovány z běžného účtu žalovaného. Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. V závěru žalobkyně uvedla, že její aktivní legitimace je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností Anonymizováno a společností Anonymizováno.

2. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřil.

3. Soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:

4. Dne datum byla mezi žalovaným a společností právnická osoba. uzavřena smlouva o kontokorentu, na základě které byl žalovanému povolen kontokorent do výše 10 000 Kč. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 19,90 % ročně, RPSN pak bylo sjednáno ve výši 21,82 %. Žalovaný tak byl povinen vrátit částku v celkové výši 10 498 Kč. V bodu 4. 1. smlouvy se klient a banka dohodli, že žalovaný bude na svém účtu udržovat pravidelný kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu za období předchozích 3 měsíců. Dle bodu 4. 3. smlouvy se smluvní strany dále dohodly, že banka je oprávněna klienta kdykoli požádat o splacení kontokorentu a klient je povinen kontokorent uhradit do 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splacení kontokorentu (smlouva o kontokorentu ze dne datum, všeobecné obchodní podmínky, sazebník účinný od datum, formulář pro informaci o spotřebitelském úvěru, identifikace žadatele o kontokorent, kopie OP žalovaného, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu, rámcová smlouva o poskytnutí bankovních služeb). Společnost právnická osoba. prověřovala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím úvěrových registrů (insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, interní Black list, BRKI/NRKI, SOLUS), jakož i výpisy z osobního účtu žalovaného vedeného u právnická osoba. od června 2020, kdy v březnu 2022 činil kreditní obrat žalovaného částku 179 723,63 Kč, debetní obrat částku 170 884,67 Kč a konečný zůstatek na účtu činil částku 24 013,65 Kč, v dubnu 2022 činil kreditní obrat žalovaného částku 173 470,28 Kč, debetní obrat částku 183 634,90 Kč a konečný zůstatek na účtu činil částku 13 848,83 Kč a v květnu 2022 činil kreditní obrat žalovaného částku 124 406,20 Kč, debetní obrat částku 126 051,64 Kč a konečný zůstatek na účtu činil částku 12 203,39 Kč (prověřování úvěruschopnosti žalovaného, výpis z bankovního účtu žalovaného od 16. 6. 2020 do listopadu 2022, produktové podmínky a protokol o prověřování úvěruschopnosti klienta). Dne datum byl mezi žalovaným a společností právnická osoba. uzavřen dodatek ke smlouvě o kontokorentu, kde se strany dohodly na navýšení limitu kontokorentu na částku 20 000 Kč (dodatek navýšení limitu kontokorentu, akceptace navýšení limitu). Společnost právnická osoba. i před navýšením limitu kontokorentu zkoumala úvěruschopnost žalovaného výpisem z bankovního účtu za období 16. 6. 2020 do července 2022, kdy v květnu 2022 činil kreditní obrat žalovaného částku 124 406,20 Kč, debetní obrat částku 126 051,64 Kč a konečný zůstatek na účtu činil částku 12 203,39 Kč, v červnu 2022 činil kreditní obrat žalovaného částku 175 533,65 Kč, debetní obrat částku 166 211,80 Kč a konečný zůstatek na účtu činil částku 21 525,24 Kč a v červenci 2022 činil kreditní obrat žalovaného částku 84 925,11 Kč, debetní obrat částku 103 402,50 Kč a konečný zůstatek na účtu činil částku 3 047,85 Kč (výpis z bankovního účtu žalovaného od 16. 6. 2020 do listopadu 2022). Dne datum zaslala právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., žalovanému prohlášení o okamžité splatnosti kontokorentu z důvodu porušování smlouvy o kontokorentu, konkrétně neplnění splátkové povinnosti (prohlášení o okamžité splatnosti ze dne datum). Dne datum byla mezi žalobkyní a společností právnická osoba. uzavřena smlouva o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek, rámcová smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení o úplatě) a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky). Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, ve které žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky v celkové výši 28 068,27 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání této výzvy (předžalobní výzva ze dne datum včetně kopie podacího archu ze dne datum, výpis o povoleného debetu).

5. Soud dále provedl dokazování výpisem z osobního účtu žalovaného a výpisy z bankovního účtu žalovaného za období od listopadu 2022 do října 2023, přičemž těmito se v odůvodnění blíže nezabýval, neboť z nich nezjistil žádné další významné skutečnosti pro posouzení věci samé.

6. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně.

8. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 2395 zákona č. 89/12 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. V prvé řadě soud zkoumal, zda-li žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, přičemž dospěl k závěru, že tuto podmínku řádně splnila. Žalobkyně v řízení prokázala, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána nejen prostřednictvím úvěrových registrů (insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, interní Black list, BRKI/NRKI, SOLUS), ale rovněž si ověřovala příjmy a výdaje žalovaného z výpisu jeho bankovního účtu, kdy v době poskytnutí úvěru, byl obrat žalovaného vždy přesahující částku 120 000 Kč a rovněž vždy na účtu zůstal zůstatek v minimální výši 12 000 Kč. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalovaný se společností právnická osoba. uzavřel smlouvu o kontokorentu ve znění jeho dodatku (§ 2395 a násl. o.z.), na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně v řízení rovněž prokázala, že žalovaný neplnil smluvní ujednání, kdy čerpaný kontokorent řádně nesplácel a proto došlo k zesplatnění kontokorentu. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dlužnou částku alespoň částečně uhradil. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky, jež je tvořeno kapitalizovaným úrokem ve výši 1 616 Kč od datum do datum, smluvním úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně pak vychází z ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Dále jí přiznal náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c/ bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 089 Kč a dále 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 2 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepsání žaloby podle § 14b odst. 5 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téhož žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za vyjádření ze dne datum, neboť skutková tvrzení v něm uvedená, měla být součástí již samotné žaloby. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

13. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí u obecného soudu povinného (§ 251 a § 252 odst. 1 o.s.ř.).