9 C 105/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenou Fryčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 47 961 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do povinnosti k úhradě částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši , Anonymizováno, % ročně od , datum, do zaplacení, pohledávky ve výši , částka, a úroku ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok od , datum, dosáhne částky , částka, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila následovně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, dne , datum, . Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 68,37 % p.a. v 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 23. dni kalendářního měsíce od , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost a zjistila, že volné zdroje žalovaného jsou dostatečné ke splácení úvěru. Po uzavření smlouvy žalovaný požádal o bezúplatný odklad splátek s ohledně na výpadek příjmu. Odklad splátek trval od , datum, do , datum, . Žalovaný celkem splatil částku ve výši , částka, . Žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši , částka, . V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru dle bodu 6.3 smlouvy. K zesplatnění došlo , datum, . Dle bodu 6.4 smlouvy ke dni zesplatnění se nezaplacená jistina a nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru, přičemž novou jistinu ve výši , částka, je žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění. Žalovaný byl v případě prodlení s hrazením nové jistiny povinen hradit úroky z prodlení v zákonné výši až do zaplacení. Dle bodu 6.5 smlouvy byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné „nové jistiny“ od , datum, do zaplacení. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení nové jistiny úvěru ve výši , částka, , smluvní pokutu dle bodu 6.1 ve výši , částka, s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1% z nové jistiny od , datum, pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši , částka, , úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Úrok je požadován v nominální roční úrokové sazbě , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, % p.a.

2. Žalobkyně se dne , datum, vyjádřila ke zkoumání úvěruschopnosti, kdy uvedla následující tvrzení. Žalobkyně z dokladů o příjmech zjistila, že čistý měsíční příjem žalovaného činil , částka, , jeho měsíční výdaje činili , částka, a volné zdroje tedy byly , částka, . Zároveň žalobkyně prověřila, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, neměl neplatný doklad totožnosti, nárok z jiné smlouvy nebyl soudně vymáhán, jeho zaměstnavatel nebyl v insolvenčním rejstříku a obchodník doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně si zajistila bankovní výpisy, ze kterých zjistila, že je zaměstnán a má stálý příjem. Dále vycházela z čestného prohlášení žalovaného. Ohledně nákladů na bydlení vycházela z tvrzení žalovaného, že jeho náklady činí , částka, . Žalovaný měl s žalobkyní uzavřenou druhou úvěrovou smlouvu, na kterou splácel , částka, . Žalobkyně spoléhala na prohlášení žalovaného, že poctivě přizná všechny své výdaje a příjmy.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Po provedeném dokazování soud ve věci učinil následující skutková zjištění:

5. Žalobkyně je s účinností od , datum, držitelem povolení ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů (zjištěno z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu).

6. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Smlouva byla na žádost klienta uzavřena na dálku. Zápůjční úroková sazba činila 68,36 % p.a. a výše předpokládané roční procentní sazby nákladů byla 94,42 %. Uvedený úrok se žalovaný zavázal vrátit ve 48 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do každého 23. dne v měsíci počínaje dubnem 2024. V případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky nebo i její části po dobu delší než 65 dnů pak automaticky dojde k zesplatnění úvěru a celá dosud nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se stávají součástí nové jistiny úvěru. Jestliže po zesplatnění úvěru nebyl úvěr uhrazen, byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny s tím, že souhrn uplatněných pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše úvěru, nejvýše však , částka, (zjištěno z prohlášení klienta, předsmluvního formuláře, potvrzení o přijaté a odeslané SMS, dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy, dokladu o vyplacení úvěru)

7. Žalovaný dne , datum, požádal o úpravu splátkového kalendáře z důvodu nečekaných výdajů. Žalovaná mu povolila odložit splátku splatnou dne , datum, (zjištěno z žádosti o úpravu splátkového kalendáře, upraveného kalendáře a dopisu ze dne , datum, )

8. Žalovaný o sobě při sjednání úvěru uvedl následující údaje. Měsíční příjem žalovaného , částka, , dále splácí , částka, z jiné smlouvy o úvěru, za bydlení platí , částka, , celkem tedy jeho výdaje činí , částka, . Žalovaný jako svého zaměstnavatele uvedl , právnická osoba, Dále uvedl, že žije u rodičů, bez partnera. Závěr žalované byl, že jeho volné příjmy činí , částka, (zjištěno z hodnocení klienta).

9. Skóre žalovaného v dle registru NRKI je , Anonymizováno, bodů (zjištěno z výpisu NRKI).

10. Na účet , č. účtu, přišla , datum, platba ve výši , částka, od , právnická osoba, , , datum, částka ve výši , částka, od od , právnická osoba, , , datum, částka ve výši , částka, od od , právnická osoba, a , datum, částka ve výši , částka, od od , právnická osoba, (zjištěno z potvrzení o přijetí platby na účet , č. účtu, ).

11. Žalovaný na úvěr zaplatil postupně ve splátkách po , částka, částku ve výši (zjištěno z karty klienty).

