10 C 183/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci žalobců: celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 1. 7. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19 602 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 5. 5. 2021 ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 24. 11. 2016 smlouva o smlouvě budoucí o převodu vlastnictví k nemovitým věcem, kterou se smluvní strany zavázaly do dne 30. 11. 2017 uzavřít kupní smlouvu na bytovou jednotku. Součástí smlouvy bylo i ujednání o smluvní pokutě v případě, že nebude kupní smlouva uzavřena v dohodnutém termínu, a to jak z důvodů na straně žalobkyně, tak na straně žalované. Dne 4. 4. 2018 byl mezi účastníky uzavřen dodatek č. 1 k uvedené smlouvě o smlouvě budoucí, kterým byl termín uzavření kupní smlouvy posunut na den 30. 6. 2018 a dohodnuta kompenzace pro žalobkyni formou úhrady nákladů na vybavení nemovitosti až do výše 100 000 Kč, tento nárok měl vzniknout v případě uzavření kupní smlouvy a uhrazení kupní ceny. Kompenzace měla být poskytnuta buď přímo úhradou ceny vybavení, nebo na účet žalobkyně, v obou případech po předložení daňového dokladu od dodavatele, a to nejdříve po vzniku nároku a nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne předání jednotky, nedohodnou-li se strany jinak. Žalobkyně uplatnila svůj nárok na kompenzaci dne 23. 1. 2020, žalovaná však žalobkyni sdělila, že finanční kompenzace měla být poskytnuta nejpozději do 5 dnů od předání jednotky a vzhledem ke skutečnosti, že jednotka byla předána dne 25. 6. 2019, nárok žalobkyně zanikl. Žalobkyně má však za to, že její nárok uplynutím 5 denní lhůty od předání bytové jednotky nezanikl, vznik nároku je spojen s uhrazením kupní ceny a nikoli s předložením daňových dokladů, uvedená lhůta je pak pouze pro žalovanou k poskytnutí plnění. Žalobkyně uvedla, že vystupovala jako spotřebitel a je tedy nutné uplatnit ustanovení k ochraně spotřebitele a sporný článek vykládat v její prospěch, a to tak, že uplynutím 5 denní lhůty od předání bytové jednotky nárok žalobkyně nezaniká, ale jedná se pouze o její prodlení. Vzhledem k tomu, že ustanovení bylo nesrozumitelné a nepřiměřené, namítala žalobkyně navíc jeho neplatnost.

2. Žalobkyně se proto domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobkyně zcela neuznala. Uvedla, že splnila všechny své povinnosti z uzavřených smluv. Žalobkyně se rozhodla sama ze své svobodné vůle dodatek uzavřít, nebyla k tomu žalovanou jakkoli nucena. Před jeho uzavřením navíc měla možnost se s jeho zněním seznámit, finální znění pak prošlo revizí ze strany právního zástupce žalobkyně. Ujednání v rámci dodatku jsou vyvážená, aby nebyla ve prospěch kterékoliv ze smluvních stran, s tvrzením žalobkyně ohledně nepřiměřenosti smluvních ujednání žalovaná nesouhlasí. Sporné ustanovení je podle žalované zcela jasné a srozumitelné a lze ho vykládat pouze jedním způsobem, proto jsou námitky žalobkyně ohledně výkladu v její prospěch liché. Ustanovení určovalo podmínky vzniku, výplaty a zániku práva na kompenzaci. Podmínkami vzniku nároku na kompenzaci stanovil dodatek uzavření kupní smlouvy a uhrazení kupní ceny za bytovou jednotku. Obě tyto podmínky byly splněny. Dále ustanovení určovalo lhůtu, ve které bylo možno nárok uplatnit, když stanovovalo, že kompenzace bude poskytnuta jen na základě předloženého daňového dokladu dodavatele vybavení, a to nejdříve po uzavření kupní smlouvy a uhrazení celé kupní ceny a nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne předání jednotky, nedohodnou-li se strany jinak. Vzhledem k tomu, že k jiné dohodě mezi stranami nedošlo, bylo povinností žalobkyně dodržet stanovenou sjednanou lhůtu. Jednotka byla žalobkyni předána dne 25. 6. 2019, lhůta pro uplatnění kompenzace tak uplynula dne 2. 7. 2019. Žalobkyně ve stanovené lhůtě své právo na poskytnutí kompenzace neuplatnila, a proto zaniklo.

4. Z uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“, ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl listinnými důkazy prokázán tento skutkový stav:

7. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 28. 2. 2017 smlouvu o smlouvě budoucí, kterou se zavázaly nejpozději do dne 30. 11. 2017 uzavřít kupní smlouvu k jednotce označené jako [anonymizováno] a podílech na společných částech budovy a pozemku a garáži (prokázáno smlouvou o smlouvě budoucí).

