9 C 12/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Bc. Nikolou Hönigovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 74 146 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 74 146 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 100 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 72 046 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení 34 910 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 74 146 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna následovně. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Pojistná smlouva byla uzavřena dle zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně se v předmětné pojistné smlouvě zavázala v případě pojistné události specifikované v pojistné smlouvě vyplatit poškozenému pojistné plnění ve smyslu § 6 zákona č. 168/1999 Sb. a to za splnění zákonných a smluvních podmínek. Dne [datum] nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 2 100,00 Kč. Dne [datum] nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 72 046,00 Kč. K výplatě pojistného plnění ze strany žalobkyně došlo za současného naplnění zákonných podmínek k užití ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb., když ze sdělení o odložení věci Policie České republiky, [stát. instituce], Odbor služby dopravní policie, Oddělení dopravních nehod [číslo jednací] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], relace o dopravní nehodě [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a ostatních důkazů vyplývá, že dne [datum] kolem [údaj o čase] hodin řídil dosud nezjištěný řidič osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka], v [obec a číslo] po ulici [ulice]. V průběhu jízdy u SVO [číslo] z nezjištěných důvodů a nezjištěným způsobem narazil do nákladního motorového vozidla tov. zn. Renault Trafic, [registrační značka], zaparkovaného podélně při pravém okraji vozovky, ve směru pohledu od ulice [ulice] k ulici [anonymizována dvě slova]. Nezjištěný řidič z místa dopravní nehody odešel, aniž by na svou osobu zanechal jakýkoliv kontakt, nebo celou věc nahlásil na Policii České republiky. Šetřením na místě dopravní nehody bylo zjištěno, že osádku osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka] tvořili, mimo doposud neztotožněného řidiče, mladistvá [jméno] [příjmení], dále [celé jméno žalovaného] ml., [jméno] [jméno] [příjmení]. Posléze se na místo dopravní nehody dostavila i osoba [anonymizována dvě slova], zda byl tento v době dopravní nehody členem osádky osobního vozidla, se nepodařilo zjistit. U všech jmenovaných byly provedeny dechové zkoušky formou odborného měření přístrojem zn. Dr [číslo] kdy u mladistvé [jméno] [příjmení] byl výsledek dechové zkoušky negativní a u [celé jméno žalovaného], [jméno] [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] byly výsledky dechových zkoušek pozitivní. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyla zjištěna totožnost řidiče osobního motorového vozidla a vzhledem k tomu, že vlastníkem, provozovatelem a zejména pojištěným osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka], je žalovaný [celé jméno žalovaného] (otec jednoho z členů osádky vozidla), tak byli [celé jméno žalovaného] ml., [jméno] [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] vyzváni, aby se podrobili lékařskému vyšetření spojenému s odběrem vzorku krve, s čímž souhlasili a následně se v [nemocnice] tomuto lékařskému vyšetření a odběru vzorku krve podrobili. Šetřením na místě dopravní nehody nebylo zjištěno žádných relevantních informací vedoucích k ustanovení totožnosti doposud nezjištěného řidiče, jelikož oznamovatelem celé události byl p. [jméno] [příjmení], který průběh dopravní nehody neviděl, pouze slyšel náraz. Při dopravní nehodě došlo ke hmotné škodě na zúčastněných vozidlech. Jiná škoda nebyla na místě ohledáním zjištěna, ani uplatněna. Zranění na místě dopravní nehody nebylo žádným účastníkem uplatněno. [ulice] závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna, ani uplatněna. Žalovaný jakožto pojištěný dále nesplnil svou povinnost stanovenou v § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., dopravní nehodu nenahlásil, ani nesdělil totožnost osoby, která vozidlo v době dopravní nehody řídila, přestože je to jeho povinností. Došlo tak ke ztížení šetření pojistné události, kdy do dnešního dne není zřejmé, kdo vozidlo řídil. Je vysoce pravděpodobné, že vozidlo řídil některá z výše uvedených osob, přičemž jedna je mladistvá a nemohla být tedy držitelem řidičského oprávnění, a zbylé tři byly pod vlivem návykových látek. Žalovaný je tak odpovědný dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Současně je vysoce pravděpodobné, že jedna z osob výše uvedených byla řidičem vozidla, přičemž žalovaný by při zjištění jeho totožnosti byl odpovědný i dle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., jakožto provozovatel vozidla. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě, na pohledávku žalobce nebylo ničeho zaplaceno.

2. Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor dne [datum]. V odporu žalovaný uvedl, že nárok žalobce neuznává ani z části, neboť mu není o originálním nároku ničeho známo, odpovědnost žalovaného nebyla zjišťována; žalobce o škodní události věděl, jelikož je u něj žalovaný pojištěn i pro jiné druhy pojištění, a to odpovědnost za škodu a pojištění právní ochrany.

3. Podáním žalovaného ze dne [datum] bylo doplněno odůvodnění odporu, a to následovně. Žalobkyni nevzniklo postižné právo podle § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., neboť žalovanému svědčí zřetele hodný důvod, pro který svojí oznamovací povinnost nesplnil, a to nevědomost žalovaného o vzniku škody. I kdyby však žalovanému onen zřetele hodný důvod nesvědčil, je zcela zřejmé, že nesplnění oznamovací povinnosti žalobkyni nijak neztížilo provádění pojistného šetření, a tedy jí postižné právo vůči žalovanému nemohlo vzniknout. Ze spisové dokumentace je evidentní, že dne [datum] způsobil neznámý řidič dopravní nehodu, kdy vozidlem tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka], ve vlastnictví žalovaného, způsobil škodu nabouráním vozidla tov. zn. Renault Trafic, [registrační značka] [ulice] nehodu oznámil na policii [jméno] [příjmení]. Na místě byly zajištěny osoby, mezi nimiž žalovaný nebyl, a u kterých se nepodařilo zjistit, zda vozidlo řídily. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že za škodu by měl odpovídat žalovaný, a to tím spíše, že policie rozhodla dne [datum] o odložení věci, neboť se nepodařilo prokázat, kdo je za vznik škody odpovědný. Žalobkyni nemohlo vzniknout postižné právo ani podle § 10 odst. 1 písm. b), neboť žalovaný nehodu nezpůsobil, nebyl vzniku škodní události přítomen, a z toho důvodu objektivně nemohl splnit povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí. Akcentoval přitom rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat bez zbytečného odkladu společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodní událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 OdpVoz. Žalovaný má však za to, že ve věci existuje onen„ zřetele hodný důvod“ nesplnění jeho oznamovací povinnosti – podle žalovaného ho lze spatřovat v tom, že žalovaný nebyl vzniku škodní události přítomen, o jejím vzniku se dozvěděl později z předvolání Policie ČR, a z toho důvodu nemohl oznamovací povinnost splnit, neboť škodní událost stihla žalobkyni dřív oznámit poškozená. Tuto nevědomost žalovaného lze mít zcela oprávněně za„ zřetele hodný důvod“ jak ve smyslu § 10 odst. 1 písm. b), tak ve smyslu § 10 odst. 1 písm. e) OdpVoz. Dále podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dovodil, že vzhledem k okolnostem případu nemusí mít porušení povinnosti ohlásit nehodu vždy za následek nemožnost či podstatné ztížení zjištění okolností rozhodných pro posouzení vzniku nároku na pojistné plnění a na jeho výši. Navrhl žalobu zamítnout a přiznat žalovanému plnou náhradu nákladů řízení.

