9 C 18/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Lenou Fryčovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B Anonymizováno pro 5 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 5 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 000 000 Kč od , datum, do zaplacení, a úrok z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 5 000 000 Kč za období od , datum, do , datum, v kapitalizované výši po částečné úhradě ve výši 205 882 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobce.

II. Žaloba se v části nároku žalobce na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 380 917,5 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uhrazení částky ve výši 5 000 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou odůvodnil následovně. Žalobce s žalovanou uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce půjčil žalované částku ve výši 5 000 000 Kč k financování jejího podnikatelského záměru. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku nejpozději do , datum, a zaplatit úrok za poskytnutí zápůjčky ve výši 15 % ročně se zápůjčky. Peníze byly převedeny na účet žalované dne , datum, . Strany si sjednaly splatnost úroku k poslednímu kalendářnímu dni příslušného období, tj. úrok od , datum, do , datum, byl splatný k , datum, a úrok za období od , datum, do , datum, byl splatný k , datum, . Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, strany změnily splatnost úroku, tak že se žalovaná zavázala zaplatit úrok za první období ve dvou splátkách, a to ve výši 200 000 Kč splatné dne , datum, a ve výši 550 000 Kč splatné dne , datum, . Na dlužnou částku bylo v mezidobí uhrazeno 1 294 118 Kč, které žalobce započetl na úrok. Žalovaná tak dluží žalobci jistinu ve výši 5 000 000 Kč a zbylý úroky ve výši 205 882 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky dne , datum, .

2. K žalobě se dne , datum, vyjádřila žalovaná, která uvedla, že nárok žalobce neuznává, a to z následujících důvodů. Dne , datum, byla sice mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovanou, zastoupenou panem , jméno FO, , tehdejším jednatelem žalované, jako dlužníkem, uzavřena smlouva o zápůjčce, ale tato je neplatná pro rozpor se zákonem a dobrými mravy a je to navíc simulovaný právní úkon. Žalovaná namítá, že není zavázena ze smlouvy o půjčce, ale zavázán je pouze pan , jméno FO, . Uvedené je podpořeno skutečnostmi, že žalovaná nemá závazek ve svém účetnictví, účet, na který byly prostředky deponovány fungoval jen v řádech dnů, žalovaná neměla potřebu financování od fyzické osoby, když jednala s bankou, účel půjčky je nepravdivý, dodatek ke smlouvě byl uzavřen až ve chvíli, kdy pan , jméno FO, nebyl jednatelem žalované, s žalobcem jednal výhradně pan , jméno FO, , pan , jméno FO, přistoupil k dluhu z půjčky a uznal jej. Z uvedeného jednání obou stran je pak dle žalované zřejmé, že chtěli uzavřít smlouvu o zápůjčce výlučně spolu, a nikoliv se žalovanou. Žalovaná se o uzavřené smlouvě dozvěděla až dne , datum, , kdy jí byla doručena předžalobní výzva. Ve smlouvě o zápůjčce je také uvedeno, že byla vystavena avalovaná směnka, kterou měl vedle , jméno FO, avalovat také druhý tehdejší jednatel společnosti pan , jméno FO, . Bankovní účet, na který měla být dle smlouvy poskytnuta zápůjčka žalovaná nikdy neužívala, nemá jej registrovaný pro účely DPH. Na uvedený bankovní účet č. , č. účtu, byla dne , datum, poukázaná částka ve výši 5 000 000 Kč, která byla hned následující den převedena na tři různé bankovní účty, s tím, že dvě platby, 325 800 Kč a 1 257 000 Kč odešly dne , datum, na účet společnosti , právnická osoba, ., jejímž jediným jednatelem a společníkem byl , jméno FO, . Žalovaná také neprovedla částečnou úhradu ve výši 1 294 118 Kč, kterou žalobce započítal na úrok. , jméno FO, zcela zjevně překročil zástupčí oprávnění a jednal mimo rámec péče řádného hospodáře. Uvedené finanční prostředky zjevně využil pro své potřeby. Žalovaná proto navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

