70 C 82/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kupcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, jejíž splatnost se stanoví na 15. den od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena Smlouva o , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit nejpozději do , datum, . Žalovaný se dále zavázal k datu splatnosti uhradit žalobkyni smluvní úrok v kapitalizované výši , částka, (tj. , Anonymizováno, % denně z jistiny za dobu čerpání). Žalobkyně žalovanému poskytla úvěr dne , datum, převodem na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný do dne podání žaloby neuhradil ničeho, přestože byl dne , datum, předžalobně upomenut.

2. Žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný, k žalobou uplatněnému nároku se nevyjádřil.

3. Ve věci samé soud provedl dokazování, na základě kterého dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Mezi žalovaným a žalobkyní byla dne , datum, , prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, uzavřena smlouva, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit tyto finanční prostředky spolu s poplatkem, tj. celkovou částku , částka, , nejpozději do , datum, . Úroková sazba byla stanovena ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, denně a RPSN ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, % (formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru č. , hodnota, , potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, , sdělení , Anonymizováno, a., Anonymizováno, .). Právní zástupce žalobkyně žalovanému dne , datum, zaslal předžalobní upomínku (předžalobní výzva ze dne , datum, včetně kopie podacího lístku).

5. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.

6. Dle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

7. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

8. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

11. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).

12. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

13. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně.

14. Žalobkyně nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, neboť žalobkyně zejména nijak neprokázala, a to ani pře výzvu soudu ze dne , datum, (čl. , Anonymizováno, spisu), že by ověřovala příjmy či skutečné výdaje žalovaného tak, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně ani netvrdila, že by úvěruschopnost žalovaného jakýmkoliv způsobem zkoumala.

15. Soud proto musel uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splatit úvěr či sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v dané věci se jedná o neplatnost absolutní, tedy k neplatnosti soud přihlíží i bez námitky žalovaného, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek podle § 588 o. z. Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele. V tomto směru lze odkázat mimo jiné na rozsudek Evropského soudního dvora C-679/18, OPR-Finance, dle kterého soudy musí i bez návrhu zkoumat, zda si věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně prověřil úvěruschopnost dlužníka s tím, že pokud tak věřitel před poskytnutím úvěru neučinil, úvěrová smlouva je neplatná. Evropský soudní dvůr dovodil, že se v daném případě nemůže jednat o relativní neplatnost (tj. zkoumat neplatnost pouze k námitce dlužníka), jelikož toto shledává v rozporu se směrnicí č. 2008/48/EC o spotřebitelském úvěru. Zdejší soud se s uvedenými závěry ztotožňuje.

16. Přestože je úvěrová smlouva absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnuté finanční částky. Žalobkyně žalovanému poskytla celkovou částku , částka, , přičemž žalovaný dosud neuhradil ničeho. Žalovaný je tedy povinen v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. částku ve výši , částka, .

17. Dle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). , adresa, , Anonymizováno, Kč uložil soud žalovanému zaplatit se splatností k 15. dni od právní moci rozsudku, a to vzhledem ke skutečnosti, že se tato doba pro úhradu dlužné částky soudu jeví jako doba přiměřená možnostem žalovaného. Žalovaný nebyl v řízení nijak kontaktní a soudu neposkytl žádnou součinnost, soudu tak proto ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, natož pak prokázáno, že by v této stanovené době nebyl objektivně schopen splnit svůj závazek vůči žalobkyni. Soud tak dospěl k závěru, že doba 15 dnů plynoucí od právní moci rozsudku pro úhradu dluhu žalovaného je zcela přiměřená jeho možnostem.

18. Ve zbytku pak soud žalobu výrokem II. zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení vůči žalované soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky , částka, , tj. ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %. Žalobkyně je tedy ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % neúspěšná (, částka, s příslušenstvím). Vzhledem k výše uvedenému náleží žalobkyni poměrná část náhrady nákladů řízení, dle úspěchu ve věci, tj. ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % (úspěch žalobkyně ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % - úspěch žalovaného ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %). Žalobkyni tak soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , dále odměnu za zastupování žalobkyně advokátem ve výši , částka, (dle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a dále 3 paušální částky náhrady po , částka, jako náhrady advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši , částka, (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní upomínka dle § 11 odst. 1 cit. vyhlášky). V souhrnu tvoří náklady řízení částku , částka, . Vzhledem k výše uvedenému, kdy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení pouze ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, %, činí náklady řízení částku , částka, vč. 21 % DPH. Žalovaný je povinen ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

20. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.