4. Podáním ze dne [datum] se k replice žalovaného vyjádřil žalobce. Žalovaný přiznal, že nesplnil svou ohlašovací povinnost. Pokud žalovaný tvrdí, že nebylo objektivně v jeho sílách, aby oznamovací povinnost splnil, pak se toto tvrzení nezakládá na pravdě. Žalovaný byl informován Policií České republiky o dopravní nehodě nejpozději dne [datum], kdy se dostavil podat vysvětlení, přičemž nejpozději téhož dne, kdy se o nehodě dozvěděl, měl žalobkyni oznámit za stranu viníka, že došlo ke škodní události a sdělit totožnost osoby, která vozidlo řídila. Povinnost k nahlášení škody má jak viník, tak poškozený. Argumentace objektivní nemožnosti je lichá, neboť k žádné objektivní nemožnosti zde nedošlo. Zákon [číslo] Sb. (dále jen silniční zákon) v ustanovení § 10 odst. 3 uvádí, že provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená silničním zákonem. V projednávané věci je tak zřejmé, že žalovaný i další zákonné povinnosti nedostál, když nezajistil, aby byly dodržovány při provozu vozidla všechny povinnosti stanovené silničním zákonem. I zde je třeba připomenout, že dle § 10 odst. 1 písm. d) silničního zákona platí, že provozovatel vozidla nesmí přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti. Žalovaný nicméně povinnost znalosti o totožnosti řidiče má bez dalšího, neboť tak implicitně vyplývá ze zákona, kdy je zákonem zakázáno svěřit vozidlo osobě bez znalosti její totožnosti. Pokud tedy žalovaný totožnost osoby, které bylo vozidlo svěřeno, nezná, pak platí, že se snaží těžit ze svého protiprávního jednání. Objektivně se tedy žalovaný doznal k porušení právní povinnosti stanovené silničním zákonem, kdy nejen že nevěděl, kdo vozidlo řídil, ale ani ho to vůbec nezajímalo, přičemž jeho povinností je totožnost řidiče sdělit žalobkyni. Nad rámec výše uvedeného ještě s klidným svědomím nechává klíče od vozidla k dispozici svému synovi, který má dále v podnapilém stavu rozhodovat o tom, jakému kamarádovi vozidlo dále svěří, přičemž v této věci jej řídil buď on sám, nebo jeden ze dvou podnapilých kamarádů, popř. mladistvá bez řidičského oprávnění. Žalovaný dále argumentuje zřetele hodnými důvody. S žalovaným lze souhlasit v tom, že ustanovení § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. umožňuje povinnému se z nároku vyvinit, pokud prokáže zřetele hodný důvod, který mu zamezil svým povinnostem dostát. Potud je úvaha žalovaného správná, nicméně žádný relevantní důvod, který by bylo možno považovat za zřetele hodný, netvrdí. Samotná nevědomost způsobená nedbalostí žalované zřetele hodným důvodem není, jelikož mu nijak nebránila škodní událost nahlásit žalobkyni, když o samotné škodní události věděl. V projednávané věci vozidlo nebylo odcizeno, ani žalovaný netrpěl žádnou indispozicí, která by mu bránila oznámit nehodu a sdělit totožnost řidiče. Skutečnost, že ho zjištění totožnosti osoby, která vozidla řídila, nezajímala, nebo měl zájem chránit svého syna, není právně relevantní. Z nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] uvádí, že občanskoprávní důsledky plynoucí pro pojištěného z nesplnění jeho povinnosti informovat pojistitele o skutkovém stavu škodní události (včetně toho, kdo řídil vozidlo), musí nést sám pojištěný. [obec] rovnosti smluvních stran vylučuje, aby jedna ze smluvních stran byla privilegována tím, že nesplnění její smluvní informační povinnosti jí bude tolerováno s odkazem na princip nemo tenetur se ipsum accusare; takový postup by vedl ke znevýhodnění druhé smluvní strany.

