10 C 220/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o ochranu osobnosti I. Žaloba, kterou se žalobci po žalovaných domáhali zdržet se pořizování kamerového záznamu nemovitostí na parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , kterým zasahují do osobnostních práv a práva na soukromí žalobců jako vlastníků a uživatelů těchto nemovitostí, se zamítá.II.Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným společně a nerozdílně k rukám právního zástupce žalovaných na náhradě nákladů řízení částku 52 030 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20.7.2023 domáhali po žalovaných ochrany osobnosti. Uvedli, že jsou uživateli nemovitostí na parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, – rodinný dům, dále parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, (dále jen jako „nemovitosti“). Žalovaní jsou majiteli rodinného domu č.p. , adresa, a souvisejících pozemků. V listopadu 2021 byla na zeď přístavby rodinného domu žalovaných instalována kamera s objektivem směřujícím a snímajícím komunikaci mezi nemovitostmi účastníků, nemovitosti žalobců a zejména vchod do jejich nemovitosti. Tím je ze strany žalovaných zasahováno do osobnostních práv žalobců, zejména do práva na soukromí. Žalobci (resp. spol. , právnická osoba, .) proto žalované dne 18.11.2021 vyzvali k odinstalaci kamery. Žalovaní dne 10.1.2022 sdělili, že kamerový systém již není nastaven tak, aby snímal vchod nemovitosti žalobců, s tím, že byl nainstalován za účelem preventivní ochrany jejich majetku, života a zdraví. Směřování zorného pole kamerového systému však upraveno nebylo, proto žalobci dne 31.10.2022 vyzvali žalované ke zjednání okamžité nápravy. Žalovaní v reakci uvedli, že kamerový systém byl upraven a nemovitosti žalobců již nejsou snímány. Žalobci měli za to, že k nápravě situace nedošlo, proto znovu opakovaně vyzvali žalované k nápravě, žalovaní v reakci ze 3.2.2023 uvedli, že provedli softwarový výmaz části zorného pole kamerového systému a nadále tak není možné nemovitosti žalobců snímat. Žalobci nadále neměli za to, že by bylo jejich požadavku vyhověno.

2. Žalobci se proto domáhali, aby bylo žalovaným uloženo zdržet se pořizování kamerového záznamu jimi užívaných nemovitostí.

3. Žalovaní v následných vyjádřeních nárok žalobců zcela neuznali. Uvedli, že kamera byla na zeď přístavby instalována za účelem preventivní ochrany majetku žalovaných, případně jejich života a zdraví, jejich jednání je zcela v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č.j. 1 AS 113/2012-133. Odkázali zejména na pasáž z tohoto rozhodnutí citovanou i žalobci v žalobě, v níž je rozebírán rozdíl mezi hypotetickými hrozbami a prevencí skutečných útoků. Ze strany žalobců již k útoku na majetek žalovaných došlo, což bylo kamerou zaznamenáno, kdy v noci ze 3.7.2022 na 4.7.2022 žalobce a) naházel na pozemek žalovaných dřevěné palety a kovové mobilní oplocení. Dále žalovaní shrnuli komunikaci účastníků ohledně kamery, uvedli, že se žalobcům snažili vyjít vstříc, upravili zorné pole kamery, aby nemovitosti žalobců nezabírala, pro žalobce to stále nebylo dostačující. Areál Librova je oplocený, avšak není vyloučeno, aby se cizí osoby do areálu dostaly, neboť v nedávné době došlo k vykradení objektu č.p. , Anonymizováno, ve vlastnictví pana , Anonymizováno, . Sami žalobci pak nainstalovali na nemovitosti , Anonymizováno, kamery snímající příjezdovou komunikaci, nemovitosti , Anonymizováno, a možná další objekty.