3. Na uvedené vyjádření reagoval dne , datum, žalobce s tím, že zápůjčku měl v úmysl poskytnout žalované na financování jejího podnikatelského záměru, nikoliv , jméno FO, jako fyzické osobě. Žalobce jednal v důvěru v obchodní rejstřík. Podnikatelský záměr měl spočívat ve výstavbě rodinných domů, inženýrských sítí a komunikací v k.ú. , adresa, . Žalobce před poskytnutím zápůjčky viděl finanční odhad uvedené investice, a proto žalované zápůjčku poskytl, když měl doklad o mnohamilionovém majetku ve vlastnictví žalované. Uvedené pozemky vlastní žalovaná a bylo ji povoleno dělení uvedených pozemků. S ohledem na to, že zápůjčka byla poskytnuta přímo se záměrem, aby žalovaná mohla investovat do těchto pozemků, je zřejmé, že žalobce chtěl být smluvně vázán s žalovanou. Žalobce považuje za podstatné, že finanční prostředky zaslal na bankovní účet žalované. , jméno FO, byl v době uzavření smlouvy oprávněn jednat za společnost, a to samostatně. Námitky žalované nemohou zakládat neplatnost smlouvy o zápůjčce. Žalobce jednal s , jméno FO, , neboť s ním jednal od počátku a nebylo mu známo, jaké jsou vztahy mezi žalovanou a panem , jméno FO, . Žalovaná se brání vnitřními záležitostmi fungování žalované, které nejsou pro věřitele, žalobce, jakkoliv rozhodné, stranu žalobce nezajímají a zajímat nemusí. Žalobce odkazuje na existenci zástavních práv od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které vázlo na nemovitostech ve vlastnictvích žalované strany, které právě odůvodňovalo onu potřebu zajistit si financování alternativně a nikoliv bankovně, protože bankovní subjekty by neposkytly financování bez adekvátního zajištění. Překročil-li pan , jméno FO, své jednatelské oprávnění, tak je to nepřípustná obrana žalované. Žalovaná se nemůže bránit vlastním protiprávním jednáním spočívajícím v porušení povinnosti řádného hospodáře na straně statutára a popírat funkci a smysl jednání statuárního orgánu za společnost.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující poznatky o skutkovém stavu ve věci samé:

5. Dne , datum, byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobce se zavázal přenechat žalované částku ve výši 5 000 000 Kč za účelem financování podnikatelského záměru žalované spočívající ve výstavbě rodinných domů, inženýrských sítí a komunikací v k.ú. , adresa, na pozemcích parc č. , Anonymizováno, . Zápůjčka měla být převedena na bankovní účet , č. účtu, . Úrok byl sjednán ve výši 15 % p.a. z částky 5 000 000 Kč, přičemž byl splatný ročně vždy k poslednímu dni příslušného období, za který se platí, tzn. úrok za , datum, do , datum, je splatný k , datum, a úrok za , datum, do , datum, je splatný , datum, . Žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit do , datum, . Žalovaná zároveň měla vystavit blankosměnku vlastní na řád, kterou měli avalovat společníci a jednatelé, tj. pan , jméno FO, a pan , jméno FO, (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, ).

6. Dne , datum, odešla na účet uvedený ve smlouvě o zápůjčce částka ve výši , částka, s poznámkou , Anonymizováno, . Poznámka pro příjemce byla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (zjištěno z periodického výpisu z účtu žalobce , č. účtu, ze dne , datum, ).

7. Majitelem účtu, na který dle smlouvy odešla dne , datum, částka ve výši , částka, je žalovaná. Převod odpovídá výpisu z účtu, který předložil žalobce. Účet byl založen dne , datum, a zrušen dne , datum, . Veškeré peníze z něj byly převedeny na jiné bankovní účty, a to následující den, tedy , datum, . Částka v souhrnné výši , částka, odešla na bankovní účet společnosti , právnická osoba, . (zjištěno z výpisu z účtu , č. účtu, a listiny označené jako bankovní účty žalované určené ke zveřejnění).

8. Dne , datum, byl uzavřen dodatek ke smlouvě, kterým byla upravena splatnost úroků (zjištěno z dodatku č. , hodnota, ze den , datum, ). Uvedený dodatek za žalovanou uzavřel , jméno FO, , který v té době, již nebyl jejím jednatelem.