12. Dne , datum, došlo k zesplatnění úvěru z důvodu prodlení se splátkami po dobu delší než , Anonymizováno, dnů. Na tuto skutečnost byl upozorňován opakovaně (zjištěno z oznámení ze dne , datum, , z výzvy ze dne , datum, a z výzvy , datum, ).

13. Předžalobní upomínka byla odeslána dne , datum, (zjištěno z předžalobní upomínky a archu odeslané pošty ze dne , datum, ).

14. Soud k důkazu nehodnotil kopii občanského průkazu žalovaného, důkaz o odeslání , částka, , základní informace o klientovi, podpis na dálku, neboť z nich nemohl zjistit žádné skutečnost podstatné pro rozhodnutí.

15. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako pravé a pravdivé, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) Žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Smlouva podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění.

18. Podle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěryschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěryschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěryschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěryschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Dle ust. § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná.

20. Jak plyne z citovaného ustanovení, poskytovatel úvěru má jednoznačnou zákonnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele. Předpokládána je taková obezřetnost úvěrujícího, že poskytovatel nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit, příp. si je nechá od žadatele doložit.

21. Dlužno také podotknout, že soud má z úřední povinnosti zjišťovat, zdali byla před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumána úvěruschopnost spotřebitele jakožto úvěrovaného subjektu (viz články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS).

22. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES ze dne , datum, v čl. 8 uvádí, že je důležité, aby trh nabízel dostatečný stupeň ochrany spotřebitele, a zajistil tak důvěru spotřebitelů. V čl. 23 pak uvádí, že o zvláštní druh úvěrových smluv je však současně, v zájmu zajištění náležité úrovně ochrany spotřebitele a bez nadměrného zatížení věřitele nebo případně zprostředkovatele úvěru, vhodné omezit požadavky na předsmluvní informace podle této směrnice s přihlédnutím ke zvláštní povaze těchto smluv. Výklad těchto ustanovení pak obsahuje rozsudek soudního dvora ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18 jehož výrok zní: články 28 a 3 směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice rady 87/102/EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že k vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto čl.

23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 /ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

23. Z uvedeného tedy vyplývá, že bez ohledu na ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je soud povinen zkoumat porušení předsmluvní povinnosti věřitele prověřovat úvěruschopnost spotřebitele z moci úřední, nikoliv pouze k námitce spotřebitele. Uvedený závěr též vyplývá z usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 3/20 ze dne , datum, , kterým Ústavní soud vyjádřil názor, že ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. není ustanovením, které lze v otázce posouzení úvěruschopnosti aplikovat, neboť v tomto směru musí soud postupovat podle čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES a nikoliv podle § 87 zákona č. 250/2016 Sb.

24. Žalobkyně sice v řízení úplným a konkrétním způsobem tvrdila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného ale svá tvrzení neprokázala. Zjištěný způsob zkoumání úvěruschopnosti soud shledal zcela nedostatečným. Žalobkyně tvrdila, že vycházela z bankovních výpisů žalovaného, ale ve skutečnosti soudu dožila jen potvrzení o přijetí 4 plateb ve výši mezi , částka, a , částka, od , právnická osoba, Z toho dovodila, že žalovaný měl příjem okolo , částka, měsíčně. Pracovní smlouvu, či potvrzení zaměstnavatele k dispozici nebylo. Žalobkyně nezjišťoval nic o jeho pravidelných měsíčních výdajích. Přičemž skutečnost, že vycházela z výše existenčního minima a výdajů na bydlení ve výši , částka, soud považuje za značně podhodnocenou. Zejména za situace, kdy žalobkyně zjistila, že žalovaný splácel další úvěr.

25. Žalobkyně standard odborné péče nedodržela. Pokud jde o výdajovou stránku žalovaného, žalobkyně se spokojila s prostými, ničím nepodloženými tvrzení žalovaného. V poměrech projednávaného případu tak soud provedené prověření úvěruschopnosti žalovaného shledal nedostatečným.

26. Soud úvěrovou smlouvu posoudil jako neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně totiž před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného nedostatečným způsobem a adekvátně ji neprověřila (k této problematice srov. také např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 a Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). vedle tohoto důvodu neplatnosti soud navíc upozorňuje ne nestandardní výši úroků a RPSN, které jistě převyšují obvyklé úročení. Tento důvod neplatnosti však soud dále nezkoumal.

27. Dle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním s právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. V návaznosti na výše uvedené soud práva a povinnosti účastníků řízení vyhodnotil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny úvěru v částce , částka, , která odpovídá rozdílu poskytnuté částky , částka, a žalovaným splacené částky , částka, .

29. Žalovaný v řízení nevznesl žádná tvrzení o svých momentálních poměrech, která by umožňovala stanovit přiměřenou výši a splatnost dluhu. Soud tak splatnost stanovil, ve lhůtě 30 dnů, která umožňuje opatřit si prostředky ke splacení.

30. Ve zbytku, soud žalobu, s ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy, shledal nedůvodnou, a v této části ji zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že rozhodl že nikdo z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť podíl neúspěchu žalobkyně převyšoval její úspěch ve věci. Žalovanému žádný náklad nevznikl.