4. Z uvedených důvodů a vzhledem k tomu, že kamera nesnímá nemovitosti žalobců, navrhli žalovaní zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které účastníci předložili (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.), a dále místním šetřením na místě samém. Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:

7. Vlastníkem předmětných nemovitostí je společnost , právnická osoba, . (prokázáno kupní smlouvou ze dne 7.6.2016).

8. Dopisem ze dne 18.11.2021 vyzvali žalobci žalované k odinstalaci kamery (prokázáno dopisem ze dne 18.11.2021, dále e-mailem z 31.10.2022).

9. Žalovaní v reakci ze dne 10.1.2022 uvedli, že již zjednali nápravu stávajícího stavu tak, že kamera umístěná na zeď stavby na pozemku parc.č. , Anonymizováno, nesměřuje na vchod do rodinného domu ani jiné pozemky ve vlastnictví spol. , Anonymizováno, (prokázáno odpovědí ze dne 10.1.2022, dále e-mailem ze dne 14.11.2022, ze dne 7.12.2022).

10. Dopisem ze dne 30.12.2022 uvedli žalobci, že k nápravě nedošlo, což je patrné ze záznamu, který žalovaní předložili jako důkazní prostředek v rámci přestupkového řízení vedeného ÚMČ Praha 5 pod sp.zn. , Anonymizováno, , a vyzvali žalované ke zjednání nápravy takovým způsobem, kterým bude bez jakýchkoli pochybností, průkazně a trvale, bez možnosti manipulace s kamerou, odstraněn protiprávní stav v podobě monitorování a snímání vchodu do RD a dalších nemovitostí společnosti , Anonymizováno, (prokázáno výzvou ze dne 30.12.2022).

11. Žalovaní v reakci uvedli ze dne 3.2.2023, že zorné pole již nezabírá dům ve vlastnictví spol. , Anonymizováno, a nemůže tudíž docházet k monitorování, zaznamenávání ani případné identifikaci osob pomocí jejich kamerového systému, a to díky softwarové úpravě zorného pole kamery (prokázáno dopisem ze dne 3.2.2023).

12. Jednatelem společnosti , právnická osoba, . je žalobce b) (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku uvedené společnosti).

13. Žalobce a) naskládal dne 3.7.2022 na pozemek žalovaných 8 kusů palet a 3 kusy mobilního oplocení, s odůvodněním, že se snažil svépomocí odstranit jejich věci, které dlouhodobě zůstávaly na společné příjezdové cestě, v rámci řízení byl přehrán videozáznam z bezpečnostní kamery; žalobce a) nejprve své jednání popíral (prokázáno usnesením ÚMČ Praha 5 ze dne 28.8.2023, úředním záznamem ze dne 13.7.2022).

14. E-mailem ze dne 4.7.2022 poděkovali žalobci žalovaným za odstranění stavebního odpadu a materiálů (prokázáno citovaným e-mailem).

15. Z kamerového záznamu bylo zjištěno, že dne 1.3.2024 v noci vstoupil neznámý pachatel ke vstupní brance nemovitosti žalovaných, následně přeskočil 2 m vysoký plot, přešel přes pozemek do zadní části zahrady, kde opět přelezl oplocení a odešel (prokázáno usnesením PČR ze dne 25.3.2024).

16. Kamerový systém snímá pouze dvorek a plot žalovaných, nejpozději k 3.2.2023 byla učiněna softwarová úprava – černý pás zakrývající nemovitosti užívané žalobci (prokázáno fotodokumentací).

17. Na místním šetření konaném dne 19.4.2024 bylo zjištěno, že předmětná kamera se nachází na levém straně v rohu nemovitosti žalovaných. Kamery se nachází i na všech ostatních nemovitostech v areálu, dvě jsou umístěny na sloupu u nemovitosti žalobců. Žalovaný č. 1 na mobilním telefonu ukázal aktuální záběr z kamery, kdy byl snímán pouze pozemek žalovaných a plot, za který není vidět. Předmětný areál je z jedné strany volně přístupný. Strana žalovaná potvrdila, že nemá zájem snímat žalobce ani jejich nemovitost či pozemky, kamera je instalována pouze za účelem ochrany jejich vlastnictví.