9. Dne , datum, byl proveden odhad tržní hodnoty pozemků parc č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jedná se o stejné pozemky, které byly uvedeny ve smlouvě o zápůjčce. Tržní hodnota pozemků byla 15 400 000 Kč a budoucí, po realizaci developerského projektu - výstavba rodinných domů, inženýrských sítí a komunikací, by měla být 36 500 000 Kč. Žalovaná byla spoluvlastníkem o podílu , Anonymizováno, pozemků parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, a , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, zbylé podíly náležely fyzickým osobám, co se týče zbylých pozemků o výměře , Anonymizováno, , tak tyto rovněž náležely fyzickým osobám (zjištěno z odhadu č. , hodnota, , tituly před jménem, , jméno FO, ).

10. Žalovaná je aktuálně vlastníkem pozemků k.ú. , adresa, a na některých pozemcích vázne zástavní právo k zajištění pohledávky ve výši , částka, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, (zjištěno z LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, ).11. , jméno FO, dne , datum, přistoupil k dluhu žalobkyně, dluh uznal, co do důvodu a výše a dohodl se s žalobcem na splátkovém kalendáři a závazek zajistil přímou vykonatelností (zjištěno z notářského zápisu č. , Anonymizováno, ).12. , jméno FO, byl oprávněn v rozhodné době jednat za žalovaného samostatně, pan , jméno FO, je od , datum, statutárním zástupcem žalované (zjištěno z úplného výpisu žalované z obchodního rejstříku)

13. Žalobce dne , datum, zaslal žalované předžalobní výzvu, kterou jí vyzval k úhradě dlužné částky (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, + doručenka z DS).

14. Soud neprováděl některé navržené důkazy, a to satelitní fotografie pozemků, rozvahu pro podnikatele ke dni , datum, , , výpis z katastru nemovitostí žalované ke dni podpisu smlouvy o půjčce neboť z nich nemohl zjistit nic relevantního pro rozhodnutí ve věci samé. Žalovaná strana dále k důkazu navrhla, nechť soud vyzve žalobce, ať předloží doklady o úhradě částečné splátky ve výši 1 294 118 Kč, žalobce reagoval, že tato částka není předmětem sporu a předkládání dokladu považuje za nadbytečné a sdělil, že úhrada byla provedena ve splátkách po cca 200 000 Kč ze strany pana , jméno FO, . Soud se ztotožnil s žalobcem ohledně nadbytečnosti a důkazu zamítl. Žalovaná strana dále důkaz výpisem z listu vlastnictví žalované, kterým hodlala prokázat, že v okamžiku podpisu půjčky byly pozemky, na kterých měl být realizován projekt ve vlastnictví žalované. Soud opět návrh pro nadbytečnost zamítl, když má za to, že stav vlastnických práv není pro posouzení nároku rozhodný. Dále žalovaná strana navrhovala účastnický výslech pana , jméno FO, , a to k prokázání tvrzení, že podnikatelský záměr popsaný v půjčce nebyl reálný, že projet je ještě dnes ve fázi rozpracování a nikoliv realizace, navíc žalovaná nepotřebovala jiné financování, když měla bankovní a také k okolnostem týkajících se směnky, resp. její neexistence. Žalobce k tomuto návrhu sdělil, že smlouvu uzavřel v důvěru domluvu s panem , jméno FO, , že vycházel z provedeného ocenění projektu, na jehož financování půjčoval, směnka je nerozhodná. Soud při svých úvahách vyšel z faktu, že by se jednalo o účastnických výslech, jako nejzazší důkazní prostředek, a nikoliv svědeckou výpověď a dle toho by bylo nutné i hodnotit obsah, souhlasil s žalobcem, že absence směnky není relevantní pro posouzení nároku a má za to, že irelevantní je i otázka stavu projektu, resp. účelu pospaného v smlouvě, proto rovněž důkaz pro nadbytečnost nepovedl. A konečně žalovaná strana vyzvala soud, nechť zajistí identifikaci zbylých účtů, na které byla převedena obdržená částka 5 000 000 Kč dne , datum, , tuto otázku rovněž soud nepovažoval za relevantní, když zásadní je, že žalovaný prostředky obdržel na svůj účet a má tedy povinnost je vydat, jak bude detailně rozebráno níže. Další nakládání s prostředky na účtu žalované bylo výlučně v gesci žalované, resp. jejího statutárního orgánu.

15. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

16. Dne , datum, byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalobce se zavázal přenechat žalované částku ve výši 5 000 000 Kč za účelem financování podnikatelského záměru žalované spočívající ve výstavbě rodinných domů, inženýrských sítí a komunikací v k.ú. , adresa, na pozemcích parc č. , Anonymizováno, . Úrok byl sjednán ve výši 15 % p.a. z částky 5 000 000 Kč, přičemž byl splatný ročně vždy k poslednímu dni příslušného období, za který se platí, tzn. úrok za , datum, do , datum, je splatný k , datum, a úrok za , datum, do , datum, je splatný , datum, . Žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit do , datum, . Půjčka měla být zajištěna blankosměnkou. Dne , datum, zaslal žalobce prostředky na bankovní účet žalované. K půjčce byl za společnost , jméno FO, podepsán dodatek, již po skončení jeho funkce jednatele. Následně , jméno FO, přistoupil k dluhu a dluh uznal. V mezidobí došlo k úhradě částky 1 294 118 Kč ze strany , jméno FO, , která byla započtena na úhradu úroků.

17. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

18. Podle ustanovení § 552 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

19. Podle ustanovení § 555 o. z., právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

20. Podle ustanovení § 580 o. z., Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Podle ustanovení § 1892 odst. 1 o. z., kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.

22. Podle ustanovení § 1932 odst. 1 o. z., má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky, a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí.

23. Podle ustanovení § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

24. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

25. Z provedeného dokazování vyplynulo, že finanční prostředky ve výši 5 000 000 Kč byly převedeny z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalované. Obrana žalované, která se týkala toho, že uvedený bankovní účet žalovaná neužívala ani že tento bankovní účet nebyl zveřejněn pro potřeby DPH je lichá, neboť z provedeného dokazování je zcela zjevné, že byla majitelkou uvedeného bankovního účtu, a tudíž se finanční prostředky dostaly do její dispozice. Relevantní není v této věci ani to, kdy a kam byly finanční prostředky z bankovního účtu následně převedeny, neboť žalovaná, s ohledem na to, že byla majitelem bankovního účtu, tak musela mít dispoziční oprávnění a byla to pouze žalovaná, kdo s prostředky mohl disponovat.

26. Soud má za to, že mezi stranami byla platně uzavřena dne , datum, smlouva o půjčce, kterou za žalovanou uzavřel její statutární zástupce, který byl oprávněn jednat samostatně dle výpisu z obchodního rejstříku, což ostatně bylo i mezi stranami nesporné. Žalobce jednal v důvěru v zápis v obchodním rejstříku. Obrana žalované, že smlouva nebyla uzavřena s ní, ale s jejím tehdejším jednatelem panem , jméno FO, , jako fyzickou osobou, protože se dle § 555 o. z. jedná o zastřené právní jednání, nemůže uspět. Soud odkazuje na citované ustanovení § 552 dle kterého je třeba vážnost vůle posuzovat výlučně ze způsobu, jakým byla vůle projevena, tj. z projevu vůle s tím, že toto objektivní hledisko je třeba doplnit hlediskem subjektivním – co bylo známo druhé straně, adresátu.