8. Dne 16. 2. 2018 došlo k technické přejímce bytové jednotky žalobkyní, a to za účelem zpřístupnění jednotky klientovi v době před předáním jednotky převážně pro provedení instalace interiérů jednotky, kuchyňské linky apod. dodávaných do jednotky ze strany klienta/třetími osobami (prokázáno protokolem o technické přejímce).

9. Dne 4. 4. 2018 byl mezi účastníky uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě o smlouvě budoucí o převodu vlastnictví k nemovitým věcem, který mimo jiné obsahoval následující ustanovení o kompenzaci:„ Smluvní strany se dohodly, že s ohledem na prodloužení termínu pro uzavření Kupní smlouvy v souladu s čl. II., odst. 1 tohoto Dodatku č.l, v jehož důsledku Budoucímu kupujícímu vzniknou určité vícenáklady, Budoucí prodávající uhradí Budoucímu kupujícímu peněžní kompenzaci celkem ve výši 100.000 Kč vč. případné DPH. Kompenzace bude Budoucímu kupujícímu poskytnuta formou úhrady nákladů na určité vybavení (jeho části) Jednotky dle volby Budoucího kupujícího ve výši Kompenzace (v případě, že bude vybavení nakupováno s DPH, zahrnuje částka kompenzace ve výši 100.000 Kč i příslušnou DPH). Pro vyloučení případných rozporů Smluvní strany shodně konstatují, že nárok na Kompenzaci vznikne Budoucímu kupujícímu pouze v případě, že mezi Smluvními stranami bude uzavřena Kupní smlouva a ze strany Budoucího kupujícího uhrazena kupní cena v souladu s podmínkami Kupní smlouvy, přičemž Budoucí prodávající prohlašuje, že v souvislosti s prodloužením termínu podpisu Kupní smlouvy v souladu s článkem II., odst. 1 tohoto Dodatku č.l vůči Budoucímu prodávajícímu nemá a neuplatní jakékoliv jiné nároky než nárok na Kompenzaci. V případě ukončení Smlouvy bez uzavření Kupní smlouvy bude postupováno dle Smlouvy bez aplikace tohoto odstavce 2 článku III. Dodatku č.

1. Kompenzace bude ze strany Budoucího prodávajícího poskytnuta buď přímou úhradou ceny vybavení (resp. části ceny vybavení do výše Kompenzace) příslušnému dodavateli vybavení Jednotky, a to na základě předloženého daňového dokladu dodavatele či na bankovní účet Budoucího kupujícího, a to rovněž na základě předloženého daňového dokladu dodavatele. Kompenzace bude ze strany Budoucího prodávajícího poskytnuta nejdříve po uzavření Kupní smlouvy a uhrazení celé kupní ceny ze strany Budoucího kupujícího v souladu s podmínkami Kupní smlouvy, nejpozději však do 5-ti pracovních dnů ode dne předání Jednotky Budoucímu kupujícímu dle Kupní smlouvy, nedohodnou-li se Strany ve vztahu k nejzazšímu termínu s ohledem na skutečný okamžik nákupu příslušného vybavení jinak. Budoucí kupující souhlasí s tím, že úhrada Kompenzace bude uhrazena buď Budoucím prodávajícím nebo jinou právnickou osobou tvořící s Budoucím prodávajícím koncem (tedy majetkově či personálně propojenou osobou ze skupiny [anonymizováno])“ (prokázáno dodatkem č. 1 ke smlouvě o smlouvě budoucí o převodu vlastnictví k nemovitým věcem ze dne 23. 2. 2017, čl. III).

10. Uvedený čl. III odst. 2 dodatku č. 1 byl na žádost žalobkyně po konzultaci s jejím právním zástupcem uveden též v kupní smlouvě na bytovou jednotku (prokázáno kupní smlouvou, bod 12, e-mailem žalobkyně ze dne 13.5.2019).

11. Kupní smlouva na předmětnou bytovou jednotku byla uzavřena dne 16. 5. 2019 (prokázáno kupní smlouvou), kupní cena byla řádně uhrazena a bytová jednotka předána dne 25. 6. 2019 (prokázáno nespornými tvrzeními účastníků).

12. Žalobkyně požádala žalovanou o poskytnutí finanční kompenzace na základě smlouvy o smlouvě budoucí dne 23. 1. 2020 (prokázáno žádostí o finanční kompenzaci).

13. Žalobkyně žalovanou k zaplacení nárokované částky vyzvala (prokázáno předžalobní upomínkou).

14. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

15. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

16. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 2048 a násl. zákona č. 89/2012, Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle § 1742 a násl. o. z. a podle § 548 a násl. o. z.

17. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikne škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

18. Podle ustanovení § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

19. Podle ustanovení § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

20. Podle ustanovení § 548 odst. 1 vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení, věty první, je podmínka odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou.