5. K vyjádření žalobce se opětovně vyjádřil žalovaný podáním ze dne [datum], ve kterém uvedl následující. V situaci, kdy žalobkyni nebyla známa osoba řidiče, neměla pojistnou událost vůbec likvidovat, a to i s přihlédnutím k tomu, že policie uzavřela ve věci vlastní šetření tím, že není jisté, zda vůbec byla škoda na vozidle společnosti [právnická osoba], způsobena vozidlem žalovaného (ztotožnila jen, že na vozidle poškozené jsou stopy po laku z červeného auta, jako má žalovaný; neztotožnila však přímo jeho vozidlo, které ani technik žalované neprohlédl) a kdo vozidlo, se kterým byla škoda způsobena, řídil. Počínání žalobkyně z pohledu žalovaného také odporuje nejen právu, ale i dobrým mravům, když uvážíme, že žalovaný a jeho rodina jsou dlouhodobými zákazníky žalobkyně, kteří s ní mají uzavřenu celou řadu pojistných smluv a na pojistném jí tedy odvádějí vcelku nemalé sumy (u žalobkyně má žalovaný a jeho rodina pojištěna všechny své automobily a domácnost, uzavřenu mají také smlouvu o pojištění právní ochrany, o životním pojištění a pojištění internetových rizik). Nadto z titulu pojištění ochrany žalobkyně ve věci již proplatila právní poradu [celé jméno žalovaného] ml. s advokátem, kterému celou záležitost žalobkyně sama předala poté, co jí manželka žalovaného věc oznámila. Informaci o probíhajícím policejní šetření žalobkyně od rodiny žalovaného dostala, neboť manželka žalovaného se na žalobkyni (resp. jejího smluvního partnera) ve věci obrátila e-mailem již dne [datum] z titulu pojištění právní ochrany. Dokládá to skutečnost, že pod ref. [číslo] s manželkou žalovaného později komunikovala přímo zaměstnankyně asistenční služby žalobkyně [jméno] [příjmení]. Žalobkyně žalovanému likvidaci pojistné události oznámila dopisem ze dne [datum], který sama založila do spisu.

6. Soud nařídil ve věci jednání na [datum], na kterém provedl dokazování.

7. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

8. Z pojistné smlouvy uzavřené s ČSOB pojišťovnou, tedy žalobkyní s pojistníkem, tedy žalovaným týkající se vozidla 1AL [číslo], bylo zjištěno trvající pojištění vozidla 1AL [číslo] žalovaného u žalobkyně.

9. Z potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum], dále detailu relace o dopravní nehodě ze dne [datum], bylo zjištěno, že se stala dopravní nehoda a jako účastníci nehody byly označeny osobní automobil [anonymizováno] [číslo], řidič nezjištěn, výše škody na vozidle cca 15 000 Kč a vozidlo [anonymizováno] [číslo], nákladní automobil, výše škody na vozidle cca 20 000 Kč, oznamovatel [jméno] [příjmení], jiný účastník dopravní nehody byl ztotožněn [celé jméno žalovaného], [jméno] [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

10. Z úředního záznamu o podání vysvětlení z [datum] bylo zjištěno, že žalovaný se dostavil k podání vysvětlení dne [datum], vozidlo může užívat dle jeho sdělení celá rodina, v nočních hodinách dne [datum] ho kontaktovala Policie ČR, že jeho vozidlo mělo účast na dopravní nehodě; dostavil se do místa nehody, kde byl jeho syn a zaparkované vozidlo, na jeho vozidle bylo nové poškození, které tam předtím nebylo, nevěděl, kdo vozidlo řídil, nebyl přítomen dopravní nehodě, nevěděl, jak došlo k poškození vozidla.

11. Ze sdělení Policie ČR o odložení věci přestupku ze dne [datum] bylo zjištěno, že se nepodařilo zjistit viníka nehody a dále konkrétně, že„ Dne [datum] kolem [údaj o čase] hodin řídil dosud nezjištěný řidič osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka] v [obec a číslo] po ulici [ulice]. V průběhu jízdy u SVO [číslo] z nezjištěných důvodů a nezjištěným způsobem narazil do nákladního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka] zaparkovaného podélně při pravém okraji vozovky, ve směru pohledu od ulice [ulice] k ulici [anonymizována dvě slova]. Nezjištěný řidič z místa dopravní nehody odešel, aniž by na svou osobu zanechal jakýkoliv kontakt, nebo celou věc nahlásil na Policii ČR. Šetřením na místě DN bylo zjištěno, že osádku osobního motorového vozidla tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka] tvořili, mimo doposud neztotožněného řidiče, mladistvá [jméno] [příjmení], dále [celé jméno žalovaného] ml., [jméno] [jméno] [příjmení]. Posléze se na místo dopravní nehody dostavila i osoba [anonymizována dvě slova], zda byl tento v době dopravní nehody členem osádky osobního vozidla se nepodařilo zjistit. U všech jmenovaných byly provedeny dechové zkoušky formou odborného měření přístrojem [příjmení] [číslo] kdy u mladistvé [jméno] [příjmení] byl výsledek dechové zkoušky negativní a u [celé jméno žalovaného], [jméno] [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova] byly výsledky dechových zkoušek pozitivní.“ 12. Z velkého technického průkazu vozidla [registrační značka], bylo zjištěno, že majitelem vozidla je [právnická osoba] Ze zprávy technika týkající se vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] a fotodokumentace vozidla [příjmení] [jméno], která byla opatřena a převedena z policejního spisu, datum vyhotovení [datum], zápis o poškození vozidla z ČSOB pojišťovny ze dne [datum], bylo zjištěno poškození vozidla.