27. Co se týče subjektivní vědomosti adresáta, tak zde se konstantě žalobce vyjádřil v tom smyslu, že jednal s žalovanou zastoupenou jejím statutárním zástupcem, a nikoliv fyzickou osobou panem , jméno FO, , vstupoval do vztahu s vědomím vlastnictví žalované a ocenění jejího projektu, v důvěru v zápis v obchodním rejstříku. Soud považuje za důvěryhodnou i argumentaci žalobce, že právě proto, že většina bonitního majetku žalobce byla zastavena ve prospěch , právnická osoba, , nebylo bankovní financování pro žalobce možné. Soud má z uvedeného za to, že na straně žalované nebyla pochybnost o vůli na straně druhé, která by neodpovídala projevu. Na uvedeném nic nemění ani následné chování , jméno FO, , který přistoupil k dluhu žalované a dluh uznal, což je obvyklou praktikou v obchodních vztazích. Soud zde nemůže posuzovat jaké motivy pana , jméno FO, k přistoupení vedly ani k tomu nebyly prováděny žádné důkazy, neboť to nebylo předmětem řízení. Dovolí si, ale konstatovat, že v případě, že by pan , jméno FO, měl zlý úmysl zápůjčku využít pro sebe a zneužít k tomu společnost, která by z uvedeného byla zavázána, není logické, proč následně k dluhu přistupoval. Shodně tak na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani fakt, že půjčka byla částečně uhrazena ze strany , jméno FO, , když tento přistoupil k dluhu.

28. Co se týče vlastního posouzení vůle jednající strany, tak k tomuto doktrína. Pro posouzení, zda je projevená vůle vážná, je rozhodující projev vůle a okolnosti, za kterých byl učiněn. Nebyla-li nevážnost projevené vůle s ohledem na okolnosti případu druhé straně známa, je třeba v případě pochybností zohlednit požadavek právní jistoty a dobré víry a považovat právní jednání za platné (srov. například Švestka, Dvořák a kol. 2009 s. 153, Švestka In: Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol. 2009 s. 136). Také J. Spáčil dovozuje, že právní úkon je vážný, „je-li projev učiněn takovým způsobem, že to vzhledem k dané situaci nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jednající projevuje skutečnou vůli učinit právní úkon. V takovém případě není pro posouzení vážnosti významné, že snad vnitřní neprojevená vůle jednajícího byla jiná“ (Spáčil 2004 s. 811). Uvedený přístup dále rozvíjí F. Melzer, který dovozuje, že u právních jednání adresovaných je významné, zda adresát jednání zná skutečnou vůli jednajícího. Zná-li adresát právního jednání skutečnou vůli jednajícího, není dotčena jeho dobrá víra, která by vyžadovala právní ochranu, i v tomto případě je proto určující vnitřní vůle jednajícího. Pokud však dojde k rozporu mezi objektivním významem a skutečnou vůlí jednajícího, o kterém adresát neví, je třeba chránit dobrou víru adresáta a vycházet z vůle, která byla projevena (Melzer In: Melzer, Tégl a kol. 2014 s. 563, obdobně Beran In: Petrov, Výtisk, Beran a kol. 2019 s. 613). Závaznost projevu se uplatní také v případě simulace. Smlouva, při jejímž uzavření jeden z účastníků úmyslně předstíral určitou vůli se záměrem, aby tím vyvolal u druhého účastníka omyl nebo aby tím využil jeho omylu, není neplatná pro nedostatek vážné vůle nebo pro rozpor se zákonem. (NS 21 Cdo 826/2005, Rc 36/2008).

29. Soud uvedené uzavírá tak, že již ze samotného textu ustanovení § 555 odst. 2 plyne, že je třeba právní jednání posoudit podle skutečného úmyslu jednajícího, který byl znám druhé straně, pokud však žádný takový jiný úmysl znám druhé straně nebyl, nelze jednání konvertovat do jiného právního jednání. Vázanost subjektu jednáním nastane i v okamžiku, nebyla-li vůle jednajícího vážná. Jedná se navíc o úvahu, která odpovídá preferenci platnosti jednání před neplatností (jedním ze základních principů výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Tento přístup je odrazen respektu k autonomii smluvních stran, funkci smluvních vztahů i k samotné povaze soukromého práva. V případech, v nichž existuje vícero plausibilních interpretací, z nichž některé respektují nepochybně vyjádřenou vůli účastníků právního vztahu, zatímco jiné - byť formálně jinak udržitelné - jejich vůli deformují či dokonce zcela popírají, musí dostat přednost výklad (výklady) prve uvedený (IV. ÚS 1783/11, č. 64/2013 Sb. n. u. ÚS).