21. Podle ustanovení § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle jeho obsahu.

22. Podle ustanovení § 556 odst. 1 co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

23. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky v celkové výši 100 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že na základě smlouvy o smlouvě budoucí a splnění podmínek stanovených v jejím čl. III jí vznikl nárok na finanční kompenzaci právě ve výši 100 000 Kč.

24. Po provedeném dokazování dospěl soud k právnímu závěru, že předmětný čl. III dodatku č. 1 a bod 12 kupní smlouvy obsahoval odkládací podmínku vzniku nároku žalobkyně spočívající v uzavření kupní smlouvy a zároveň přesně vymezenou lhůtu, ve které je nutné nárok uplatnit.

25. Žalobkyni měl vzniknout nárok na finanční kompenzaci po uzavření kupní smlouvy, uhrazení kupní ceny a na základě předložení daňového dokladu. Z jazykového výkladu předmětného článku je zřejmé, že tyto podmínky musely být splněny kumulativně. S ohledem na smysl a účel dohody mezi stranami ohledně finanční kompenzace, která měla sloužit žalobkyni jako určitá forma odškodnění za průtahy s uzavřením kupní smlouvy na bytovou jednotku a dokončením projektu, je pak jednoznačně nutné vykládat určenou lhůtu k výplatě kompenzace jako lhůtu, jejímž marným uplynutím nárok zaniká. V opačném případě by stanovení 5 denní lhůty od předání bytové jednotky k uhrazení kompenzace ze strany žalované zcela postrádalo logický smysl, když kompenzace měla být vyplacena na základě dokladů předložených žalobkyní a ta by v jejich předložení nebyla nikterak časově omezena.

26. Žalobkyně uvedla, že jí byla bytová jednotka předána dne 25. 6. 2019, tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Daňové doklady spolu se žádostí o výplatu finanční částky ve výši 100 000 Kč však zaslala žalované až dne 23. 1. 2020, tedy téměř po 6 měsících ode dne uběhnutí stanovené lhůty. Žalobkyni byla přitom bytová jednotka předána již dne 16.2.2018 v rámci tzv. předpřejímky, a to mimo jiné za účelem provedení instalace interiérů jednotky, kuchyňské linky apod. Žalobkyně tak měla dostatečně dlouhou dobu na vybavení jednotky a tedy na„ obstarání si“ daňových dokladů za účelem výplaty kompenzace. Současně si již od podpisu dodatku ze dne 4.4.2018 mohla a měla být vědoma, že je na místě doklady o koupi vybavení bytu uschovávat, aby je následně v souladu s čl. III. dodatku mohla žalované předložit k proplacení.

27. Pro úplnost soud uvádí, že pokud jde o námitky žalobkyně týkající se neurčitosti a nesrozumitelnosti bodu 12 kupní smlouvy, v tom smyslu, že z něj nevyplývá jednoznačně povinnost žalobkyně předložit daňové doklady ve stanovené lhůtě, pod hrozbou zániku nároku na finanční kompenzaci, soud má za to, že znění uvedeného článku dostatečně určitě stanovuje všechny podmínky k uplatnění nároku, včetně nutnosti předložit daňové doklady a lhůty, kdy je tak nutné učinit. Argumentaci žalobkyně, že žalovaná doklady k ničemu nepotřebuje, je pak zcela bezpředmětná. I přesto, že žalobkyně byla ve smluvním vztahu s žalovanou v postavení spotřebitele, je s ohledem na výše uvedené nutno odmítnout i možnou aplikaci ustanovení § 1812 o. z., že lze-li obsah smlouvy vyložit různými způsoby, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější, neboť znění předmětného ustanovení žádný odlišný výklad nepřipouští. Soud ustanovení neshledal ani nepřiměřeným. Nárok žalobkyně na finanční kompenzaci vznikl uzavřením kupní smlouvy a uhrazením kupní ceny, tedy nejdříve dne 21. 5. 2019, lhůta k uplatnění nároku pak uplynula až dne 2. 7. 2019, přičemž žalobkyně tak měla více než měsíc na nákup vybavení. Technická přejímka bytové jednotky se navíc uskutečnila již dne 16. 2. 2018, jak shora uvedeno. Předmětný článek kupní smlouvy také nestanovuje žalobkyni žádné nepřiměřené povinnosti ani sankce ve prospěch žalované. Nelze též pominout, že předmětné ustanovení o smluvní pokutě doporučil žalobkyni zapracovat do kupní smlouvy její právní zástupce s dodatkem„ na tomto doplnění musíte trvat“.

28. Na základě uvedeného tak soud uzavřel, že žalobkyně nedodržela stanovenou lhůtu k uplatnění nároku podle uzavřeného dodatku a kupní smlouvy, její nárok na poskytnutí finanční kompenzace ve výši 100 000 Kč zanikl ke dni 2.7.2019.

29. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 5 100 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – písemné vyjádření k žalobě, g) – účast na jednání soudu dne 14.9.2021, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.

31. Celkové náklady žalobce ve výši 19 602 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).