13. K prokázání výše nároku byly provedeny následující důkazy: faktura [číslo] vystavená zhotovitelem [příjmení] [anonymizována dvě slova] cz na částku 72 045,46 Kč + DPH 15 129,54 Kč, celkem tedy 87 175 Kč, vyčíslení skutečné škody na vozidle z předložené faktury za opravu na částku 74 146 Kč, informace o výplatě pojistné události [číslo] ve výši vyplaceného pojistného 72 046 Kč, datum výplaty [datum], informace o výplatě pojistného ve výši 2 100 Kč k pojistné události výše uvedené ze dne [datum], výzva k zaplacení postihu zaslaná žalovanému dne [datum] týkající se částky 2 100 Kč, oznámení o likvidaci pojistné události ze dne [datum], výzva k zaplacení postihu ze dne [datum] týkající se částky 72 046 Kč zaslaná žalovanému, ze kterých má soud prokázánu výši způsobené škody na vozidle.

14. Z následujících důkazů soud zjistil, že má žalovaný sjednáno pojištění se žalobcem i na jiné druhy pojištění: informace o výši pojistného zaslaná [jméno] [příjmení] dne [datum] týkající se pojištění právní ochrany, kopie brožury pojištění pro celou rodinu [příjmení] z [datum] týkající se pojistné smlouvy uzavřené ČSOB pojišťovnou s [jméno] [příjmení], číslo pojistné smlouvy [číslo] týkající se životního pojištění [příjmení], informace o výši pojistného, pojistná smlouva týkající se [jméno] [příjmení] za pojištění internetových rizik, výše pojistného 914 Kč, informace o výši pojistného, pojistná smlouva [číslo] týkající se vozidla [anonymizováno] [číslo], oznámení o změně v pojistné smlouvě [číslo] týkající se nyní již vozidla [anonymizováno] [číslo], informace o výši pojistného z [datum] týkající se pojištění domu v [anonymizováno] [rok]

15. Výzva k plnění dle § 142a o.s.ř. byla zaslaná žalovanému ze dne [datum] (výzva k plnění včetně podacího lístku ze dne [datum]).

16. Z emailu od [jméno] [příjmení] na [email] z [datum] a emailu od [jméno] [příjmení] [jméno] pojišťovna z [datum] [jméno] [příjmení], byla prokázána komunikace paní [příjmení] s AXA Assistance v rámci pojištění odpovědnosti a právní ochrany, ve které byla upozorněna, že v případě, že by řidič požil alkohol, mohlo by se jednat i o trestný čin.

17. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování, a to znaleckým posudkem navrhovaným ze strany žalobkyně a účastnickým výslechem žalovaného, a to z důvodu nadbytečnosti, jelikož výslech žalovaného by z pohledu soudu již nepřinesl, jelikož zde je úřední záznam o podaném vysvětlení žalovaného před Policií ČR a znalecký posudek ohledně škody je v tomto případě nadbytečný, kdy soud má za to, že důkazy ke vzniku škody i k její výši jsou ve spise dostatečně založeny a prokazují výši škody.

18. Podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že dle § 10 odst. 1 písm.: Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3, j) předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i).

19. Podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že dle § 10 odst. 3 písm.: Provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit.

20. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. platí, že„ Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele“.

21. Dále dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 3162/12 ze dne [datum] platí, že:„ V souladu s ust. § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., je pojištěný povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, přičemž podle ust. § 10 odst. 1 písm. e) cit. zákona má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1, 2 a 3 a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst.

3. Odmítnutí uvedení skutkového stavu včetně určení totožnosti osoby, která vozidlo v době dopravní nehody řídila, s odvoláním se na to, že v okamžiku dopravní nehody vozidlo řídila osoba blízká dle čl. 37 odst. 1 Listiny, nelze považovat za důvodné odmítnutí splnění této povinnosti. Občanskoprávní důsledky plynoucí pro pojištěného z nesplnění jeho povinnosti informovat pojistitele o skutkovém stavu škodné události (včetně toho, kdo řídil vozidlo), musí nést sám pojištěný. [obec] rovnosti smluvních stran vylučuje, aby jedna ze smluvních stran byla privilegována tím, že nesplnění její smluvní informační povinnosti jí bude tolerováno s odkazem na princip nemo tenetur; takový postup by vedl ke znevýhodnění druhé smluvní strany.“ 22. Soud má za prokázané, že zde nebyl zjištěn žádný zřetele hodný důvod, který by zprošťoval žalovaného z uhrazení náhrady dle § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný porušil své povinnosti stanovené silničním zákonem, když svěřil vozidlo neznámé osobě, jejíž totožnost nezná. Z provedeného dokazování je však pravděpodobné, že vozidlo řídila jedna z osob, která byla účastna dopravní nehody, kdy každá z těchto osob řídit vozidlo nesměla, buď pro nedostatek řidičského oprávnění, nebo pro stav pod vlivem návykové látky. Žalovaný tak odpovídá podle § 10 odst. 1 písm. b), e) i j) zákona č. 168/1999 Sb. Dále odpovídá i dle § 10 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. společně s osobou, která vozidla řídila.

23. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

25. K námitkám žalovaného, které uvádí ve svém shrnujícím vyjádření ze dne [datum], soud uvádí následující: a) v provedených důkazech viz bod 10. a 11. tohoto odůvodnění nebylo nikým zmíněno, že by se dopravní nehoda nestala, že by ji nebylo účastno vozidlo žalovaného, nikdo tuto skutečnost v dané situaci nezpochybňoval, pokud by tomuto tak bylo, jistě by někdo toto zmínil, když by vozidlo nebylo dopravní nehody účastno, tuto námitku tak soud považuje za snahu žalovaného vyhnout se danému nároku; b) žalovaný věděl, že byla způsobena škoda na jeho vozidle, opět viz důkazy bod 9. a 10. tohoto odůvodnění, byl kontaktován Policií ČR již dne [datum] v nočních hodinách, nehoda se stala dne [datum] ve 23:20, žalovaný tak o nehodě věděl a nenahlásil ji žalobci, není pravdou, že by se o dopravní nehodě dozvěděl až [datum] při podání vysvětlení; c) nesplnění oznamovací povinnosti vede ke vzniku nároku, viz bod 21. tohoto odůvodnění. Žalovaný nesplnil svou povinnost a z toho odvozuje, že žalobce nemá nárok na plnění. Z nepráva právo nevznikne - ex iniuria ius non oritur; d) pokud se žalovaný domnívá, že v rámci pojišťovnictví si může pojišťovna v rámci různých sjednaných pojištění sdělovat informace, pak toto není technicky možné vzhledem k množství spravovaných smluv, kdy každá uzavřená smlouva zakládá samostatný obligatorní vztah práv a povinností, nahlášení dopravní nehody v rámci pojištění právní ochrany nelze považovat za splnění povinnosti z pojistné smlouvy vztahující se k pojištění vozidla.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 34 910 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 966 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 146 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí právního zastoupení, výzva k plnění § 11 odst. 1 písm. d), návrh na vydání EPR, vyjádření ze dne [datum], [datum], účast na jednání dne [datum]), včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 400 Kč ve výši 5 544 Kč.