30. Na výše uvedené navazuje argumentace žalované strany spočívající v rozporu se zákonem a dobrými mravy. Co se týče zákona, tak žalovaná uvedla, že , jméno FO, jednal v rozporu s povinností jednání řádného hospodáře a proti zájmům žalované. Soud odkazuje na ustanovení § 159 o. z., dle kterého se jednatel zavazuje, že bude svou funkci vykonávat s (i) nezbytnou loajalitou, (ii) potřebnými znalostmi a (iii) pečlivostí. Speciálním ustanovením je pak v zákoně o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., ust. § 51. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá společnosti za škodu ve smyslu ust. § 2913 odst. 1 o. z. případně vydá prospěch, který tím získal dle § 53 zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. Namítá-li žalobce, že smlouva byla uzavřena v rozporu s ustanovením § 159 o. z., je třeba testovat, zda smysl a účel porušeného ustanovení vyžaduje neplatnost ve smyslu ust. § 580 o. z. a zda vyžaduje neplatnost absolutní či relativní. Pokud k dosažení smyslu a účelu porušeného zákona je nezbytné, aby právní jednání, které porušuje zákon, nevyvolávalo právní následky bez dalšího, nezbývá než dospět k závěru o absolutní neplatnosti takového právního jednání. Pokud ze smyslu a účelu porušeného zákona vyplývá, že se vada spočívající v protiprávnosti dotýká zájmu pouze některého účastníka a že pro naplnění tohoto smyslu a účelu je nezbytné, aby měl takový účastník možnost rozhodnout se, zda zruší následky právního jednání, je třeba dospět k závěru o relativní neplatnosti právního jednání. Konečně platí, že pokud není k ochraně porušeného zákona nezbytný ani jeden z výše uvedených následků, jedná se o právní jednání platné (srov. například Švestka, Dvořák a kol. 2009 s. 153, Švestka In: Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol. 2009 s. 136). K dosažení smyslu a účelu normy (povinnost určitého způsobu jednání statutárního zástupce) zcela jistě není třeba absolutní neplatnosti. Relativní neplatnost nepřipadá v úvahu, to by musel být právě žalobce kdo ji namítne, když vůči němu bylo jednáno. Soud pak při hodnocení dospěl k závěru, že jednání je platné.

31. Co se týče tvrzené neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy, tak soud sděluje, že dobré mravy mají funkci krajního korektivu platnosti právních jednání. Uplatní se v případech, kdy právní jednání obstálo v testu zákonnosti, přesto však nemůže z důvodů výše uvedených obstát jako jednání platné (HANDLAR, Jiří, DOBROVOLNÁ, Eva. § 580 [Rozpor s dobrými mravy a se zákonem. Počáteční nemožnost plnění]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1859, marg. č. 92.). Soud v daném případě neshledává žádnou krajní situaci, kde by využil tento výjimečný nástroj a upřednostnil údajnou ochranu žalované proti jejímu jednateli na úkor práv žalobce, jakožto věřitele. Soud opětovně odkazuje žalovanou, nechť hájí svá práva, jsou-li taková, proti svého jednateli v tomu adekvátním řízení.

32. Soud se nijak nezabýval směnkou zmíněnou ve smlouvě o půjčce, neboť její existence či neexistence nijak neovlivňuje závěry uvedené v tomto rozsudku.

33. Co se týče následně uzavřeného dodatku ze dne , datum, , kterým byl upraven úrok půjčky, tak k tomu soud nepřihlížel, neboť uvedený dodatek byl skutečně, jak tvrdí žalovaná uzavřen až po tom, co pan , jméno FO, skončil ve funkci jednatele žalované. Uvedené bylo i zveřejněno v obchodním rejstříku a není tedy možné, aby takový dodatek žalovanou zavazoval. Soud tak při výpočtu dlužné částky vyšel výlučně z textu smlouvy o půjčce samotné. Zároveň soud ještě přepočítal výši úroků, tak jak jej požaduje žalobce, přičemž došel k následujícímu. Za 1. rok od , datum, do , datum, výše smluvního úrok 15 % p. a. z 5 000 000 Kč činila 778 767,12 Kč, za 2. rok výše úrok od , datum, do , datum, činila 752 054,79 Kč. S ohledem na ustanovení § 1932 o. z. byla částečná úhrada ve výši 1 294 118 Kč započítá nejprve na tyto úroky a žalobce má tedy na kapitalizovaném úroku pohledávku ve výši 236 703,91 Kč. Žalovaný požaduje úhradu ve výši 205 882 Kč.