18. Po místním šetření byla kamera snížena, zabírá pouze pozemek žalovaných a malou část plotu (prokázáno fotem ze 3.5.2024).

19. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

20. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

21. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle ust. 2956 a násl. občanského zákoníku.

22. Podle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

23. Podle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

24. Podle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

25. Podle ust. § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

26. Podle ust. § 2971 občanského zákoníku odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

27. Podle ust. § 2951 odst. 2 občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

28. Žalobce se v řízení po žalované domáhal zaplacení nemajetkové újmy v penězích, omluvy, zdržení se informování o zdravotním stavu žalobce a odstranění napadených článků včetně zdržení se jejich dalšího zveřejňování a šíření.

29. Předpokladem úspěšného uplatnění práva na ochranu osobnosti ve smyslu ust. § 81 a násl. občanského zákoníku je jednak to, že došlo k neoprávněnému zásahu, a jednak to, že tento zásah byl objektivně způsobilý přivodit újmu na právech chráněných zmíněnými zákonnými ustanoveními. Oba předpoklady musí být splněny zároveň, aby vznikl právní vztah, jehož obsahem je právo domáhat se ochrany podle ust. § 81 občanského zákoníku a povinnost soudem uložené sankce snášet. Přitom nikoliv každý zásah (zejména do práva na ochranu občanské či profesní cti) je objektivně způsobilý újmu vyvolat. Záleží mimo jiné na prostředí, v němž k zásahu došlo, na subjektu a objektu zásahu, na jeho obsahu, pokud spočíval ve skutkových tvrzeních, na intenzitě a na ostatních okolnostech, za nichž byl proveden.

30. Žalobci se po žalovaných domáhali zdržet se kamerového záznamu blíže specifikovaných jimi užívaných nemovitostí.

31. Nezbytnou podmínkou úspěšné žaloby na upuštění od neoprávněného zásahu je, aby neoprávněný zásah do osobnostní hodnoty (obojí musí mít vždy zcela konkrétní a individualizovanou podobu) dosud trval, popř. pokračoval, anebo aby existovalo konkrétní nebezpečí (hrozba) jeho opakování v budoucnu (např. žalovaný vyhrožuje, že bude neoprávněný zásah opakovat). Z uvedeného plyne, že žaloba tohoto druhu nemá místo tam, kde neoprávněný zásah do osobnosti fyzické osoby byl již ukončen (dokonán) a netrval, popř. dále nepokračoval, resp. kde neexistuje konkrétní – reálné nebezpečí (hrozba) jeho opakování v budoucnu (tato žaloba nepřichází proto v úvahu tam, kde by šlo o jednorázový a již dokonaný zásah). Tento právní prostředek, který směřuje k tomu, aby se žalovaný zdržel již dalšího neoprávněného zásahu, má výrazně preventivní povahu (srov. Knap, Karel; Švestka, Jiří a kol. „Ochrana osobnosti podle občanského práva“, 4. podstatně přepracované a doplněné vydání, Linde Praha, a.s. 2004, str. 176 - 177).

32. Z doložené komunikace účastníků je zcela jednoznačné, že již před podáním žaloby předmětný kamerový systém nemovitosti užívané žalobci nesnímal, žalovaní upravili opakovaně zorné pole kamery, učinili softwarovou úpravu, opakovaně se snažili vyjít žalobcům vstříc. Po sdělení soudu, že softwarovou úpravu nepovažuje za dostačující, upravili žalovaní zorné pole kamery tak, že snímala pouze dvorek a vnitřní část plotu žalovaných, což bylo ověřeno na místním šetření. Následně žalovaní sklopili zorné pole kamery ještě níže.

