10 C 158/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Harmachovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 31 381,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 243 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 14.4.2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 139,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 9.4.2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 6 848,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 15.5.2026 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba. (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), poskytl žalovanému částku 15 000 Kč na základě smlouvy o úvěru ze dne 8.5.2024. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Dluh žalovaného činí 31 381,50 Kč, z toho jistina 15 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 16 381,50 Kč, a nebyl uhrazen ani na základě upomínky žalobkyně. Žalovaný nárok žalobkyně zcela neuznal. Namítl zejména absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Dále uvedl, že na poskytnutou částku uhradil dne 10.6.2024 částku 8 000 Kč. Současně na základě úvěrové smlouvy uzavřené s týmž právním předchůdcem žalobkyně, na základě které mu byla poskytnuta jistina 7 000 Kč, uhradil 11 757 Kč za jediný měsíc. Žalovaný tedy od právního předchůdce žalobkyně přijal celkem 22 000 Kč, uhradil 19 757 Kč. Z jednání soudu konaného dne 24.6.2026 se oba účastníci omluvili. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v jejich nepřítomnosti. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba. poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč na základě smlouvy o úvěru se smluvním úrokem 40 % ročně, RPSN 9 202,60 %, poplatek za poskytnutí úvěru 6 256,50 Kč po slevě, 16 381,50 Kč před slevou, vše splatné do 30 dnů (prokázáno smlouvou o úvěru). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvami o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky, seznamem postoupených pohledávek). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván (prokázáno upomínkou, podacím lístkem). Dne 27.2.2024 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 7 000 Kč splatnou do 28.3.2024 včetně poplatku ve výši 2 919,70 Kč, po slevě 2 773,72 Kč, smluvní úrok 40 % ročně, RPSN 9 202,60 % (prokázáno e-mailem ze dne 27.2.2024, smlouvou o úvěru ze dne 27.2.2024). Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně dne 4.4.2024 částku 11 757 Kč a dne 10.6.2024 částku 8 000 Kč (prokázáno transakční historií). Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevatní pro toto řízení. Po právní stránce soud věc posoudil jako bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“). Uzavřenou smlouvu o úvěru soud hodnotí jako absolutně neplatnou, neboť výše smluvního ročního úroku i RPSN je nemravná, ostatně žalobkyně sama tento postup navrhla. Ze stejného důvodu hodnotí soud jako absolutně neplatnou smlouvu o úvěru ze dne 27.2.2024, když ostatně obě smlouvy mají stejné parametry co do smluvního úroku i RPSN. Tím, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 15 000 Kč bez právního důvodu, vznikla žalovanému povinnost tyto finanční prostředky na výzvu vrátit. Žalovaný doložil, že právnímu zástupci žalobkyně uhradil dne 10.6.2024 částku 8 000 Kč. Dále doložil, že na základě smlouvy ze dne 27.2.2024 uhradil 11 757 Kč, když poskytnutá částka činila toliko 7 000 Kč. Žalovaný tedy na celkovou poskytnutou částku 22 000 Kč uhradil 19 757 Kč, když jeho podání ze dne 11.6.2026 lze dle obsahu posoudit jako kompenzační námitku. K úhradě tak zbývá toliko částka 2 243 Kč. Zbývá dodat, že podání žalovaného ze dne 11.6.2026 bylo žalobkyni doručeno 15.6.2026, tato na ně však nikterak nezareagovala. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl co do jistiny ve výši 2 243 Kč, ve zbytku žalobu zamítl, neboť zbylé nároky plynou z absolutně neplatné úvěrové smlouvy. Postoupení pohledávky se řídí ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci neúspěšný pouze v nepatrné části. Žalovanému proto soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 2 úkony právní pomoci po 2 380 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné vyjádření k žalobě, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 2 náhradami hotových výdajů po 450 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), a DPH v zákonné výši. Celkové náklady žalovaného ve výši 6 848,60 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.