34. Vedle úroků z úvěru požaduje žalobce dále úrok z prodlení v zákonné výši, a to od dne následujícího po dni splatnosti. Soud shledal tento nárok oprávněným.

35. Soud se nemůže ztotožnit ani s námitkou žalované uvedenou v závěrečném návrhu, tedy že soud krátil její práva, když administrativním pochybením kanceláře soudu nebyla v čas vypravena výzva žalované k doplnění důkazů. Právně zastoupené strany jistě byly řádně a však připraveny na první soudní jednání a musely počítat s koncentrací řízení, kdy po prvním jednání již nebudou moci uvádět žádná nová tvrzení a označovat důkazy. Žalovaná měla možnost a byla vyzvána k doplnění a na tuto výzvu reagovala. Soud navržené důkazy sice neprovedl, což ostatně i náležitě odůvodnil, když jejich provedení považoval za nadbytečné a nepřínosné, ale žalované její právo nikterak neodepřel. Procesním rozhodnutím soudu navíc není soud vázán. Soud veden zásadou rychlosti a hospodárnosti neprodlužoval řízení o provádění důkazů, jejichž provedení by nebylo s to změnit jeho rozhodnutí ve věci a navyšovalo náklady řízení.

36. Soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl, tak že žalovaná má povinnost žalobci zaplatit žalovanou jistinu včetně příslušenství.

37. Co se týče nároku žalobce na náklady spojené s uplatněním pohledávky v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tak tento soud žalobci nemohl přiznat, a to s ohledem na skutečnost, že v nařízení je výslovně uvedeno, že se musí jednat o vzájemný závazek podnikatelů nebo o závazek vzniklý z veřejných zakázek. Jelikož je žalobce fyzickou osobou, pak se nejedná o závazek vzniklý mezi podnikateli a soud ve výroku II. tohoto rozhodnutí nárok žalobce zamítl.

38. Žalovaná v závěru řízení odkázala na ustanovení § 150 o. s. ř. a žádala soud, ať s ohledem na jednoduchost řízené a výši žalované částky, jakož i nekolegiální absenci reakce na seriózní smírní řešení ze strany žalobce, moderuje náklady přiznávané žalobci k úhradě žalované straně. Soud k tomuto dodává, že aplikace moderačního práva je institut zcela mimořádný a jako takový je třeba i užívat (k tomu JIRSA, J., a kol. Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer ). Za důvody zvláštního zřetele hodné se považují takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého (z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2018, sp. zn. 33 Cdo 1529/2017). Žádný z důvodů uvedených žalovanou pak soud nepovažuje v tomto směru za zásadní a mimořádný pro využití moderace. Soud tedy v přítomném případě neshledává aplikační důvody pro § 150 o. s. ř. a rozhodl podle § 142 odst. 1 a odst. 3 tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný náhradu nákladů řízení v částce 380 917,5 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 200 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 000 Kč sestávající z částky 28 300 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, výzva k splnění, žaloba, replika, účast na soudním jednání, soud nepřiznal žalobci náhradu za poradu s klientem, když , datum, skutkový stav zůstal neměnný) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (celkem 143 750 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 143 750 Kč ve výši 30 178,5 Kč, tj. celkem 173 937,5 Kč. Dále cestovní náklady cesta , adresa, a zpět, dne , datum, , v celkové výši 3.369,- Kč plus 21% DPH ve výši 707,- Kč, tedy celkem 4.076,- Kč - automobil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , průměrná spotřeba dle TP je , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, /100 km, cesta , adresa, a zpět (, Anonymizováno, ), průměrná cena paliva 35,80 Kč/litr, sazba náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem 5,80 Kč/km. Promeškaný čas strávený na cestě , adresa, a zpět , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dne , datum, ), 2.400,- Kč plus 21% DPH ve výši 504,-Kč, tedy celkem 2.904,- Kč.