9 C 20/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Bc. Nikolou Hönigovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 36 728,49 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 728,49 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 532,37 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 36 728,49 Kč od 14.12.2022 do zaplacení ve výši 15 % a dále s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 35 628,52 Kč od 14.12.2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 25 864 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 36 728,49 Kč s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila následovně: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 4. 4. 2014 smlouvu o vydání kreditní karty , jméno FO, ., Anonymizováno, č. , RČ, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vydat žalovanému kartu s úvěrovým limitem. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet všeobecné obchodní podmínky a ceník, se kterými se žalovaný dle prohlášení seznámil. Žalovaný mohl čerpat peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč, výše úrokové sazby byla 23,99%. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v minimálních splátkách ve výši 3,5 % z celkové dlužné částky, minimálně 300 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvní povinnosti způsobené zejména prodlení s hrazením měsíční povinné minimální splátky, využila právní předchůdce žalobkyně svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr ke dni 13. 12. 202 zesplatnila. Dlužná částka k tomuto dni činila 37 760,86 Kč. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne 30. 5. 2023, a to s účinností ke dni 1. 6. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni postoupení činila pohledávky 37 260,86 Kč bez příslušenství. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje úhradu jistiny ve výši 35 628,52 Kč, poplatků ve výši 1 099,97 Kč a smluvního úroku ve výši 532,37 Kč splatného ke dni 13. 12. 2022. Dále úrok ve výši 23,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 35 628,52 Kč od 14. 12. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 36 728,49 Kč od 14. 12. 2022 do zaplacení. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 27. 9. 2023, žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil.

2. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

3. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 4. 4. 2014 uzavřena smlouva , Anonymizováno, , Anonymizováno, kreditní kartě č. , RČ, . Žalovaný užíval kreditní kartu od 10. 9. 2016 do 20. 1. 2023. Dle uzavřené smlouvy a sazebníku, ale nehradil řádně a včas pravidelné splátky (zjištěno ze smlouvy o kreditní kartě uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným ze dne 4. 4. 2014, sazebníku poplatků, VOP, ceníku produktů a souhrnného výpisu z účtu kreditní karty).

4. Jelikož žalovaný opakovaně nehradil řádně a včas dohodnuté splátky byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou celý úvěr prohlášen za splatný dne 13. 12. 2022. A žalovaný byl vyznán k úhradě dlužné částky ve výši 37 760,86 Kč (zjištěno z oznámení o okamžité splatnosti kreditní karty).

5. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2023. Dané bylo dne oznámeno žalovanému oznámením ze dne 12. 6. 2023 (zjištěno z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 12.6.2023, potvrzení o úplaty smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.5.2023 včetně přílohy k smlouvě o postoupení pohledávek a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2023).6. oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2021 včetně podacího lístku České pošty ze dne 9. 12. 2021, dohoda mezi postupitelem a postupníkem ze dne 16. 11. 2021, potvrzení společnosti , právnická osoba, . o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2021 vč. seznamu postoupených pohledávek, Smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, . a žalobkyní ze dne 16. 11. 2021)

7. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky ve výši 478 939,75 Kč předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2022, která byla odeslána dne 14. 4. 2022. (zjištěno z předžalobní výzvy k plnění ze dne 14. 4. 2022 a podacího lístku ze dne 14. 4. 2022)

8. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako pravé a pravdivé, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Mezi žalobkyní a žalovaným byla adhezním způsobem dle ust. § 1798 a násl. občanského zákoníku (o. z.) uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Smlouva podléhá režimu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění účinném v době uzavření smlouvy.

11. Dle ust. § 9 odst. 1 věta prvá zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

12. Dle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“) platí, že „Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.“ V čl. 23 této směrnice je uvedeno, že „Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“13. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr, který měl vrátit po zesplatnění. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem. Dále však musí soud zhodnotit 3 otázky, a to: (i) zda soud může bez aktivity žalovaného hodnotit, zda byly při uzavření smlouvy o zápůjčce splněny podmínky zákona o spotřebitelskému úvěru, (ii) zda podmínky splněny byly a (iii) na jakou částku má žalobkyně vůči žalovaném nárok.

14. Soud tedy zkoumal, zda žalobkyně posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z pohledu soudu žalobkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně prozkoumala.

15. Soud má tedy za to, že právní předchůdkyně žalobkyně se dostatečně zabývala úvěruschopností žalované. Řádně prozkoumala, jaký má příjem, jaké má závazky, vyživovací povinnosti a náklady na bydlení. Osobu žalovaného prověřila i ve všech jích dostupných databázích jako je insolvenční rejstřík, bankovní i nebankovní databáze. Tyto informace hodnotila v souhrnu a následně na jejich základě posoudila žádost o úvěr žalovaného a schválila jeho žádost o úvěr do výše 20 000 Kč.

16. Soud tedy vyhodnotil smlouvu o úvěru jako platnou. Nárok žalobkyně je tedy důvodný v celém rozsahu.

17. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ode dne 14. 12. 2022, tedy od zesplatnění pohledávky.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 863,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 470 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 728,49 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 160 Kč ve výši 4 233,60 Kč.