9 C 29/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Bc. Nikolou Hönigovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 7 850 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 4 381 Kč, se zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 3 469 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 469 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 381 Kč od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 984,54 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 7 850 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna následovně. Žalobce je bytovým družstvem zapsaným v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl titul, vložka číslo. Žalobce je mj. vlastníkem bytových jednotek číslo číslo nacházejících se v budově adresa na pozemku parcelní číslo v katastrální uzemí, obec Praha. Vlastnictví žalobce k uvedeným jednotkám je zapsáno na list vlastnictví, který vede Katastrální úřad pro hl. m. Prahu pro katastrální uzemí, obec Praha. Předmětné jednotky mají povahu družstevního bytu. Nájemcem a uživatelem jednotek je člen družstva – žalovaný. Dle ustanovení § 2251 Občanského zákoníku hradí nájemce společně s nájemným zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Obdobně dle čl. 28 odst. 5 stanov žalobce je nájemce povinen platit včas a úplně platby s nájmem spojené. Žalovaný dluží žalobci úhrady nedoplatku vyúčtování nákladů za služby pro jednotlivé jednotky za rok 2018 a rok 2020 v celkové výši 7.850 Kč. Podle vyúčtování služeb za rok 2018 dluží žalovaný žalobci v souvislosti s užíváním a) jednotky číslo nedoplatek ve výši 1.722 Kč, b) jednotky číslo nedoplatek ve výši 3.518 Kč. Podle vyúčtování služeb za rok 2020 dluží žalovaný žalobci v souvislosti s užíváním c) jednotky číslo nedoplatek ve výši 1.747 Kč, d) jednotky číslo nedoplatek ve výši 863 Kč. Žalovaný nedoplatky vyplývající z uvedených vyúčtování neuhradil, a to ani přes opakované urgence. Žalovaný byl naposledy vyzván k zaplacení dluhů předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne datum, přesto dluh dosud neuhradil.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz dne datum, proti kterému podal žalovaný včas odpor, který odůvodnil následovně. K tvrzenému nároku žalobkyně na zaplacení nedoplatků za období 01/ 2018 2018 žalovaný vznáší námitku promlčení tohoto nároku. Dle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty:„ Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.“ Dle vyúčtování služeb za rok 2018 (jednotka číslo) a vyúčtování služeb za rok 2018 (jednotka číslo) byla splatnost nároku na vyúčtování služeb za rok 2018 stanovena na datum. Dle ustanovení § 619 o. z. počne promlčecí lhůta u práva, které je vymahatelné u orgánu veřejné moci, běžet dnem, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. To je v tomto případě dnem následujícím po splatnosti, tudíž promlčecí lhůta běží od datum. Žalobkyně v promlčecí lhůtě neuplatnila své právo u orgánů veřejné moci a promlčecí lhůta doběhla dne datum. Návrh na vydání EPR byl soudu doručen až datum. K tvrzenému nároku žalobkyně na zaplacení nedoplatků za období 01/ 2020 2020 uvedl, že i přes to, že s nárokem žalobkyně na zaplacení těchto nedoplatků také nesouhlasí a neuznává ho, tak tyto nedoplatky uhradil na bankovní účet žalobkyně dne datum, tedy ve lhůtě pro splnění stanovené předžalobní výzvou ze dne datum, doručenou žalovanému dne datum, ještě před vydáním EPR. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena do datové schránky dne datum a byla v ní stanovena lhůta pro uhrazení nedoplatků 5 dní od doručení předžalobní výzvy. To žalovaný dokládá potvrzeními o provedení transakce ze dne datum. Tento nárok žalobkyni tudíž zanikl ještě před vydáním EPR.

3. Podáním žalobce ze dne datum vzal žalobce nárok co do výše 4 381 Kč zpět, pro uhrazení této částky žalovaným dne datum. Zároveň zopakoval, že aktuálně tedy trvá na nároku, který soud připustil jako změnu žaloby usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací. K otázce promlčení nároku z vyúčtování za rok 2018 uvedl, že s námitkou promlčení nesouhlasí. Dle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. o službách je finanční vyrovnání z vyúčtování služeb splatné nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Žalovanému bylo vyúčtování služeb za rok 2018 doručeno dne datum. Splatnost nedoplatku tak nastala uplynutím čtyř měsíců tj. datum. Žalobu na žalovaného podal žalobce dne datum, tj. před uplynutím tříleté promlčecí doby uvedené pohledávky.

4. Soud ve věci nařídil jednání na datum, na kterém provedl dokazování.

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Mezi stranami je nesporné, že žalovaný užívá uvedené bytové jednotky, užívá v nich i služby, které jsou poskytovány, vyúčtování za rok 2020 je uhrazeno, nicméně s dovětkem ze strany právního zástupce žalovaného, že i tam byly pochybnosti ohledně vyúčtování. Je nesporné, že částka za rok 2020 byla uhrazena ze strany žalovaného datum, na účet žalobce došla dne datum. Dále je nesporné, že datum byla doručována předžalobní výzva, ta došla do datové schránky žalovaného datum, který si ji vyzvedl datum. Dále je nesporné, že bylo doručeno vyúčtování za rok 2018 žalovanému dne datum.

7. Z vyúčtování služeb za období roku 2020 včetně emailu s ním spojeným, bylo zjištěno, že v roce 2020 se mají nedoplatky zasílat žalobkyni od datum do datum na bankovní účet domu.

8. Z vyúčtování služeb za období roku 2018, bylo zjištěno, že celkové nedoplatky se dle protokolu mají uhradit žalobci na bankovní účet Bytového družstva v období od datum do datum.

9. Podle ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb., platí, že: 1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. (2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. (3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

10. Dle bodu 3. odůvodnění rozsudku vzal žalobce nárok co do výše 4 381 zpět, z tohoto důvodu soud výrokem I. zastavil řízení v této výši.

11. Soud zamítl nárok žalobce co do výše 3 469 Kč s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení a to z důvodu promlčení této částky. Jedná se o částku neuhrazenou na vyúčtování za rok 2018. Sám žalobce ve vyúčtování uvedl termín splatnosti nároku – nejpozději do datum. Tento termín žalovaný nerozporoval. Jedná se tak z pohledu soudu o dohodnutý termín splatnosti dle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. Tyto nároky se promlčují v obecné 3 leté promlčecí době. Nárok je tak k datum promlčen. Žaloba byla podána až dne datum.

12. Soud naopak přiznal žalobci nárok na úrok z prodlení z částky 4 381 Kč, která byla uhrazena dne datum a na účet došla dne datum. Žalobce v žalobě příslušenství k této částce uvedl 3 x i při zpětvzetí žaloby a ve všech případech označil příslušenství chybným rokem 2021, přičemž se jednalo o rok 2022. Soud výrok od žalobce převzal. V řeči čísel se jedná o úrok 1 Kč s chybným datem 2021 versus 15 Kč se správným datem 2022. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o bagatelní věc, soud apeluje na strany, aby takovou zanedbatelnou částku si mezi sebou již vyřešily.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že by přiznal žalobci, jenž by byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 204,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 850 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 450 Kč ve výši 1 354,50 Kč, celkem 8 204,50 Kč. Žalobce byl úspěšný do částky 4 354 Kč, když žalovaný uhradil tuto částku po podání žaloby a žalobce vzal do této částky žalobu zpět, soud připustil změnu žaloby viz výše. Do částky 3 496 Kč byl žalobce neúspěšný. Žalobce byl celkové úspěšný z 12 %, proto soud přiznal náklady řízení z celkové výše ve výši 984,54 Kč, když od žalobcova úspěchu odečetl jeho neúspěch. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.