33. Současně žalovaní opakovaně, a to i v předžalobní komunikaci se žalobci, deklarovali, že nemají zájem snímat žalobce či jimi užívané nemovitosti, kamera byla instalována výlučně za účelem ochrany jejich vlastnictví. K útoku na jejich majetek ostatně již došlo, a to ze strany samotného žalobce a), jak bylo v řízení prokázáno, kdy na jejich pozemek naházel palety a mobilní oplocení, dále 1.3.2024 neoprávněně přelezla plot na pozemek žalovaných neznámá osoba, v nedávné minulosti došlo k vykradení nemovitosti souseda pana Lučana. Areál, v němž se nemovitosti účastníků nachází, je sice oplocen, avšak z jedné strany – od Dalejského potoka – volně přístupný, ochrana prostřednictvím kamerového systému je na místě, ostatně kamery jsou instalovány na všech nemovitostech v areálu. Instalovány je mají i žalobci.

34. Sami žalobci správně odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2015, čj. 1 As 113/2012-133, podle kterého je třeba brát vždy do úvahy, zda instalace a provozování kamery je prevencí před útoky, které v tomto místě hrozí, případně zda snad dokonce představuje reakci na opakované útoky na majetek či jiné ústavně chráněné hodnoty, či naopak zda osoba instaluje kamerový systém z obavy před protiprávní činností, která je však hypotetická a s ohledem na všechny okolnosti spíše nepravděpodobná či iluzorní. Zde se o žádnou hypotetickou či iluzorní obavu nejedná, neboť, jak bylo prokázáno, k útokům na majetek žalovaných dochází, mimo jiné i ze strany žalobce a), který své jednání nejprve popíral a dokonce den po útoku prostřednictvím svého právního zástupce žalovaným poděkoval za odstranění stavebního odpadu a materiálů, který však „odstranil“ on sám naházením těchto věcí na pozemek žalovaných.

35. Na základě uvedeného soud konstatuje, že tvrzený zásah – snímání žalobci užívaných nemovitostí kamerou žalovaných – netrval již před podáním žaloby a netrvá nadále, nehrozí ani jeho opakování v budoucnu, což žalovaní opakovaně deklarovali a podle toho i jednali, jak výše popsáno.

36. Pro úplnost soud uvádí, že podáním ze dne 30.1.2024 navrhli žalovaní uzavření soudního smíru zcela v intencích žalobního návrhu. Žalobci jeho uzavření odmítli. Naopak počali činit změny žaloby lišící se nejen od žalobního nároku, ale výrazně i samy od sebe, konkrétně v podáních ze dne 28.11.2023, 5.4.2024 a 14.6.2024. Soud tyto změny žaloby nepřipustil, neboť je z nich zřejmé, že žalobci vlastně nevědí, co v řízení žádat, není možné podat žalobu a následně ji bez jakékoli změny skutkového stavu opakovaně zásadně měnit. Všechny tři změny žaloby jsou pak do značné míry neurčité a tedy nevykonatelné, přičemž při vykonatelném prvotním žalobním petitu není prostor pro odstraňování vad změn žaloby, nadto pokud jsou činěny opakovaně, ale pro jejich nepřipuštění.

37. Ostatně pokud žalobci trvají na jiných nárocích, než které vznesli v žalobě, mohou je prostřednictvím společnosti , Anonymizováno, řádně konkretizovat a vznést v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp.zn. 3 Cm 10/2023, které se týká totožné věci a účastníků (pouze s rozdílem, že na straně žalobce vystupuje společnost , Anonymizováno, , jejímž je žalobce b) jednatelem) a dosud nebylo skončeno (jedná se o věc vyloučenou z tohoto řízení z důvodu věcné nepříslušnosti).

38. Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu nedůvodná, a proto ji zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Procesně zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 10 úkony právní pomoci po 4 000 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání vyjádření ze dne 23.8.2023, ze dne 5.10.2023, ze dne 30.1.2024, ze dne 12.4.2024, g) – 3x účast na jednání soudu dne 6.12.2023, dne 17.4.2024, dne 19.6.2024, které trvalo déle než dvě hodiny, účast na místním šetření dne 19.4.2024, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 3 písm. d) a 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.), a 10 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.

40. Celkové náklady žalovaných ve výši 52 030 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).